Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
hezky den,vám přeju.Potřebuju poradit moje matka se asi zbláznila.Mám syna 7 měsíců a ona si pořád myslí,že je její.....Jak se narodil tak s ním pořád a neustále chtěla být,nedocházelo jí,že je můj..... Když jsem jí říkala,že s ním každý den být nemusí,tak mi na to odpověděla,že si jí vůbec nebude pamatovat,že jí musí poznat. Vůbec neposlouchá co jí říkám co se týče mé výchovy k dítěti,zavedených rituálu,přebalování,jídla atd.Prostě si dělá co chce.Když jí řeknu,že si nepřeju aby ho neustále nosila tzv.nonstop bez položení do postýlky,když spinká.Tak se na mě jen podívá a jakoby by byla v nějakém tranzu či co mi ani neodpoví.Když ho chci nakrmit tak mi řekne,že to udělá at si odpočinu,je sice hodná,ale u mě už pomalu nechce jíst.Prosím vás moc o rady,porady.Už nevím jak dál…Děkuji moc..... ![]()
hezky den,vám přeju.Potřebuju poradit moje matka se asi zbláznila.Mám syna 7 měsíců a ona si pořád myslí,že je její.....Jak se narodil tak s ním pořád a neustále chtěla být,nedocházelo jí,že je můj..... Když jsem jí říkala,že s ním každý den být nemusí,tak mi na to odpověděla,že si jí vůbec nebude pamatovat,že jí musí poznat. Vůbec neposlouchá co jí říkám co se týče mé výchovy k dítěti,zavedených rituálu,přebalování,jídla atd.Prostě si dělá co chce.Když jí řeknu,že si nepřeju aby ho neustále nosila tzv.nonstop bez položení do postýlky,když spinká.Tak se na mě jen podívá a jakoby by byla v nějakém tranzu či co mi ani neodpoví.Když ho chci nakrmit tak mi řekne,že to udělá at si odpočinu,je sice hodná,ale u mě už pomalu nechce jíst.Prosím vás moc o rady,porady.Už nevím jak dál…Děkuji moc..... Koulející očima
Ahoj,
a mamkou bydlis ve stejne domacnosti? Jestli jo, tak to bude asi problem. Jestli ne, staci ji nepoustet domu a 1× tydne navsteva snad staci.
R.
Dášenko, moje matka i tchýně se chovaly podobně. Pomohlo to, když jsem se po šestinedělí zmobilizovala a oběma dámám oznámila, že to dítě je moje a já jako matka budu rozhodovat o tom, co, kdy a jak se s ním bude dít. Matka pochopila a podpořila mě, tchýně se nas.ala (ale to není novinka, my se nemusíme ani normálně). Nedej se, mě doteď straší, jak jsem tchýni nechala doslova unášet řvoucí miminko, které k ní nechtělo - jen aby měla živou hračku. Teď už budu snad silnější a od začátku stanovím mantinely!!!! Držím pěsti!
Ahoj,
tak u nas se takhle chovaji vsichni, mama, segry, babca i teta, uz nekolikrat jsem jim rikala co jo a co ne a z toho duvodu jim ho ani nepujcuju, vidi ho vetsinou nekolikrat do tydne, ale hlidali jen parkat. Vubec me neberou jako jeho mamu, porad mi neco radi a vsechno delam spat, pak se divi, ze jim ho nechci pujcovat, vetsinou to pak skonci velkou hadkou a spatna jsem jen ja.
pane jo, tak to cumim. Asi bych byla vydesena jak hrom.
Navrhuji dite dat tatinkovi do kocarku a poslat na prochazku, mamku „proplesknout“, uvarit ji hrnek caje sednou a promluvit. Ale jestli to zabere??? Nasi mame taky „hrabe“
ale dite dobrovolne preda na pozadani, vidi nas na par dni kazde tri mesice, takze je to trosku pochopitelnejsi…
Obě diskuse sloučím - nemyslím, že je nutné je tu mít dvakrát…
L.
