Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak je to tady zase. Odešel na pivo s kamarádem. Fakt s kamarádem. Přišel v jednu ráno. V 11 psal, že pije poslední pivo. Dělala jsem, že spím. Pak tu do tří do rána coural na záchod a zpátky. A najednou se před chvíli zvedl a odešel, zablokoval si mě na telefonu. Předem. Vyběhla jsem ven, na někoho čekal, utíkal přede mnou jak malý kluk. Nakonec odjel zřejmě taxíkem. No a je to. Ještě včera jsme byli na výletě. Za týden máme jet na dovolenou.
Buď si někoho na rychlo domluvil ( lepší varianta) nebo má někoho po celou tu dobu. Nevím. Určitě to opět bude velmi kvalitní člověk, když je ochotna ho přijmout ve čtyři ráno.
Absolutně netuším co mám dělat.
To je jak zlý sen. Ještě včera jsme si říkali, jak jsme konečně v pohodě. Jak si vyhovíme. Atd. Všechno fungovalo, sex taky. Prostě žádný ukazatel, že by se mělo něco stát. Zase to bude všechno dokola. Bude mě přesvědčovat jak za to můžu já. Jak se chce rozvést, ale neobejde. Atd. Pak nakonec odejde, snad a zase se zhroutí. A léto bude v pr..
Za chvíli se sesypu.
Co mám dělat?
@Pozdrav123 píše:
Dobrý den,
Chtěl bych se Vás holky spíš zeptat na názor. Hrálo ve Vašich úvahách o odpuštění roli to, zda jste měly s partnerem pohodový milostný život? Jde o to, zda rozdělujete z čeho ta nevěra vyplynula. Jestli z „rozežranosti“, že jinde roste lepší tráva a nebo třeba nevěra vyplynula z nedostatku intimních kontaktů doma. Sám jsem to před lety řešil.
Ptám se proto, že jedna kolegyně v práci mi říkala, že s manželem mají pohodový vztah, ale spí s ním jednou za půl roku, ona víc nepotřebuje, manžel by chtěl. Ale kdyby si manžel užíval jinde, tak by to nerozdýchala a rozvedla by se. Mne to jako chlapovi přijde divné. Prostě to doma nejde tak je lepší než prudit doma si to vyřešit jinak. Nicméně chápu, že když se chlap po této stránce si doma nemá na co stěžovat, tak jeho nevěra je hrozná. Tedy rozlišujete příčinu nevěry a nebo je to „nevěra jako nevěra“
Předem děkuji za odpovědi
Hrálo to roli. Měli jsme v té době sex každý den (ačkoliv samozřejmě milenka to dostala naservírované jako “máme oddělené ložnice”). Fungovalo i všechno ostatní. Kdyby nebylo blbé náhody, kterou jsem na to přišla, neměla jsem žádný důvod k nespokojenosti. Muž se ke mně choval moc hezky, já k němu taky, vztah byl fajn. Nevěra nedávala smysl a neměla žádný důvod. I on sám přiznal, že ho “jen” pálilo dobré bydlo. Tobě to asi přijde jako horší, mně to naopak přišlo jako lepší v tom, že má smysl se snažit ten vztah zachránit.
@Venetia píše:
Tak to jsi mne vůbec nepotěšila
Ani já Tě nepotěším. Kdysi na VŠ na přednáškách ze sexuologie nám dokonce říkali, že pokud v dlouhodobém vztahu najednou stoupne frekvence sexu, tak máme zbystřit, že je za tím milenka. Že když je chlap nabitej jinde a má vyplavený endorfiny, tak chce potom ještě i doma. A naopak, že hodně a kvalitního sexu nevěře nezabrání, ať si neděláme iluze.
V podstatě můžu jen dodat, že potvrzeno praxí.
