Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
On řve, já řvu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.3.16 22:43
Takhle to je teď u nás 
Všechny tyhle úžasné rady o výchově jako dávat na vybranou a kde si cosi jsme taky zkoušeli, efekt nula. Upřímně doufám že z toho vyroste a já jí do té doby neroztrhnu jako hada 
@brko na tvoje dítě to pomohlo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 22:44
@tereza-vojtisek Zkusnost ne s vlastnim ditkem, ale ze skolky (mivame obcas i dvouapulletaky). Ja bych postupovala takto: zabranit v nechtene cinnosti (chytit ruku, odnest, odtahnout…), vysvetlit, ze a proc (2,5r dite by melo rozumet), vesvtelit, ze je treba to napravit/uklidnit a dokud se nepokusi alespon o castecne,,napraveni skod", nedovolit jinou cinnost (ani zadouci). Spousta mistnich uzivatelek se mnou asi bude nesouhlasit, ale nam se tohle docela osvedcilo a za par mesicu (nechci te desit, v te skolce to prece jen neni tak intenzivni, tak to jde pomaleji a jsou tam i mnohe dalsi faktory) se to fakt zlepsi. 
hodne sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
8.3.16 22:47
@Conulka píše:
Ježíšmarjá vždycky když čtu tyhle diskuse kolem období vzdoru, tak mám osypky už dopředu, bože jak tohle zvládnu to teda nevímnechci tu plevelit, zeptám se cíleně @brko, protože má docela tipy jak to a to zvládnout - mám se pokoušet vysvětlovat roční dceři, že na mobily/kabely/ovladače se nesahá nebo to prostě jen má odstranit z jejího dosahu?
Co se naučila stát, tak každou chvíli stojí třeba u setoboxu a rumpluje s ním ze strany na stranu, což má za následek polámané kabely vzadu. Já na ní přísně dělám -tytyty, ona se směje a potutelně kouká a za chvíli zas, tak jí odstavím na druhý konec pokoje, ale během dne se scéna opakuje. Určitě ví, že tytyty znamená, že nechci, aby to dělala, ale mám dojem, že si myslí, že se mi to líbí a že to tytyty dělám jenom ze srandyJakoby jí nedokážu vysvětlit, že se doopravdy zlobím a že se to nedělá. Pořád se řehtá a myslí si, že se mi to líbí
Ne, rocni te fakt nepochopi, resp jeho touha objevovat je silnejsi nez tytyty. Bezmozek na nozickach. takze batole odnaset, poponaset.. Veci davat z dosahu, kde to jde ukazat, jak vec spravne pouzivat, kde to nejde z bezpecnostnich duvodu napriklad, tam nabizet alternativu. Ale univerzalni navod neexistuje.
- Citovat
- Upravit
brko
brko
8.3.16 22:48
@sakota píše:
@tereza-vojtisek Zkusnost ne s vlastnim ditkem, ale ze skolky (mivame obcas i dvouapulletaky). Ja bych postupovala takto: zabranit v nechtene cinnosti (chytit ruku, odnest, odtahnout…), vysvetlit, ze a proc (2,5r dite by melo rozumet), vesvtelit, ze je treba to napravit/uklidnit a dokud se nepokusi alespon o castecne,,napraveni skod", nedovolit jinou cinnost (ani zadouci). Spousta mistnich uzivatelek se mnou asi bude nesouhlasit, ale nam se tohle docela osvedcilo a za par mesicu (nechci te desit, v te skolce to prece jen neni tak intenzivni, tak to jde pomaleji a jsou tam i mnohe dalsi faktory) se to fakt zlepsi.
Ja souhlasim 
- Citovat
- Upravit
8.3.16 22:50
@brko píše:
No asi takhle: prestan nad nim mavat vareckou, protoze ho jen ucis, ze je spravne si vynucovat veci silou. Tva vychova je autoritativni- to neni dobre. Nerikej: oblec se. Rekni: ted n postel nachystam obleceni. Chces si oblect tricko s masinkou nebo s pandulakem? MAMI, NECHCI.
