Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Po 20 letech vztahu cítím prázdno. Dá se to ještě změnit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.1.26 15:11
Pokud byl partner celý život takový, jaký je teď, tak asi nebude chápat, proč teď je to problém. Vždyť jste si ho takového zvolila coby manžela a otce svých dětí. Není to spíš o tom, že jste si vzala na hrb celou domácnost (asi jste měla pocit, že je to nutné namísto toho, abyste to s ním vykomunikovala a rozdělila to nějak spravedlivěji) a po těch letech se vám to zajedlo? To by se asi nikdo nemohl divit… To by třeba s manželem ještě vykomunikovat šlo… Ale pokud v tom vztahu už být nechcete, tak v něm nebuďte. Jen neodcházejte s vidinou toho, že jinde bude trávník zelenější. Bude tam zelenější asi tak jednu sezónu… Ono je hrozně snadné být přítomný, sdílet a poskytovat pochopení někomu novému, o kom nic nevíme, ještě nám neublížil, nezevšedněl nám, nepoutá nás k němu žádný závazek - a hlavně když toho někoho má na krku jiný chlap, takže nám s boží pomocí nehrozí, že se bude chtít doopravdy uvázat na nás. Pokud je mezi těma dvěma alespoň nějaká přitažlivost a nějaké porozumění, tak tahle stránka na začátku bude fungovat skoro všem. Ale přimíchejte do toho závazky, společnou minulost, první hádky a jejich řešení a uvidíte, jak rychle se většině to souznění jako z pohádky vytratí… Být vámi, ještě bych tomu nepodléhala. Pro některé muže je to jen strategie, jak vás dostat. Prostě ví, že tohle po nich chcete, tak vám to dají, aby se i oni dostali ke svému. Kde je pravda se ukáže až časem. Otázkou je, jestli risknete defacto funkční manželství kvůli tomu, že exituje nějaká šance, že ten nový muž je doopravdy to, co hledáte. Protože dost snadno můžete zůstat jak bez manžela, tak bez nového chlapa…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.1.26 15:26
@andiedvorakova
Děkuji za reakci. Chápu, co píšete, a některé věci, které zmiňujete, jsem si sama kladla už mnohokrát. Neodcházím s představou „zelenějšího trávníku“ a neidealizuji si žádného nového člověka. Právě naopak, snažím se být velmi opatrná a střízlivá. Bojím se udělat chybu a beru vážně manželovi kvality, které má.
To, co řeším, není únava z provozu ani to, že bych se „jen přejedla domácnosti“. Jde o dlouhodobý pocit osamění ve vztahu, chybějící blízkost, sdílení a oporu v těžkých chvílích, o kterých jsem s partnerem opakovaně mluvila. Krátkodobé zlepšení vždy přišlo, ale dlouhodobě se věci vracely do stejného bodu. A tím, že jsme s muzem již dvacet let nevím jak má fungovat „normální“ partnerství. My navenek vystupujeme harmonický, ale jakmile se zavřou dveře, všechno se mění a to mě už nebaví.
Nový člověk u mě není cílem ani řešením. Je spíš zrcadlem, které mi pomohlo pojmenovat, co mi dlouhodobě chybí a co už možná nedokážu dál nést. Nehledám útěk ani pohádku. hledám odpověď na otázku, jestli je možné žít dál ve vztahu, kde blízkost ( ať už od sexu tak po obejmutí v krizi) a opora dlouhodobě chybí, a jestli na jeho obnovu ještě mám sílu a energii.
Právě proto o tom přemýšlím, píšu a ptám se. Ne proto, že bych chtěla něco rozbít, ale proto, že nechci dál žít proti sobě.
- Citovat
- Upravit
1.1.26 16:04
Mam to podobne. Uz několik let doma koukam pouze na manželova záda. Nejakou dobu jsem se o něco snažila, šle k ničemu to nevedlo. Zařídila jsem se po svém. Mam svoje koníčky i zábavu doma a s detma trávím většinu času sama. Rozvádět se zatím kvůli dětem s majetku nechci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 16:16
@Anonymní píše: Více
Když se na tvé průpovídky podívá nezaujatý člověk, tak je mu nad slunce jasné, ze co píšeš není pravda. Paradoxně však věřím, že pod hlavou plnou hormonů z nového objevu té své verzi snad i věříš. Ne, milá zlatá, ne ne a znova ne! Buď se rozejdi férově, když to neklape, nebo se nerozcházej. Ale rozcházet se, zrovna když se úplnou náhodou na obzoru objevil novej kabanos?! To není náhoda, život není o náhodách. Jsi byla účelově s někým a teď se objevil zelenější travniček a tak se ti zapalují lýtka. Nic jiného v tom není, prostě jen ta velká neodolatelná chuť na uzeninu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 17:02
@Sandman1 píše: Více
Klobuk dole, ze si to bol schopny takto vyhodnocovat vopred - predtym, ako by si podlahol niecomu/niekomu novemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 17:28
@Anonymní píše: Více
A nečekas od manžela něco nereálného? Něco co mu prostě nikdy nebude vlastní? Nestačil by nějaký krok od tebe, aby on udělal taky ten správný krok? Jako třeba: musí vidět sám že potřebuju pomoc, říkat mu to nebudu…a přitom kdyby se Pepovi řeklo udělej to a to, Pepa půjde a bez keců to udělá?
