Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A umožňuje jeho práce, aby se vrátil dříve, když tam dříve půjde?
Tak v první řadě bych byla ráda, že má práci. A nemůžeš přece vědět, že až budete mít mimino, se to nezmění. Třeba potom bude trávit víc času s vámi. Možná tolik pracuje hlavně proto, abyste potom nestrádali a měli se dobře
.
Partneřa stálý příjem. Ja jsem sice rada, ze ma práci, ale kdyz vezmu jeho plat a vydelim jej poctem hodin, které tráví v práci, tak pracuje za 50 Kč na hodinu. A je to poměrně vysoce odborná prace, ne každy to muže dělat, protoze na to potrebuje talent a hluboké znalosti dane problematiky. Takže bohužel to, ze je v práci dele neznamená, ze domu přinese víc peněz, ba prave naopak. Ano, ma volnou pracovni dobu, je placen od výkonu, nikoliv za hodinu. Podotýkám, ze žijeme v Praze. Soucasné jeho práci vubec nerozumím, takže nejsem schopna vyhodnotit, zda k výkonu toho a toho produktu potrebuje tolik a tolik času. Když přijde domu, tak stále řeší práci přes email s jinými odborníky atd., a ja tomu opět nerozumím. Jeho prace je jeho koníček a prakticky tím žije. Lucka
Lucíí a jeho obor je jaký? Neříkej mi, že by dělal člověk za 50tku na hodinu v Praze, když je dobrý v určitém oboru? (také dělám v Pze, ale jiný obor a jinou taxu za hodinu).
Nebo je někde čerstvě ve firmě v rozjezdu?
A mluvila jsi s ním o tom? Jestli se jeho práce vyplatí „jeho schopnosti- vzdělání- plat-hodiny strávené v práci“?
Jak se k tomu stavěl?
@Yvonne muzu Ti to napsat do zprávy, ale veřejně nechci…mohl by me podle toho někdo poznat, což nechci. Lucka
Ono je hrozně těžké to soudit, když vlastně nemáš přehled, jestli tam opravdu tolik času musí být.
Já jsem zastáncem střední cesty a hledání individuálních řešení.
Tahle doba je, bohužel, někdy i o tom, že se považuje za běžné a hodné ocenění pracovat přesčas.
Kdybych měla psát, jak o tomhle fenoménu uvažuji, bylo by to na několik stránek.
U tebe jde v podstatě o to, že bys napřed měla zjistit, kolik času manžel musí trávit prací a kolik času potřebuje na svoje koníčky(a to i pokud ten koníček je práce).
Zbytek času by měl věnovat společnému životu. Hodně často zabírá, když to vidí černé na bílém, takže bych chvilku počkala s rozhovorem a zapisovala si hodiny, které tráví prací, hodiny které tráví odpočinkem(ať už aktivním nebo pasivním) a hodiny, které tráví věnováním se rodině. Čas věnovaný rodině se ještě rozdělí na pracovní(úklid, vaření atd.) a zábavný(povídání si, společné výlety).
Pak bych mu to ukázala a zeptala bych se ho, jestli si myslí, že je to tak správné a pokud si bude myslet, že ne, tak jestli je ochoten se nějak dohodnout a být v té dohodě spokojený, protože trávit čas pro rodinu z povinnosti a být z toho otrávený, to je kontraproduktivní.
Vše je o komunikaci a rozumném přístupu obou partnerů, problém nastává ve chvíli, kdy ten rozumný přístup na jedné nebo obou stranách chybí.
Ale je fajn, že to řešíš před založením rodiny, protože dítě tyto návyky nezmění.
Nejde ani tak o to, co děla, jako spis o ten jeho přístup. Jeho slova jsou: proč bych měl chodit do prace brzy, když tam stejně budu do osmi nebo devíti. Na můj argument, ze kdyz přijde do prace v 8 a těch deset hodin tam bude pracovat, tak v 18 muze zkoncit, odveti: tam je tolik prace, ze by tam klidne mohl byt i do půlnoci. (Takže mám byt asi rada, ze chodi uz v 8 večer a ne třeba až v 11 nebo o te půlnoci). Ja sama tohle nechápu. Dřív, kdyz se živil manuální práci, na kterou byl vyučený, tak nešel pod 250. Tu práci ale opustil, protoze nebyly kšefty. Ted se živí svým koníčkem, což byl jeho sen, který se mu splnil. Lucka
Muj manzel pracuje od rana do vecera, 7 dni v tydnu. Pracuje sam na sebe, takze je panem sveho casu, ale stejne si volno udela malokdy. U nas se to teda s prichodem prcka jeste zhorsilo, citi se vic zodpovedny, rpibira si vice zakazek… Take obcas uvari, umyje nadobi, vynese odpadky, ale pravidelnou pomoc od nej cekat nemuzu, s peci o deti take pomaha minimalne.
