Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Postižené děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
jullls
22.6.12 09:19
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.6.12 09:20
@taljenka píše:
No tak syn nemluví. Jen mama tata a nějaké hlásky. Už od narození má stereotipní pohyby. Počád o sebe tře ručkama. Vývojově je na 18 měsíců. Za 7 měsíců udělal podrok za 3 měsíce. Ve všem je takovej pomalejší. Ale sociální cítěmí má myslím normální. Je hrozně umazlenej, pusinkuje mě ale za cizím se mu nechce. Když mu dá cizí ruku, jestli půjde s ním tak utíká za mnou. Tak nevím…
Mám ve třídě holčičku, která teda mluví. Je jí už 11. Ale ty stereotypní pohyby má taky, hlavně v situacích, kdy se jí něco líbí nebo má radost. Moc se jí mluvit nechce, spíš kejve hlavou jakože JO nebo NE. Nějaká iniciativa, schopnost něco vymyslet…nula. Na otázku v písemce např. Jaká znáš krajská města? napíše hroch, noviny, okno, pes…už byla na vyšetření. Mám pocit, že mi ho matka nechce dát přečíst. Ale jsem moc zvědavá, co to bude za poruchy…
- Citovat
- Upravit
22.6.12 09:26
Jullls ale né, nechci být zlá, ale musíš pochopit že říct „díky bohu že mám zdravé dítě“ na diskuzi, kde maminky napsaly „proboha, asi mám postižené dítě, co mám dělat, jak to mám zvládnout“ nebo „mám postižené dítě, je to těžké, ale dá se to zvládnout“, je prostě off topic.
Já tě chápu a vím jak to myslíš, ono vidět dospělého retardovaného, který zamrzl v 5 letech je těžké, ale nesvěřovala bych se na diskuzi o postižených dětech.
Navíc se neboj, maminka té retarodvané holky je s tím už dlouho smířená a na tvou dcerku se usmívala určitě jen proto že je moc hezké miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.12 09:31
@ygreen Taky mě napadlo něco podobného, co tebe. 
(To vypíchnutí růžové aktovky s motýlem mě dostalo). Nejde přece jen o název diskuze, ale když už píšu do rozjeté a oživuji, tak se musím podívat, o co v ní šlo, zvlášť když jde o takhle citlivé téma. 
@jullls nemyslím, že jsi to myslela zle 
, jen se to sem absolutně nehodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
marra
22.6.12 09:41
@jullls píše:
Nemyslela jsem to nijak zle… jiný název diskuze mě nenapadl…mrzi me ze to berete takhle
Ja vim, jak to myslis, chces asi projevit litost vid? Hele ano bud rada, ze mas dite zdrave. Ale mi litost nepotrebujem, potrebujem pochopení.
- Citovat
- Upravit
marra
22.6.12 09:43
Ale ano souhlasim s holkama, do teto diskuse to bylo krajne nevhodne, mozna si to spatne formulovala.
- Citovat
- Upravit
22.6.12 09:54
Souhlasím s marrou.. není to vhodné.. vážně ne - to někomu může přijít jako výsměch…
Já mám brášku, který se narodil ve 28.týdnu.. pocházel s dvojčátek, bohužel jedno umřelo..
Nyní mu je šest.. celou levou stranu (mozek, levá ručička, nožička), jsou vývojově ouplně jinde..
Věkěm je cca 2,5 leté dítě - máma, táta.. věty nedá dohromady.
Má vznětlivé nálady, chvíli smích, pak řev, zloba.. (prý začínající autismus).. Tak že díky bohu, že alespoň jeden bratříček mi zůstal!!! Ať už je jakýkoliv…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jullls
22.6.12 09:57
MOC SE OMLOUVÁM. Nemyslela jsem to zle, myslela jsem to jen, že vím, že bych svoje dítě milovala, i kdyby bylo pomalejší nebo bůhví jaké.
Je toho okolo mě tolik… omlouvám se, nemyslela jsem to špatně a mrzí mě to, upřímně. 
