Poradna pro látkování a látkové pleny
Miloslava Ščerbová
@Anonymní píše:
Pravda, takových pár dospělých znám, co se vyčůrají jen doma. Ale o tom se moc nemluví, takže se to tak nějak neví.
Ptala jsem se mámy, jestli opravdu v 80. letech byly všechny děti do roka a půl bez plín, jak dnes mnohé starší dámy tvrdí. Prý zdaleka ne, ale tajilo se to. Kdyby nějaká tenkrát přiznala, že se jí dítě ve dvou letech počůrává, byla by za línou a neschopnou matku. A to víte, na malém městě by měla z ostudy kabát.
@Pears206 Ja bych to co pises trochu upravila.
Odmeny jsou opravdu kontraproduktivni v te klasicke ceske stare metode, kdy se dite sice houfne odmenuje, ale pritom veskere uceni probiha metodou pokus omyl, neni v tom zadna metodika. Navic ruku v ruce s odmenou jde natlak a spatne nacasovani vseho.
Ja psala o odmenach a treninku ve smyslu metody pozitivniho posilovani, kdyz na to fungujou kosatky, proc by nemohly deti.
Myslim, ze kazdy schopny trener zvirat by dokazal sestavit ucinnou metodiku, ktera se da aplikovat na dite a nocnik.
Je to jednoduche, rychle a ucinne.
@Lucie_Sx Neupravuj, prosím, moje příspěvky. Piš si svoje. Každý má právo na vyjádření svého názoru.
S kolika enuretiky máš vlastní zkušenosti? Kolik dětí s enurezou v předškolním a mladším školním věku jsi poznala? Kolikrát jsi viděla, jak na svůj problém děti reagují a jak se cítí vůči kolektivu? Kolik rodičů Ti řeklo, jak u takového dítěte probíhal nácvik na nočník a jak děti v tomto směru fungují v domácím prostředí?
Ale chápu, že Ty všechno převádíš na výcvik psů. Děti fungují jinak a zvlášť u tak citlivého problému, který vnímají jako narušení intimity. V praxi se ukazuje, že o problému je nejlepší co nejméně mluvit a nevěnovat mu žádnou pozornost. To je nejlepší cesta k tomu, že vymizí sám. Potvrzují to i anonymní příspěvky rodičů, kterým se pomočují starší děti. Přečti si je znova.
@Anonymní píše:
Pravda, takových pár dospělých znám, co se vyčůrají jen doma. Ale o tom se moc nemluví, takže se to tak nějak neví.
Ptala jsem se mámy, jestli opravdu v 80. letech byly všechny děti do roka a půl bez plín, jak dnes mnohé starší dámy tvrdí. Prý zdaleka ne, ale tajilo se to. Kdyby nějaká tenkrát přiznala, že se jí dítě ve dvou letech počůrává, byla by za línou a neschopnou matku. A to víte, na malém městě by měla z ostudy kabát.
Já jsem měla více mladších sourozenců a pamatuji si, že papírové pleny dávala mamka snad až do 2 let, což odpovídá věku, kdy jsou dnešní děti schopny být bezpečně bez plen. A doma věčně pocurané punčocháče. Dále jsem trávila hodně času s mladšími sestřenicemi a taky si pamatuji sem tam nehodu ještě kolem 2,5 let. Česká společnost je v tomto směru poměrně netolerantní a věřím tomu, že dřívější nátlak je příčinou nejen problémů, které jsem popsala, ale i depresí nebo obsedantně kompulzivních poruch, jak tu někdo psal.
Myslím si, že dost zasahuje do vývoje neustálé vyptávání se, jestli nepotřebuje na záchod a taky odvádění ho na záchod preventivně od nedokončené činnosti. Dítě se nemůže soustředit na to, co by bylo potřeba. Ideální je mezi intervaly plánované návštěvy toalety(třeba po hodině) dělat s dítětem takové činnosti, aby se daly dokončit. Aby dítě netříštilo svou pozornost a tím, že činnost dokončilo, bylo ochotno spolupracovat. Bude líp spolupracovat, když má postavený hrad z kostek, dokončeny obrázek nebo výrobek než když musí odejít uprostřed.
