Poporodní blues
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@ikyki No jo, ale ani ne 3týdenní miminko je na vyřvání dost malé, ne? Já vím, že ji budu milovat, ale teď to prostě nějak nejde a mám z toho dost výčitky. Ještě je ta starší ve svý podstatě tak zlatá.
Mě už jen dochází nervy a vím, že ona ze mě tu nervozitu cití - je to začarovaný kruh. Řve v náručí, volně zavinutá, pevně zavinutá, v kočáře, teď už i v tom šátku…
Kdy se to zlepšilo u vás? Už po šestinedělí?
Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
U nás se to nezlepšilo 
jen jsme se s tím naučily žít…ještě k tomu trpí na koliky takže taky paráda…ano spousta dokonalých matek ti řekne nenechat plakat ale ty jako rozumná ženská víš, že pokud naučíš chovat bude ti řvát pokaždý když jí dáš z ruky a naše malá se to naučila už v 6 nedělí…pokud je najezená, přebalená nic jí nechybí a že brečí ano to miminka dělají…tak jako my se musíme vypovídat oni potřebují poplakat…špunty do uší, obal nervy čokoládou a uč jí nechat brečet ne nechat uřvat ale dát do postýlky v zavince a nechat jí půl hodiny…
- Citovat
- Upravit
@ikyki No já mám strach, aby si nevybrečela kýlu. A jak je dráždivá, tak mě prostě potřebuje cítit, ale když se vzteká už i v šátku, tak jsem fakt bezradná. Teď jsem ji nechala v kočátku, párkrát dala dudlík, sem tam se ozvala a už spí, tak uvidíme, jak dlouho…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@avm3 Drž se znám to taky pro mě začátek nebyl jednoduchý ale obrátí se to v dobré a radím zkusit ten lexaurin
- Citovat
- Upravit
@ikyki 
díky, uvidíme. Ono, kdyby byla sama, tak ještě. Ale jak se musím (a chci) věnovat té starší, tak je to prostě náročný. Fakt jsem nečekala, že to bude tak těžký… proč nemůžu mít aspoň jedno dítko hodné 
díky pa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@avm3 a co presne znamena to, ze je drazdiva?
zkousela jsi bily sum? pustit fen, vysavac? nebo stahnout bily sum z internetu?
lexaurin teda nedoporucuji, je silne navykovy a zrovna v sestinedeli bych se bala, ze bych si tu zavislost na nem vypěstovala. ja teda nekdy holku zavrela v pokoji a sla se vyzurit jinam, jak uz jsem citila pretlak z toho jejího rvani
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hanulka82 Je taková nespokojená, lekavá, špatně usíná, špatně spí… bilý šum jsem nezkoušela a vysavač ai fén odmítám… Ona musí jakoby cítit mě. Nosím v šátku, ale začala se mi tam propínat a vztekat.
Zavinuju, podávám dudlík, když už je to dlouho, dám prso. Ony z toho ty děti vyrostou, jen je otázka kdy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@avm3 tak to jsemmela taky první dceru dráždivou, ani jsem nevedela, ze se tomu tak říká…podle nas proste byla ujecena a vydrželo ji to dotedka 
a nemůže ji trapit brisko?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hanulka82 Dávám kapky preventivně a teď i Laktobacílky… já tak měla i první, ale ta byla jen lehce a za měsíc byl klid. Hele, já jsem hlavně nedočkavá, jsou jí teprve 3 týdny, to nemá ještě ani režim. Jen jsem z toho KO. PRvní mi řvala, tak jsem se těšila „za odměnu“ na druhé hodné miminko a on tohle…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
My jsme taky na začátku hodně bojovaly.. Prví měsíc byl strašnej. Pravidelně jsem snídala ve dvě odpoledne, protože jsem jí musela pořád držet, aby nebrečela.. Ale zlepší se to, uvidíš, jen vydrž..:-(
Někde jsem četla, že děti, které pláčou, aniž by je něco extra trápilo, mají větší důvěru ve svět a v to, že se v něm prosadí. Třeba jednou díky tomuhle pláči udělá díru do světa..;-)
Ale chápu tě, já doma nemít bezvadnýho chlapa, skákala bych z balkonu..
