Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ochlazení rodinných vztahů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.9.17 17:02
Ochlazení rodinných vztahů
Ahoj, zakládám tuto diskuzi spíše pro probrání tématu než radu do mého života, to snad ani nepotřebuji. V dnešní době mám pocit, že rodina a rodinné vztahy jsou mnohem chladnější než dříve. Mám na mysli komunikaci s rodiči, sourozenci, případně i dalšími příbuznými. Třeba u nás babičky skoro nefungují, občas si zavoláme, ale každý má dost svých starostí, že by se nějak extra zajímali, co děláme a co dělají děti, když týden mamce nezavolám, ani se neozve, obecně se s rodiči vidíme (a to máme dvě děti a jsme normální fungující rodina) jednou za dva tři měsíce a ono jim to nechybí! Když chceme děti pohlídat třeba přes víkend nebo o prázdninách, tak si to téměř vynutíme. Oni jsou na děti moc hodní, to ano, ale sami od sebe nepřijdou, jestli by se je mohli vzít a tak. Stačí jim maximálně jednou za čas si zavolat. Rodiče chytli druhou mízu a užívají si svůj čas bez toho, aby vnoučata nějak zasahovala do jejich programu.
A podobně to máme i se sourozenci (potažmo jejich dětmi - ve věku našich dětí). Vidíme se doslova párkrát za rok a to ještě tak napůl, není čas si cokoli říct, není ani vůle se sejít. Jakoby každý běžel svým životem a svými starostmi… Kolikrát jsme v situaci, že ani nevíme, že ten druhý řeší vážný životní problém (např. vážná nemoc, ztráta práce,…), protože se prostě nesvěřujeme.
Já si pamatuji, že jsme u babičky byli pečení vaření, měli jsme i vzpomínky, že babička třeba peče buchty, druhá nám zase šila, dnešní babičky spíše něco koupí, protože nemají čas, víkendy tráví sami, protože si chtějí odpočinout. Do důchodu půjdou až za mnoho let…
Takže má otázka je jednoduchá, zda máte také pocit, že jsou rodinné vztahy více chladné, nebo se to ve vaší rodině neprojevilo a setkáváte se rádi a upřímně a spontánně, ne jen z povinnosti na vánoce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.9.17 17:07
@Fally123 píše:
Ahoj, zakládám tuto diskuzi spíše pro probrání tématu než radu do mého života, to snad ani nepotřebuji. V dnešní době mám pocit, že rodina a rodinné vztahy jsou mnohem chladnější než dříve. Mám na mysli komunikaci s rodiči, sourozenci, případně i dalšími příbuznými. Třeba u nás babičky skoro nefungují, občas si zavoláme, ale každý má dost svých starostí, že by se nějak extra zajímali, co děláme a co dělají děti, když týden mamce nezavolám, ani se neozve, obecně se s rodiči vidíme (a to máme dvě děti a jsme normální fungující rodina) jednou za dva tři měsíce a ono jim to nechybí! Když chceme děti pohlídat třeba přes víkend nebo o prázdninách, tak si to téměř vynutíme. Oni jsou na děti moc hodní, to ano, ale sami od sebe nepřijdou, jestli by se je mohli vzít a tak. Stačí jim maximálně jednou za čas si zavolat. Rodiče chytli druhou mízu a užívají si svůj čas bez toho, aby vnoučata nějak zasahovala do jejich programu.
A podobně to máme i se sourozenci (potažmo jejich dětmi - ve věku našich dětí). Vidíme se doslova párkrát za rok a to ještě tak napůl, není čas si cokoli říct, není ani vůle se sejít. Jakoby každý běžel svým životem a svými starostmi… Kolikrát jsme v situaci, že ani nevíme, že ten druhý řeší vážný životní problém (např. vážná nemoc, ztráta práce,…), protože se prostě nesvěřujeme.
Já si pamatuji, že jsme u babičky byli pečení vaření, měli jsme i vzpomínky, že babička třeba peče buchty, druhá nám zase šila, dnešní babičky spíše něco koupí, protože nemají čas, víkendy tráví sami, protože si chtějí odpočinout. Do důchodu půjdou až za mnoho let…
Takže má otázka je jednoduchá, zda máte také pocit, že jsou rodinné vztahy více chladné, nebo se to ve vaší rodině neprojevilo a setkáváte se rádi a upřímně a spontánně, ne jen z povinnosti na vánoce..