@Anonymní píše:
@Bereta
Já vůbec nevím co s tím mám dělat a jak pracovat s emocema. Fakt jsem teď asi týden byla v pohodě, normálně jsme mluvili, dívali se na film večer, spali jsme spolu a najednou další den ráno vstanu a brečím a celý den to tak je dokud úplně nevybouchnu a nezačnu mu to zase vyčítat. Ani partner to včera nedal. Asi úplně nechápe, že tohle fakt může trvat dlouho a že jen tak mě ta bolest co mi způsobil nepřejde, takže mě mrzí i jeho včerejší chování vůči mně. Čekala jsem jiný přístup. Strašně se bojím, že to fakt nezvládnu a půjdeme od sebe. Je mi to hrozně líto, úplně mi najednou zmizela moje krásná představa o životě a o tom jak se jednou budeme mít hezky jako rodina i s dalším miminkem co jsem si přála
Doporučuju psychoterapeuta. Neřeš úplně jen nevěru, vem to jako příležitost, jak se sama posunout. ![]()
@Anonymní píše:
Doporučuju psychoterapeuta. Neřeš úplně jen nevěru, vem to jako příležitost, jak se sama posunout.
Začala jsem chodit. Je to moc příjemná paní, tak doufám, že mi trochu pomůže. Ale stejně rozhodnout se co udělám musím já. Nicméně včera jsem to nezvládla a řekla jsem partnerovi ať odejde.
@AnonymníNicméně včera jsem to nezvládla a řekla jsem partnerovi ať odejde.
![]()
A co on na to?
@Bereta no nemyslela jsem to tak jako že jsem ho vyhodila a už ho tu nechci ani vidět. Spíš jsem potřebovala být bez něj. Nevidět ho, protože zase se schylovalo k hádce a já už bych další nezvládla. No tak odešel, ještě není doma, nevím kdy přijde, ale upřímně? Psát ani volat mu nebudu. Myslím si, že je u jeho rodičů ti bydlí blízko. Což bude ještě horší jestli zjistili, že je tam, protože mi budou neustále psát a volat.
Já jsem z toho všeho naprosto zničená. Nemít s ním dítě, tak odejdu, ale já jsem z úplné rodiny. U nás se snad nikdo nerozváděl, pro mě to je nepředstavitelný hlavně pro to dítě
Jdu raději anonymně. Ale dám trochu jiný pohled.
Moji rodiče jsou spolu přes 30 let. A u mamky vím, že si občas s někým napsala, nebo se i sešla. Ale vždy jsem držela názor, že jsem sice jejich dcera ale do vztahu jim nemám co mluvit.
Věděla jsem to snad od 12ti let. Bylo to proto, že táta na sex moc není a spíš dává tu lásku. Tak si fyzicky chtěla užít trochu té kavárny, výletu apod.
Jednoduše to, co doma nemá. Ale můžu říct, že jsem nikdy neviděla tak milující par. Vždycky se mi na moje rodiče krásně dívalo. A dívá do dnes, ale mamka už nikoho nemá pár let. Vždycky ale drželi při sobě, táta pri máme, když málem skončila na vozíku a mamka pri tátovi, když dostal mrtvici.
Není nevěra jako nevěra. Já ani moje sestra jsme nikdy nepocitili náznak špatné rodiny a vždy jsme byli spokojeni.
Až na moje přesvědčení, že se nikdy nepohádali, mysleli jsme si to, protože jsme je nikdy neviděli.
Ale ano, hádali se, ale když na to došlo, tak ne pred námi, pak se oba šli vyvztekat. A za hodinu vše v klidu vyřešili. A to nejdůležitější. Nidky se k tomu už nevraceli a uzavřeli to. Žádné výčitky apod. Ale to jsem se dozvěděla az ve svých 30ti letech ![]()
@Anonymní píše:
Jdu raději anonymně. Ale dám trochu jiný pohled.Moji rodiče jsou spolu přes 30 let. A u mamky vím, že si občas s někým napsala, nebo se i sešla. Ale vždy jsem držela názor, že jsem sice jejich dcera ale do vztahu jim nemám co mluvit.
Věděla jsem to snad od 12ti let. Bylo to proto, že táta na sex moc není a spíš dává tu lásku. Tak si fyzicky chtěla užít trochu té kavárny, výletu apod.
Jednoduše to, co doma nemá. Ale můžu říct, že jsem nikdy neviděla tak milující par. Vždycky se mi na moje rodiče krásně dívalo. A dívá do dnes, ale mamka už nikoho nemá pár let. Vždycky ale drželi při sobě, táta pri máme, když málem skončila na vozíku a mamka pri tátovi, když dostal mrtvici.
Není nevěra jako nevěra. Já ani moje sestra jsme nikdy nepocitili náznak špatné rodiny a vždy jsme byli spokojeni.
