Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Opravdu přijde někdo lepší?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.10.24 16:17
@Anonymní píše: Více
No holka… Přijde někdo jiný, kdo zas bude mít plusy třeba jinde a tím se to vyrovná.
Neměla jsem zrovna málo chlapů a fakt jeden byl v sexu výjímečný. Nikdo nebyl stejný, ale třeba se tomu i někdo přiblížil, ale zas tam byla i jiná přitažlivost. Třeba ten další bude o kousek horší v sexu, ale zas bude s tebou cestovat, vážit si tě atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 16:26
Každý je jiný jak píše @nikitice. Podstatné pak bude to, jestli ty jeho mínusy budou převažovat nad plusy nebo zda přijmete nějaké kompromisy (např. v otázce rodiny, práce apod.). A taky, jestli se objeví pro tebe dokonalý (nebo lepší) muž ještě neznamená, že on to bude u tebe vidět stejně.
Každopádně to nech plynout, neboj se tě zbytečně něčeho, k ničemu ti to nepomůže….
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 16:38
No hele melamjsem velkou lásku..byl krásný, inteligentní, ingenyr z Prahy, peněz jako slupek..samý pozitiva a sociální jistoty…ne fakt jsem do něj byla zamilovaná jak blázen, už 2 roky než si konečně všiml i on mě. Žil teda fakt v Praze, ja za ním jezdila cca 100km, pomalu každý vikend…byli jsme spolu 3 roky..já studovala on pracoval. Pak jsem začala i pracovat ale on se v té době kdy jsem končila studium a začala hledat práci nevyjadril že by chtěl abych šla třeba k němu bydlet a tak jsem zůstala u rodičů a našla si práci poblíž…do Prahy jsem se takhle sama bála a neměla jsem úspory na bydlení…no a pak po roce práce když mi končila první smlouva jsem si našla místo v Praze i s bydlením (on v té době byl ve spolubydleni a říkal. ze ten spolubydlící je nějakej divnej a že už hledá něco jinýho kde bysme třeba mohli být spolu)…no a on se se mnou rozešel…po emailu…po té co se mi asi 1r dní neozval…zklamání obrovské…srdce rozcupovane na milion kousků…dlouhou dobu jsem pak byla sama…nebo no..řekneme že to byly krátkodobé záležitosti kdy ve chvíli kdy to začínalo být vážnější jsem to většinou ukončila…nechtěla jsem…nikoho z nich jsem nemela tolik ráda jako tamtoho…a popravdě se mi asi i dost zatvrdilo srdce…nevypisovala jsem pořád smsky..kdyz se neozvali oni nepsala jsem…kdyz se se mnou rozešli už jsem nebrecela…m je to už 15 let a popravdě pořád když si na něj vzpomenu cítím bodnutí u srdce…nicméně po pár letech se o jevil jiný…nebyla to ta šílená zamilovanost jako s tamtím…bylo to spíš postupně..trvalo dost dlouho než jsme si oba k sobě našli cestu… Ale jsem s ním a jsem s ním šťastná…a od té doby co jsem s ním na tamtoho si vzpomenu jednou za uherák…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 16:40
Tu chemii jsem poznala a myslela ze je to to prave, ze nic lepsiho byt nemuze, ale srazka s realitou, jinymi postoji, zajmy, zpusoby komunikace, byla drsna. Nikdy jsem si nenechala tolik ublizit. Strasne tezko se z toho odchazi, protoze k tomu cloveku te to tahne, boli to jak blazen a porad ta nadeje, ty predstavy jake by to mohlo byt kdyby, prebijeji rozum. Ja uz to snad ani znova zazit nechci. Zacatek byl krasnej, ale ta bolest ze zklamani potom je pekelna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.10.24 17:03
Rozumím Ti. Já byla (a stále jsem) šíleně zamilovaná do jednoho kluka. Ale on se mnou nechtěl vztah, jen kamarádství s výhodami. Ale byl to jediný člověk, se kterým jsem si kdy rozuměla, s jinými se už po 10 minutách nudím, zatímco s ním jsem vedla několikahodinové rozhovory a nikdy jsme se nenudili. Bohužel si našel jinou.
A nejspíš i teď vím, proč mě nechtěl (spíš to tak tuším), což si dnes hodně vyčítám, jelikož bych s ním mohla teď být. Já jsem se v té době, kdy jsme se scházeli moc nemalovala, jen sem tam na nějakou akci, plus jsem měla nic moc účes - když vidím, jaké pěkné vlasy má jeho současná přítelkyně tak mám chuť si nafackovat, že bych mohla být s ním, třeba jen stačilo mít taky takové vlasy.
