Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@brko píše:
@alisekR uz aby u nas byly telesne tresty zakazane.
Jestli to bylo míněno, čistě a pouze na mě
tak bych vás nechala odučit pár hodin na druhém stupni místo mojí sestry, myslím, že tam by jste měla pak jiný názor.
Nejsem žádný agresor, ale opravdu si myslím, že dnes mají děti vychovávané tzv. hodně moderně, do slušného vychování hodně daleko.
Náš táta byl poměrně dost přísný a náročný, dnes jsem mu velmi vděčná, díky tomu jsem věděla, co se smí a co ne a to jsem duší rebel, nijak mě jeho krocení nepoškodilo.
No jo, vysvětlovat.
Já jsem taky pro vysvětlování, zajímavé, že všichni četli jen to poslední, ale já jsem napsala:
Já mu řeknu, že má něco udělat, on mě ignoruje, řeknu to hezky mile a s vysvětlením, proč to má udělat ještě desetkrát.
Ale když se nic nestane, tak co mám dělat? Poplácat ho po zádech, jak si uměl hezky prosadit svou a nalezl svou individualitu?
Ale abyste neřekly, že jsem si nic nevzala k srdci, dneska dostal na zadek jenom jednou, a to když se vydal v ponožkách až na ulici a mířil si to na tramvaj. Ještě že jsem ho dohnala, myslela jsem, že mě raní mrtvice ![]()
Každopádně jsem byla dnes benevolentnější a když si u něčeho dupnul, nechala jsem toho a počkala, za deset minut už tolik netrojčil a byl ochotnější to udělat.
Hodil po mě hračkami asi desetkrát, za to šel za dveře, pak vždy přišel, řekl „už jsem hodný“ a omluvil se.
Problém s házením lahve se možná vyřeší tím, že začne pít z hrníčku, uvidíme, jestli nebude házet i jím. Vypadá to u nás jak u Jacksona Pollocka, jak už máme stěny všude pocákané kakaem.
Největší scéna byla, když čistil záchod štětkou a pak s ní cákal na mě, nechat toho nechtěl, to jsem ho musela odtáhnout, pak se rozčílil, zmodral a musela jsem na něj vylít vodu, aby začal dýchat.
Zkrátka další veselý den v naší domácnosti. Ale pomuchlali jsme se, řekli si, že se máme rádi a teď už chválabohu spí.
@Nika91 píše:
@alisekR já s vámi souhlasímdneska se nevidí jiná cesta než vysvětlovat domlouvat, být parťák
Já to ale vidím trochu jinak. Ráda bych našla vyváženou hranici mezi tím jak mě vychovávali rodiče a jak si myslím že by se to dalo zlepšit
Bacha, brzo s tímto náhledem narazíme
jsem více méně z učitelské rodiny a tam se ukazuje, jak jsou dnešní děti vychované…
Přijde mi to dost hrozný a už jen to, co vidím ve školce u dcery mi bohatě stačí…a učitelky taky nestačí koukat, co si takové 5 leté dítě klidně dovolí.
Rozhodně své děti nemydlím hlava nehlava, ale taky si od nich nenecháme skákat po hlavě, to ani náhodou.
@Conulka píše:
@brko jeee tak díky za označení, dodnes jsem nevěděla jaká jsem![]()
ale v pohodě
Já myslím, že stejně jako jinde ani tady nejde tak úplně škatulkovat
Mě se zase na naší generaci líbí, že jsme pokorní a máme respekt k autoritám, někomu se to může zdát jako nízké sebevědomí nebo se s to může zaměňovat se slušným vychováním
mluvím obecně, ju, na nikoho nenarážím, to bych si nedovolila, nikoho zde neznám osobně
já zase nemám ráda ty dnešní ostré lokty a prsení se nekompetentních nevzdělanců s přemrštěným sebevědomím přes mrtvoly
@alisekR pokud jstd byla doma bita, neni divu, ze to povazijete za normu. Bit kohokoli neni normalni. Natoz bit dite. Vzhledem k tomu, ze tak nejak tusim, co si pod pojmem vychova bez trestu( tzn. i fyzickych) predstavujete, vaham, zda vas o teto vychove poucit, nebo jen horce konstatovat neco ve smyslu " chudaci vase deti, kterym predavate stejne spatny vzor jako kdysi pred lety vasi rodice vam." Pokud zbijete dvoulete dite, tak je to vase selhani a neni se opravdu cim chlubit.
