Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Oznámení těhotenství matce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.8.23 11:25
@Anonymní píše:
Ahoj,
potřebovala bych od Vás trochu poradit jak naložit se svými pocity popřípadě zkušenostmi jestli jste si tím také prošli.
Máme dvě děti 7let a 10let. v době koronaviru jsem neplánovaně otěhotněla v té dobe byl syn v druhé třídě a mladší doma a měli jsme finanční problémy probíhala distanční výuka já se čerstvě vrátila do práce. V tuto pro mě velmi náročně psychickou dobu jsem zjistila že jsem těhotná zjistila jsem to velmi brzo a šla jsem na interupci pilulkou. Myslela jsem že jsem s tím psychicky srovnaná, ale vůbec to nebylo tak, trápí mě to dodnes. po 1,5roce Jeli jsme na dovolenou kde jsem měla zdravotní problémy a po dovolené jsem zjistila že čekám další miminko, ale řekla jsem si že tohle musíme zvládnout že tohle miminko si vzít nenechám už bych to psychicky neustála, měla jsem obavy jak to všechno zvládneme starší syn se nechce učit musí u nej někdo neustále byt je to třeba i na několik hodin.
Když jsme to oznámili manželovi rodině vše bylo v pořádku, jen řekli ze to budeme mít težké ale zladneme to.
A Když jsme to řekli mojí matce přišla řada výčitek na mojí osobu nejhorší na tom že to bylo vše před dětmi. Jak jsem stará, že jsme tím staršího syna úplně odepsali, jak nebudeme mít peníze, nebudeme nikam jezdit protože budeme mít doma mimino, že nejsme normální, že už jsou staří na někjaké hlídání, že čekáme zase dalšího kluka, kdyby to byla aspon holka, prý máme jen 4 židle doma. a zakončila to tím že řekla staršímu synovi že ho má ze všech vnoučat (má jich 5) nejsradši, mladší syn na to nechápavě koukal. a jak jsme jíí tím zkazili narozeniny.
Když tam jezdili deti na víkend tak jim říkala jak jim bude mimino doma pořád řvát, že ještě rádi budou za ní jezdit, jak nikam nebudeme jezdit, jak má blbé jméno když jí syn řekl jak se bude jmenovat. (po víkendu od nich přijeli a bylo vidět jak nad tím přemýšlí jaký to vlatně bude)
Když jsme po té jsem ji za dva dny volala myslela jsem že se omluví že to přehlanala další 2-3 týdny se v telefonu se mnou skoro nebavila.
Na rady přátel jsem změnila k matce přístup asi se to ve mě někym způsobem zlomilo a komunikuji s ní 1× za týden v telefonu jen to nejnutnější.
Manžel jí nechce ani vidět kůli tomu jak se ke mně zachovala jako k dceři a ještě před dětmi a nechce aby k matce nejmladší syn na navštěvy jezdil.
když má matka přijet k nám za dětmi tak miminko většnou spí tak ho moc nevídá je mu pul roku. Když matku vidím nedokážu s ní skoro mluvit stále vidím před sebou tu spoustu výčitek co nám tenkrát řekla a dětem říkala nesmysly o mimminku a nevím jak s emocemi pracovat.
Zhruba tak dva měsíce před narozením syna se zacala zajímat, proc tam nejezdím. Nic jsem na to neodpovídala.
Po narození syna ji děti řekli že manžel jí nechce vidět po těch řečích a ona se hrozně diví proc, vždyt vlastne nic neřekla (prý že řekla že to budeme mít težké) bud si to nepamatuje nebo děla že se to nestalo. Ale manžel je z věřící rodiny a tohle ho zasáhlo a nechce aby se s ní nejmladší syn vídal.
Já sama se stále trápím pro interupci ale tím jak se zachovala mi tu ránu opět otevřela a kdykoliv si na matku vzpomenu nebo jí vidím vše se mi vrátí výčitky a její zachování.
Vlatně bych byla také raději kdyby mladšího syna nevidala.
Starší děti tam už také jezdit moc nechtějí po narození syna, prý proc babička nechtěla takové hezké miminko, tak jim na to odpověděla že neřekla že ho nechce, jen abych to něměla doma těžké. Dětem nezakazujeme aby tam jezdili ale ani nepodporujeme. Manžel teda i před dětmi říká svůj názor dodnes na matku. Tím je vlastně i odrazuje aby tam jezdili.
A ted se diví ze starší děti nechtějí k matce jezdit,Jak by jste se prosím zachovali vy? Hrozne me to trápí.
Děkuji za přečtení jestli jste došli až sem
Tak v prvé řadě začněte používat nějakou antikoncepci. Jedno neplánované tehotenství OK, stane se, ale podruhé? 