Ale našel si samozřejmě jinou.
Kdysi mi jedna holka na to řekla, ať se kvůli němu netrápím, že budu tak rok nebo dva sama, a pak přijde někdo mnohem lepší. Je to už 7 let, nikdo lepší nepřišel.
Navždy bude v mém srdci. Nedokážu si představit být s někým jiným. Zkoušela jsem i najít jiného, ale žádný nebyl jako on, jen jsem se snažila tu prázdnotu po něm nějak naplnit.
Zkrátka dost možná zůstanu sama. Všichni mi říkají, jak jsem blbá, že není jediný na světě, ať si najdu jiného. Jenže On pro mě byl JEDINÝ na světě. Nikdo jiný se mu nevyrovná, představa, že bych měla něco mít s někým jiným je mi fyzicky až odporná.
Takže nejspíš zůstanu navždy sama…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.10.24 17:28
Ja zazila totez, zapadli jsme jako puzzle…chemie od zacatku…sex, jaky jsem nezazila…porad jsme se spolu smali…bajecne se doplnovali…zamilovani jsme byli oba stejne, oba jsme meli pocit, ze ten druhy je pro nas ten pravy… a prislo to navic v dobe, kdy uz jsem nic takoveho necekala. Ale bohuzel, po nadhernem roce jsem to musela ukoncit, on nedokazal prestat touzit po diteti a ja uz opravdu zadne nechci. V tom jedinem jsme se neshodli, jenze v tom opravdu kompromis udelat nelze. Neni to sice dlouho, ale myslim, ze nikoho takoveho uz nepotkam. Snazim se s tim smirit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.10.24 17:31
@Anonymní píše: Více
Nechce se mi tomu verit, ze pro jednoho cloveka je jen jeden idealni super protejsek.
Ale popravde, ja bych taky nikoho nechtel hledat, chodit s cizimi zenami na rande.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.10.24 17:39
@Sadman
Možná i existuje ještě někdo takový. Možná i lepší. Ale za 7 let jsem nikoho takového nepoznala. A znám takových lidí víc, kteří po rozchodu už nikoho nenašli a zůstali sami. Ale - zázraky se dějí. Třeba moje sestra měla první pořádný vztah až ve 30, do té doby byla aktivní na seznamkách, snažila se seznamovat co to jen šlo, ale s nikým si do té doby nesedla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.10.24 18:09
@Anonymní píše: Více
Já tě naprosto chápu. Taky jsem poznala kluka, co byl jako moje druhá polovina. Jeden začal větu, druhý odpověděl. Nikdy předtím ani potom jsem si už s nikým tak nerozuměla. Na život jsem nerezignovala. Má muže a dvě skvělé děti. Někteří tohle nezažijí nikdy…a dvakrát za život? Obávám se, že chceš moc… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.10.24 19:11
@Anonymní píše: Více
Já bohužel asi rezignovala. Vyplakala jsem hektolitry slz. Chodím k psycholožce. Stejně mám i po letech pocity, že bych nejradši nebyla. Že nikdy nepoznám nikoho, kdo je aspoň z poloviny tak skvělý. A bohužel je to celé moje vina, možná stačilo opravdu je málo a mohl být se mnou. Holky v mém věku se už vdávají, rodí děti…a já nikdy s nikým nechodila kromě tohoto kamarádství s výhodama.
- Citovat
- Upravit
19.10.24 19:21
@Anonymní píše: Více
O boze 
Příspěvek upraven 19.10.24 v 20:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, měla jsem přítele. Neskutečně mezi námi fungovala chemie. Takhle jsem to nikdy dřív nezažila. Neskutečný sex. Byl i moc hodný, pozorný, smáli jsme se spolu.
Ale měli jsme jiné životní cíle (práce, cestování), které se neslučovaly. A tak jsem to ukončila.
Už je to nějaký čas, pár měsíců, nejsme v kontaktu. Ještě jsem znovu hledat ani randit nezačala, ale nechci zůstat sama. Ale strašně se bojím, že se mu už nikdo nevyrovná. Nebyl můj první, ale několikátý a takovéhle to ještě nikdy nebylo. Vrátit se k sobě nemůžeme.
Asi chci jen slyšet Vaše příběhy. Že jste potkali někoho osudového, nevyšlo to a i tak přišel někdo další, kdo toho předtím překonal.