Ne, neprojevilo 
A vzhledem k tomu, kolik je tu diskuzí „tchyně mi krade děti“, „tchyně si hraje na maminku“ atd. bych řekla, že to není obecný trend.
I v mém okolí, kdo má vnouče, tak je zbožňuje a pomáhá. Jenom je pravda, že když už je to třeba páté vnouče, tak už to není takové. ale to nebylo ani dřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:17
Moje tchýně by nás všechny měla doma nejradši na každý víkend - kdyby to bylo monžé. Všechny svátky, narozeniny, poutě, cokoli, to se musí vespolek oslavit, to se musíme sejít. Všichni - i se švárovcema. Stačí malá informace, já nevím, jdu na zubní, už volá, jak to dopadlo 
. Její láska je poněkud… svazující. babička je to sice miliardová, ale…já z její péče zdrhám - u nás jsem to teda já snacha, kdo jaksi nemá dostatečný zájem - vztah tchýně - snacha…
Takže tvoji verzi opravdu nepotvrzuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:19
U nas ne, vidame se opravdu casto, ale uvedomuji si, ze to neni pravidlem a jsem za to rada a neco pro to delam. Vztahy se musi budovat, ozivovat, jinak i ty rodinne ochladnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:25
Ja ten pocit mam, u nas v rodine i v rodinach mych pratel, presne, jak pises. Nerikam, ze uplne vsude, ale podle me to je trend.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:28
U nas asi stred. Nevolame si, nevidime se kvuli kazde kravine, ale zasadni veci ano. Navštěvujeme se, jak je zrovna možnost, ale všichni jsme hodně vytížení. Ale nestane se, ze bych je nevidela dva měsíce, to uz mi prijde dost. S brachou se to občas stane, ze se nevidime, ale hodne casto si volame.
Kdyz je potreba, tak si vsichni vzájemně pomuzeme.
Kazdy tedy bydlime jinde, takže vzor jaky jsem mela ja, ze babicka s dedou nebo my u nich na navsteve nekolikrat za tyden, to ani nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:29
Když přemýšlí nad tim volanim, tak to si asi i s kravinama volame 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:32
U nás jsou vztahy nadprůměrné. Naše navstěvujeme každý víkend. S mamkou si píšu denně, protože se jí prý stýská po dětech 
také často hlídá. I se sestrou o sobě víme všechno. Rodina manžela je opravdu početná a ti se schází ještě častěji od nich bydlíme hodně daleko, ale jednou za 3 měsíce buď my nebo oni dojedeme 
Voláme si ob den. Sourozenci manžela taky vztah super. Navíc i mě mezi sebe přijali hned a se všemi si tykám. Jsem za to velmi šťastná. Je mi jasné, že to tak není všude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:33
Také si nemyslím, že tomu tak je, resp. že se jedná o nezájem ze strany babiček.
Nicméně se významně posunula důchod. hranice. Takže tvoje babička jestliže vychovala 2 děti a šla do důchodu před rokem 1996, tak jí bylo 55 let. Tvoje maminka půjde až v 65 letech. Těch 10 let je sakra znát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:34
@Fally123 žiju úplně to co popisuješ a přesně to se děje v rodině na mé straně. Rodina ze které pochází muž, je více soudržná, všechno společně řeší (např. to jak se tu psalo o zubaři). Až mi to někdy jde na nervy, ale chápu, že je to tím, že to mám jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:41
Poslední dobou mi to tak taky připadá. Dřív si moje máma chtěla brát dceru k sobě, klidně i na dýl, než jen na víkend, ale začátkem léta se zbláznila asi, chytila druhou mízu a prý konečně začíná znovu žít (to řekla i mé čtyřleté, když se jí ptala, zda si jí k sobě vezme 
) Já se vnucovat nechci a to je taky špatně, pak je mi vyčítáno, že se neozývám, když se ozvu, nemá na mne čas atd.