S matkou bych se nebavila a děti k ní neposílala, pokud samy nebudou chtít. Ať si to vyžere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.23 11:26
Matka se zachovala bezpochyby špatně, ale pokud například vidí, že už předtím jste vycházeli jen tak tak, že jsi měla psychické problémy atd., tak se moc nedivím, že neskáče dva metry do vzduchu. Nevěřím na nehody a pokud dítě nechci, tak se chráním. Teď prostě bojujte a po mámě nic nechtějte. Dobře, že jsi s ní omezila komunikaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.23 11:27
@medvidka píše:
Tak v prvé řadě začněte používat nějakou antikoncepci. Jedno neplánované tehotenství OK, stane se, ale podruhé?
S matkou bych se nebavila a děti k ní neposílala, pokud samy nebudou chtít. Ať si to vyžere.
Viď? Semlela jí nutnost interrupce, ale vesele se dál dostatečně nechrání, to mi hlava nebere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.23 11:44
Tvoje matka si nevidí do pusy - určitě to není první případ, ne? Naprosto chápu, jak se cítíš. Jenže ona je taková a jiná už asi nebude. Moje tchýně šla podobně do kolen, když jsme oznámili druhé těhotenství 3 měsíce po porodu prvního dítěte. Dost mě otrávila, vůbec jsem nechápala, proč má někdo takovou reakci. Prý kvůli mě, že budu mít hodně práce…no ale já měla radost, ona mi ji svou reakcí pokazila.
Moje rodina byla úplně v pohodě, byli rádi a gratulovali.
Tvoje máma je bohužel podobně hysterická a myslí si, že pro tvoje dobro. Časem to budeš stejně muset přijmout, zkus si s ní promluvit, že vás to urazilo, ať už se nikdy nic podobného neopakuje a už vůbec ne před dětmi (jakože má nejraději nejstaršího). Bude se trochu krotit. Jinak jestli jí nechceš odstřihnout ze svého života, tak počítej s tím, že vám ještě pár hysterických výlevů předvede. Nedávej do toho srdce, jenom se budeš psychicky vysilovat a výsledek žádný.
Tchýně i po 25 letech přichází s takovými hovadinami, že já s ní téměř nekomunikuju, pokud to není nutné. Děti jí taky prokoukly, takže ji nevyhledávají, ale zase mají ji rády, jako babičku, jednou za rok s ní přežijí týden (a pak mi hlásí, jak to bylo naposledy).
Tak hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.23 11:51
@unuděná abych předesla spekulacím nechala jsem si dát tělísko ale moje tělo ho nepřijalo a nevědomky vypadlo
- Citovat
- Upravit
30.8.23 12:05
Mam podobnou matku, bohuzel. I ta nasledna reakce-ve stylu, ze vlastne nic nerekla, vid!! Ja bych to nenechala prejit jen tak, precejen, je to vazna vec a ze to rekla pred detmi… 
…rekla bych ji durazne, ze se mi to nelibilo a ze to i poskodilo vztah zetaka k ni. Bez ocekavani nejake omluvy atd., te se ti beztak nedostane. Ale semtam bych tam jezdila i s miminem. Ona se bude krotit. Je to proste drzka nevymachana, to je cely. Samozrejme ve vasi situaci si to, co ona rekla nahlas, mohl myslet kdekdo z vaseho pribuzenstva, ale jedina matka se neumi chovat slusne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.23 12:09
@unuděná abych předesla spekulacím nechala jsem si dát tělísko ale moje tělo ho nepřijalo a nevědomky vypadlo
- Citovat
- Upravit
Tala20
30.8.23 12:18
@Anonymní píše:
Jak by jste se prosím zachovali vy? Hrozne me to trápí.
Všechny problémy si děláš sama ve vlastní hlavě. Na toto jsi zřejmě mistr.
To mimi nakonec přišlo, a tak je to v pořádku. Vajíčko jako vajíčko. Je úplně jedno zda se narodilo z vajíčka č. 10859 nebo z vajíčka č. 10894. Pokud Tě to stále trápí, vyhledej odbornou pomoc.
starší syn se nechce učit musí u nej někdo neustále byt je to třeba i na několik hodin.
No a co? Tak se nechce učit, no bóže. Prd se stalo. Bude mít třebas pár roků čtyřky na vysvědčení, než ho to přejde. A co má být? Jen Ty máš v hlavě že ho musíš řídit, hlídat, nutit a otravovat jeho i sebe.
Na rady přátel jsem změnila k matce přístup asi se to ve mě někym způsobem zlomilo a komunikuji s ní 1× za týden v telefonu jen to nejnutnější.
A přesto tu vypisuješ čtyřicet řádků o matce, a zlost z Tebe jen kape. Ostatní už si to vyřešili, včetně dětí a manžela. Jen zase Ty jediná si pěstuješ v hlavě nezpracovaný problém.