@tereza-vojtisek píše:
No jo, vysvětlovat.
Já jsem taky pro vysvětlování, zajímavé, že všichni četli jen to poslední, ale já jsem napsala:
Já mu řeknu, že má něco udělat, on mě ignoruje, řeknu to hezky mile a s vysvětlením, proč to má udělat ještě desetkrát.
Ale když se nic nestane, tak co mám dělat? Poplácat ho po zádech, jak si uměl hezky prosadit svou a nalezl svou individualitu?
Ale abyste neřekly, že jsem si nic nevzala k srdci, dneska dostal na zadek jenom jednou, a to když se vydal v ponožkách až na ulici a mířil si to na tramvaj. Ještě že jsem ho dohnala, myslela jsem, že mě raní mrtvice
Každopádně jsem byla dnes benevolentnější a když si u něčeho dupnul, nechala jsem toho a počkala, za deset minut už tolik netrojčil a byl ochotnější to udělat.
Hodil po mě hračkami asi desetkrát, za to šel za dveře, pak vždy přišel, řekl „už jsem hodný“ a omluvil se.
Problém s házením lahve se možná vyřeší tím, že začne pít z hrníčku, uvidíme, jestli nebude házet i jím. Vypadá to u nás jak u Jacksona Pollocka, jak už máme stěny všude pocákané kakaem.
Největší scéna byla, když čistil záchod štětkou a pak s ní cákal na mě, nechat toho nechtěl, to jsem ho musela odtáhnout, pak se rozčílil, zmodral a musela jsem na něj vylít vodu, aby začal dýchat.
Zkrátka další veselý den v naší domácnosti. Ale pomuchlali jsme se, řekli si, že se máme rádi a teď už chválabohu spí.
Nejspíš mám doma dvojče vašeho dítěte
jenže mě dnes z linky ukradl malý nožík a utíkal s ním do jídelny, já ve smyku za ním a už jsem na něj ječela, aby to okamžitě položil na zem…s hrůzou, že se na něj napíchne…neumím si představit, jak ho mám jako v takové situaci přemlouvat…skočila jsem po něm, málem mě říznul do zápěstí a za to dostal na zadek, přes naditou plenu, to jaksi stejně ani necítíl, začal se svíjet, že jsem si dovolila ho držet za paži, aby mi nemohl dál utíkat
v okamžiku puštění se začal smát a pištět radostí, jak tu mámu zase dostal ![]()
@alisekR :
Tak tyhle hrátky s nožem máme taky, já když se zmocní nože, tak raději ani nedutám a dělám, jako že nic a pak na něj skočím. Jenže mrška už ví, že je to zakázané, takže právě jako ten váš s ním začne někam zdrhat a to ve mně taky stydne krev, že zakopne a vrazí si ho do břicha.
Vysvětlování v tu chvíli nemá smysl a mám dojem, že vysvětlování potom mu přijde jako instruktáž, co všechno je úžasně zakázané a tudíž lákavé.
Teď se naučil dávat si židli k lince a hrabaz se v šuplíku, dokonce už umí i vylézt na linku, takže skladuji nože nahoře a jen čekám, až mi spadne z police na ruku a propíchne mi ji jako špekáček ![]()
@alisekR a proc to tak hrotite?
Narazimna vetu: nevim, jak ho v teto situaci premlouvat.
Mam pocit, ze se snazite jiny zpusob vychovy zesmesnit a za jediny spravny povazujete syna zmydlit. Ja bych ho dohonila, nuz sebrala ( pokud by se branil, vyuzila bych sve fyzicke prevahy pouze k sebrani noze- napr. chytit do objeti a rozevrit mu dlan). A hlavne bych si priste lip hlidala, kam co davam, kdyz mam doma dvoulete batole.
