Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím, omlovám se za anonym, ale je to docela citlivé téma.
S přítelem spolu bydlíme dva roky. On má psa, kterému jsou 4 roky, nevím teď úplně přesně které plemeno to je, ale vím jistě že je to plemeno bojové.
Jde o to, že jsou se psem problémy. Neustále všude močí a všechno značkuje. Totálně mi ničí byt, když jsme oba dva v práci. Ale nejhorší na tom je, že je na mě pes velice agresivní. Když není přítel doma, pes si ze mě dělá pr*el, neposlouchá a leze si kam chce a když ho napomenu, vyjede po mě. Jednou mě i pokousal. Pes je vykastrovaný, přítel s ním chodí na cvičáky a zaplatil mu různé lekce poslušnosti, psího psychologa a podobné blbiny, ale nic nepomohlo. Pes je takhle agresivní jen na mě, na nikoho jiného, a poslední dobou se to zhoršuje a je na mě zlý i když je přítel doma. Vím že ho má přítel rád a opravdu se snaží aby jsme spolu se psem vycházeli, i já jsem s ním chodila na cvičák, ale bohuel pes je pro mě nezvladatelný a po cestě na cvičák mi utíká a jednou mě málem pokousal přímo na lekci. Takže to jen tak ve zkratce jak to u nás funguje. No a tím že vidím že přítel má psa opravdu rád, tak jsem přemýšlela že příteli řeknu ať se se psem odstěhuje pryč, protože já z něj mám neskutečný strach a psovi prostě nevěřím. Bojím se že mě jednou zabije. Přítel hodně přemýšlí o tom že ho dá pryč, ale je z toho smutný a přijde mi že by bylo možná lepší pro mě, kdyby se odstěhoval se psem a prostě bychom se vídali jen u mě, bez psa nebo někde venkujak byste to řešili vy?
za mě dát pryč psa, společného bydlení bych se nevzdala, to mi přijde jako začátek konce
. Působí to na mě, že je tam víc problémů a že už s ním nechceš žít? Navrhl přece, že dá psa pryč?
Mě by pes v bytě zvedl nohu jenom jednou a okamžitě by řezal pryč, bez debaty.
@Andělka16 problém je jen ten pes, pořád se kvůli němu hádáme. Ano navrhl že ho dá pryč, ale pak vidím akorát jak brečí a chodí jako tělo bez duše. Přijde mi asi lepší když se s ním odstěhuje a budeme oba v klidu. já nebudu mít strach a přítel bude mít psa dál. Z.
Oddělené bydlení by byl krok zpět. Pokud přítel sám navrhl, že dá psa pryč, tak buď ráda a udělejte to. Podle mě máš svatou trpělivost, na mě by pes vystartoval jednou že chce pokousat a už by šel.
Pokud to s přítelem vypadá perspektivně a jiných oblastech si rozumite tak bych dala pryč psa. Pokud to si tim vztahem nejsi jistá tak bych je poslala pryč oba. Jak pes co močí v bytě a vyjíždí po tobě nemá v bytě co dělat. Co až začnete plánovat rodinu? Toho bych se teda taky bála
No ja bych ho jednoznacne pryc poslala, uz jen proto ze nema soudnost a uz to nejak neresi, az ti procvakne tepnu, bude pozde. Mame taky problemovyho psa, ale nastesti u domu, takze kdyz neco je v kotci, on je ale hodnej, jen jedna zkratkovite, treba dedovi prokousl zadek, kdyz sekal zahradu. Kamaradovi malyho, zas kousl do kotniku, tak holt je v kotci a pousti se kdyz na zahrade nikdo neni. Pokud jste udelali vse co je ve vasich silach, chce to radikalni rez.
@Anonymní píše:
Zdravím, omlovám se za anonym, ale je to docela citlivé téma.
S přítelem spolu bydlíme dva roky. On má psa, kterému jsou 4 roky, nevím teď úplně přesně které plemeno to je, ale vím jistě že je to plemeno bojové.
Jde o to, že jsou se psem problémy. Neustále všude močí a všechno značkuje. Totálně mi ničí byt, když jsme oba dva v práci. Ale nejhorší na tom je, že je na mě pes velice agresivní. Když není přítel doma, pes si ze mě dělá pr*el, neposlouchá a leze si kam chce a když ho napomenu, vyjede po mě. Jednou mě i pokousal. Pes je vykastrovaný, přítel s ním chodí na cvičáky a zaplatil mu různé lekce poslušnosti, psího psychologa a podobné blbiny, ale nic nepomohlo. Pes je takhle agresivní jen na mě, na nikoho jiného, a poslední dobou se to zhoršuje a je na mě zlý i když je přítel doma. Vím že ho má přítel rád a opravdu se snaží aby jsme spolu se psem vycházeli, i já jsem s ním chodila na cvičák, ale bohuel pes je pro mě nezvladatelný a po cestě na cvičák mi utíká a jednou mě málem pokousal přímo na lekci. Takže to jen tak ve zkratce jak to u nás funguje. No a tím že vidím že přítel má psa opravdu rád, tak jsem přemýšlela že příteli řeknu ať se se psem odstěhuje pryč, protože já z něj mám neskutečný strach a psovi prostě nevěřím. Bojím se že mě jednou zabije. Přítel hodně přemýšlí o tom že ho dá pryč, ale je z toho smutný a přijde mi že by bylo možná lepší pro mě, kdyby se odstěhoval se psem a prostě bychom se vídali jen u mě, bez psa nebo někde venkujak byste to řešili vy?