Se sourozenci taky nic moc, ale to bylo tak nějak vždy. Máme k sobě daleko odjakživa, s bratrem jsme se dokonce nenáviděli, než jsem se odstěhovala. Ono bydlet se dvěma sourozenci na 4×2,5 metrech, nic moc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
8.9.17 17:43
@Fally123 píše:
Ahoj, zakládám tuto diskuzi spíše pro probrání tématu než radu do mého života, to snad ani nepotřebuji. V dnešní době mám pocit, že rodina a rodinné vztahy jsou mnohem chladnější než dříve. Mám na mysli komunikaci s rodiči, sourozenci, případně i dalšími příbuznými. Třeba u nás babičky skoro nefungují, občas si zavoláme, ale každý má dost svých starostí, že by se nějak extra zajímali, co děláme a co dělají děti, když týden mamce nezavolám, ani se neozve, obecně se s rodiči vidíme (a to máme dvě děti a jsme normální fungující rodina) jednou za dva tři měsíce a ono jim to nechybí! Když chceme děti pohlídat třeba přes víkend nebo o prázdninách, tak si to téměř vynutíme. Oni jsou na děti moc hodní, to ano, ale sami od sebe nepřijdou, jestli by se je mohli vzít a tak. Stačí jim maximálně jednou za čas si zavolat. Rodiče chytli druhou mízu a užívají si svůj čas bez toho, aby vnoučata nějak zasahovala do jejich programu.
A podobně to máme i se sourozenci (potažmo jejich dětmi - ve věku našich dětí). Vidíme se doslova párkrát za rok a to ještě tak napůl, není čas si cokoli říct, není ani vůle se sejít. Jakoby každý běžel svým životem a svými starostmi… Kolikrát jsme v situaci, že ani nevíme, že ten druhý řeší vážný životní problém (např. vážná nemoc, ztráta práce,…), protože se prostě nesvěřujeme.
Já si pamatuji, že jsme u babičky byli pečení vaření, měli jsme i vzpomínky, že babička třeba peče buchty, druhá nám zase šila, dnešní babičky spíše něco koupí, protože nemají čas, víkendy tráví sami, protože si chtějí odpočinout. Do důchodu půjdou až za mnoho let…
Takže má otázka je jednoduchá, zda máte také pocit, že jsou rodinné vztahy více chladné, nebo se to ve vaší rodině neprojevilo a setkáváte se rádi a upřímně a spontánně, ne jen z povinnosti na vánoce..
Tak ty vztahy ohřej. Když budeš dělat sleziny rodiny u sebe, tak si na to všichni zvyknou a budete se družit. Uděláš jim nějaký program i pro děti a všichni se budou těšit.
- Citovat
- Upravit
8.9.17 17:45
S rodiči bydlím, mám dva bratry. S jedním si voláme, on se tu často stavuje nebo přijede na víkend. Druhý se oženil a od té doby vztahy dost ochladly, volá jen když něco potřebuje, děti k babičce odkládá tak na 14 dní v měsíci a když je sem veze nebo vyzvedává, tak se ani nestaví na kafe, nezeptá se rodičů, jak se mají a jestli třeba něco nepotřebují. Na rodinné oslavy jezdí zásadně pozdě nebo dokonce vůbec a neváhá z oslavy odvolat babičku kvůli hlídání. Strašně mě to štve. Když už tu jsou, tak se snažím konverzovat, ale když se zeptám na 10 otázek a dostane se mi jednoslovných odpovědí (a to se ptám třeba na dovolenou, jak se jim bydlí v novém domě a tak), tak už fakt nemám chuť vztah udržovat. Když se blíží Vánoce nebo narozeniny, tak se strašně zajímá, co bychom si kdo přáli, ale pak na Vánoce přijedou na hodinu, vyměníme si dárky a zase jedou. K nim na posezení zvou jen rodinu jeho ženy, nám volají, když je třeba betonovat nebo si chtějí něco půjčit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.17 17:48
S našima se vídáme denně, manželovi rodiče bydlí dál, ale minimálně jednou měsíčně jsme u nich na víkend, hlídali by snad každý víkend, manžel je s nimi v kontaktu několikrát do týdne, posílá fotky videa.
Když jsme bydleli od našich dál, tak jsem s mamkou byla v kontaktu každý den. O sourozencích taky víme snad všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Doe_Jane
8.9.17 17:52
Nechápu… my se s mamkou i tchyni vídáme několikrát týdně, s mamkou si volám někdy i třikrát denně, vždy mám něco co jí chci říct… o vnouče se bijou, vlastně i tety se o něho bijou
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
