Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jak psaly holky, uspání asi bude nejlepší. Taky mám berňáska a je to naše další mimčo ![]()
Kdyby se nemohl projít, zvednout za náma a trpěl, tkay bysme ho nechali usnout.
Pokud se jen trápí a z toho co píšeš to tak vypadá, uspáním mu prokážeš poslední službu, dal vám mnoho pěkných chvil a radosti a tohle by si zasloužil, vím z vlastní zkušenosti jak je to těžké ![]()
To je mi moc líto
Já bych pro jistotu zkusila ještě jiného veterináře, třeba by přišel na něco, na co ten první ne…chtěla bych mít jistotu, že jsem pro pejska udělala všechno.
To je mi moc líto
Pokud se trápí jak píšeš, tak uspání bude pro něj vysvobození.. Vím, je to těžké (vlastní zkušenost).
A co zkusit nějakého dalšího veteřináře? ![]()
@Ronnienka : ahoj je mi to moc líto, taky jsem se museli rozloučit s naším psím miminkem Tomíčkem, bylo to těžké rozhodování, ale moc se trápil, oni to sice neumí říci jak je to bolí, ale dávají to najevo tím že nejí a nepijou a jde to vidět v jejich očíčkách, pokud už není cesty zpět a čeká ho jen bolest a trápení…pomalu bych se s ním loučila…držím pěstičky aby bylo lehčí se s ním rozloučit…přeji jen to nejlepší
![]()
Moc s tebou soucítím
Kdo má psa jako člena rodiny, tak tě chápe, asi to bude dáno geneticky. Zkus ještě jiného veta, ale jestli ti radil i docent z Brna, tak nevím no
Také si nedovedu představit, že nám odejde náš milovaný pejsek. Drž se.
Jeden moudrý pán mi nedávno řekl, že pokud se pejsek trápí a bolí ho to a není naděje na zlepšení stavu, pak musíme udělat všechno proto abychom mu pomohli, ikdyž to znamená se s pejskem rozloučit
. Nevím jestli bych to sama dokázala, ale myslím že když u toho budete s ním, tak Vám bude vděčný a šťastný a vy vudete vzpomínat na veselého psíka.
Dneska k nám přijede veterinář a uspí ho
Děkuji za podporu…dost nám to pomohlo ![]()
A necháte si ho? Jako myslím treba hrobecek na zahrade nebo na chapupe.
My ji mame na chalupe na takovym slunecnym mistecku s vyhledem do kraje. Jsem moc rada, ze je porad s nama. I kdyz v tydnu na chalupe nejsme ![]()
Je dobre, ze si se takhle rozhodla. Je to správné rozhodnutí.
![]()
@Anonymní píše:
Dneska k nám přijede veterinář a uspí hoDěkuji za podporu…dost nám to pomohlo
držtě se
![]()
Držte se. Vím jaké to je ještě jsem se nevzpamatovala z úmrtí naší chlupaté koule. Umřel 24.7.Nejhorší, je, že jel s mužem na ryby, v neděli jsem mu podrbala kožich, a říkám mu tak za týden. A v úterý muž volal, že umřel. Zahrabal ho tam, někde padesát kilometrů od domova a mě je to hrozně líto, že není někde tady, poblíž. ![]()
@Lane píše:
A necháte si ho? Jako myslím treba hrobecek na zahrade nebo na chapupe.
My ji mame na chalupe na takovym slunecnym mistecku s vyhledem do kraje. Jsem moc rada, ze je porad s nama. I kdyz v tydnu na chalupe nejsmeJe dobre, ze si se takhle rozhodla. Je to správné rozhodnutí.
![]()
Uděláme mu krásný hrobeček na zahrádě pod velkou třešňí, rád tam chodil protože tam byl chládek. Aspoň ho budeme mít stále u sebe
![]()
@Terranova píše:
Dobrý den, chci se podělit s vámi o náš příběh, protože už fakt dál nemůžu a přitom se jedná o moje první „dítě“. Máme 6,5letého drsňáka a začátkem května nám k ránu zničehonic ochrnul na zadní část těla. Následovala vyšetření a odvoz k velmi uznávanému doktorovi, který nám dal vybrat operace či utracení. Sám hned dodal, že je Šimon mladý a dle testů jinak zdravý a silný pes a že by operovat. Osobně já ani manžel nemáme zkušenosti s operacemi lidí natož psů, takže (naivně) jsme předpokládali, že po operaci a určité rekonvalescenci se vrátí náš milovaný a živý pes. Doktor nám neřekl, co nás poté případně čeká… Operace proběhla úspěšně, Šímu nám dali hned domů, abychom prý neplatili výdaje za hospitalizaci a naučili nás ho cévkovat. Chodili jsme 2×týdně na rehabilitaci do vany a civičit na míč a on začal cca po měsící a půl „chodit“. Prý ty packy už neucítí, ale chodí na základě spinálního reflexu. Je vidět, že je „postižený“ ale chodí. Nejhorší ale je, že nezvládá udržet moč a kaká jak to na něj přijde - do pelíšku, po bytě (a doma máme 10.měsíční dcerku). Stále je to můj Šíma, ale už dál nemůžu. Stále lítám s mopem a savem, na krátkých procházkách, víc než obejít barák nezvládne, mu pomáhám, motivuji pamlsky a tlačím kočárek, si říkám, že kdybych toto věděla, tak se asi rozhodnu jinak.. Ale teď ho nemůžu už nechat uspat! Jsem totálně psychicky na dně a nevím, jak to zvládnu dalších třeba i deset let, co s námi může být.
Toť je náš příběh a doufám, že třeba někomu pomůžu, aby věděl do čeho jde. Rozhodnutí je jen na Vás a já ráda přivítám Vaše rady či alespoň útěchu. A naopak, jestli někdo potřebuje něco více objastnit, ráda mu pomůžu, když budu vědět. Mějte se a přeji Vašim miláčkům hodně velké moře zdraví a zvlášť jezevčíkům!!!
Dobrý den, jediná rada, vydržet. My s naší tehdy pětiletou jezevčicí absolvovali to samé. S tím rozdílem, že jsme ji na doporučení veta nechali na klinice ještě 14 dní rehabilitovat. Ale minimálně 2 měsíce měla problém se svěrači, ale poté se to pomalu začalo upravovat. A také jsme museli 3× denně cvičit s nožičkama. Hodně štěstí
Dobrý večer, prosím moc o radu. Minulý rok v září náš jork začal být apatický a kňučel když jsme se ho snažili vzít, pokulhával na zadní nohy. U veta dostal injekci proti bolesti, s tím, že je to neurolog. problém. Klidový režim a pejsek za pár dní úplný čipera.
V pondělí opět začal mít stejné problémy, avšak na večer už jen seděl v pelechu a hodně stěži chodil. U vet podezření na vyhřezlou ploténku nebo skříplý nerv. Spíše ploténka. Dostali jsme prášky proti bolesti a 6 týdnů v kleci klidový režim. Absolutní. Takže ani venčení, prostě nechat ho podělat pod sebe. Je to šílený, máte někdo podobnou situaci prosím?:( Jsme z toho zoufalý, je to naše mimčo. Myslíte, že kdybychom aspon jednou denne psika vynesly ven na vycurani?:(
Radu už ti dal veterinář. Nechápu, proč to porušovat, jenom tomu psovi ublížíš. Když absolutně klidový, tak prostě poslechnou a vydržet