Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dej si ještě čas. 32 není žádný extra věk, máš ještě pár let v pohodě. Pokud se na to necítíš, nežeň se do toho.. Až dozraješ do chvíle, kdy si řekneš, jo, zvládnu to, můžete na tom zapracovat ![]()
Nešla bych do toho. Ne s vidinou, že budu na vše ohledně dvou dětí sama. Nebojím se to přiznat, mám se ráda a navíc vím, že totálně udřená bych nebyla dobrá maminka…
Tak rozhodnutí bude jenom na tobě. Ale tady spíš převládají ty zápory. Ono je sice hezký, že chlap chce druhý dítě, ale jak píšeš všechno bude na tobě. Proč vlastně chce další dítě? Jenom proto, že je to tak nějak normální mít dvě děti nebo aby měl malý sourozence nebo tak moc po dalším dítěti touží? To je těžký radit. Nebo pár let počkat až malý bude větší a pak pořídit druhé. Třeba se změní i situace u vás doma (větší byt, chlap nebude tolik v práci).
Pokud bych si tím nebyla jistá, tak bych do druhého dítě rozhodně nešla. A určitě by mě odrazovalo v tvé situaci, že partner moc nepomůže a většina věcí okolo dětí zbývá na tebe. Máš ještě nějaký čas, tak bych minimálně počkala a uvidíš, jestli si tím rozhodnutím budeš jistá ![]()
To si musíš rozhodnout opravdu sama…mě by tedy nevadilo, že mi nepomůže třeba s domácností, pokud je v práci. K dětem vstávám jedině já, nikdy jsem to po něm nechtěla…ale hodně by mi vadilo, kdyby šidil děti, to zase jo. Děti mají mít oba rodiče, ty šidit nelze ![]()
Proč on chce vlastně druhé dítě, když pak stejně vše obstaráš ty? ![]()
Ona se situace moc nezmění, leda s tou prací..V bytě prostě zůstanem. Já bych si strašně přála ještě dítě..Zase si ale neumím představit jít do práce a za rok znovuna rodičák..
Nevím proč to chce, možná mu připadá, že všechno prošvihl, že by měl druhou šanci..Taky chce aby byl sourozenec, oba máme sourozence..
Já to pořád v sobě probírám ze všech stran.. pokud počkám, tak budu mít dva jedináčky..prostě si už spolu nebudou hrát, nebudou si rozumět, případně.
Můj názor? Jediné, co opravdu můžeš dát svému dítěti jako veliký dar a investici do budoucna je sourozenec. Můj pohled.
Prosím tě, proč by si spolu nehráli nebo si nerozuměli? mám děti 4 roky od sebe a hrajou si krásně. nemám pocit, že bych měla dva jedináčky.
a pokud jde o to rozhodování, osobně bych do toho nešla. mít dvě děti na starosti sama bez jakékoliv možnosti „oddechu“ mě osobně nevyhovuje. a děti potřebují oba rodiče. ne jen mámu.
Nemám děti, tak tu nemám co radit, jen jsem ti chtěla říct, že mám dva sourozence, věkový odstup 10 a 14 let, nikdy jsme mezi sebou neměli spory, nadevše je miluji a ani za nic na světě bych je nevyměnila. Vůbec jsem si nepřipadala jako jedináček, naopak se o mě přetahovali, vzpomínky na dětství s nimi jsou ty nejkrásnější. Tím ti neradím čekat 10 let, ale určitě bych tolik nehrotila situaci kvůli jejich věkovému rozdílu. Jestli se na to ted necítíš, tak počkej, i ty sama máš ještě čask, 32 není tolik ![]()
Já bych do toho nešla, ne s tím, že na dítě budu v podstatě sama.
Počkej ještě dva tři roky, a pak uvidíš. Nic ti neuteče, neboj a zase tak stará rozhodně nejsi. ![]()
@nozu tak než bych t|d otěhotněla tak cca ty 4 roky mít budou..
Já mám brácho jsme o 2 roky.. do puberty jsme se rvali jak koně, nadavali si, né že bychom se neměli rádi a nevyhráli si spolu..
Já už byla rozhodnutá že jo.. pak jsem si ale uvědomila, že už teď nejsem vůbec sama, ani když on je doma..
Těžko radit člověku, když opravdu nikdo nemá pořádnou vidinu jak to u Vás vypadá vztahově.
Já bych chtěla do budoucna ještě jedno dítě nejlépe do 6ti měsíců. Výhody? To že malej nebude sám a budou si k sobě dost blízko.,Cítím se vnitřně tak nějak vyrovnaná a hlavně to tak chci.
Pokud to tak nemáš ty počkej ještě chvilku.
V podstatě ti radí mladá žaba, jelikož je mi 22 let
Předem žádám o zachování anonymity, děkuji..
Takže pokud bych nezapojila rozum, šla bych do toho.
můj chlap chce druhé dítě, nijak na mě netlačí, ale stejně.. musím se rozhodnout já..mladšímu je 2 a půl.
Nutno říct, že druhé dítě bych chtěla, letos mi bude 32, je to asi buď teď nebo nikdy
teď ty zápory..
obrovská obava do budoucna, abychom byli schopní dát dětem to co potřebujou, hlavně materialně.
On je stále v práci, a jeho výdělek rozhodně neodpovídá „nasazení“.
To že máme malý byt, staré auto vem čert.
S prvním mi moc nepomáhal, neznám vůbec, že by mě nechal vyspat, nebo vstal v noci k dítěti..v týdnu odchází když dítě vstává a vrací se když spí..Domácnost vůbec, občas přiveze nákup..zadlužení nejsme.
Takže se rozmýšlim, jestli jsem schopná zvládnout „sama“ dvě děti..
Já to mám rozumově ne.. srdcem ano..
Váš názor?