- Citovat
- Upravit
30.8.23 12:49
@Tala20 píše:
Vajíčko jako vajíčko. Je úplně jedno zda se narodilo z vajíčka č. 10859 nebo z vajíčka č. 10894.
No to bych zas tak úplně neřekla, že je to jedno. Sice chápu jak to myslíš, ale…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
30.8.23 13:01
@medvidka píše:
No to bych zas tak úplně neřekla, že je to jedno. Sice chápu jak to myslíš, ale…
V okamžiku narození měla zakladatelka v břiše 40 000 až 300 000 prvotních folikulů, z nichž každý obsahuje nezralé vajíčko, tedy zárodek budoucího mimiška. V průběhu jejího dosavadního života se zatím stihlo uvolnit asi 250 z nich.
Každé jedno neoplodněné jde bez milosti pryč - ztracená příležitost. A za 4 týdny zahajuje tělo další pokus uplatnit jednoho z těch připravených a čekajících desetitisíců. Někdy se zahodí vajíčko už oplodněné, ale fronta čekajících miminek v břiše se tím o mnoho nezmenšila…
@unuděná píše: Takže tvrdit, že jde o stejné dítě, je blbost.
Nic takového jsem ale nikdy a nikomu netvrdil. Je dobré nejprve číst co kdo napsal, pak reagovat.
Příspěvek upraven 30.08.23 v 13:28
- Citovat
- Upravit
30.8.23 13:06
@Tala20 píše:
V okamžiku narození měla zakladatelka v břiše 40 000 až 300 000 prvotních folikulů, z nichž každý obsahuje nezralé vajíčko, tedy zárodek budoucího mimiška. V průběhu jejího dosavadního života se zatím stihlo uvolnit asi 250 z nich.Každé jedno neoplodněné jde bez milosti pryč - ztracená příležitost. A za 4 týdny zahajuje tělo další pokus uplatnit jedno z těch připravených a čekajících desetitisíců.
Až na to, že tohle jedno už oplodněné bylo. Byla mu dána prvotní a stěžejní genetická informace. Takže tvrdit, že jde o stejné dítě, je blbost. Nakolik nemám proti potratům v zásadě vůbec nic a neberu to nijak dramaticky jako „smrt mimíska“, tak prostě z biologického hlediska je samozřejmě to dítě jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mrs. S
30.8.23 13:08
Tvoje matka je citový manipulátor. Asi taky nejspíš někdo takhle jednal ale to je její problém který ona musí chtít řešit, ale nejspíše nikdy v životě to nebude chtít vidět, natož řešit. Takhle se nejspíše chová pořád a tebe to mrzí, protože je to tvůj nejbližší člověk. Promluva nejspíše nepomůže, spíš to obrátí jako vždy proti tobě a ty budeš za tu která to hrotí a ona za chudinu která nic neřekla, protože si to nepamatuje. Nezapomeň důležitá jsi hlavně ty a tvá rodina. Takového člověka nikdy nezměníš, musíš si nastavit pravidla, nemusíš je matce říkat stejně je nebude dodržovat, ale dodržuj je ty, třeba bude říkat že má ráda jen staršího, tak prostě k ní děti jezdit nebudou, věř mi taková babička jim stejně nemá co dát. A nejlépe sní úplně přeruš kontakt. Přeji ti hodně štěstí, najdi sama sebe, začni si věřit a vem život pevné do svých rukou
- Citovat
- Upravit
30.8.23 13:09
@Tala20 píše:šmarja, já vím jak to funguje
V okamžiku narození měla zakladatelka v břiše 40 000 až 300 000 prvotních folikulů, z nichž každý obsahuje nezralé vajíčko, tedy zárodek budoucího mimiška. V průběhu jejího dosavadního života se zatím stihlo uvolnit asi 250 z nich.Každé jedno neoplodněné jde bez milosti pryč - ztracená příležitost. A za 4 týdny zahajuje tělo další pokus uplatnit jednoho z těch připravených a čekajících desetitisíců. Někdy se zahodí vajíko už oplodněné, ale fronta čekajících miminek v břiše se tím o mnoho nezmenšila…
ale podle tvojí teorie by všechny děti jedné matky byly identické, což nejsou žejo. Ty asi nemáš, děti, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
30.8.23 13:15
@medvidka píše: … podle tvojí teorie by všechny děti jedné matky byly identické, což nejsou žejo. Ty asi nemáš, děti, že?
Proč vy holky nejste schopné číst to, co bylo napsáno?
Nikdy a nikde jsem nezveřejnil žádnou teorii. Nikde, nikdy a nikomu jsem netvrdil, že „všechny děti jedné matky jsou identické“. To je Tvůj vlastní výmysl.
Milá @medvidka, je dobré nejprve číst co kdo napsal, pak teprve reagovat (budeš-li mít co sdělit).
Příspěvek upraven 30.08.23 v 13:21
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
potřebovala bych od Vás trochu poradit jak naložit se svými pocity popřípadě zkušenostmi jestli jste si tím také prošli.
Máme dvě děti 7let a 10let. v době koronaviru jsem neplánovaně otěhotněla v té dobe byl syn v druhé třídě a mladší doma a měli jsme finanční problémy probíhala distanční výuka já se čerstvě vrátila do práce. V tuto pro mě velmi náročně psychickou dobu jsem zjistila že jsem těhotná zjistila jsem to velmi brzo a šla jsem na interupci pilulkou. Myslela jsem že jsem s tím psychicky srovnaná, ale vůbec to nebylo tak, trápí mě to dodnes. po 1,5roce Jeli jsme na dovolenou kde jsem měla zdravotní problémy a po dovolené jsem zjistila že čekám další miminko, ale řekla jsem si že tohle musíme zvládnout že tohle miminko si vzít nenechám už bych to psychicky neustála, měla jsem obavy jak to všechno zvládneme starší syn se nechce učit musí u nej někdo neustále byt je to třeba i na několik hodin.
Když jsme to oznámili manželovi rodině vše bylo v pořádku, jen řekli ze to budeme mít težké ale zladneme to.
A Když jsme to řekli mojí matce přišla řada výčitek na mojí osobu nejhorší na tom že to bylo vše před dětmi. Jak jsem stará, že jsme tím staršího syna úplně odepsali, jak nebudeme mít peníze, nebudeme nikam jezdit protože budeme mít doma mimino, že nejsme normální, že už jsou staří na někjaké hlídání, že čekáme zase dalšího kluka, kdyby to byla aspon holka, prý máme jen 4 židle doma. a zakončila to tím že řekla staršímu synovi že ho má ze všech vnoučat (má jich 5) nejsradši, mladší syn na to nechápavě koukal. a jak jsme jíí tím zkazili narozeniny.
Když tam jezdili deti na víkend tak jim říkala jak jim bude mimino doma pořád řvát, že ještě rádi budou za ní jezdit, jak nikam nebudeme jezdit, jak má blbé jméno když jí syn řekl jak se bude jmenovat. (po víkendu od nich přijeli a bylo vidět jak nad tím přemýšlí jaký to vlatně bude)
Když jsme po té jsem ji za dva dny volala myslela jsem že se omluví že to přehlanala další 2-3 týdny se v telefonu se mnou skoro nebavila.
Na rady přátel jsem změnila k matce přístup asi se to ve mě někym způsobem zlomilo a komunikuji s ní 1× za týden v telefonu jen to nejnutnější.
Manžel jí nechce ani vidět kůli tomu jak se ke mně zachovala jako k dceři a ještě před dětmi a nechce aby k matce nejmladší syn na navštěvy jezdil.
když má matka přijet k nám za dětmi tak miminko většnou spí tak ho moc nevídá je mu pul roku. Když matku vidím nedokážu s ní skoro mluvit stále vidím před sebou tu spoustu výčitek co nám tenkrát řekla a dětem říkala nesmysly o mimminku a nevím jak s emocemi pracovat.
Zhruba tak dva měsíce před narozením syna se zacala zajímat, proc tam nejezdím. Nic jsem na to neodpovídala.
Po narození syna ji děti řekli že manžel jí nechce vidět po těch řečích a ona se hrozně diví proc, vždyt vlastne nic neřekla (prý že řekla že to budeme mít težké) bud si to nepamatuje nebo děla že se to nestalo. Ale manžel je z věřící rodiny a tohle ho zasáhlo a nechce aby se s ní nejmladší syn vídal.
Já sama se stále trápím pro interupci ale tím jak se zachovala mi tu ránu opět otevřela a kdykoliv si na matku vzpomenu nebo jí vidím vše se mi vrátí výčitky a její zachování.
Vlatně bych byla také raději kdyby mladšího syna nevidala.
Starší děti tam už také jezdit moc nechtějí po narození syna, prý proc babička nechtěla takové hezké miminko, tak jim na to odpověděla že neřekla že ho nechce, jen abych to něměla doma těžké. Dětem nezakazujeme aby tam jezdili ale ani nepodporujeme. Manžel teda i před dětmi říká svůj názor dodnes na matku. Tím je vlastně i odrazuje aby tam jezdili.
A ted se diví ze starší děti nechtějí k matce jezdit,
Jak by jste se prosím zachovali vy? Hrozne me to trápí.
Děkuji za přečtení jestli jste došli až sem