Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já myslela, že si všichni pamatujou tu jámu. té bych se bála já, nehrála bych si vedle ní ani já. nože mi zas tak neva, pokud by s nima dítě neběhalo. ty naše tuponě jsou vcelku bezpečná záležitost.
@Gladys píše:
@dvojmatka si vždycky lidi zapamatujou to s těma nožema
já to beru i podle sebe - naši, když mi něco zákazali, tak já just to šla udělat. pak jsem bulela, že jsem blbá a neposlechla jsem, ale musela jsem! člověk si tu bolest prostě musí způsobit, aby pro příště věděl… ![]()
@adusinka třeba kdyby jsi doma trochu povolila, nechodila mu za zadkem kdykoli se pohne do vedlejší mítnosti, přebral by za sebe trochu zodpovědnosti a dával si na sebe bacha. Takle spoléhá pořád na sebe.
Kluk má 2 roky a v klidu ho nechám v obýváku a jdu si dát sprchu. Ví kde jsem, že za mnou může přijít. Ale většinou se klidně kouká na pohádku nebo si hraje s vláčkama. Ví, že na schody sám nesmí, šuplíky v kuchyni nikdy neotvíral. Zásuvky mám všechny zaslepený a jinak je barák celkem přizpůsobený dítěti (odstranili jsme skleněný stolek). Na gauči skáče moc rád a ještě radši leze po jeho opěradle. Ale za to se na něj nemůžu zlobit, pamatuju si na to samé ze svého dětství. A když přijede 6 letej synovec tak na něm skáčou oba ![]()
Už jako mimčo jsem ho nechávala v obýváku na zemi na dece pod hrazdičkou a třeba vedle v kuchyni vařila oběd. A to jsem do obýváku neviděla, musela jsem se chodit dívat.
Nikdy jsem tohle neřešila. Teď jsou mu čtyři roky a nechávám ho už i samotného doma, když jdu venčit psa.
TAky ho necháváme chvilku samotného, vše nebezpečné máme z dosahu, ale on je rozumbrada a když je klid, tak hned mrknu co dělá a sleduju jak ostříž, ale co se mi dneska stalo?!
V noci měl přítel teplotu a bylo mu zle-žádal mě o prášek, tak jsem mu dala na talířek k hrníčku s hot drinkem panadol, řekla mu to a šla si lehnout, on spal v obýváku a my s prckem v ložnici, jelikož malej je taky nemocnej a co chvilku se budil, tak aby se vyspal do práce.
Ráno jsem šla a ze stolku co máme před sedačkou jsem uklidila šálek i s hrníčkem a normálka dopoledne. Pak jsem dala malýho spát a volala příteli jak mu je atd…došli jsme k tomu, že si ten prášek v noci nevzal! Tak ve mě hrklo jak blázen!!! Myslela jsem, že mě omejou, Panadol byl 500mg paracetamolu, což je pro našeho prcka (15.m) hruza kdyby to spolknul.
Už jsem začala šílet, že se nám intoxikoval malej práškem
(jak jsem třeba byla na wc nebo věšela prádlo, že někde ten prášek našel a spolknul
)
už jsem chtěla volat do nemocnice, ale pak jsem si všimla na zemi pod sedačkou něčeho bílého! Byl to ten panadol, jak si můj dával ve tmě ten nápoj, tak ho asi nějakým způsobem shodil na zem a zapomněl, že jsem mu ho tam dávala
…
ULEVILO SE MI JAK BLÁZEN jak jsem ho měla v ruce, protože pak jsem začala hledat na internetu co a jak…
mojemu jak přijde z práce pěkně nadám
![]()
Tak si říkám, že budu po dnešku asi pořád malýmu u zadku i když se naštěstí našel-teda našla jsem ho dřív než malej…
![]()
Koncept kontinua je slatanina smyslenek, ktere nemaji ani vnitrni kontinuity, autorka zapomina, co psala pred par kapitolami.* Nehlede na to, ze to nema ani zadny vedecky podklad a je to zalozeno vicemene na laickem pozorovani uplkne jine kultury.
Nicmene s mensi mirou dohledu na dite souhlasim. Pro kazdou matku je tezke vybalancovat risk/samnostatnost. At to kazda dela, jak ji srdce veli, aby byla klidna. Jen nebuzerovat ostatni.
* jednotlive priklady jak sly za sebou, z kazdeho jine ponauceni
(Tak sakra ma se teda brecet, nebo ne? nebo jen dospeli? a jaktoze se vubec nekdo poranil, copak je nekdo hlidal?)