Nechces se oblekat? Tak pujdes na nakup tak jak jsi.( opravdu dodrzet).
Nebo: Vidim, ze se nechces oblekat. Co kdybych ti pomohla?
Vyhrozovani, krik maji opacny efekt. Pokud je pouzivano casto, dite otupi natolik, ze na ne uz nereaguje. Coz je kamen urazu ve chvili, kdy opravdu hrozi nebezpeci a ty se podivis, ze na tve zoufale"STUUUJ!!!" pred frekventovanou silnici dite neragovalo.
Dalsi vec: rikej mu zmeny v programu s dostatecnym predstihem: Honziku, za chvili bude hotove jidlo. Jeste si dvakrat objedes autem pokojik a pujdeme ke stolu, ano?
A blavne nebit. Biti do vychovy nepatri.
Souhlasím. Hlavní je dodržet pak slovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 22:51
@brko a za jak dlouho? u nás 2 roky bez odezvy, tak se ptám kdy už 
spíš se mi zdá že je to horší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 22:51
Má doma něco podobného ve slabší verzi. Pomáhají dlouhé procházky a 2× týdně do dětského kolektivu. Můj doma takhle řádí když se nudí.
Jinak taky řvu. Za dveře ho musím odnést a stejně jde hned za mnou. To, že by tam zůstal za trest nehrozí, musela bych ho zamknout. Když mě chce plesknout, chytnu ho za ruku, že nesmí. A stejně to zkusí ještě 5×.
Na návštěvách je to hodné dítě, nikdo neví, na co si stěžuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 22:52
@sakota píše:
@tereza-vojtisek Zkusnost ne s vlastnim ditkem, ale ze skolky (mivame obcas i dvouapulletaky). Ja bych postupovala takto: zabranit v nechtene cinnosti (chytit ruku, odnest, odtahnout…), vysvetlit, ze a proc (2,5r dite by melo rozumet), vesvtelit, ze je treba to napravit/uklidnit a dokud se nepokusi alespon o castecne,,napraveni skod", nedovolit jinou cinnost (ani zadouci). Spousta mistnich uzivatelek se mnou asi bude nesouhlasit, ale nam se tohle docela osvedcilo a za par mesicu (nechci te desit, v te skolce to prece jen neni tak intenzivni, tak to jde pomaleji a jsou tam i mnohe dalsi faktory) se to fakt zlepsi.
Také souhlasím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 22:57
Máme to teď malý 2 roky starší 4,5. jediný co zabírá je tatínek, mě úplně ignoruje. Nejčastěji zabírá počítání do tří a také vyhrožuji vařečkou. Máma říká, že jsem byla úplně stejná a mám to za to jak jsem zlobila jí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
8.3.16 22:58
@Nika91 píše:
@brko a za jak dlouho? u nás 2 roky bez odezvy, tak se ptám kdy už
Nevim, nekdy to taky nezabere, to pro upresneni, mala ma ted super obdobi vzdoru, tak stokrat denne slysim: " nenenenenene". Ale starsi uz v pohode. Sama se neustale ucim, jak se k detem spravne chovat. Libi se mi rabr princip.
- Citovat
- Upravit
8.3.16 22:58
@tereza-vojtisek píše:
Díky za názory. Takže co byste udělaly vy? Když po vás dítě něčím hodí. Když převrací nábytek? Když vyhází všechny knihy z knihovny apod. Zajímají mě Vaše konkrétní reakce. Díky za odpovědi.