- Citovat
- Upravit
24.6.12 07:12
Jullis Taky děkuji bohu za to, že mám zdravou dceru. Ale opravdu je to tu nevhodné psát. Opravdu se mi u tvého příspěvku udělalo až nevolno. Ta maminka si musela projít peklem. Většině když se narodí miminko tak si každý maluje růžovou budoucnost. je proto pak utrpení chodit od vyšetřní k vyšetření a postupně se dozvídat že to až tak růžové nebude. Strašně moc dětí je na tom mnohem hůř než syn a opravdu ty maminky obdivuji. Chce to strašně moc velkou trpělivost. Ale přesto to jsou naše děti a milujeme je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.14 22:03
Dobry vecer maminky,
ted jsem narazila na diskuze a rada bych Vas poprosila o rady jak se smírit s tím, ze moje detí jsou „jine“?
Nase dvojcata maju 3,5 roku, oba maju nerovnomerny psychomotoricky vyvoj, zatím nemluví, nekterym vecem nerozumí, dle psycholozky jejich myslenkova kapacita je podprumerna. Na první pohled jsou jako ostatne deti, ale pece o ne je hodne narocní, asi Vam nemusím rozepisovat jak nestandartní je kazdy den, kazda cinnost.
Je mi z toho smutno, mam strach z buducnosti, jsem vycerpana a nastvana, ale vlastne nemam na koho, furt se ptam, proc oni, co jsem delala spatne? Nejsem dobra mama, lebo ja ich nedokazu príjmout takoví jací jsou. Prosím Vas, co Vam pomohlo? Chodím k psycholozce, ctu si o tom, mluvíme o tom s manzelem, ale zatím mi to nejde, tapu v tom. Díky za reakce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.14 22:10
Radu nemam. Vubec nevim co ti napsat. Jen vim, ze urcite nejsi SPATNA mama!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.14 22:20
nejsi spatna mama!!!
klukum se venujes a milujes je.
mam tez opozdeneho chlapecka. Ten pocit strachu a uzkosti znam
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.14 22:34
Špatná maminka nejsi v žádném případě, naopak, jsi úžasná. Už 3,5 roku se staráš o dvě děti, které pravděpodobně vždycky budou trochu jiné, jak většina. Máš o moc těžší hledat to, z čeho se radovat, protože pokroky jsou menší, pomalejší, péče náročnější.
Jak se s tím smířit nevím. Mám postiženou sestru, studovala jsem takový obor, abych podobným lidem uměla co nejvíce pomoci, ale být maminkou takových dětí je mnohem těžší, protože od nich neodejdeš domů, ale řešíš je 24h denně, jejich budoucnost a často nezbývá čas sama na sebe.
Určitě je fajn spojit se s rodinami podobných dětí, zkusit různá sdružení, organizace, abyste si mohli předávat nové informace, zkušenosti, vzájemnou podporu.
Nemá smysl ptát se proč, prostě proto, nemohla jsi to ovlivnit, nemohla jsi tomu zabránit, naopak, tvoji miláčci jsou takoví, jací jsou, z nějakého důvodu, mají tebe a tvé okolí něco naučit, někam tě posunout. I když se budeš bránit, oni tě tam stejně dovedou:-)
Snaž se zjišťovat, jak jejich vývoj posunout, pokud se s takovými dětmi hodně pracuje, výsledky jsou velice dobře vidět. Vývoj jde sice pomaleji, ale jde, zatím je mozek krásně plastický a při dobrém vedení se časem mohou svým vrstevníkům vyrovnat.
Budoucnost zatím neřeš, nemá to smysl. Vůbec nevíš, kam až se tvoje děti dostanou, navíc dnes je těch možností spousta. Např. chráněné byty, chráněné dílny, opravdu je šancí na uplatnění a důstojný život dost a co víš, co bude za 15 - 20 let? Někdy si až říkám, že má sestra má stále nějaký výlet, akci, zatímco já musím každý den fochat v práci, jsem unavená, peněz se stále nedostává… - to říkám částečně s nadsázkou. Nakonec se stav tvých dětí může dostat „do normálu“ a ony budou žít běžný život.
Drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.14 22:50
Ahoj, u nás se skoro ve dvou letech nechodí. Také opožděný psychomotorický vývoj. Diagnózu zatím nemáme žádnou a já se děsím každé návštěvy na neurologii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Nemyslela jsem to nijak zle… jiný název diskuze mě nenapadl…mrzi me ze to berete takhle