Paréza brachiálního plexu

Ahoj holky moje,
po delší odmlce se zase hlásím s novinkami.
Tak hned na úvod musím okomentovat ty vaše malinké berunky roztomilé. To jsou tak krásné holčičky. No já bych si je hned na chvíli přivlastnila. Princezny nádherné. Ne že by ti moji habáni nebyli k sežřání, ale holčičky jsou holt holčičky . Jo a Peti, máme stejný overálek – akorát tedy v modrém, že jo.
Nejdřív vám poroferuji, že jsem tady dneska měla paní ze sociálky na šetření. Podávala jsem totiž žádost o příspěvek na péči a taky na mobilitu. Tak to byla skouknout a sepsala si papíry, co malýmu vlastně je, co vše nemůže a nedokáže, kolikrát denně rehabilitujeme, kolikrát kam jezdíme a co vše potřebuje. Taky jí zajímalo, jestli žijeme bez rodičů, tudíž bez pomoci rodiny a blízkých. To teď prý odešle zpět do Frýdku, kam stále spadáme a oni si vyžádají papíry od lékařů, kam chodíme a pak rozhodne posudkový lékař. Tak jsem zvědavá, jak to bude ještě dlouho a jaký bude verdikt. Jinak paní byla strašně moc milá. Na to, jak jsem se bála, co to bude za „babu“, tak to byla vážně super ženská. No a největší fór byl, když odcházela, tak Maty vzal z regálu takovou malou reklamní plaskačku s nějakým likérem, co jsme dostali a cpal jí to do kabelky. No já byla mrtvá smíchy. Úplatkář jeden malej. On to teď pořád dělá, že něco vezme a hned to jde někam schovat. Ale tady se vysloveně trefil 

Minulý týden jsme byli v Jihlavě u soudního znalce z oboru neurologie, aby vypracoval posudek pro soud. Taky to byl příjemný člověk a měla jsem z něj konečně pocit, že to není lékař, který se vehementně snaží o to, aby vše vypadalo, jako že Matějovi vlastně nic není. Proklepal ho a řekl to, co si myslím od začátku a co tak nějak máme v papírech z porodnice. Tam totiž stojí, že je to paréza převážně horního typu. On mi řekl, že to je paréza téměř kompletní kromě dvou prstíků podle toho, co jsem mu řekla já a co stojí v papírech. Taky říkal, že je tam stále slabší odezva v C5, C6 a hlavně C7, proto prý taky nejde dobře Matymu ohnout loket tak, že by měl paži při těle a jen ohnul ruku např. s jídlem do pusy. Vždy si pomůže tím, že loket zvedne kousek do strany. Prý to odpovídá kompletnímu typu. Alespoň tak jsem to pochopila já. Až bude posudek hotový, tak budu ještě chytřejší.
Dva dny na to jsme byli v Kolíně na tejpech. Zatím má Maty chycený extenzor zápěstí a taky rameno s lopatkou kvůli vnější rotaci. Zítra jdeme na další a bude se lepit i supinátor předloktí. Už teď vidím, jak krásně srovnal záda při chůzi. Měl předtím tendenci se vytáčet, jak cpal ramínko nahoru a cca po dvou dnech s tejpem to přestal dělat. Taky už při chůzi tu paretickou ručku tolik nezvedá. No a světe div se, když ho rehábka proklepávala taky tím kladívkem, tak taky řekla, že je to komplet typ a když na něj koukala zezadu, tak říkala, že je vidět, že ten pletenec byl chycený celý. Ale taky nás strašně moc chválila, že je perfektně rozcvičený a že je super, že už jde paže nad horizontálu. Dokonce říkala, že když ho viděla oblečeného, že se chvíli bála, že ani nepozná, která ruka to je. No ale pak když jsem ho svlékla, tak že prý už to viděla. Ale že prý fyzio vidí každý milimetr odchylky, že prý jinak je to paráda. Tak jsem měla takovou obrovskou radost, že se nám taková „hnusná“ ruka povedla takto rozcvičit. Ale ještě dodala, že pokud to jen trochu jde, tak stále cvičit a cvičit a cvičit 4× denně. Klíďo si to mohla odpustit 

Mončo, jak jsi se ptala, tak Maty byl na tom ve věku Lucinky dost podobně. A dokonce bych řekla, že podle toho tvého videa je na tom Lucinka ještě o kousek líp. Alespoň co se lokte týče. Je vidět, že ho hezky ohýbá. Nevím, jestli to zrovna byla náhoda nebo to tak máte pořád. Ale každopádně je to krása, jak je šikovná. Je to taky pusinka roztomilá. Jak už jsem ti psala k videu, fakt máš ode mě obrovskou poklonu, mákly jste si holky, ale výsledek stojí za to. A ještě bude!
Akupresuru dělám sama doma. I když ne tu tlakovou, na tu bych si asi netroufla. Na akupresurní body Matymu přiložím třeba čočku nebo hrášek a přelepím náplastí (obyčejnou) a nechám třeba půl dne. Tak mi to poradila primářka z RHB oddělení v Říčanech. Zrovna zítra tam budu volat a budu Matyho objednávat na akupunkturu. Už jsem s ní domluvená. Tak pak poreferuji, jestli je to stejné jak u Číňana nebo v lázních.