Hele můj syn je něco podobného. Takže jsem počkala do léta a doma mu plenku sebrala a chodil nahatý. Ono totiž když měl slipy, tak mu to připomnělo plenku a počůral se.
Když to zvládnul na nočník bez slipů, začala jsem ho to učit se slipy. A pak přidala tepláky. Jako byl to boj, ale po cca 14 dnech už čůral do nočníku. Bobek ovšem dělal do plenky dalšího půl roku, až jsem se naštvala a pro plínky přijela plenková víla (tj. sbalili jsme plenky a dostal zato čokoládu). Pokaždé, když pak chtěl plenku, tak jsem mu připomněla, že ji vyměnil za čokoládu. 2 dny nekadil a pak to prostě zkusil. Noční odplenkovani trvalo taky těch 14 dnů.
U dcery se tohle všechno zfouklo během tří dnů chviličku před jejími 3 roky. Nejmladší syn bude mít v červnu 2 roky a vidím na něm, že už je na to připravený, takže si to zopakuji s ním v létě.
Jo a co teda nepomohlo vůbec bylo nucené sezení na nočníku. To byla rada mojí mamky
no tak ani náhodou. Vztek a řev.
Prostě jsem ho pak svlékla a nechala být. Když se počůral, tak jsem ho posadila na nočník (a připomněla, že tam se dělá ee), pak osprchovala, vytřela loužičku (naštěstí nečůral v posteli) a jelo se dál.
V rodinách prý mají ty starší děti s pomočováním v koupelně případně v pokoji nebo na jiném místě koš na mokré prádlo zvlášť a tam to samy dávají, některé až po přeprání v umyvadle, podle věku a situace. Pokud to mohou udělat samostatně bez dozoru další osoby z rodiny, funguje to. To jsou potom i schopné to dodatečně oznámit matce, ke které mají největší důvěru. Pokud nemají/neměly soukromí, tak mají/měly tendenci to mokré prádlo všude možně schovávat, třeba zahodit za gauč, za topení nebo i na dno skříně s čistým prádlem, prostě aby to nikdo nenašel a starší děti se tajně převlékly do podobného oblečení, případně vymyslely nějakou výmluvu, proč mají jiné tepláky.
Starsi děti nosí často tmavé tepláky nebo legíny a na nich nejde mokrá skvrna vidět na první pohled.
@Pears206 píše:
@Lucie_Sx Neupravuj, prosím, moje příspěvky. Piš si svoje. Každý má právo na vyjádření svého názoru.S kolika enuretiky máš vlastní zkušenosti? Kolik dětí s enurezou v předškolním a mladším školním věku jsi poznala? Kolikrát jsi viděla, jak na svůj problém děti reagují a jak se cítí vůči kolektivu? Kolik rodičů Ti řeklo, jak u takového dítěte probíhal nácvik na nočník a jak děti v tomto směru fungují v domácím prostředí?
Ale chápu, že Ty všechno převádíš na výcvik psů. Děti fungují jinak a zvlášť u tak citlivého problému, který vnímají jako narušení intimity. V praxi se ukazuje, že o problému je nejlepší co nejméně mluvit a nevěnovat mu žádnou pozornost. To je nejlepší cesta k tomu, že vymizí sám. Potvrzují to i anonymní příspěvky rodičů, kterým se pomočují starší děti. Přečti si je znova.
Ale ja to nemyslim proti tobe, naopak souhlasim, ze ceska klasicka nocnikova metoda vyrabi tyhle deti s problemem s vymesovanim jak na bezicim pasu.
Jen upresnuju, ze pokud by se pouzila metoda pozitivniho posilovani (ktera funguje na vsechny tvory bez rozdilu), mohlo by byt min nestastnych deti i rodicu.
Znas ty principy? Neznas, tak nemuzes vedet, jestli by to fungovalo.