Až na moje přesvědčení, že se nikdy nepohádali, mysleli jsme si to, protože jsme je nikdy neviděli.
Ale ano, hádali se, ale když na to došlo, tak ne pred námi, pak se oba šli vyvztekat. A za hodinu vše v klidu vyřešili. A to nejdůležitější. Nidky se k tomu už nevraceli a uzavřeli to. Žádné výčitky apod. Ale to jsem se dozvěděla az ve svých 30ti letech
Taky zastáváme názor, že děti nemusí nutně vnímat všechny vztahové záseky rodičů a přijde jim, že mají hezký vztah i když to tak není.
Ale možná by stálo za to se zeptat tatínka, jak mu ty léta bylo ![]()
@Anonymní píše:Jdu raději anonymně. Ale dám trochu jiný pohled.
Moji rodiče jsou spolu přes 30 let. A u mamky vím, že si občas s někým napsala, nebo se i sešla. Ale vždy jsem držela názor, že jsem sice jejich dcera ale do vztahu jim nemám co mluvit.Dobrý večer, to s těmi Vašimi rodiči je perfektní příklad. Jsou důležitější věci ve vztahu než to, jestli si někdo užije jinde, když to doma nemá. Přirozeně pokud doma má co hrdlo ráčí a nevěra je jen z „rozežranosti“ je to úplně něco jiného. Tak byl myšlen i ten můj včerejší dotaz. Zda by jste holky zkously nevěru v případě, že sami o intimní kontakt zrovna nestojíte.¨
Případ zakladatelky je fakt extrém. Držím Vám palce, ať se z té šlamastyky dostanete co nejlépe.
@Pozdrav123 no já už asi vím, že se z toho dostanu jedině když odejdu, ale je mi hrozně. Chvilkama mám pocit, že nemám pro co žít. Už nikoho ani nechci. Chci být s dítětem sama jen my dva
@Anonymní píše:
Jdu raději anonymně. Ale dám trochu jiný pohled.Moji rodiče jsou spolu přes 30 let. A u mamky vím, že si občas s někým napsala, nebo se i sešla. Ale vždy jsem držela názor, že jsem sice jejich dcera ale do vztahu jim nemám co mluvit.
Věděla jsem to snad od 12ti let. Bylo to proto, že táta na sex moc není a spíš dává tu lásku. Tak si fyzicky chtěla užít trochu té kavárny, výletu apod.
Jednoduše to, co doma nemá. Ale můžu říct, že jsem nikdy neviděla tak milující par. Vždycky se mi na moje rodiče krásně dívalo. A dívá do dnes, ale mamka už nikoho nemá pár let. Vždycky ale drželi při sobě, táta pri máme, když málem skončila na vozíku a mamka pri tátovi, když dostal mrtvici.
Není nevěra jako nevěra. Já ani moje sestra jsme nikdy nepocitili náznak špatné rodiny a vždy jsme byli spokojeni.
Až na moje přesvědčení, že se nikdy nepohádali, mysleli jsme si to, protože jsme je nikdy neviděli.
Ale ano, hádali se, ale když na to došlo, tak ne pred námi, pak se oba šli vyvztekat. A za hodinu vše v klidu vyřešili. A to nejdůležitější. Nidky se k tomu už nevraceli a uzavřeli to. Žádné výčitky apod. Ale to jsem se dozvěděla az ve svých 30ti letech
Viděla jsi jen to, co jsi jako dítě vidět chtěla. Ono žádné dítě nechce vidět, že maminka je rajda a že tatínek to špatně nese.
@Anonymní píše:
@Pozdrav123 no já už asi vím, že se z toho dostanu jedině když odejdu, ale je mi hrozně. Chvilkama mám pocit, že nemám pro co žít. Už nikoho ani nechci. Chci být s dítětem sama jen my dva
Tak to udělej, když to tak cítíš. Je jasné, že teď nikoho nechceš ani vidět, je to pochopitelné. Ale bude dobře, uvidíš. Dřív nebo později bude dobře. To ti můžu slíbit. ![]()
@Zuldik to jsem si myslela i já. Kdybych dítě neměla, tam končím a odcházím. S dětmi člověk přemýšlí asi jinak. Ale vlastně obdivuju všechny co zvládli odejít i když měli děti. Jen mně je toho malého tak hrozně líto