Mimochodem: jako argumentacni stit si berete zkusenodti sve sestry v ms. A vidite, ja znam skolkove zarizeni, kde sama pani reditelka propaguje podobne vychovne principy jako ja. A zadne zvlcile a nevychovane deti tam nechodi. Asi chyba v matrixu. ![]()
@brko píše:
@alisekR pokud jstd byla doma bita, neni divu, ze to povazijete za normu. Bit kohokoli neni normalni. Natoz bit dite. Vzhledem k tomu, ze tak nejak tusim, co si pod pojmem vychova bez trestu( tzn. i fyzickych) predstavujete, vaham, zda vas o teto vychove poucit, nebo jen horce konstatovat neco ve smyslu " chudaci vase deti, kterym predavate stejne spatny vzor jako kdysi pred lety vasi rodice vam." Pokud zbijete dvoulete dite, tak je to vase selhani a neni se opravdu cim chlubit.
Jistě a mě zase baví, když o dvou plácnutí na prdku přes plenu, mluvíte jako o bití
doma nás opravdu nikdo neřezal hlava nehlava, ale táta na nás uměl houknout dost zostra…ani u nás není nějaké plesknutí na denním pořádku, to jsme se asi špatně pochopili, milá zlatá
Ve svém prvním příspěvku jsem především psala o tom, že v zásadních věcech odmítám diskutovat se svou 5 letou, že pokud jí něco řeknu x krát a ona nereaguje, následuje moje počítání do 10…atd. Asi jste jaksi špatně četla…takže tu ze mě prosím nedělejte osobu zralou na nahlášení sociálce
U dvouletého beru většinu jeho provokací, jako zkoušku hranic, kam až může zajít…a většinou jsem nekompromisní a pokud se nechce hýbat a nebo se vzteká a kouše mě a lehne si venku klidně do kaluže, což není ojedinělé, tak ho seberu a odnesu pryč…rozhodně nedostane nakládačku
, pro něj je největší trest, že je špinavý a to on nesnáší, tak mu řeknu, dobře ti tak, nemáš se válet v bahně…
Na zahradě a doma, kde vím, že se mu nemůže nic moc stát, když experimentuje a vymýšlí blbosti, mu nechávám volné pole, pokud neškodí a neničí věci a nebere do rukou věci od mala zakázané, jako nebezpečné nářadí apod.
občas mám pocit, že sem je škoda něco napsat, opravdu. ![]()
@tereza-vojtisek píše:
Největší scéna byla, když čistil záchod štětkou a pak s ní cákal na mě, nechat toho nechtěl, to jsem ho musela odtáhnout, pak se rozčílil, zmodral a musela jsem na něj vylít vodu, aby začal dýchat.
Zkrátka další veselý den v naší domácnosti. Ale pomuchlali jsme se, řekli si, že se máme rádi a teď už chválabohu spí.
A nezakazuješ mu moc věcí? ono je někdy dobrý se zamyslet and tím, jestli to co zakážeš je fakt nutný, nebo to ničemu neuškodí. Možná z toho pak pramení ty neustálé scény, já teda nevim, co všechno za problémy s ním řešíš, takže těžko posoudit, ale moc zákazů pak vede k tomu, že je dítě furt zaseklé a právě si prosazuje to svou.
Zakazovala bych jen to nejnutnější, na zbytek bych se vykašlala, protože pak se z toho zblázníte oba.
jsou mu dva roky, to je nejhorší období, američani pro to mají hezký termín „terrible two“ ![]()
Třeba to, že myl záchod štětkou, to je od něj hezký ne?
To cákání už míň
Tak u toho hlídat, asistovat, aby štětku neokusoval, nemyl zdi a jak začne blbnout a cákat, tak štětku seberu. to že pak zmodrá, je blbý, ale asi ho to snad an životě neohrožuje doufám?
To jsou prostě akce, které ke dvouleťákům patří a časem z toho bude dobrá historka k pobavení, ono zpětně člověk pak vidí, že občas vyšiloval kvůli kravinám, hrotil to, dítě zbytečně prudil a to zas pak na oplátku prudilo jeho…
@brko píše:
@alisekR a proc to tak hrotite?Narazimna vetu: nevim, jak ho v teto situaci premlouvat.