@Pears206 ano, ano, nosí převážně tmavé tepláky a v koupelně má kyblík na svoje oblečení.. Jen teda se neprevlekne, dokud si nevsimnu a nepreperu ho, sedí v mokrem.. ![]()
@Pears206 píše:
V rodinách prý mají ty starší děti s pomočováním v koupelně případně v pokoji nebo na jiném místě koš na mokré prádlo zvlášť a tam to samy dávají, některé až po přeprání v umyvadle, podle věku a situace. Pokud to mohou udělat samostatně bez dozoru další osoby z rodiny, funguje to. To jsou potom i schopné to dodatečně oznámit matce, ke které mají největší důvěru. Pokud nemají/neměly soukromí, tak mají/měly tendenci to mokré prádlo všude možně schovávat, třeba zahodit za gauč, za topení nebo i na dno skříně s čistým prádlem, prostě aby to nikdo nenašel a starší děti se tajně převlékly do podobného oblečení, případně vymyslely nějakou výmluvu, proč mají jiné tepláky.
Starsi děti nosí často tmavé tepláky nebo legíny a na nich nejde mokrá skvrna vidět na první pohled.
Aha, tak proto možná nacházím ty po..cané věci všude možně i nemožně…
Na druhou stranu, někdy je klidně nechá i vprostřed pokoje, naruby a mokrým flekem nahoru, takže to možná není tím. Už byla i poučena, že to má nechat usušit (pokud neperu hned, je lepší ty věci nechat vyschnout než házet do kýblu nebo namáčet - nesmrdí to tak), ale někdy to nedělá, tak nevím, jestli zapomíná, nebo se snaží maskovat
Každopádně dobrý podnět k zamyšlení.
@Lucie_Sx píše:
Ale ja to nemyslim proti tobe, naopak souhlasim, ze ceska klasicka nocnikova metoda vyrabi tyhle deti s problemem s vymesovanim jak na bezicim pasu.Jen upresnuju, ze pokud by se pouzila metoda pozitivniho posilovani (ktera funguje na vsechny tvory bez rozdilu), mohlo by byt min nestastnych deti i rodicu.
Znas ty principy? Neznas, tak nemuzes vedet, jestli by to fungovalo.
Přečetla jsem si tvoji metodu a přemýšlím, jestli by to mohlo fungovat. No, u mojí desetileté už samozřejmě ne, tam už jsme úplně jinde.
Nevím, možná jako standardní postup u standardního dítěte v přiměřeném věku by to bylo účinné. Ale u toho enuretika - staršího dítěte, kdy už třeba nějaký postup byl nějakou dobu zkoušen a nefungoval, si nejsem jistá. Ono, jak píše @Pears206, to čůrání není jen tak něco, je to soukromá záležitost, dá se to považovat za určitý zásah do těla, a čím starší dítě, tím víc si to uvědomuje. Může bojovat s rodičem, který se ho takto snaží trénovat - jako u nás. Je to taková trochu schizofrenie - já s ní mám cvičit uvolňovací cviky a dodržovat pitný a záchodový režim, ale čím víc to dělám, tím víc je to dítě v křeči, snaží se rebelovat, štve ji to.
Podobná situace či náběh na ni už klidně může být i u zakladatelky. Jí by možná pomohlo, kdyby se prostě na nácvik vykašlala, zatnula zuby a nějakou dobu prostě jen převlíkala počůraný oblečení. Ale nevím to. Zato vím, že je lehký to napsat a mnohem těžší to fakt vydržet a počůrávání pár měsíců neřešit a ani k tomu za tu dobu nemít blbou poznámku.
A ještě jsem chtěla zmínit ty odměny. U enuretiků se doporučuje sladké včetně sladkých nápojů dost omezit (ideálně se mají naučit pít čistou vodu). To je jeden z důvodů, proč byly zavedeny enuretické kalendáře, tam je odměnou samolepka či obrázek. A i u běžného dítěte je naprosto nevhodné odměňovat sladkostmi několikrát denně.
