Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Whitedog píše:
Náchylnost dítěte ke zvukům bych vůbec neřešila - dítě si na zvuky zvykne a budou pro něj normální
tak tak
Tak ja jsem si prosadila civavu, když dceři bylo 1,5 roku. Bylo to trochu náročnější psík byl malý a dcerka všechno zkoumala a tím i pejska. Tahala ho atd. Ale postupem času když jsme se naučili spolu všichni žít, tak se s dcery a psíka stali nejlepší kamarádi a ja byla ráda ze má doma nějakého kámoše. Nelituji rozhodnutí a jsem za to ráda. Vencime pouze 2 denně, není to plemeno které potřebuje hodně pohybů.
K pejskovi narození miminka jsem zažila 2×, ale vždy šlo o dospělé pejsky, kolem 4let. Ke štěněti, nebo mladému psovi bych mimi nechtěla, první půl rok po porodu jsem jen kojila, chovala, uspávala a byla ráda, že se stihnu najíst
Ještě se k tomu věnovat štěněti si neumím představit.
@Anonymní píše:
Zase si říkám, že se nemusí třeba dařit otěhotnět, může to dopadnout blbě apod. To bychom mohli čekat třeba i roky. Zkušenosti se psem máme, ale nemáme zkušenosti se psem a dítětem dohromady.
Taky jsme nejdřív pořídili psa a pak se začali snažit o dítě a jak říkáš, nemusí se zadařit hned. Fence je rok a půl a mimčo pořád není ani na cestě, takže než se zadaří, tak jí bude přes 2 roky a přestože je to labradorka, tak teprve teď se začíná zklidňovat a být taková mazlivá, před tím to bylo jenom torpédo
Jděte do toho, zvládlo už to mraky lidí, tak proč ne vy, nebo my ![]()
Mame psa 5,5 roku, klukovi je pres rok. Partaci jsou to skvely, ale nemam sanci se psovi ted venovat tolik, kolik bych chtela a kolik jsem se mu venovala pred porodem. A jeste jedna vec. Chlap zmenil praci a jezdi domu jen na vikendy. Tzn. psa i dite mam na starosti vicemene jen ja. A jsou dny, kdy venku leje, je zima a pes kouka smutnyma ocima. Takze vytahnout kocar, nabalil dite a hura ven. Nicmene kdyz se chce, jde všechno. Jako trosku dospelyho psa a mimino klidne, ale stene a mimino - za me urcite ne. Podle me jeden z tech dvou musi poslouchat ![]()
Máme psa, kocoura a k nim jsme si pořídili dítě. Když je pes vycvičený a vychovaný, je to těžká pohoda, musím říct, že náš pes se nikdy neměl lépe, než teď, když jsem na rodičovské. A to mám toho psa od střední, takže si zažil můj studentský život, pracovní, nezaměstnaný a teď ten mateřský ![]()
Takže za mě - určitě ano. Pes je věčně venku, málokdy musí být několik hodin sám doma, s malým miminem (v šátku, nebo i v kočáru) by vůbec nebyl problém třeba cvičák, kdyby šlo o mlaďocha…
Není moc dobré mít psí i lidské mimino zároveň
na výchovu psa potřebuješ čas, až bude pes vychovaný, tak zvládat ho s dítětem nebude až takový problém. Ven musíš i s dítětem a zvlášť dokud bude v kočárku, tak si pes ani nevšimne, že je něco jinak, spíš až začne dítko chodit, tak bude psa štvát, že chodíte moc pomalu
já bych psa pořídila buď co nejdřív, ať ho stihneš vychovat, než budeš mít mimčo, nebo bych počkala, až bude dítě větší.