Ahoj, moc ti to nezávidím, obzvláště jestli s ní bydlíte. Ale je to tvoje matka, tak si myslím, že si prostor na ní vydupeš, tchýni by se to vysvětlovalo hůř. Prostě ji seznam s rolí babičky, aby to nezaměňovala. Způsob výchovyy udávaš ty ne ona, dupej kolem sebe prostor, nebo se zblázníš. Držím pěsti.
Ahoj,
já jsem měla zase opačnej problém - matka se malýho po narození bála, nechtěla ho chovat a hlídat to už vůbec ne. Nehlídá dote'd a už se to asi nezmění.....
Tvůj případ je ale mnohem horší měla bys stanovit jasná pravidla, protože jinak se z toho zblázníš a dítěti z toho taky zachvilku půjde hlava kolem.
Držím palce a přeju silné nervy
Marhulka
No nevím, jestli promluva pomůže, zdá se opravdu poblázněná, ale třeba je to jen prvotní šok z babičkovství. Rozhodně je ale promluva na prvním místě a pokud to nepomůže, pak nějak omezovat styk, postupně, ale důsledně…
A nejsem si jista, jestli si prostor s vlastní matkou lze vydupat lépe než s tchýní, já mám zkušenost opačnou. Tchýně 100% dodržuje naše výchovná pravidla, jelikož má asi zdravej rozum a moje matka neustále dělá natruc opak, do mě se naváží jako do neschopné matky, přičemž pokud je normální, musí vědět, že její argumenty jsou směšné a často nám radí i zdraví ohrožující záležitosti, které by snad bez dozoru na malým praktikovala…
Hodně sil a trpělivosti a poté případně hodně důslednosti
NiKi
Ahoj, já bych, když přijde na návštěvu prostě držela prcka v ruce a nedala ho z ní, ani za cenu hádky, dítě je Tvoje a Ty jsi za něj zodpovědná, ted je to ještě prcek, co jsem pochopila, ale až dostane rozum a bude potřeba mu vštěpovat nočník, učit chodit, učit dobrému chování atd, bude horší matce vysvětlit, co a jak, určitě s tím neotálej a řekni mamce narovinu, že každý den jí vidět nechceš a ať chodí ob den, že si chceš prcka taky užít, ona se třeba urazí, ale jak to tady čtu, tak určitě ne na dlouho, přeji hodně štěstí…
Jinak teda holky čumím, kolik se toho poslední dobou okolo tohoto tématu vyrojilo. Úplně mi připadá, že generace našich maminek nemá tolik ukojené mateřské pudy a potřebuje další děti… Nebo už fakt nevím… ![]()
Ale ber to takhle. jestli je to první vnouče, tak je z něj úplně poblázněná. Neboj, ona Ti ho neukradne, jenom je prostě zamilovaná. A časem se uklidní. A to, že Ti říká, že ho nakrmí a přebalí, aby sis odpočala, ber tak, jak to říká. Jsi matka jejího vnoučete a její dcera, miluje vás oba a prostě Ti chce ten život co nejvíc usnadnit. Třeba si pamatuje, jaká to byla honička kolem prtěte a nikdo ují nepomáhal, tak prostě pomáhat chce. Ale ono ji to přestane bavit. ještě jedno dvě další a už toho času mít nebude.
Odpovídáte na diskusi z roku 2008? Víte to? ![]()
@bobule86 Je fakt, že na toto téma je tu hodně diskuzí, nicméně mám pocit, že to pramení ze špatných vztahů, zejména mezigeneračních v rodinách. Neustále vzájmené si dokazování své nadřazenosti, často provázející gesta typu „moje dítě, moje zodpovědnost, můj život“. Dítě není majetek a to neustále zaštiťování se jím není nic, co by bylo hodné obdivu.