Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ano, skončí.
Pět měsíců je celkem krátká doba na truchlení.
Pokud to chcete něčím zaplácnout a nechcete si najít převozníka, zkuste být prospěšná ostatním. Aby vás někdo potřeboval a setkala jste se i s jinými bolestmi, než je ta vaše, takže nebudete tolik pohlcená sama sebou.
Jít pomáhat do útulku, dětského domova, nemocnice, domova důchodců, koupit si štěně (pokud se o něj bude mít kdo starat, až půjdete na vysokou) nebo jen pomoct někomu s jeho mazlíčkem, pro někoho něco postavit, uklidit… Kamarádce kdysi po rozchodu, kdy měla hlubokou krizi a přemýšlela i o skoku z okna pomohlo, že dostala na hlídání děti.
Příspěvek upraven 27.05.19 v 17:03
@Mart81 píše:
Ano, skončí.
Pět měsíců je celkem krátká doba na truchlení.
Pokud to chcete něčím zaplácnout a nechcete si najít převozníka, zkuste být prospěšná ostatním. Aby vás někdo potřeboval a setkala jste se i s jinými bolestmi, než je ta vaše, takže nebudete tolik pohlcená sama sebou.Jít pomáhat do útulku, dětského domova, nemocnice, domova důchodců, koupit si štěně (pokud se o něj bude mít kdo starat, až půjdete na vysokou), pro někoho něco postavit, uklidit… Kamarádce kdysi po rozchodu, kdy měla hlubokou krizi a přemýšlela i o skoku z okna pomohlo, že dostala na hlídání děti.
Asi tak..
Skončí. Nemysli na to a věnuj se teď jen sama sobě. Ten pravý se určitě časem objeví. Vím, je to nekonečné čekání, ale jak řekl můj otec - ženských je… No, ty si musíš říct mužských je…
![]()
Neboj, přejde to, někomu to trvá měsíc, někomu pul roku, někomu rok, ale přejde to, to si musíš odžít, nic na tom neurychlíš, ovšem s plány co máš, jsi na nejlepš cestě se z toho brzy dostat úplně. A na každý hrnec se najde poklička a nezůstaneš sama. Mockrát jsem si to myslela a nikdy to tak nakonec nebylo. A co mi hodně pomáhalo, začala jsem jezdit na inlinech a tam jsem si vybíjela tu špatnou náladu…
@Mart81 píše:
Ano, skončí.
Pět měsíců je celkem krátká doba na truchlení.
Pokud to chcete něčím zaplácnout a nechcete si najít převozníka, zkuste být prospěšná ostatním. Aby vás někdo potřeboval a setkala jste se i s jinými bolestmi, než je ta vaše, takže nebudete tolik pohlcená sama sebou.Jít pomáhat do útulku, dětského domova, nemocnice, domova důchodců, koupit si štěně (pokud se o něj bude mít kdo starat, až půjdete na vysokou) nebo jen pomoct někomu s jeho mazlíčkem, pro někoho něco postavit, uklidit… Kamarádce kdysi po rozchodu, kdy měla hlubokou krizi apřemýšlela i o skoku z okna pomohlo, že dostala na hlídání děti. Příspěvek upraven 27.05.19 v 17:03
To na tohle musím upozornit sama? Nikomu nepřijde zarážející, že ženě, pomýšlející na sebevraždu někdo svěří do péče děti. Já už se tady ničemu nedivím…
@Hanisska11 Jsem na tom stejně jako ty. Mám děti a přesto se trápím. Ano, ta starost a radost kolem nich mě občas vytrhne, ale jsem pořád plačtivá a skoro denně brečím. Odešel kvůli jiné, byli jsme spolu 20 let.
Trápím se od prosince, odešel od nás v únoru. Bolí to.
Mám 42 let a myslím si, že sama už zůstanu. I kdybych někoho chtěla. Bydlíme v malinké vesnici a možnost potkat někoho jiného je nulová.
Tak tyhle pocity jsou normální…truchlit je potřeba, člověk si tím vždy musí projít, i když nejde o odchod na „onen svět“.
Pokud si připadáš nehezká a silná, tak teď máš ideální čas, kdy můžeš se sebou něco provést, budeš se cítit líp, zaměstnáš se a dodáš si sebevědomí. Ber to tak, že když se už nemusíš starat o chlapa a řešit kompromisy třeba s jeho pracovní dobou atp., tak si můžeš vyrazit na delší procházku do přírody, pořádně se fyzicky unavit, přijít na jiný myšlenky, jít si s kamarádkama zablbnout, třeba zatancovat…
Znám spoustu ženských, co po rozchodu prokoukly ![]()
Ono to pak půjde ruku v ruce ![]()
@Hanisska11 určitě to skončí, až budeš v nové práci a na škole. Je náhodou super, že budeš studovat svůj vysněný obor, můžeš si udělat do budoucna nějaké plány co se týče práce a bydlení. Já mám teďka také pocity samoty. Jsem na mateřské a mám ještě jedno dítě a přijdu si jak uvázaná na řetězu. Chybí mi práce i koníčky, kterých jsem se na nějakou dobu musela vzdát. Užívej si ten vysokoškolský život a lidi, kamarády…je to náhodou super. Byla jsem 8 let na koleji a byly to ty nejlepší léta.
Ona krása a štíhlost jsou dost subjektivní pojmy
. Každýmu se líbí něco jinýho, já třeba na hubený holky moc nejsem ![]()
Dovedu si představit jak se cítíš, jsem po rozchodu mnohem dyl sám a cítím se jak lední medvěd bez partnerky
záleží na tom jaká je člověk povaha, určitě je dobře snažit se zabavit. ![]()
@Hanisska11 neboj skončí, čas hojí všechny rány. Tvůj život dostává nový směr, na vysoké potkáš nové lidi, otevřou se ti nové cesty. A že nejsi hezká ani hubená? I kdyby to byla pravda, tvůj nyní bývalý přítel jistě není jediný člověk na celém širém světě, kterému to nevadilo a líbila ses mu
až přijde čas, najdeš nového partnera
5 měsíců je ještě krátká doba, každý den to bude lehčí a lehčí. To nevadí, že jsou dny, kdy je ti smutno. Je lepší si to odžít. Věř, že čas všechno zhojí a budeš se divit, kolik toho ještě zažiješ. Otevírají se ti nové možnosti, uvidíš, že si je postupně začneš užívat. Zní to jako klišé, ale svoboda má také své kouzlo. A ten pravý přijde časem. Neboj, všichni jsme to zažili. ![]()
Začni sportovat. Nejen, ze budes dobre vypadat, ale hlavne se tak cítit. Pridej se treba do skupiny na fb Fitness motivation cz a začni hned zitra!!