Zvladnou se to da proc by ne, ale takhle 3lety synovec mlatil klackem naseho psa, ted nesnasi male deti. Proste jsem se jen otocila a bylo to. Kdyz budes mit velkeho psa a nebudes pozorna tak se muze neco stat a pes v tom bude nevinne a pujde z domu jako z 80% pripadu… Hlavne jde o to jak pes bude vychovan a jaky bude povahove/rasa
@Anonymní píše:
Ahoj holky. Řešíme pořízení pejska, plánujeme otěhotnění. Docela mne děsí horor story o tom, jak strašně strašně strašně je náročná péče o miminko a jak jsou holky jak zombíci co psí tři hodiny denně a nezvládají nic, ani se vykoupat apod. Říkám si, zda je vůbec reálné zvládnout nějak v klidu psa a dítě v bytě. Máte zkušenosti? Měli jste pejska v bytě a k němu si pořídili dítě? A jak jste to zvládaly? Bylo to moc o nervy? Určitě půjde o menší plemeno, max do třiceti kg. Ale zase ne úplně malé jako třeba kšír, nebo bišon apod. Nejde mi ani tak o to, že budou všude chlupy a dítě až se bude batolit bude chlupaté apod. Nejsem taková cíťa, tohle mi nevadí. Spíš mi jde o tu péči, venčení, aby pejsek nestrádal, aby to šlo prostě všechno skloubit a nezbláznit se z toho.P. S. Omlouvám se za anonym, ale mám pro to důvod, děkuji za pochopení.
Skloubit to jde, ale záleží no. S dítětem to je jedna věc, ale musíš počítat s tím, že pejsek je na 15 let a k dítěti časem určitě půjdeš zpátky do práce. Další věc, že určitě pejska nepořizovat zároveň s miminkem. Jedno ze dvou už prostě musí být vychované, jinak se z toho zblázníš - tzn. buď pes rok před dítětem nebo se nejdřív sžij s dítětem a až trochu povyroste, tak štěně.
Ono se to nezdá, ale taky jsme vychávali štěndo v bytě. První měsíc, dvě se chodilo co 3 - 4 hodiny ven, takže jsme se prostřídávali kdo vstává, kdo půjde pozdějš spát, abychom si nerozladili režim. Nemůžeš ho hned nechat na dlouho samotného, ta naše trumbera navíc měla zdravotní potíže, takže první měsíc byl fakt náročný. Prvního půl roku jsme vyvařovali, aby měla co nejlepší start do života, bylo to větší plemeno a bydleli jsme ve vyšším patře, takže jakmile nejel výtah, tak jsme pejsana nosili ze schodů a do schodů. První měsíce taky je dobré intenzivně socializovat, takže počítat s tím, že je dobré s sebou pejska tahat úplně všude. A k tomu teda nezapomenout na poslušnost.
Skloubit to dohromady by byl skutečně asi problém, protože zvlášť u toho štěněte to fakt chce čapnout a okamžitě jít a hlavně být v klidu, nevystresovaná, protože jinak z toho psa bude neurotik ![]()
A jinak pes + dítě klidně, v našem okolí to tak má hrozně moc lidí, i my to tak měli a není problém. Jen si fakt pohlídej, aby se ti nesešlo zvykání si na režim miminka a do toho malé štěně, které tě potřebuje, po nocích volá maminku, a přes den zvrací a snaží se rozkousat na co příjde ![]()
@Fjodorka píše:
Máme psa, kocoura a k nim jsme si pořídili dítě. Když je pes vycvičený a vychovaný, je to těžká pohoda, musím říct, že náš pes se nikdy neměl lépe, než teď, když jsem na rodičovské. A to mám toho psa od střední, takže si zažil můj studentský život, pracovní, nezaměstnaný a teď ten mateřskýTakže za mě - určitě ano. Pes je věčně venku, málokdy musí být několik hodin sám doma, s malým miminem (v šátku, nebo i v kočáru) by vůbec nebyl problém třeba cvičák, kdyby šlo o mlaďocha…
Kdyz uz nutne chcete psa, tak bych ho poridila ted, vycvicila a zacatek snazeni odsunula za rok. At uz ma pak pes vic rozumu…
@Zorbas píše:
Kdyz uz nutne chcete psa, tak bych ho poridila ted, vycvicila a zacatek snazeni odsunula za rok. At uz ma pak pes vic rozumu…
Snažení určitě odsouvat nebudeme! Dítě je pro nás stejně důležité jako pes a čas nikdo nezastaví. Nechci být třicetiletá prvorodička.
Tak ja teda jsem 30 léta prvorodicka
ideálně kdyz je pes uz dospěly a vychovany, v roce je to jeste porad stěně a je jedno jake plemeno…