@Anonymní píše:
Přečetla jsem si tvoji metodu a přemýšlím, jestli by to mohlo fungovat. No, u mojí desetileté už samozřejmě ne, tam už jsme úplně jinde.Nevím, možná jako standardní postup u standardního dítěte v přiměřeném věku by to bylo účinné. Ale u toho enuretika - staršího dítěte, kdy už třeba nějaký postup byl nějakou dobu zkoušen a nefungoval, si nejsem jistá. Ono, jak píše @Pears206, to čůrání není jen tak něco, je to soukromá záležitost, dá se to považovat za určitý zásah do těla, a čím starší dítě, tím víc si to uvědomuje. Může bojovat s rodičem, který se ho takto snaží trénovat - jako u nás. Je to taková trochu schizofrenie - já s ní mám cvičit uvolňovací cviky a dodržovat pitný a záchodový režim, ale čím víc to dělám, tím víc je to dítě v křeči, snaží se rebelovat, štve ji to.
Podobná situace či náběh na ni už klidně může být i u zakladatelky. Jí by možná pomohlo, kdyby se prostě na nácvik vykašlala, zatnula zuby a nějakou dobu prostě jen převlíkala počůraný oblečení. Ale nevím to. Zato vím, že je lehký to napsat a mnohem těžší to fakt vydržet a počůrávání pár měsíců neřešit a ani k tomu za tu dobu nemít blbou poznámku.
A ještě jsem chtěla zmínit ty odměny. U enuretiků se doporučuje sladké včetně sladkých nápojů dost omezit (ideálně se mají naučit pít čistou vodu). To je jeden z důvodů, proč byly zavedeny enuretické kalendáře, tam je odměnou samolepka či obrázek. A i u běžného dítěte je naprosto nevhodné odměňovat sladkostmi několikrát denně.
Souhlasím s tebou v tom, že u staršího dítěte, kde už nějaký nácvik delší dobu probíhal a třeba špatně, je to tak zasekané, že asi pomůže máloco a je to specifický případ.
Já nejsem žádný expert na pozitivku, jen mám v hlavě základní principy a občas to použiju, když potřebuju (nedávno třeba nenásilně sundat náplast z očního víčka, dřív podávání léků).
Samotnou by mě zajímalo, jaký postup by vymyslel odborník - někdo, kdo opravdu dlouhodobě trénuje zvířata třeba v zoo. Oni už mají v hlavě ty mechanismy, takže řekneš problém, a ten člověk je schopný po krátkém přemýšlení nadhodit nějaký postup, jak by to dělal. Samotná bych byla zvědavá
.
Jinak já spíš propaguju u učení nočníku od začátku, že to musí být skutečný proces „učení“, tj. musím vědět, co chci naučit, jak přesně, jednotlivé kroky.
Ne že udělám pokus omyl „seberu plíny“, do toho budu buzerovat každých 20 minut s nočníkem a budu věřit, že to tomu dítěti „nějak dojde“.
(ještě k těm odměnám - to nemusí být ani jídlo, jde o cokoliv, co ten dotyčný vnímá jako něco příjemného, aby se mu vyplatilo to opakovat)
@Lucie_Sx píše:
Ale ja to nemyslim proti tobe, naopak souhlasim, ze ceska klasicka nocnikova metoda vyrabi tyhle deti s problemem s vymesovanim jak na bezicim pasu.Jen upresnuju, ze pokud by se pouzila metoda pozitivniho posilovani (ktera funguje na vsechny tvory bez rozdilu), mohlo by byt min nestastnych deti i rodicu.
Znas ty principy? Neznas, tak nemuzes vedet, jestli by to fungovalo.
Aha, tak to se omlouvám, že jsem si to zbytečně vztahovačně vyložila ![]()
Je fakt, že rodiče, kteří to řeší u většího dítěte bez větších úspěchů, by udělali cokoliv za něco, co by fungovalo.
