Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Svistice Tak ten náš poslední šel ve 3 letech a po 14 dnech ve školce jsme ho museli stáhnout…řval celou dobu, ať tam byl jak dlouho chtěl…vydržel to i 4 hodiny…po poradě s psycholožkou, která řekla, že ve 3 letech prostě potřebuje mámu a ne kolektiv, jsme školku o rok odložili a další rok už šel skoro v pohodě…ale nás netlačili finance, takže to bylo lehčí…on by to prostě nezvládl…a předváděl přesně to, co zakladatelky dítě…budil se s pláčem i v noci, sliboval, že bude hodný, ať ho tam nedáváme…ráno se vzbudil a jak zjistil, že jde…tak řval a nepřestal…prostě to nešlo…
Me je ho hrozne moc lito. Myslim si, ze tohle neni normalni. Ja bych si ho nechala jeste doma anebo alespon, bych se snazila, aby tam nebyl tak dlouho. Je to dost drsne.
@Linduš91 píše:
@Fiveone U nás žádná cukrárna ani obchod není (jsme na periferii, kde lišky dávají dobrou noc, kolem akorát pole a do obchodu se musí autem nebo autobusem). Babi bych mohla něco koupit dopředu a slíbit malému, že mu babička přinese po školce nějakou odměnu. Blbé je, že babička takhle plánuje fungovat pouze následující týden, pak už ne.Pak bych pokračovala s odměňováním já. Myslíš, že je šance to během týdne takhle zvládnout? Aspoň malinko? Aby se mi tam pak neutrápil.Babička (moje máma) je hodná, ale docela přísná a já si nejsem vůbec jistá, že ji v tomhle přesvědčím. Dlouho se úplně distancovala od pomoci s dětmi, samozřejmě má na to nárok. Jsem ráda, že nabídla vůbec nějakou pomoc. Ale jede si ve svém, že my jsme to taky přežili a že se s malým moc mažu. Ona byla takhle přísná i na mě jako moje maminka. Prostě jsem musela být tvrdá. Pamatuju si, že jsem ve školce jednu dobu z nervozity zvracela a maminka řekla učitelkám, že to prý dělám schválně a ať mi to dají uklidit, pokud bych se pozvracela znova. Prostě trochu sparťanská výchova.Já jsem zase měkota a nejradši bych se synem byla ještě doma, ale vím, že kvůli penězům je to nemožné.
Me je lito tebe i maleho. Odkud jste? Bych pomohla hned a maleho vyzvedavala.
@Linduš91 píše:
Tak jsem právě syna vyzvedla u babičky a je mi úplně zle. Syn se ve školce pokakal, nic prý nejedl, jen plakal. Babička mu měla dát za odměnu maličkost, nicméně nedala nic- prý za trest že se pokakalDoma u ní usnul a počůral se, načež mu dala na zadek
Syn úplně vynervený, uklidňovala jsem ho půl hodiny. Babi na mě naštvaná, že ho rozmazluju a všechno řeším, mám být tvrdá a víc trestat. Nakonec jsem si narychlo v práci vzala na zítra neplacené volno. Vůbec nevím, jestli to zítra zvládne. Slova babi- jestli tě kvůli rozmazlenému děcku vyhodí z práce, ode mě pomoc nečekej. A opět - vy jste taky mazali do školky a nikdo se s vámi nepáral. Počůrávání podle mě souvisí s těmi nervy. Byl naprosto bez nehod už víc jak rok, hodně šikovný, chodil už úplně sám. Nevím jestli je pro něj lepší být vyzvednut dřív babičkou, která ho seřve, nebo radši mnou až před zavíračkou.
Manžel na mě taky tlačí, ať ho tam nechávám normálně do konce a nevymýšlím. Je to chlap a má být odmalička tvrdý.Teď leží, mazlí kočku a brečí. Nechce o ničem mluvit.
Já nevím, kde je hranice, jestli jsem opravdu málo přísná? Moje máma - babička - má takové to myšlení postaru a já s ním moc nesouzním.
Hele, v první řadě zruš tu babičku. Poslední, co tvoje už tak vystresované dítě potřebuje, je babizna, co mu celé odpoledne valí do hlavy, jak je rozmazleny a neschopný a ještě mu dá na zadek za něco, za co nemůže.
Taky bych do té práce snad nešla. Jenže mě až tak netlačí finance a s chlapem máme úplně jiný pracovní režim, že bychom 70 - 80 procent času vyzvedávat po obědě zvládli. Tu situaci si naštěstí můžu jen představit.
Taky jsem toho názoru, že si to dítě ponese s sebou. V jeho zájmu by bylo dobré něco udělat.
@Linduš91 píše:
Tak jsem právě syna vyzvedla u babičky a je mi úplně zle. Syn se ve školce pokakal, nic prý nejedl, jen plakal. Babička mu měla dát za odměnu maličkost, nicméně nedala nic- prý za trest že se pokakalDoma u ní usnul a počůral se, načež mu dala na zadek
Syn úplně vynervený, uklidňovala jsem ho půl hodiny. Babi na mě naštvaná, že ho rozmazluju a všechno řeším, mám být tvrdá a víc trestat. Nakonec jsem si narychlo v práci vzala na zítra neplacené volno. Vůbec nevím, jestli to zítra zvládne. Slova babi- jestli tě kvůli rozmazlenému děcku vyhodí z práce, ode mě pomoc nečekej. A opět - vy jste taky mazali do školky a nikdo se s vámi nepáral. Počůrávání podle mě souvisí s těmi nervy. Byl naprosto bez nehod už víc jak rok, hodně šikovný, chodil už úplně sám. Nevím jestli je pro něj lepší být vyzvednut dřív babičkou, která ho seřve, nebo radši mnou až před zavíračkou.
Manžel na mě taky tlačí, ať ho tam nechávám normálně do konce a nevymýšlím. Je to chlap a má být odmalička tvrdý.Teď leží, mazlí kočku a brečí. Nechce o ničem mluvit.
Já nevím, kde je hranice, jestli jsem opravdu málo přísná? Moje máma - babička - má takové to myšlení postaru a já s ním moc nesouzním.
Chudák dítě, to je strašný, nechápu přístup babičky a manžela, úplně bez citu.. Manžel by se měl do toho procesu zvykání na školku taky zapojit, ty jsi nastoupila do nové práce, tak on si mohl vzít na začatek září dovolenou. My jsme to takhle měli tenkrát vymyšlené, manžel si naplánoval pracovní víkendy aby v týdnu mohla dcera chodit prvni měsíc po obede, k tomu jsme měli v záloze babičku, aby případně mohla třeba jeden v týdnu zůstávat doma. Nakonec to ani nebylo potřeba, dcera byla ve školce spokojená, ale to nikdo nemohl vědět do predu. Mysleli jsme na to a plánovali tak aby první 1-2 měsíce si mohla v klidu zvykat. To, ale samozrejme musí být chápající více členů rodiny, než jen máma…
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.