Álo, s tím cvičením to asi ani jinak nejde, když ti malá ještě spinká tak jak píšeš. Rozhodně tím nic nezkazíš, když nebudeš mít přesné časové rozestupy. To už by člověk nedělal nic jiného než hlídal čas a ani se to nedá. Já jsem taky vždycky fofrem s Péťou dělala úkoly, zatímco malý spal. Na to je potřeba trochu klidu.

Peti, náš Matýsek dělá paci paci stejně jak to píšeš ty. Taky zdravou plácá to paretické. I když teď jsem si párkrát všimla, že už tam je trošku pohyb i v té druhé.
Teda, taky to nemáte zrovna jednoduché, jak tak čtu. Že člověk musí do prkýnka dubovýho řešit i další komplikace kolem. Jako by ta ručka nestačila, viď? Tak hlavně ať je Mája dál taková šikulka a zvládá to cvíčo i při dalších potížích.

Terko, já závidím všem maminkám, které mají zdravé děti a taky těm, které mi řeknou, že jdou rodit císařem. Samozřejmě jsem moc ráda, že jsou ušetřeny takového trápení se cvičením, lítáním po doktorech atd, ale stejně to tam uvnitř cítím. Asi mám pořád v sobě takovou křivdu z porodu, proč to u jiných a s jiným lékařem jde a u mě to nešlo, když tam bylo tolik důvodů k sekci. Prostě jsem natrefila na blbce. Tak neboj, s těmi pocity v tom nejsi sama. A první rok byl úplně ten nejhorší. Kamarádky jezdily s dětmi po výletech a já neustále trčela doma, protože cvičíme. Teď už si občas můžeme dát den volna, kdy zacvičíme jen ráno a večer a hned je mi líp.
Taky už jsem četla dva příběhy maminek, co jsou samy po paréze a nijak je to v životě neobtěžuje. A lékařka, která mě měla v péči před porodem v porodnici, za mnou přišla a ukazovala mi, že ona sama měla parézu a dneska operuje. Máchala tam přede mnou rukou, jako by jí nikdy nic nebylo. Řekla mi, že její mamince lékařka v jejích třech letech vysekla poklonu, jak to rozcvičili. To je paradox, co? Sama měla ruku špatnou a ví jaké hrozí riziko a ještě zlehčuje to, že jí říkám, že dítě bude obr. Ona mi před porodem řekla, že když jsem už porodila dítě 4,5 kg tak porodím i pětikilové. Ještě dneska, kdybych ji potkala, tak ji snad vylískám.

Danuš, vám budu v úterý moc držet palce. Kéž už byste měli veškerou smůlu vybranou a na tom EMG se projeví nějaký pokrok. Hlavně ty se drž 

Tak se s vámi holky loučím. Každý den na vás všechny myslím, ať je jenom líp. Tak se mějte hezky. Pa 

Jejda, Ali, já zas tak silná nejsem. Taky toho mám někdy plný zuby. A ze začátku jsem probrečela snad každou noc.
Vidíš, nějak mi uniklo, že jedete taky v úterý na kontrolu do Prahy. Já myslím, že s vámi bude dr Mencl spokojený. To odpažení určitě vycvičíte do bezchybnosti , protože jak to od tebe čtu, Verunka je na perfektní cestě k úplnému uzdravení.
Takže samozřejmě palce budu v úterý držet i vám. Na kolikátou frčíte?
Tak zatím čauky

Ahoj maminečky..
Tak máme asi pokrok , Adélka začala zvedat ručku víc k hlavičce, že víc odpažuje. Včera to udělala prvně a furt to opakuje. Ale co mi připadá, že ručku nechce poslední dobou pořádně natáhnout, furt tam má mírný ohyb, že jí úplně nepropne, tak snad to nic neznamená.. Jinak se otáčí už na bok, teda nepovede se jí to vždycky, protože furt tak nějak neví, co má udělat s nohama, aby se na bok dostala, pořád jí tam tam jedna nožka zůstane, takže pak leží na boku ramínkama a tou jednou nohou je zapřená. Jinak je poslední dobou pěknej nerv, když jí něco nejde, třeba se otočit na ten bok, tak se začne hrozně vztekat. Zrovna teď se tu vztekala kvůli tomu, že měla v puse chrastítko a nešel tam vrazit ještě dudlík.. Celá táta .
Ještě se vás chci maminky optat, Adélka má poslední tři dny furt malinko teplotku.. 37,3 pak 37,2 a tak furt dokola.. Cvičit můžu normálně, to vím, ale chci se poradit, jestli s ní kvůli tomu musím k doktoru.. Má trochu rýmu, tak jestli to není z toho. K doktoru se mi moc nechce, protože mám strach, aby v čekárně nechytla ještě něco horšího, protože se tam docela dlouho čeká a marodů je tam hromada.

