Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky,
chtěla bych Vás poprosit o radu nebo i poznat někoho, kdo je na tom stejně nebo podobně jako já, jelikož si připadám, jak když tohle se děje na celém světě jenom mě ![]()
Tak jak bych začala asi tím, že už opravdu nemůžu dál ( vim, že MD je náročná pro každého )a i když je to mé první dítě vim, že tohle neni normální a asi každá maminka takový teror opravdu nemá. Minulý rok se mi narodila plánovaná holčička vše bylo krásné, užasné, nepopsatelné. Pak nastal 7 měsic a vše se obratilo vzhuru nohama. Mala začala byt akčnějši vic a vic, potřebovala neustálou pozornost (skoro jsem se od ni nemohla hnout ) a to ze dne na den jinak začala strašně plakat. V 9 měsicích jsem si stěžovala doktorovi, že už se to nedá vydržet a ten mě odvětil jen tím, že má mala separační úzkost a že ji to brzo přejde.
Dnes je nám 15 měsiců a každý den je horší a horší. V noci se budíme tak třikrát dvakrát na dudlík a na potřetí řveme tak dlouho dokud si ji nevezmu do postele - nechat ji vykřičet? Nefunguje. Je schopná brečet i 5 hodin v kuse. Od 5 od rána jsme tak vzhůru a začíná to. Neustále kňourání je na denním pořádku po celý den, neustále chce něco podávat a když ji to nedám začne se vztekat, válet se po zemi, kopat nohama a třeba i mlátit hlavou o zem o skříně a to někdy dělá i bez důvodně. Jakmile se od ni pohnu řve, nenecha mě umyt nadobi, ušesat si vlasy nic. Vše co dělám tedy pokud u ni nesedim na zemi tak mi stoji u nohou a pláče a nepřestane ani když ji zpívám nebo se ji snažim zabavit. Nemůžu nic. Navic nezabírá ani tátá, když má volno a je doma, tak malá dělá to samé a nechce jit ani k němu
Takže, když je doma, tak je to beztak jako, kdyby tam nebyl.Pak mám noční můru s přebalováním a oblíkáním - je nepřebalitelná
Vzteká se a kroutí, takže každá vyprava ven mě totálně odrovnává. To nemluvim ani o tom, že jsem už přestala chodit radši kamkoliv na návštěvy, jelikož malá se odemne nehne ani na krok a to i když tam má kamarádka své dítě a pak, když odcházíme, tak na mě každá kamarádka kouká s vykulenýma očima, protože tam vždy stropí neskutečnou scénu kvuli oblikání. Když jsme venku v kočárku tak mi vydrži asi tak 20 minut a poté jen řve, řve, řve
Přes den spíme 30 minut, někdy vubec a nekdy nanejvýš hodinu, ale i když se vzbudí, tak hned zase brečí. Vubec neposlouchá. Cokoliv zakážu, tak to dělá dál a dál i poté co ji třeba plácnu přes ručku. Stále ji jen napomínám a okřikuji a je mi to k ničemu. Když to schrnu, tak skoro celé dny jen brečíme a málo co ji dokáže rozesmát - tedy když si s ni hraji tak se směje to jo i jíme dobře a celkem hodně to je tak jediné pozitivum.
A opravdu můžu říct, že si ani nepamatuji, kdy jsem rano vstávala a těšila se na prožitý den se svojí dcerou. Jsem už totálně vyčerpaná, bez nálady už se hádáme často i s přítelem a všechno mi přijde, že je špatně. Svoji dceru miluji nadevšechno na světě a lásky a mazlení má káždý den víc než dost, tak co mám dělat, co ji chybí???
Máte zkušenost s Portál Malý tyran?
Přidejte zkušenost s Portál Malý tyranTy jo, je mi tě upřímně líto, malej je taky vzteklina, ale tohle není normální. Běž s ní k odborníkovi, třeba měla někdy nějaký špatný zážitek a ani o tom nemusíš vědět.
