Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj děvčata, přemýšlím o takové věci a vy mi tu určitě dobře poradíte
Rozešla jsem se po 4letém vztahu a zůstala v našem zapadákově sama. Děti nemám, mám hypotéku na byt. Nedávno jsem se seznámila s chlapem, který ode mě bydlí 190km. A mě hlodá myšlenka, co se tam odstěhovat, najít si lepší práci a tak. Mám tam i jednu nejlepší kámošku v tom městě, kam bych šla. Byla jste některé v takové situaci? Jak jste ji řešila? Co na to vaše rodina a přátelé, že jste je opustila? Moc děkuju
Jo, sla bych (sla jsem). no co, vsak v nejhorsim se vratis…
jde o to, nepalit za sebou mosty a nechavat si cestu zpet. zalezi, jestli opoustis jistou praci za nejistou, jestli muzes byt treba pronajmout a platit hypoteku z toho, atd atd. ale obecne jsem pro kazdou srandu a bez deti jsou tyhle veci jednodussi.
Já bych ten byt pronajala, nechci ho pustit. je pravda, že sem se můžu vrátit kdykoliv. A práci bych mohla sehnat slušnou, dělám ve zdravotnictví.
Záleží na tom, jakou máš povahu
Třeba já bych se z domu nehla, ale rád se hnul můj muž /stěhoval se za mnou 300 km
/ A můj tatínek kdysi také /ten se za maminkou stěhoval 200 km
/ Takže proč ne? ![]()
Pokud nemáš děti a jiné závazky v tvém současném bydlišti, tak běž.
No co, když tak se vrátíš a nebo kdyby to neklapalo s tím novým objevem, tak si tam třeba aspoň najdeš dobrou práci a začneš nový život.
Já bych šla, mas před s sebou novou kapitolu zivota a zůstat někde, kde mi vse bude připomínat tak bych šla… Ale byt bych si držela ( zatím ho pronajmout )… Já to udělala taky… Doma jsem se rozesla z chlapem po 2 letech vztahu, rozešla jsem se z rozumu ( vztah nemel nikdy budoucnost já. 23 svobodná, bezdětná šíleně do nej zamilovaná… On 45 rozvedený, dvě děti ( jedno dokonce starší než já ) a bylo… Sice jsem odjela za práci na hory a byli to nejlepší 2 roky… Pak jsem v lete přijela na návštěvu k rodičům, šla pařit z kamoškama, potkala jednoho týpka no a bylo vymalováno, zůstala jsem doma, je to uz 5 let a jsem šťastná s ním a ted i s našim miminkem ![]()
@Marion84 píše:
Já bych šla, mas před s sebou novou kapitolu zivota a zůstat někde, kde mi vse bude připomínat tak bych šla… Ale byt bych si držela ( zatím ho pronajmout )… Já to udělala taky… Doma jsem se rozesla z chlapem po 2 letech vztahu, rozešla jsem se z rozumu ( vztah nemel nikdy budoucnost já. 23 svobodná, bezdětná šíleně do nej zamilovaná… On 45 rozvedený, dvě děti ( jedno dokonce starší než já ) a bylo… Sice jsem odjela za práci na hory a byli to nejlepší 2 roky… Pak jsem v lete přijela na návštěvu k rodičům, šla pařit z kamoškama, potkala jednoho týpka no a bylo vymalováno, zůstala jsem doma, je to uz 5 let a jsem šťastná s ním a ted i s našim miminkem
Teda, tak to je super
Aspoň sis to vyzkoušela i jinde
Byt pouštět nebudu. Je mi 26 a děti nemám.
@Lea2102 pronajala bych byt a šla. Ale určitě ho neprodala, abych se kdyžtak měla kam vrátit ![]()
@martina.se píše:
@Lea2102 pronajala bych byt a šla. Ale určitě ho neprodala, abych se kdyžtak měla kam vrátit
Nebudu prodávat, chci si ho nechat ![]()
@Lea2102 píše:
Nebudu prodávat, chci si ho nechat
rozumné a ideální ![]()
Ahoj, řeším teď podobné…vztah na dálku moc nefunguje, já jsem tu uvázaná domem a povinnostma kolem něj. Mám 3 dítka a jsem těhotná. S partnerem jsme se domluvili, že najdeme podnájem a my půjdeme za ním do doby než on najde slušnou práci v okolí mého bydliště. Taky jsem váhala, ale věřím, že vztah má budoucnost a že to bude fungovat. Stěhovat na trvalo se ale nechci, původ měl jít on sem, tak se to o kousek oddálí. Pronajímat nebudu, abychom měli kam jezdit na víkendy. Už se těším, nové město, okolí, lidi…bude to jak delší dovolená :/u.
@Lea2102 píše:
Teda, tak to je superAspoň sis to vyzkoušela i jinde
Byt pouštět nebudu. Je mi 26 a děti nemám.
Tak holka na nic nečekej…
zbal se a šup… Pro me to byla škola zivota… V hlave jsem si srovnala vse co bylo potreba, seznámila se s novýma lidmi…vydělala slušný prachy, osamostatnila se od rodičů a užívala si zivota… Ted jsem vyřáděná matka, která řeší pprdíky, teplotu a zuby… Jediný co me trošku mrzí je že jsem nestihla vidět Nový Zéland… To jsem akorát přijela domu a že pojedu na NZ ( měla jsem tam kámoše ) no a potkala jsem to moje štěstí… ![]()
Ja tak sla za byvalym a za pracou. Byvaly ma nechal, kontrakt este platil… No a kym kontrakt vyprsal vydavala som sa tu za ineho…
No ja se v zasade odstehovala v 18 (na VS), i kdyz to odstehovavani bylo jaksi postupne…proste jsem domu jezdila cim dal tim min
Pak jsem se tam zamilovala a zustala - cca 650km od rodiny. Pak jsem se uz teda s manzelem odstehovala na druhou stranu zemekoule
190 km je za rohem, to bych klidne brala ![]()
No hele, nekdy to neni jednoduche - i kdyz jsme v kontaktu, tak jsem vlastne prisla o kamarady z detsvi, deti zatim nemam, ale nikdy nebudou mit babicku, ke ktere by jen tak zasly po skole (jak jsem to delavala ja) a ani pres vikend a tak…nekdy mi to je hodne lito. Ale skola zivota je to obrovska.
Jak holky rikaji, nepal za sebou mosty, byt si nech, zvaz, jakou sanci mas najit praci atd, ale kdo nehraje, nevyhrava ![]()
Jo a jak reaguje rodina…no nic moc, hlavne mamka z toho vseho neni uplne nadsena, ale ve finale prohlasila, ze chape, ze jdu za svym snem a ze uz je to muj zivot