Hodně z nich k vůli tomu vyhledávalo s dětmi kineziologii.
Každopádně problém to je častější než ceska společnost myslí. Starší děti se pomočují jen občas hodně jako důsledek zadržování, jejich frekvence není tak častá jako u malého dítěte, pokud učitelka nebo vychovatelka správně zareaguje, ostatní děti si toho nemusí vůbec všimnout. Ve škole se dítě většinou během vyuky nepomočí, pokud ráno doma jde, až v družině se to stává víc. A problémem je to i v kolektivních zařízeních typu dětský domov, klokanek, i když tam je jasné, ze ty děti mají něco za sebou a může to být důsledek stresu. Kdyby existovala nějaká jednoduchá metoda s jasným návodem k použití, myslím si, že by tím netrpělo tolik dětí ![]()
@Anonymní píše:
Přečetla jsem si tvoji metodu a přemýšlím, jestli by to mohlo fungovat. No, u mojí desetileté už samozřejmě ne, tam už jsme úplně jinde.Nevím, možná jako standardní postup u standardního dítěte v přiměřeném věku by to bylo účinné. Ale u toho enuretika - staršího dítěte, kdy už třeba nějaký postup byl nějakou dobu zkoušen a nefungoval, si nejsem jistá. Ono, jak píše @Pears206, to čůrání není jen tak něco, je to soukromá záležitost, dá se to považovat za určitý zásah do těla, a čím starší dítě, tím víc si to uvědomuje. Může bojovat s rodičem, který se ho takto snaží trénovat - jako u nás. Je to taková trochu schizofrenie - já s ní mám cvičit uvolňovací cviky a dodržovat pitný a záchodový režim, ale čím víc to dělám, tím víc je to dítě v křeči, snaží se rebelovat, štve ji to.
Podobná situace či náběh na ni už klidně může být i u zakladatelky. Jí by možná pomohlo, kdyby se prostě na nácvik vykašlala, zatnula zuby a nějakou dobu prostě jen převlíkala počůraný oblečení. Ale nevím to. Zato vím, že je lehký to napsat a mnohem těžší to fakt vydržet a počůrávání pár měsíců neřešit a ani k tomu za tu dobu nemít blbou poznámku.
A ještě jsem chtěla zmínit ty odměny. U enuretiků se doporučuje sladké včetně sladkých nápojů dost omezit (ideálně se mají naučit pít čistou vodu). To je jeden z důvodů, proč byly zavedeny enuretické kalendáře, tam je odměnou samolepka či obrázek. A i u běžného dítěte je naprosto nevhodné odměňovat sladkostmi několikrát denně.
U dívek by tento problém měl spontánně vymizet okolo 12 let, někde v odborném článku jsem četla, že nejpozději do první menstruace nebo se aspoň výrazně sníží frekvence epizod, vlivem hormonálních změn.
Co se týče toho prádla, necítí se trapně nechat svoje spodní prádlo někde válet? Bez ohledu na enurezu, mám víc dcer a určitě by se styděly před tátou a bráchou, že se někde valí jejich spoďáry. A co kdyby třeba přišla návštěva
Děti to prý spíš schovávají aby to nikdo nenašel než že by to nechaly válet.
Uklízet svoje prádlo se děti snažím učit od začátku.
@VitaminC píše:
Pripadala bych si lip nez ho tam vodit s plenou.
Přesně tak, nekompromisně bych mu to sebrala a třeba 14 dní chodila teda někam, kde není tolik dětí. Mu to brzo dojde. prostě se bude holt víc prát. Já jsem tohle udělala, když byly synovi necelý dva, taky nechtěl na nočník ani za nic. Sebou jsem měla vždy několikero tepláků na převlečení, slipy a ponožky a vlhčený ubrousky. No běžně jsem vyklápěla obří hovino někam do popelnice u pískoviště. Doma tentoval na zem. No a co? Za týden a něco si už řekl sám, ale šel rovnou na záchod. Ten nočník prostě nechtěl. Nevím, na co zakladatelka čeká.