Přijde mi jako kopie tý mojí malý potvory..akorát k ní mmám ještě starší dvojčata, takže jsem se nemohla věnovat jenom jí, kvůli vztekání v kočárku jsme koupili postupně 3 s nadějí že je to kočárem…nevim jestli ti to pomůže ale nám pomohlo hrozně šátkovat..máš volné ruce ledacos uděláš a navíc máš dítě u sebe přitiwsknuté a to se úzkostlivějším líbí a na malou to mělo ten efekt, že pak byla ráda, že ode mě má na chvíli pokoj
![]()
Já si teď četla o té separační úzkosti a opravdu by se to mělo zlepšovat od těch dvou let nahoru, kdy začně být dítě malinko samostatnější.
No je to mazec, asi bych si pořídila napřed nějakou dobrou literaturu jak tohle zvládnout, případně zkusit jiného psychologa..
@datega Jenomže holčičce je 15 měsíců, to už je celkem tíha teda ![]()
@Lola29 Ahoj, se chováním neporadím, ale k nošení můžu říct, že nám to pomohlo hodně na vztekání a obecně na úzkost. Nosila jsem v manduce asi do dvou let, dokud chtěla, nebo jsem potřebovala. Na zádech se tolik nepronesla, nikdy nebyla vychrtlé miminko
a na rukou bych to nedala. Přeji, ať se to brzy zlepší ![]()
@Lola29 Malý je 19 měsíců a nosila jsem ji ještě nedávno..těžká teda je ale stojí to za to..oni ty úvazy dobře rozloží váhu a není to tak hrozný..když jsme třeba šli ven ne delší dobu tak jsem ji fakt radši nesla než ten vyrvál v kočárku, když spustila tak to stálo za to
po čase jsem si fakt všimla, že je ráda když si může tapat a něco zkoumat, až ty scény úplně vymyzeli v noci sice pořád zlobí ale neřve
![]()
Ahoj, měla jsem kopii tvé holčičky, už jsem nevěděla co dělat, pořád chtěla jen mě, vztekání, řvaní, lehání v krámě na zem, v noci x krát vzhůru a nic napomáhalo. Den s ní jedním slovem utrpení. Teď je dcerce 27 měsíců a moje holčička je zlatíčko, je to obrat o 180st.Chce to opravdu čas, trpělivost, vše se změní k lepšímu! Držím palce!
Nosila jsem v manduce a na zadech, neustale mluvila, vykladala, odvadela pozornost knizkou, mlaceni hlavou vysvetlovala, pak jsem radsi prikladala zmrazene maso z mrazaku s tim, ze si udelal bebino…a neboj, bude to nekdy lepsi. Ted mi obcas jeci stereo
Ovsem ted uz z toho maji rozum, takze jakmile zacnou, chvili vydrzim a pak se odchazim nekam zklidnit ![]()
Radu nemám, ale chci tě podpořit, že v tom nejsi sama. Mám doma to samé. Syn(13 měsíců) od narození pláče snad v kuse, zle spí, přes den 2×20 minut a v noci se budí co dvě hodiny na mléko. Pokud nebrečí, tak se vzteká nebo alespoň kňourá. Kočárek neexistuje, i pětiminutová cesta do školky pro staršího je peklo. Popravdě jsem se za tu dobu stala naprosto ignorantskou matkou, můj mozek, v rámci zachování duševního zdraví, ten řev prostě filtruje. Stále se utěšuji, že bude lépe a snad se toho dne dočkám a tobě přeji to samé ![]()
Dost mi to připomíná naši kočičku 14 měsíců, mimo spaní(spí celou noc. Nejstrašnější je to vztekání, kopání a řvaní. Oblíkání jsem teď dost zlepšila tím, že jsem jí do něj zapojila. Řeknu že jdem ťapťap ať si přinese botičky, čepici. Tak si to donese, já mezitím připravím kombinézu atd. Mohutně tleskám a chválím. Je na sebe pak tak pyšná, že je v tom oblíkání nakonec docela poddajná. Trvalo tak 14dní než se to naučila. Přebalování byl taky problém, když jsem začala dávat na nočník. tak se to taky trochu zlepšilo. Nejraději má, když se povede a vylejem to do wc a tleskáme a máváme tomu:) Jo a vzala jsem jí přes den dudana, když jí před spaním řeknu, že na ní čeká dudu v postýlce, tak se může přerazit jak tam běží. To je pro ní naprostá nirvána si takhle podudat:))