Mam pocit, ze se snazite jiny zpusob vychovy zesmesnit a za jediny spravny povazujete syna zmydlit. Ja bych ho dohonila, nuz sebrala ( pokud by se branil, vyuzila bych sve fyzicke prevahy pouze k sebrani noze- napr. chytit do objeti a rozevrit mu dlan). A hlavne bych si priste lip hlidala, kam co davam, kdyz mam doma dvoulete batole.
Mimochodem: jako argumentacni stit si berete zkusenodti sve sestry v ms. A vidite, ja znam skolkove zarizeni, kde sama pani reditelka propaguje podobne vychovne principy jako ja. A zadne zvlcile a nevychovane deti tam nechodi. Asi chyba v matrixu.
Ne, moje sestra je učitelka pro třetí stupeň, učí momentálně na druhém…opravdu máte problém se čtením.
O školce jsem psala jinde v souvislosti se školkou mojí dcery…
Jinou výchovu nezesměšňuji naprosto, je to každého věc, ale rozhodně jsem nezačala jako první někoho „zmiňovat“ jako vy…
Nepovažuji svojí výchovu za jedinou dobrou, to ani náhodou, to spíš vy musíte označit všechny, co to mají jinak a napsat jim, jak je vše jejich selhání a špatná varianta…u mě pak dodat, že litujete moje děti a že svoje děti biju a upozornit mě na nutnost zákazu fyzických trestů…
To už mi přijde poněkud mimo fakt.
@tereza-vojtisek píše:
@alisekR :
Tak tyhle hrátky s nožem máme taky, já když se zmocní nože, tak raději ani nedutám a dělám, jako že nic a pak na něj skočím. Jenže mrška už ví, že je to zakázané, takže právě jako ten váš s ním začne někam zdrhat a to ve mně taky stydne krev, že zakopne a vrazí si ho do břicha.
Vysvětlování v tu chvíli nemá smysl a mám dojem, že vysvětlování potom mu přijde jako instruktáž, co všechno je úžasně zakázané a tudíž lákavé.
Teď se naučil dávat si židli k lince a hrabaz se v šuplíku, dokonce už umí i vylézt na linku, takže skladuji nože nahoře a jen čekám, až mi spadne z police na ruku a propíchne mi ji jako špekáček
Jak jsem psala vyse: noze se zmocnim jo a razne reknu: Nuz je ostry, pozor!
A uklidim ho do pryc. Nedovol mu stavet zidli k lince. Nekric, nebij. Ale vzdy seber tu zidli a rekni dusledne: ta zidle musi byt u stolu, tam patri( nebo tak neco) a kdyz zacne rvat( jakoze zacne),tak projevit s nim pochopeni(ja to vidim, ze bys tam tu zidli strasne rad a mrzi me, ze ti ji tam nemuzu nechat- napriklad, toto je zesiroka). A opakovat, opakovat, dokola a dokola. Bud dusledna! A trpeliva.
@alisekR píše:
Nejspíš mám doma dvojče vašeho dítětejenže mě dnes z linky ukradl malý nožík a utíkal s ním do jídelny, já ve smyku za ním a už jsem na něj ječela, aby to okamžitě položil na zem…s hrůzou, že se na něj napíchne…neumím si představit, jak ho mám jako v takové situaci přemlouvat…skočila jsem po něm, málem mě říznul do zápěstí a za to dostal na zadek, přes naditou plenu, to jaksi stejně ani necítíl, začal se svíjet, že jsem si dovolila ho držet za paži, aby mi nemohl dál utíkat
v okamžiku puštění se začal smát a pištět radostí, jak tu mámu zase dostal
řekla ybch, že nebezpečnější je ta akce se skokem po dítěti s malým nožíkem
než to, že dítě má v ruce nůž.
ségra taky jednou takhle hysterčila a batoleti s hrůzou v očích vytrhla nožík z ruky, byl z toho šitej prst an chirurgii - prst kluka, ne ségry. Kdyby zůstala v klidu a jen ho hlídala a pak oparně nůž s vysvětlením vzala, tak yb se to nestalo. ale poučila se z toho, to byla intuitivní reakce ![]()
Já jsem děti učila asistovaně s noži zacházet docela brzo, nebylo to pro ně potom takové lákavé tabu, užili si to a zároveň byly nože i na nedostupných místech, to je nejlepší prevence.
Příspěvek upraven 09.03.16 v 21:06