Papulik my začínáme cvičit v 9, pak ve 12, ve 3 a v 6 a pak v půl 8 už jen koupeme, dáváme kačičku a jdeme spinkat. Na úplně první jídlo se mi budí v 6 ráno, ale protože bydlíme v paneláku a malá u cvíča ječí kolikrát ultrazvukem, tak jsem si říkala, že nebudu sousedy týrat. Někdy se ty intervaly prodlouží, když spinká dýl, ale Adélka je hrozný jedlík, takže se dožaduje jídla každé tři hodiny a cvičíme vždy před jídlem.

Jinak já jsem si včera jela do porodnice pro ofocený chorobopis.. A víte co? Nic jsem se tam nedočetla. Chtěla jsem vědět, proč má vlastně naše Aduška parézku, protože nebyla nějak veliké miminko, porod mi taky nepřipadal nějak komplikovaný a přesto tohle. Jenže jsou tam jen papíry psané ručně, což nejde vážně vůbec přečíst a nebo nároky pro pojišťovnu, což mi je fakt k ničemu.. Takže jsem z toho docela zklamaná.. Porodnice mi ještě nabídla konzultaci s nějakým doktorem, jenže ten u porodu nebyl, takže mi asi těžko vysvětlí, co se tam stalo.. Ale zkusím ten chorobopis dát naší terapeutce, říkala, že by se na to chtěla taky podívat, aby věděla, co je vlastně příčinou, tak snad z toho něco vyčte.

Maminečky, kdy vám vastně v porodnici řekli, že má vaše zlatíčko parézku? Mě totiž ještě na sála řekli, že je malinká v pořádku a to, že má „něco s rukou“, mi řekli až tři hodiny po, když mi jí nesli na první kojení. Pak si ji hned odnesli a vůbec neřekli proč mi jí nenechají už u mě. Druhý den jí dělali rentgen, protože měli podezření na to, že má špatnou klíční kost, což se neprokázalo, takže mi jen řekli, že má pohmožděné nervy, ale že cvičením to bude BRZO v pořádku.. To že je to paréza jsem se dočetla až z propouštěcí zprávy, tam jsem se taky prvně dozvěděla to, že se malá narodila přidušená, že jí museli odsávat a masáží rozdýchat a co paréza vlastně je, jsem se dočetla až doma na internetu.

Příspěvek upraven 28.02.13 v 08:34

Ahoj Peti, tak at jste brzy zdraví a můžete zase cičit-taky jsem vždycky z toho smutná, když malé něco je. Měly jsem tedy rýmu zatím jen 3krát, ale pokaždé silnou…tak se držre
Tery ahoj-tak super k poroku je to krásný, když je vidět něco nového, co mimča začnou dělat. K té teplotě si myslím, že to nic není. Verunka to taky tak mívá-můžte to být i k zoubkům. Co se týče toho chorobopisu, tak to je pech. Ale slyšela jsem, že když jim dáš dopředu vědět, že po nich chceš nějaké, vyjádření, tak, že to prý klidně sfalšují Malá, když se narodila, tak měla omotanou 2krát šnůru, ale nemuselo se nijak zasahovat-akorát co dr řekla, když ju předávala dět. dr, tak, že má něco s ručičkou-asi zl. klíční kost. Až druhý den, když jsem se ptala, tak mi milostivě poslali neurologa a ta řekla, že to je parézka. Věřím tomu, že kdybych se neozvala, tak nás nechali jít dom, aby byl klid. Je to bordel, ale co naděláme. Musíme to rozcvičit. Nikomu nic zlého nepřeji, ale tady ti by si to měli zkusit na vlastní kůži, než řeknou-TO ROZCVIČÍTE! Ale co to obnáší. už nevidí.
Holky tak pevné nervy a hodně štěstí při dalších pokrocích 

Holky, ještě jsem vám chtěla napsat, že jsem se bavila s jednou moji známou a probírali jsme Matěje, co a jak. Říkala jsem jí, že bych to chtěla medializovat, až se bude blížit soud. Už jsem zapomněla, že kdysi dělala šéfovou produkce na Primě. Tak mi říkala, že má dobrého kamaráda na Nově a jestli budu chtít, tak mě s ním pak skontaktuje.
To jen tak pro info, že mě ani tato myšlenka neopustila a neopustí.

