Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já bych tu tisícovku vzal, uklidil a pak bych ji dal jako dárek. Takhle si můžete jednu a tutéž tisícovku posílat libovolně dlouho ![]()
Ne, vážně: když se narodily potomci mé nejlepší kamarádce (chlapeček 2015, holčička 2018), jel jsem spoustu let něco k narozkám, svátku, k Vanocům. Poslední dva roky už mi s vymýšlením dárků pomáhá kamarádka a i jí už dochází nápady. Takže občas u dárku, co vymyslí a zaplatí ona, já zaplatím poštovné.
Mému brátrovi (27) dávám k svátku i k narozeninám prachy (ke každému 400). K Vánocům si peníze nedáváme, ale je čím dál těžší nakupovat dospělým, obzvláště když všechno všem funguje, všichni všechno mají.
I pro mě jsou peníze určitým aktem bezradnosti či zoufalství, ale třeba u babiček či dědečků, kteří nemusí vědět po jaké hře na počítač zrovna potomek touží, to dokážu pochopit. A peníze jsou lepší než dát něco, jen abych něco dal.
Takže u dětí, dokud člověk ví co koupit, je to cajk. Ale až dojdou nápady, jsou prachy řešení, cca od 15 výš, páč dobrá tráva je drahá ![]()
@Tichošlápek píše:
Co bych dala za to, kdyby příbuzní dávali peníze, za které si kluci neco vyberou (část to tak dělá a spokojenost, proste pak kluky vypustim do hrackarstvi a zbytek pripadne doplatím) než když koupí nějaké blbinyJe to na domluvě. Se zeptej přímo svagrove, ne? Mi prijde nejjednodušší
Přesně, než nějakou hračku, kterou dítě třeba již má nebo ani takovou nechce, jsou peníze mnohem lepší. A čím bude dítě starší, tím víc je ocení. Teď by asi bylo lepší, kdyby teta nebo i ty vzala dítě do hračkářství, aby si něco samo vybralo a koupila mu to.