@missah píše:
Dost mi to připomíná naši kočičku 14 měsíců, mimo spaní(spí celou noc. Nejstrašnější je to vztekání, kopání a řvaní. Oblíkání jsem teď dost zlepšila tím, že jsem jí do něj zapojila. Řeknu že jdem ťapťap ať si přinese botičky, čepici. Tak si to donese, já mezitím připravím kombinézu atd. Mohutně tleskám a chválím. Je na sebe pak tak pyšná, že je v tom oblíkání nakonec docela poddajná. Trvalo tak 14dní než se to naučila. Přebalování byl taky problém, když jsem začala dávat na nočník. tak se to taky trochu zlepšilo. Nejraději má, když se povede a vylejem to do wc a tleskáme a máváme tomu:) Jo a vzala jsem jí přes den dudana, když jí před spaním řeknu, že na ní čeká dudu v postýlce, tak se může přerazit jak tam běží. To je pro ní naprostá nirvána si takhle podudat:))
Krásně si na ní vyzrála
, to tleskání my děláme u jídla páč by nevydržela v klidu, takže co sousto to tleskání a jásání
![]()
Doporučila bych ti návštěvu dobré homeopatky. Nech si nějakou doporučit. Já se synem byla, probrala se mnou úplně všechno, včetně porodu, aby mohla efektivně pomoct. Přiznám se, že já to do konce nedotáhla, protože jsme měli zrovna finanční krizi a návštěva homeopata něco stojí, ale i tak nám dost pomohla.
Mám doma vzteklouna, ale takhle hrozný to neni. U prcka zabírá, když má den blbec, dát ho do ohrádky. Tzn. začne se vztekat, mlátit hlavou o zem, a ječet, jde do ohrádky (cestovní postýlka) a já odcházím do jiné místnosti. Pak když je úplně hodný, tak přijdu mohutně mu zatleskám a chválím, vyndám ven a dáme odměnu, u něj je to většinou jídlo nebo písnička na počítači. Poslední měsíc je z něj zlatíčko. Jinak jak píšou holky tak zabírá zapojit ho do toho co po něm chci tzn. jdeme se přebalit: přines si plínku, špinavou vyhoď do koše atd.. Při samotném přebalování zpíváme Dešťové kapičky, už od půl roku, kdy při tom začal řvát a to ho vždycky zklidní a začne se řechtat. S oblékáním nepomůžu, to je hodný, protože rád cestuje, takže je i rád, když se na cestu obléká.
Co bych ještě poradila. Nechat dítě přítelovi a odjet třeba na víkend někam na odpočinek nebo je odva vyslat pryč.
@hefilka píše:no, když ho budeš odmenovat jídlem bude později vše řešit jídlem a bude z něj obez. Ver mi, hooodne těžko se to odnaucuje.
Mám doma vzteklouna, ale takhle hrozný to neni. U prcka zabírá, když má den blbec, dát ho do ohrádky. Tzn. začne se vztekat, mlátit hlavou o zem, a ječet, jde do ohrádky (cestovní postýlka) a já odcházím do jiné místnosti. Pak když je úplně hodný, tak přijdu mohutně mu zatleskám a chválím, vyndám ven a dáme odměnu, u něj je to většinou jídlo nebo písnička na počítači. Poslední měsíc je z něj zlatíčko. Jinak jak píšou holky tak zabírá zapojit ho do toho co po něm chci tzn. jdeme se přebalit: přines si plínku, špinavou vyhoď do koše atd.. Při samotném přebalování zpíváme Dešťové kapičky, už od půl roku, kdy při tom začal řvát a to ho vždycky zklidní a začne se řechtat. S oblékáním nepomůžu, to je hodný, protože rád cestuje, takže je i rád, když se na cestu obléká.
Co bych ještě poradila. Nechat dítě přítelovi a odjet třeba na víkend někam na odpočinek nebo je odva vyslat pryč.