Jo a Marti, s tou televiti Ti to jedině schvaluji

Ahoj holky,
tak já původně pocházím ze severní Moravy, konkrétně z Frýdku-Místku. Chvíli jsem pak bydlela v Praze, kde jsem pracovala a kde jsem poznala svého manžela a s ním jsme se přestěhovali do Kostelce nad Černými lesy, kde jsme dosud a doufám, že už tady taky zůstanem. Manžel tady dostal od rodičů zahradu se zahradním minidomečkem, takže to už deset let dáváme dohromady, zvětšujeme, občas přilepíme další místnost, takže už je to k žití.
Příroda je tu nádherná, říká se tomu tady plíce Čech. Kdysi tady fungovalo plicní sanatorium, které dneska obstojně chátrá. Všude kolem jsou lesy jak už je patrné z názvu města. Asi pět kilometrů jsou vzdálené věhlasné Jevany, kde jsou zabydlené české séreblity a Gottland. Takový český Hólyvůd
Jen je škoda, že Kostelec občas působí, že se zde zastavil čas. Když přijedu od našich z Frýdku, který je teď krásný nebo odkudkoliv, tak mám pocit, že jsem se vrátila o dvacet let nazpět a ještě ke všemu někam do Rumunska. Rozbité chodníky, neupravený park. Ale nynější zastupitelé se snaží, tak třeba budeme brzy světoví. Co je tady asi tak nej, je to, že se zde vždy vyráběla keramika. A taky proto se zde každý rok vždy poslední sobotu v květnu konají největší keramické trhy v ČR. Každý, kdo má rád keramiku, by to měl jednou vidět. My si vždycky s manžou řeknem, že letos fakt nebudeme utrácet a pak už ty stováky jen lítají – květináče, zahradní lampy, zapékací mísy atd atd
Taky máme pejsánka. Jmenuje se Bohoušek, ale říkáme mu Bobo. Je to kavkazský pastevecký pes. Jsme tak trochu vzdálení od poslední lampy, jak říkám, tak potřebujeme hlídače. Je to nás miláček.

Terko, ten východ slunce je nádherný. No a Mollynka samozřejmě taky. Přiznávám se, že jsem ve Varech nikdy nebyla a celých deset let přemlouvám chlapa, abychom se tam spolu jeli podívat. Probíhá to asi takto:
Peti, víš že jsem nikdy nebyla ve Varech?
Nee, fákt? Já už tam byl.
Ale já tam nebyla. Tak tam někdy zajedeme, až bude hezky?
No jo, tak až bude hezky.

Tak nevím, asi ještě nebylo dost hezky, protože jsme tam ještě nedojeli, jen o tom pořád stejně kecáme. Ale věřím, že v dalších deseti letech se to podaří 

Alenko, v Brně jsem byla jen na veletrhu. Prostě jsem barbar, co se ježdění po republice týče. Tak doufám, že až Maty trošku odroste, tak budu mít více možnosti se někam rozjet. Ale pár Brňáků znám ještě z práce.
No, s Matýskem toho máme za sebou dost, ale to máme všechny tady. Všechny holt musíme běhat po doktorech, cvičit a zařizovat. A myslím, že všechny, co jsme tady v diskuzi to zvládáme skvěle. Musíme se pochválit, nikdo jiný to za nás neudělá
A co se týká mojí práce, to je děs. Když jsem byla na rodičáku s Péťou, tak jsem si udělala živnost na účetnictví a daně, protože je to můj obor. Sehnala jsem si pár klientů, kterým vedu účto a dělám daně celý rok a pak jsou ještě ti, co potřebují jen roční zúčtování. S Péťou se to dalo, ale co se narodil Matík, tak permanentně nestíhám. Ale nemůžu těm lidem říct, že už to dělat nebudu. A hlavně, kdybych z toho i na jeden rok vypadla, tak bych se pak k tomu těžko vracela. Při tom množství novinek a změn, které nám tak hezky každý rok vláda připraví, by to byl masakr. Už teď nedělám v lednu nic jiného než že studuji, co je jinak a pak to musím sesmolit těm lidem tak, aby to bylo dobře. Prostě jak by řekl klasik Troška – kraviny do kravína. Ale už mě to opravdu nebaví a ani z toho nemám radost . Ve škole jsme se učili celou dobu jedny sazby a zákony, které se neměnily a dneska jsou pořád jiné. Přijde jedna vláda, změní to, přijde druhá, vrátí to. DPH lítá jak barometr při tlakové výši – nahoru, dolů, ještě víc nahoru.No, nebudu se rozepisovat, sem se to ani nehodí, ale to jen, že jsi o tom psala. Ono to totiž není až tak časově náročné celý rok, hoňka je jen od nového roku do konce března, pak už to zase jde.