Co na to rict? Pokud je tvuj partner takto vychovany, zvykly a nic s nim nehne, nemyslim si, ze by to dite spravilo. Uvedom si ty, co od zivota chces. Zivot s vytizenym muzem neni lehky, u nas to bylo a je mnoho hadek, kompromisu… Ale na druhou stranu - ja jsem rada, ze mam chlapa, u ktereho vim, ze nikdy neskoncime na dlazbe, protoze kdyz na to prijde, klidne by sel myt zachodky, jen abychom meli strechu nad hlavou. Nepopiram, ze bych ocenila obcas odpocinek od deti, kdybych netahla veskery uklid sama a uzivala si vice spolecneho volna, nicmene kdyz se rozhlidnu po chlapech kamaradek, tak treba vic pomahaji, maji vic casu, ale zas treba vikendy travi po hospodach, vydelaji zalostne malo atd atd
Připomíná mi to mého manžela… ale já mu to nemám za zlé… protože vím, že v jeho oboru je dobrý, že ho to baví a že to vše dělá jednak proto, že není moc dalších, kdo by to uměli… a že někdy shání materiál a nebo hledá různé měřáky i v době, kdy je doma, to mi nevadí… já taky občas přeháním se svým koníčkem… takže čas, který s prací stráví, je velmi relativní… ale to vše mu buduje jisté jméno a jednou mu to může být víc než dobré… výsledky, kontakty a znalosti v oboru jsou nenahraditelné a otvírají spoustu dveří…
Tak pokud je to tak, že je hodně práce a on se cítí zodpovědný za to, že bude včas hotová a není v silách i nadprůměrně rychlého člověka to během přiměřené pracovní doby zvládnout, pak je to jen o něm.
On může zkusit vyargumentovat svému nadřízenému, že to není práce pro jednoho člověka a že uživí více lidí. Problém je, že když s nadřízeným není řeč a zvykne si na to, že to dělá jeden, často se to pak musí řešit odchodem jinam.
My jsme měli v práci člověka, který byl ohromně schopný, ale měl přesně tyto sklony brát si zodpovědnost za více práce než bylo možné zvládnout. V konečném důsledku to vypadalo tak, že v šest přišel do práce a v deset večer odešel a ještě to firmě bylo málo. Pak se oženil, přišla řeč na rodinu a protože měl rozumnou partnerku, tak nahodila to, že při takovém režimu by nebylo rozumné si tu rodinu pořizovat. On taky nebyl úplný magor a uznal to. Bohužel si v dané firmě zvykli na to, že je tvárný pro to být v práci od rána do večera, protože něco spěchá a on za to cítí zodpovědnost. Musel dát výpověď a najít si práci s normální pracovní dobou(bez problémů ji našel, byl schopný) a na jeho místo najali dva lidi, protože to opravdu nebyla práce pro jednoho(najednou to šlo).
Takže je to mnohdy o prioritách, jsou i lidi, kterým dělá dobře uznání v práci více, než čas trávený s rodinou. Pak je těžké to řešit.
Ahoj, raději anonymně, at není doma mela…Můj muž je v právi od 7 do 19ti, někdy i později. Málokdy se vrací před 6tou, Doma pomáhá dle možností a kdyxž je s čím. Jsem s dítětem doma. Sama:nakupuju, uklízím, peru, žehlím, hraju si se synem, jezdím s ním na procházkly a výlety, vařím, starám se o pklacení účtůhospodaření, prostě o všechno, dovolená, dárky pro jeho rodinu, jeho děti…o všechno. On občas něcoi vymyslí, kam jet, co koupit a pod, v poměru 1:20…když si o pomoc řeknu, pomůže, sám od sebe málokdy. Peněz haldu nenosí, ale stačí to. Jsem s ním ne proto, že bych chtěla doma supermana, ale že ho mám ráda, protože i přs 12h v práci se i tak snaží. Promluv si s ním a pokud se bude aspoň minimálně snažit, oceň to a neřeš to… ![]()
@Anonymní píše:
@Yvonne muzu Ti to napsat do zprávy, ale veřejně nechci…mohl by me podle toho někdo poznat, což nechci. Lucka
Můžeš klidně, neprozradím.
Ahoj, chtěla bych radu, nebo možna jen názor z „venčí“. Všechno se ve mě mele. Zkusím to sepsat nějak po pořádku. Co me nejvíc trápí je to, ze přítel je cele dny v práci. Jeho režim je takový, ze vstane kolem pul 8, vetsinou pustí komp a co se pak v bytě děje dal netuším, protoze ja akorát odcházím do prace. Z prace se partner vrací kolem 20 hod večerní. A co me trápí? Jsme ve fázi, kdy chceme založit rodinu a na me najednou padá tíseň toho, ze pokud to takhle půjde dal, tak veškerá pece o rodinu bude na me. Ja přijdu domu vetsinou kolem 6 večer a dam se do úklidu, utirani, praní, zehleni atd. Partner příjde, dá si jídlo a pustí pocitac, protoze ještě řeší pracovni emaily, nebo hledá na netu materiál, který potrebuje ke své cinnosti. Jedine, s čím mi pomáhá, ze vetsinou vaří a myje nádobí a kdyz jsem na nej přísná tak i vyluxuje, ale kdybych to nevyžadovala, tak se na to vykašle. Jsem snad paranoidni, kdyz chci, aby rano odešel do prace dřív a dřív se i vrátil, aby mi pomáhal, nebo jsem blkja, která neumí ocenit jeho pracovitost v zaměstnáni? Uz skutečně nevím. Díky moc za Vaše podněty a za přečtení. Lucka