Uz jsi tohle tema jedno zaklkadala ne?
Bohužel v tomto případě by to bylo buď já nebo pes. Já osobně jsem celkově proti tomu mít v bytech psy, navíc velké…
@paola white no rodinu nebudeme mít dokud tady bude pes. Nebo dokud bude bydlet on se psem jinde, takže dalších zhruba 10let můžeme na rodinu zapomenout. Z.
Zakladatelko, vim, ze chaby navrh ode mne, ale zkouni na youtube Milana Cisara Znalec psi duse. Myslim, hodne vam to pomuze.Pes jevidentne chrani sveho pana od tebe, a to pan musi mu ukazat, ze ty jses take pan, a nejses zadna konkurence psovi. Skratka, psa dat na misto psa.Na vasem mste bych zkoukla toho MIlana, jak to dela a spolu s protelem se pustila do toho, ze bude hlavne pritel cvicit psa, ukaze mu jeho misto. V takovem strachu by nerada zila a rozchazet se take neni reseni. I stejne jak dat psa pryc. Opravud, nezahazuj moznost napravy psa, a podivej se na M. Cizara. ![]()
Dát psa pryč zní moooc pěkně
Ale kdo si myslíte, že takového psa bude chtít, umíte si vůbec představit jak asi skončí? Zakladatelko máte rozumný názor a myslím, že by to určitě stalo za to oddělené bydlení alespoň vyzkoušet. Třeba zjistíte, že vám to tak klape mnohem víc ![]()
Nepsala jsi tu už o tomto problému?
Osobně jsem milovnice psů, ale zároveň trvám na tom, že zvíře nemůže přerůst člověka-což je ten pravý příklad u vás. Přítele respektuje a tebe si vybral jako nepřítele a nehne s ním nic. Přítel může být smutný, že by ho měl dát pryč, nicméně by měl více řešit to, že tě pes napadá a může ti hodně zle ublížit. Pokud váš vztah bere na 100%, měla by to být priorita č.1.
Asi bych to řešila stejně jako ty-buď ať se odstěhují oba dva s tím, že vztah poběží dál, ale bez psa nebo ho dá pryč a budete spolu pokračovat jako dosud.
@Anonymní píše:
@paola white no rodinu nebudeme mít dokud tady bude pes. Nebo dokud bude bydlet on se psem jinde, takže dalších zhruba 10let můžeme na rodinu zapomenout. Z.
no a kolik ti je?
Zdravím, omlovám se za anonym, ale je to docela citlivé téma.
jak byste to řešili vy?
S přítelem spolu bydlíme dva roky. On má psa, kterému jsou 4 roky, nevím teď úplně přesně které plemeno to je, ale vím jistě že je to plemeno bojové.
Jde o to, že jsou se psem problémy. Neustále všude močí a všechno značkuje. Totálně mi ničí byt, když jsme oba dva v práci. Ale nejhorší na tom je, že je na mě pes velice agresivní. Když není přítel doma, pes si ze mě dělá pr*el, neposlouchá a leze si kam chce a když ho napomenu, vyjede po mě. Jednou mě i pokousal. Pes je vykastrovaný, přítel s ním chodí na cvičáky a zaplatil mu různé lekce poslušnosti, psího psychologa a podobné blbiny, ale nic nepomohlo. Pes je takhle agresivní jen na mě, na nikoho jiného, a poslední dobou se to zhoršuje a je na mě zlý i když je přítel doma. Vím že ho má přítel rád a opravdu se snaží aby jsme spolu se psem vycházeli, i já jsem s ním chodila na cvičák, ale bohuel pes je pro mě nezvladatelný a po cestě na cvičák mi utíká a jednou mě málem pokousal přímo na lekci. Takže to jen tak ve zkratce jak to u nás funguje. No a tím že vidím že přítel má psa opravdu rád, tak jsem přemýšlela že příteli řeknu ať se se psem odstěhuje pryč, protože já z něj mám neskutečný strach a psovi prostě nevěřím. Bojím se že mě jednou zabije. Přítel hodně přemýšlí o tom že ho dá pryč, ale je z toho smutný a přijde mi že by bylo možná lepší pro mě, kdyby se odstěhoval se psem a prostě bychom se vídali jen u mě, bez psa nebo někde venku