Odpustili jste nevěru?

Anonymní
13.6.22 09:08

Odpustili jste nevěru?

Ahoj, odpustili jste nevěru, pokud v rodině už jsou malé děti?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
35807
13.6.22 09:11
@Anonymní píše:
Ahoj, odpustili jste nevěru, pokud v rodině už jsou malé děti?

Záleží jestli by to byla jednorazovka, nebo dlouhodobá a jak by se k tomu ten druhý stavěl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3306
13.6.22 09:17

Ahoj, po nějakém čase, kdy se ten druhý snaží napravit důvěru, je odpuštění možné, ale nikdy nezapomeneš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Prostě Vodnář
13.6.22 09:19

Problém nebývá ani tak v odpuštění, jako v opakování nevěry, neb odpouštěný si začne myslet, že odpouštět se dá neustále.

  • Citovat
  • Upravit
5018
13.6.22 09:22
@Anonymní píše:
Ahoj, odpustili jste nevěru, pokud v rodině už jsou malé děti?

Pokud se to týká tvé aktuální situace, statistika ti stejně nepomůže. :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.6.22 09:24

@JancaS84 cca jeden měsíc. Snaží se to napravit ale já si nejsem jistá

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:24

@LukeR1 Už ten vztah bude asi dost poznamenanej

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:27

Ano, ale ne hned. Několik měsíců odloučení to trvalo. Následně trvalo zhruba další rok, než mi to přestalo běžet hlavou pokaždé, když jsem se na něj podívala a je pravda, že během toho roku jsem byla taky nevěrná. Hodně pak pomohl covid, protože jsme byli zavření spolu doma, nikam se nechodilo a ten vztah bylo kdy zase budovat. Nevěra byla před 4 lety a nebyla to jednorázovka. Dnes máme opět hezký vztah.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:29

@Prostě Vodnář z toho mám obrovský strach

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:29

@Pedro 00 já vím, jen si chci přečíst nějaký Zkušenosti těch co ti zvládli a vlastně i těch co to nezvládli

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:31
@Anonymní píše:
Ano, ale ne hned. Několik měsíců odloučení to trvalo. Následně trvalo zhruba další rok, než mi to přestalo běžet hlavou pokaždé, když jsem se na něj podívala a je pravda, že během toho roku jsem byla taky nevěrná. Hodně pak pomohl covid, protože jsme byli zavření spolu doma, nikam se nechodilo a ten vztah bylo kdy zase budovat. Nevěra byla před 4 lety a nebyla to jednorázovka. Dnes máme opět hezký vztah.

To jsem ráda, že jste to zvládli a děkuju za zkušenost.
Pro mě je asi nejhorší to, že to každý den vytahuju, brečím když ho vidím a vlastně mám chuť ho vyhodit, ale zároveň ho potřebuju. Nevím jak dlouho tohle bude trvat. Máme malé dítě a hrozně mi je líto, že si s ním neužívám, tak jak bych chtěla

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:35

Neodpustila, ale částečně pochopila. Máme tři malé děti brzy po sobě, všichni dlouho kojení.. proste večer misto s chlapem v posteli lehavam s detmi no :roll: co vím byla to jednorazovka po mesicich zoufalství a údajné krizi středního veku, slavil v te době 40let.. ale srovnana s tím nejsem, jsem vycitaci typ a celkove to stojí za prt. Ale ani jeden nechceme ničit rodinu tak s tím nějak bojujem.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:35
@Anonymní píše:
To jsem ráda, že jste to zvládli a děkuju za zkušenost.
Pro mě je asi nejhorší to, že to každý den vytahuju, brečím když ho vidím a vlastně mám chuť ho vyhodit, ale zároveň ho potřebuju. Nevím jak dlouho tohle bude trvat. Máme malé dítě a hrozně mi je líto, že si s ním neužívám, tak jak bych chtěla

Já ho tehdy vyhodila, syn měl rok. Po pár měsících jsme zkusili střídavou péči a já se vrátila do práce. Vrátil se po třičtvrtě roce. Já mezi tím zkusila pár krátkých známostí nebo rande a zjistila jsem, že lepšího chlapa prostě nepotkám i přesto co udělal. Hlavně lepšího chlapa pro syna, protože táta je skvělý. Ten vztah se, ale musel znovu vybudovat a nebýt covidu, nevím jak by se nám to povedlo.

  • Citovat
  • Upravit
Prostě Vodnář
13.6.22 09:37
@Anonymní píše:
@Pedro 00 já vím, jen si chci přečíst nějaký Zkušenosti těch co ti zvládli a vlastně i těch co to nezvládli

Tak zvládnout se to pochopitelně dá. Otázkou je, jestli trvale, či jen na přechodné období? Pak je tu ta otázka, jestli to náhodou nebudou zabitá léta? Ale jak se říká: „Slibem nezarmoutíš!“

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.6.22 09:38
@Anonymní píše:
Já ho tehdy vyhodila, syn měl rok. Po pár měsících jsme zkusili střídavou péči a já se vrátila do práce. Vrátil se po třičtvrtě roce. Já mezi tím zkusila pár krátkých známostí nebo rande a zjistila jsem, že lepšího chlapa prostě nepotkám i přesto co udělal. Hlavně lepšího chlapa pro syna, protože táta je skvělý. Ten vztah se, ale musel znovu vybudovat a nebýt covidu, nevím jak by se nám to povedlo.

Já bych ho asi taky nejradši poslala pryč a zkusila to bez něj, ale nějak mě děsí, že by to věděla moje i jeho rodina. Ono to je s nimi občas těžký a nechci aby do nám do toho motali, takže žijeme pořád spolu, ale trochu jsem se odpoutala. Někdy se synem zmizím na celý den a vracíme se až večer a nebo si dělám víc programy jen pro sebe a oni jsou spolu. Bude mu taky rok.
On je právě taky skvělý táta. Nechci syna o něj připravit, ale hrozně mě to trápí a fakt mi je z toho den ode dne hůř

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová