Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Maminky, chtěla bych se zeptat jestli jsme v tom sami, nebo jestli se to stává více dětem. Malý mi leze, sám si sedá, začíná se stavět sám na nohy a pokouší se chodit. Občas se stane, že se mu podvrtne ruka nebo noha a on spadne a praští se do hlavy - nekdy ho chytnu, ale ve většině případů se to nedá, protože dělám něco jiného a v postýlce nebo ohrádce si hrát nechce kde je něco měkkého a kde nemam takový strach, že si něco udělá. Většinou padá na koberec, ale stalo se mi, že se uhodil v kuchyni o dlaždičky (nic mu nebylo) a nebo mi už spadl z postele přímo na hlavu. Bojím se aby mu něco nebylo. Stává se to také vám? Nebude to pro něj mít nějaké následky?
taky se to nasi male stava, holt proste pokazde nestihnu priskocit a chytit ji, a nejlepsi je padani na dlazbe ![]()
Ježiš, to je jak u nás
Naposledy spadl 2× v sobotu z odrážedla - pochopitelně hlavou o beton
Údajně by měly být ty jejich kebule k tomu uzpůsobené - nesrostlé lebeční švy atd., ale je to hrozné, já to vždycky rozdýchávám
Teda ty menší ťukance už neřeším, ale v sobotu jsem byla zas na vývrat
![]()
Též 2× spadl z postele na hlavu, když se učil sedět, stoupat, tak se furt vyvracel a padal s prominutím jak měch ho*en ![]()
No, zatím to následky nenechalo ![]()
U nás je to na denním pořádku, protože oba dělají blbosti, běhají po sedačce, lítají z kuchyně do obyváku, lozí po stole
… já jsem z toho na nervy a oni si z toho dělají srandu ![]()
Malá pořád někde visí nebo leze a pak spadne přímo na hlavu ![]()
Asi před 3 týdnama malé nehly futra tak z ní byla taková krasomila
![]()
Měla mít 2 steha a nakonec si to pan dr. rozmyslel, že když je to holčička tak jí nalepí jen motýlky - motýlky měla každý den servané takže jsem motýlkový odborník ![]()
u nás bylo v oblibě padání zátylkem na kovový rošt na podlahovém topení… vždycky rána jako z děla, řev. následky to nenechalo. klárka je čilá, zdravá a chytrá občas až moc
fakt mají tu hlavičku tomuto bdobí přizpůsobenou. jen u těch horších je potřeba hlídat, aby nebyl otřes mozku. pokud bys chtěla být v klidu, je možné sehnat takovou molitanovou přilbu, která dítko chrání. kamarádka ji měla pro dcerku, ale její manžel je úplně posedlý bezpečností dětí
já bych s tím klárku netrápila…
Ahojky,
tak my měli to samé když byl malej malej … On totiž už stál, ale neuměl sedět, takže zákonitě padal na hlavu, probírala jsem to i s doktorkou, páč jsem uvažovala o té ochranné helmičce co prodávají… Noo a zvládli jsme to bez ní a žádné následky nemá ![]()
Je to hrozný, ale nebooj je to jen období a za chvilku to skončí ![]()
Naše malá taky pořád, když se učila stát a chodit, padala na hlavičku. Byla jsem z toho hotová, protože ostatní děti padaly na zadek na plínu. Dokonce jsem i malé pořídila tu ochranou helmičku, ale nakonec jsme jí moc nepoužívali, protože jí vadila a zvládli jsme to i tak, ale bylo to o nervy.:-)
Neskonci. ![]()
mala to do dneska v zapalu hry napali obcas do futer a pod.
Obcas sama nevim kde dosla k nejake modrine.Pac uz ani nepipne aji do tech futer akorat slysim ty rany a dojde a dela si mala na hlavicce.
Nedavno jsem psala do podobne diskuze.
Nas maly syn,jsou mu dva roky pada pouze na hlavu.Nikdy nemel odreneho nic jineho,nez hlavu.Chodi od jeho roka a muzu rict,ze jsem z neho vylozene na nervy.Pokazde se ho bojim po padu zvednout a kouknout se na neho,neb cekam,ze bude mit hlavu na dve pulky.Jsou to rany jak z dela,naposledy to napral primo do lampy,zakopl a primo celem do ni.
Kdyz uz sem pisu,musim podekovat Pudloslave,snad se na me nebude zlobit,strasne me pomohla a utesila,psala jsem ji prave skrz takove pady SZ a na vse mi odpovedela,diky
.
Jeste…synovi nikdy nic nebylo,i kdyz ty pady a rany jsou opravdu hnusne.Jarka
padají tak v určitém období skoro všichni…asi jsou na to stavění…
![]()
fuj…ještě teď se mi to vybaví - jak ta hlavička pleskne třeba o dlaždičky.....brrrrr.
Můj syn taky padá často na hlavu, v září mu budou dva roky, tak už je to teď trochu lepší, ale když lezl, začal si stoupat a chodit, tak to bylo o nervy (máme dlažbu doma skoro všude). Naposledy asi před měsícem spadl z odrážedla dozadu na hlavu, tak jsem studovala na netu, jak se projevuje otřes mozku a dočetla jsem se, že otřes mozku vždy provází bezvědomí (alespoň pár vteřin), co si o tom myslíte? Jinak syn na svůj věk moc hezky mluví a vůbec je docela šikovný, tak si myslim, že ty jeho dosavadní pády následky asi neměly…(ťuk, ťuk, ťuk..
)
Tak já to mám doma teď,Petříček začal v 6 měsících,ach jo,manžel mě pořád tlačí abysme mu pořídili helmu,ale mě se do ní moc nechce,nevím,mám k ní jakýsi odpor a taky moje první dvě děti taky helmu neměli,máte zkušennosti s helmou??
já jsem o ní taky uvažovala, ale pak jsem si přečetla, že se těmi pády (pokud jsou to takové ty běžné menší pády, o kterých tu asi všechny píšeme) dítě vlastně učí a když má tu helmu, tak ho to tolik nebolí a není potom tak opatrné. S helmou podle mě člověk musí řešit, kdy je teda vhodný čas jí přestat dávat, protože dětem hrozí úrazy pořád,ale možná je lepší, aby dítě chodilo do 18ti v helmě než řešit nějaký vážný úraz…
tak to jsem ráda (teda nejsem), ale už jsem klidnější. Už na mě zase držkuje a krámuje, takže je vše OK, ale stejně se děsím den, kdy se do hlavy praští tak moc, že budeme muset do nemocnice, je jak z divokejch vajec, vůbec netuším po kom to naše dítě je, taťka byl sice trochu rozvernější, ale já byla klidný a bezproblémový dítě (prý, říkala to moje mamka), tak škoda že není po mně.
Ahoj, já se jdu zeptat a uklidnit… malá má 7 měsíců a začíná lézt a samozřejmě se to neobejde bez pádů. Už nám zhučela v těch 6 a 7 měsících 3× z vysoké manželské postele. Naštěstí to bylo pokaždé na koberec, tak se uklidňuju, že má jen bouli. pokaždé jsme čekali hodinu zda nebude blinkat nebo usínat, ale zatím vždy dobré. Je dto děsný, připadám si jak nejhorší matka.
hrozně mě to štve, a taky se bojím, takže si říkám, že když už 2× zbuchla bez následků, že by nemusela ani ted..má bouli, vysoká je 70 cm a postel je cca 90…
stávalo se vám to někdy taky? já to chápu jednou, dvakrát, ale že se nám to stalo už po TŘETÍ, za to se strašlivě stydím…
naštěstí to bylo, jak říkám, vždycky na koberec…