Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trpím ocd a chtěla bych zjistit, zda tu třeba není někdo kdo má podobný problém..
Ano, ale beru antidepresiva, mám to spojené právě i s depresi, beru 1 lék denně a jsem ok
Ano, také trpím OCD, rozjela se mi hlavně po porodu. Beru léky a je to mnohem lepší. ![]()
Pro ty, co neví, co je OCD, co takhle použít internet a vyhledat si to? ![]()
Škoda že mi odpověděli jen anonymní…já chtěla jen poznat konkrétního člověka kdo je na tom třeba podobně..
Trpela jsem v letech cca 2003-2005,brala jsem antidepresiva a anxiolitika, tenkrat to bylo strasne, trpela jsem nasil. formou, bala jsem se, ze bych mohla ublizit svym blizkym…pomohla mi i kniha od J. Praška a psychoterapie, od te doby jsem ok a kdyz se nejaka myslenka vloudi, usmeju se a reknu si jen aha ocd a jdu dal ![]()
Zrovna jsem vysadila p třech letech léky a zase se mi to trochu vrátilo. Nevím jestli se k nim mám zase vrátit.
Já to zkouším zvládat bez prášků, už jsem i myslela, že jsem z toho venku, ale zas se mi to asi vrací. Kniha se jmenuje OKP a jak se jí bránit.
@Suva.z.nudli.3
Ja to nedala, prasky jsem dnes znova nasadila. Snad mi nabehnou driv, kdyz je to mesic co jsem vysadila. Jj tu knihu mam.. mam i knihu o kbt od Praska a Peska. Tu jsem mela na terapii.
To je super nápad, cos tu napsala, zasmát se těm myšlenkám, to mi docela funguje, díky ![]()
Já se přiznám, že nevím. Nikdy jsem to příliš neřešila, jenže čas od času zaslechnu od nejbližších přátel, že jim připomínám typického OCD pacienta. Katastrofické myšlenky jsou na denním pořádku jakmile se cokoliv byť trošku děje, bývá problém je potlačit. Automaticky hned myslím na nejhorší, ač si obecně nemyslím, že bych byla extra pesimista. Ale je pravda, že téměř všechno (a tím spíš nové, neznámé), mám tendence asociovat s něčím špatným, co to přinese. Vadí mi nejednotné písmo, květináče, knihy, lahvičky, vlastně skoro všechno musí mít řád (i když je doma zrovna bordel, protože to nedávám, tak všechno musí mít místo, musí být ve stejném stylu, seřazené, a všechno se musí vracet na identické místo - když je to o 20cm šoupnuté, vadí mi to a musím to posunout zpátky).
Nic na to neberu a nikdy jsem nebrala, psychologům se spíš vyhýbám a funguju tak nějak, nevím - přizpůsobila jsem se. A vlastně ani nevím, jestli je to normální, jestli jsou to skutečné projevy nebo jestli je to něco jiného, asi jsem se chtěla jen vypovídat ![]()
Hlavne nesmis ty myslenky nasilim potlacovat, protoze cim vic na to nechces myslet, tim vic na to myslis, jen je nech plynout, jsou to jen myslenky ![]()