Každopádně Lexaurin bych určo nebrala, když pominu všechny možné důsledky, budeš po něm unavenější a já byla nejvíc v pytli při únavě, aby sis víc neublížila, než pomohla.. Raději špunty do uší..:-)
Drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mufinka13
Milé holky, mám potřebu se k vám taky přidat. Mě trápí něco o čem jsem doposud nevěděla, že existuje a já doufám, že bude brzy lépe. Můj příběh je složitý a vydal by na román, ale jen ve zkratce. Před víc jak 6 lety jsem prodělala nádorové onemocnění lymfatickch uzlin, chemo, ozářky a pak ještě jednou celý proces znovu to když se ta mrcha vrátila. Pak za pár let jsme se přítelem (dnes manžel) rozhodli mít dítě a další šílený verdikt Vy děti mít nebudete následkem chemy. Takže kolotoč doktorů a pokusů a nic. Pláč, málem rozchod a nakonec smíření se situaci. No a když už jsme byli v pohodě tak jsem zjistila zcela náhodně a až ve 13 týdnu, že čekám dítě. Radost byla nekonečná a od první chvíle jsem cítila k dítěti v bříšku obrovskou lásku 
. Pak jsem porodila normálně krásnou a zdravou holčinku. No a když jsme přišli domů tak to bylo dobrý, byl s náma doma táta a uživali jsme si společné chvilky. Jenže teď po 14 dnech jsem v haji. Brečím a trápím se, že jsem sama a že mi můj dosavadní svět byl sebrán. Závidím manželovy, že ráno odjíždí do práce a já zůstávám doma. Byla jsem zvyklá být stále mezi lidmi a jsem i velmi komunikativní a společenská. Sama sebe dost nechápu. Mám doma zázrak a jsem přitom nešťastná a ubrečená. Mám pocit, že mi malá ukradla bezstarostný život. Ale zároveň vím, že to je blbost. Manžel je ke mě hodně tolerantní a chápe mě. Já se bojím, že to nikdy nepřejde a že si tu mateřskou neužiju. Snad je to poporodní blues a mělo jen pozdější nástup nebo jsem si to neuvědomila hned já 
Dokážete mi někdo poradit zda je to opravdu poporodní blues nebo jsem neschopná být dobrou matkou? Prosím a děkuji za Vaše rady a názory
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
U mě to taky nebylo hned, to samé co popisuješ sem měla já, záviděla jsem manželovi, že jde do práce atd. odezní to prvních 6 neděl je krutých a málokterá ženská může říct, že s ní hormony nic nedělaly
- Citovat
- Upravit
Ahoj, přejde to, uvidíš. Manžel jel s chlapama na víkend na přehradu, taky mě to s…o, ale bránit jsem mu nechtěla, pomáhá, jak jen může.
Chce to čas, poplakej si, popovídej s někým, vypiš se tady. Já byla teda v pohodě tak za 3 týdny… těsně za sebou máme šestinedělí a vše se (snad - ťuk ťuk ťuk, obrací k lepšímu).
Vydrž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, já to měla úpně podobné. Miminko bylo vymodlené, moc jsem se na něj s manželem těšila. Jenže po porodu jsem byla jak vyměněná. K miminku jsem si nějak nemohla najít cestu…Brečela jsem, byla vzteklá, když plakalo a já nevěděla proč, byla jsem zlá i na manžela a přitom mi tak moc pomáhá, byla jsem v takovém stavu, že by mi nevadilo, kdybych dítě nechala nějaké jiné mamince:-)… Představa, že už nebudu žít tak pohodový život jako doposud, mě ubíjela… Žádné moře, hory, kino, plesy, večeře, nákupy celý den, výlety s manželem…
Ale jak se říká, čas je nejlepší lék… A je to tak. Miminku už je měsíc a 3 dny. A já se s ním začínám krásně sžívat. A říkám si, že den ode dne to bude lepší a lepší. A taky se každý den odměňujte něčím malým (čoko, lak na nehty, tričko, dobrá káva, atd). Povídejte si o všem s manželem, kamarádkama, choďte na procházky… Mně moc pomohly diskuze tady od vás. Věděla jsem, že v tom nejsem sama… Když malý někdy usne, hned se připojím a čtu. Hned je mi lépe. Když vidím, že je to vlastně normální a jednou tenhle pocit,,neschopnosti,, zmizí a já budu šťastnou mamkou:-). Holky, přeji hodně sil a řekněte si, až budete chodit v noci s plačícím miminkem po pokoji, že zrovna v tuhle dobu chodí po světě miliony rodičů stejně jako vy a jsou na tom třeba i hůř:-).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, díky za Vaše příspěvky. Já netušila co mě čeká a ani, že takové stavy jsou a že je prožívá tolik maminek. Opravdu pomáhá pocit, že v tom nejsem sama. Naše Anička je hodná a já si přeji být pro ní skvělá máma a užít si mateřskou. Má sestra mi stále opakuje, že to uteče moc rychle. Má pravdu, ale moje hlava se pořád nechc smířit. Já doufám, že opravdu bude líp. Podle Vašich reakcí bych řekla, že bude 
a já si přeji ať už ten čas nastane. Nejhorší jsou pro mě rána a musím jasný program na další den ať to zvládnu. Moc a moc děkuji. Přeji nám ať jsme fit a užíváme si to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