Podle mě by pomohlo to rozebrat s nějakým terapeutem (sama, bez manžela) co čekáš, co je reálné a co je od manžela třeba už za hranou zdravého vztahu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 17:35
@Anonymní píše: Více
Jak se s tím novým často vídáte?
Chápu dobře, že sex ještě nebyl, že to je spíš kamarádské?
Doporučila bych hodně počítat, v případě rozchodu si zařídit bydlení sama pro sebe s dětmi, nového chlapa bych s nimi dlouho neseznamovala.
Je i možné, že ani on o to nestojí.
Takže si propočítat bydlení, jestli po prodeji vašeho společného bude na dva byty.
Pokud by nebylo, opravdu zvážit, jestli budeš schopna zaplatit pronájem bytu plus náklady kolem, abys pak nemusela šetřit každou pětikorunu.
Záleží i, kolik je dětem, jestli zvládneš sama logistiku kolem nich, kdyby se současný manžel třeba sekl a nechtěl moc pomáhat.
Ted začínáš být v horm. rauši a nového chlapa nevidíš reálně.
Ale on nebude takový zázrak, je rozejitý, má děti.
Abys za pár let nezjistila, že je ještě horší než současný. 
Nějaké dokonalé splynutí duší se málokde koná, pozor na hledání něčeho,, co se vyskytuje jen v románech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 17:49
A ty chceš ze vztahu do vztahu? Takže kdybys toho pána nepotkala, tak manželství neřešíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 18:04
@Nestranný pohled píše: Více
Nemyslím si, že v tom je jenom neodolatelná chuť na uzeninu. Ale to, jak zakladatelka žije… Vždyť její muž ji neumí být oporou v situacích, kdy ona tu oporu a podporu přímo potřebuje! Domácnost, děti, dům, auta… je jenom na ní. A za to s ní muž třeba týden nemluví? 
Kde je sex, intimita, blízkost… K čemu je jí takový chlap? Asi má i nějaké dobré stránky, když s ním pořád je. Ale já bych tohle nedala. Respektive on by to spíš nedal se mnou… Protože bych tu frustraci dávala hodně najevo a ne naschvál, ale šla by ze mě sama…
Ten nový muž jí ukázal, jaké to je, když má o ni někdo zájem, vyslechne ji, je tu pro ni… Ona si na tom uvědomila, co jí už dlouhou dobu chybí… Správně napsala, že jí nastavil zrcadlo - což se prostě tak stává, když stagnujeme. Kdyby chtěla všechno zahodit a jít za novou uzeninou, jak píšeš, šla by. Ale ona o všem přemýšlí, nechce udělat unáhlený krok, zároveň ale nechce žít v něčem, v čem jí není dobře. Což se jí vůbec nedivím.
Kdyby manžel pochopil, jak vážná situace je, začal se snažit (ne na oko, ale vážně), oba udělali nějaké kompromisy a hlavně navrátili intimitu, dalo by se to nejspíš zachránit. A ne ve vztahu jen přežívat, což se dlouhodobě nedá. Ale na to musí chtít oba. Ne jen jeden.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 19:15
@Prelesta píše: Více
U ženy je velmi vážná i emocionální nevěra - a tou už si paní prochází. Navázala se na nový objev a manžel o tom doma ani netuší. A že je to jeho vina? Ano, přesně z 50ti % je to jeho vina, dalších 50% je však vina zadavatelky. Aktuálně místo kecani tady měla vzít manžela na víkendový wellness pobyt a vše mu na rovinu říci. Během jednoho víkendu by měla jasno a vsadil bych co mám, že by byli oba spokojeni. Jenže zadavatelka nestojí o tohle, chce nový klobásek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 20:16
@Nestranný pohled píše: Více
Kdyby to bylo takhle jednoduché…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.26 20:30
@Anonymní píše: Více
A manžel se dětem sám od sebe věnuje, nebo ne? Kdybys prohlásila, že jedeš s kámoškama na prodloužený víkend, udělal by co? A byl takhle laxní vždycky nebo to přišlo časem? A připadá mu to normální, že ty řešíš auto i barák? Vypadá to podle popisu, že prostě na všechno prdí a zvykl si, že to zařídíš ty. Jde o to, jestli je to prostě taková nátura, nebo měl pocit, že dělal vše blbě, tak se přestal snažit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.1.26 21:52
Jako byste psala můj příběh, dlouhodobe manželství a jiný muž nastavil zrcadlo. Nedělám si iluze, ze on je dokonalý…nic není černobílé. Ale několikrát me podržel v krizovych situacich, kdy vubec nemusel a manzel uplne selhal. Byly to situace tykajici se mj. mych deti. Najednou me nekdo vidi jako ženu, nejen jako manazerku domácnosti. Pořád si kladu otázku, kdyby ten druhý muz zmizel navždy, chci zůstat v manželství?
- Citovat
- Upravit
1.1.26 21:59
@Anonymní píše: Více
No tak ono to vyprcha vždy, je to nenápadné a záludné. Vztah se totiž musí opatrovat. Napravit to jde, ale musí chtít a pracovat na tom oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
