Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mar__tanka1983 Ano to jsem blbě napsala. On by se připravil o rodinu a o syna. To máte pravdu.
No problémy, neřekla bych že jsme řešili něco šílenýho. Občas nějaká klasická hádka kvůli blbosti. Po porodu to samozřejmě bylo všechno jiný a složitější, hned po šestinedělí jsme spolu spát nemohli, protože jsem měla dost velký poranění, ale od doby co jsem mohla, tak jsme se snažili to udržovat aspoň 2× týdně, někdy i víckrát. Vím že se to po porodu hodně změnilo, není to se mnou stejný jak dřív a moje tělo je taky jiný, ale spala jsem s ním. Prostě to intimno mezi námi bylo i v těhotenství a po porodu co to šlo
Ahojky Zakladatelko,
asi záleží na situaci, víš. A hlavně na té ženě.
Trochu to bude znít jako seznam, ale nevím, jak bych to jinak popsala:
Sama jsem nevěru zažila, odpustila to, ale náš vztah to neustál.
Se stávajícím partnerem nevím, co by nastalo, kdy mě podvedl. Asi nad tím ani nechci přemýšlet. Hlavně mi nedává důvody si to myslet. Takže tomu nejdu ani naproti, abych ho z něčeho potřebovala „usvědčit“.
A pokud jde o mě, nechybí nám celkově nic, takže ani nemám potřebu něco hledat.
Co ženská, tak jiný přístup, přeji hodně štěstí, aby to moc nebolelo. Snad to zvládneš ![]()
@Anička-S
Ahoj, děkuji za zkušenost.
Ano ty body jsou pravda. Myslím si, že pokud odpustím, tak ale už budu žárlit na všechno a na všechny a asi to budu vytahovat. V tom případě on to nemusí zvládnout. No a stejně mu vlastně ani nikdy už nebudu plně důvěřovat.
Zatím si neumím představit být s někým jiným. Pro mě tohle byl parťák do života a skvělý otec pro našeho syna. O to víc mě to ranilo a hrozně to bolí.
Asi mu chci zkusit dát šanci, ale třeba to taky nezvládneme. Počítám i s touhle variantou.
@Prostě Vodnář píše:
Tedy, já být takto ubírán na svobodě, tak bych raději přiznal vinu a šel dál. Nic bych nelepil a nesl si následky. Štěstí, že podobné věci nemusím řešit.
Proto je mnohem jednodušší pro život nepodvadet. Já bych nechtěla už jen z důvodu mé lenosti - roky to řešit, snažit se to lepit, a když se to nezlepší, tak rozvod, vypořádaní majetku, kolotoč tet a strýců pro deti, vztahy s novými partnery ex, a třeba i pohlavní nemoci. Neeee proboha proč to někdo chce dobrovolně podstupovat 🙈 když mě někdo tak silně přitahuje, tak to si radši pohonim v koutku, než tohle
@Anonymní píše:
A jak to nese manžel teď?
Nějak nás to posléze ještě víc stmelilo, u mě se hormony zcela už uklidnily a cizí chlapi jsou mi fuk.
Zijem si dobře, máme jeden druhého už několik desítek let, děti dávno z hnízda.
Jak se tu ptal někdo na poradnu - je to zcela zbytečná a trapna záležitost, u nás chtěl manžel tam taky jít, tož jsme šli, já byla ještě zalaskovana a co tam krofala ta zoufalka v poradně, mi bylo ne jedno, ale rovnou dvě. Cl8vek na to musí přijít sám, nebo chtít, od poradny nečekejte nikdo žádné zázraky, tak to prostě je.Jen to tam jen Ztraceny čas.
Nevím, jestli se tomu dá říct odpustila, ale jsme spolu, nezapomněla jsem a chlap vi, že žádnou další šanci nedostane.
@Anonymní píše:
@Anička-S
Ahoj, děkuji za zkušenost.
Ano ty body jsou pravda. Myslím si, že pokud odpustím, tak ale už budu žárlit na všechno a na všechny a asi to budu vytahovat. V tom případě on to nemusí zvládnout. No a stejně mu vlastně ani nikdy už nebudu plně důvěřovat.Zatím si neumím představit být s někým jiným. Pro mě tohle byl parťák do života a skvělý otec pro našeho syna. O to víc mě to ranilo a hrozně to bolí.
Asi mu chci zkusit dát šanci, ale třeba to taky nezvládneme. Počítám i s touhle variantou.
To záleží na tom, jak se s tím vypořádáš. Já si jako obranu vytvořila v hlavě fikci, že jsme byli rozejití a dělo se to mimo náš vztah. On chlap se pak hodně snažil a hodně mě ukecával, abych s ním zůstala. Vlastně to byl nový začátek. Jako kdybychom podruhé začínali randit. Neotloukla jsem mu to o hlavu ani jednou.
@Anonymní píše:
To záleží na tom, jak se s tím vypořádáš. Já si jako obranu vytvořila v hlavě fikci, že jsme byli rozejití a dělo se to mimo náš vztah. On chlap se pak hodně snažil a hodně mě ukecával, abych s ním zůstala. Vlastně to byl nový začátek. Jako kdybychom podruhé začínali randit. Neotloukla jsem mu to o hlavu ani jednou.
Tak to závidím. Já se zatím přes to nedokážu přenést a i když on se snaží, tak rozhodně nějaké druhé randění mi nejde a myslím si ani nepůjde. A už vůbec mi nepůjde mu to neotloukat o hlavu
@Anonymní píše:
Tak to závidím. Já se zatím přes to nedokážu přenést a i když on se snaží, tak rozhodně nějaké druhé randění mi nejde a myslím si ani nepůjde. A už vůbec mi nepůjde mu to neotloukat o hlavu
Chodila jsem tenktrát na psychoterapii a hodně mi to pomohlo srovnat si v sobě, co do budoucna chci a co ne. Doporučuju.
@Anonymní píše:
@blumamodrá a váš vztah je teď dobrý? Nebo se hodně změnilo
Můžu říct, že je dobrý a jiný než předtím, víc si říkáme, co od sebe navzájem chceme.
@blumamodrá tak to jsem ráda že to u vás dopadlo takhle. Já doufám, že se nám to taky podaří dát zase dohromady a třeba i zlepšit, ale z mé strany si teď myslím že to nedokážu
@Anonymní píše:
Nějak nás to posléze ještě víc stmelilo, u mě se hormony zcela už uklidnily a cizí chlapi jsou mi fuk.
Zijem si dobře, máme jeden druhého už několik desítek let, děti dávno z hnízda.Jak se tu ptal někdo na poradnu - je to zcela zbytečná a trapna záležitost, u nás chtěl manžel tam taky jít, tož jsme šli, já byla ještě zalaskovana a co tam krofala ta zoufalka v poradně, mi bylo ne jedno, ale rovnou dvě. Cl8vek na to musí přijít sám, nebo chtít, od poradny nečekejte nikdo žádné zázraky, tak to prostě je.Jen to tam jen Ztraceny čas.
Nevěř tomu, že vás to ještě stmelilo. Manžel to sice ustál, ale ten tvůj podraz má stále v sobě. Tím si buď jistá.
Nevěra je konec. Ukonči to. Podvede zase. Holky budou mladší a mladší… A kednou ti domů zatahne AIDS nebo rakovinu děložního hrdla. A i pro dítě není nic horšího, než vyrůstat v takovém vztahu.
Já bych řekla že ani my jsme neměli nějaký šílený problémy. Takovej klasickej pohodovej vztah. Proto mě to překvapilo