tak mě to začala dělat dcera dneska poprvé, dosud jsem neměla problém že by něčím hodila, nebo cíleně ničila, dneska do ní vjel čert a řádila jako černá ruka, musím se přiznat že ač nejsem zcela zastáncem plácnutí, tak když hodila židličku na zem, tak jsem jí dala jednu přes zadek, ale dosud si to vyčítám, protože je to opravdu kontraproduktivní a k ničemu to nevede. Já to vyřešila tím, že když jsem se uklidnila(a věř že to dítě pozná že jsi vytočená do ruda a dělá to schválně dál a čeká na tvoji reakci co dál). Takže jsem to vyřešila posléze naprosto v klidu, kdy jsem jí vysvětlila že nejnom ničí hračky ale i podlahu a my s tatínkem chodíme do práce proto abychom na to vydělali a jestli se jí ty hračky nelíbí a bude je házet pořád, tak je zbalím do tašky a odnesu jiným dětem které znich budou mít radost. Zkusila to s pastelkama a pastelky prostě nejsou a nebudou sakra dlouho.
Pokud se nechce oblékat ven, tak podle situace buď řeknu pojď, já ti pomůžu, nebo pokud jdeme někam kam chodí ráda a muž si jí doma nechá, tak řeknu že jasně, tak maminka půjde sama a párkrát když vyváděla u dveří, jsem jí i svlíkla a zůstali jsme doma, protože jsem jí řekla že pokud se nechce obouvat, tak se teda převlíkneme a nikam nejdeme, že to záleží na ní, to dítě ti nebude věřit že to uděláš a bude překvapený že to opravdu uděláš. Navíc teda mám doma pravidlo, že nesedím celé dopoledne a nehraju si, máme prostě nastavené že je čas na hraní a poté čas na povinnosti, kdy musím uvařit, uklidit a to zase ona dělá semnou.
A v žádném případě nepoužívám formulaci PROTOŽE JSEM TO ŘEKLA, vždycky vysvětlím proč tu danou věc uděláme. Mám 27m starou dceru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 23:04
@brko taky asi na každé dítě zabere něco jiného. já jen doufám že v zájmu zachování mého duševního zdraví to najdeme brzo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.16 23:06
Já se snažím jít po logice věci, to jest já jsem ten bordel neudělala, tak ho nebudu uklízet, leda že mě požádá o pomoc a musí mě poprosit, pak to uklidím s ním. Docela pomáhá, že když mi nějak maří péči o něj, tak mu řeknu, ať si to tedy udělá sám a jdu pryč, on to nezvládne a poprosím mě o pomoc, což obrátí situaci, že on nemaří moji snahu, ale já jsem ten, koho požádá (typu oblékání, přebalování, uklízení). Teď trénujeme chození na nočník, chodíme vylít nočník do záchodu a udělat pápá čůrání, chce to vylít sám, jinak se vzteká a je agresivní, jenže když ho nechám, tak skoro vždy to vyleje na zem nebo to vychrstne schválně na mě a ještě u toho jásá, že „máma je od čůránek“. Je to malý ďábel. Když nechce jít se mnou z procházky domů, tak mu řeknu, že já tedy domů jdu, že chci, aby šel se mnou a odejdu - pak ho sleduji ze křoví, co on na to. A co myslíte - houbeles, třeba deset minut mě nevidí, klidně si odejde na opačnou stranu a já stejně nakonec musím za ním, protože si to vyrazí rovnou k silnici.
Myslela jsem, že člověk může být tolerantní rodič, který riskuje, že mu dítě naprosto zvlčí, nebo autoritativní s rizikem, že bude lámat vůli dítěte přes koleno. Výsledkem je, že lámu dítě přes koleno a přitom mám dítě, které se chová jako utržené z řetězu. Nevyzpytatelné jsou taje rodičovství… Co vám budu povídat, svobodná máma, otec dítěte ho neviděl půl roku, rodiče se rozvádějí, nejsem robot. Už když mu byl rok, chodili jsme do poradny, aby se nějak zvládnula ta jeho živost, doporučili mi, abych byla ve výchově hodně důsledná, že jinak s ním budou v budoucnu problémy, holt mám co mám. Mám ho ráda, někdy bych ho zabila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
