Co obnáší potrat v 11. týdnu?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
28.9.18 13:40

Jít na potrat v 10 týdnu?

Ahoj, potřebuji poradit. Je mi 36 let a jsem poprvé těhotná, bohužel nemám partnera, selhal kondom. Tomu muži je v podstatě jedno, zda si dítě nechám, je mu 45 let a bezdětný. Ale na 99% to vypadá na to že bych byla svobodná matka, prostě si jako dva lidi nerozumíme, na to abychom zacali bydlet spolu. Partnera nemám, protože mi vyhovuje být spíše sama za sebe, ale v případě těhotenství a mimina si to neumím představit. Vlastní byt nebo dům nemám. Práci mám, sice ne moc dobře placenou, většina peněž jde na podnájem. Jsem v desátém týdnu a zjistila jsem to před týdnem, po návratu ze zahraničí. K dětem v podstatě žádný vztah nemám, k tomu co roste ve mě taktéž ne, vůbec se z něj neraduji, mám k tomu spíše neutrální vztah (někdy pozitivnější a někdy negativnější). Stále zvažuji, zda si jej nechat nebo ne, moc času nezbývá. Jak byste se rozhodli vy? Když víte, že budete sama a extra po dítěti netoužíte? :think:

  • Citovat
  • Upravit
1337
28.9.18 13:44

Být tebou, dítě bych si nechala. Problém je ale, že nemáš dostatek financí. To je složitá situace.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30408
28.9.18 13:48
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit. Je mi 36 let a jsem poprvé těhotná, bohužel nemám partnera, selhal kondom. Tomu muži je v podstatě jedno, zda si dítě nechám, je mu 45 let a bezdětný. Ale na 99% to vypadá na to že bych byla svobodná matka, prostě si jako dva lidi nerozumíme, na to abychom zacali bydlet spolu. Partnera nemám, protože mi vyhovuje být spíše sama za sebe, ale v případě těhotenství a mimina si to neumím představit. Vlastní byt nebo dům nemám. Práci mám, sice ne moc dobře placenou, většina peněž jde na podnájem. Jsem v desátém týdnu a zjistila jsem to před týdnem, po návratu ze zahraničí. K dětem v podstatě žádný vztah nemám, k tomu co roste ve mě taktéž ne, vůbec se z něj neraduji, mám k tomu spíše neutrální vztah (někdy pozitivnější a někdy negativnější). Stále zvažuji, zda si jej nechat nebo ne, moc času nezbývá. Jak byste se rozhodli vy? Když víte, že budete sama a extra po dítěti netoužíte? :think:

Nikdo není v tvé kůži, nežije tvůj život, necítí co ty, takže ptát se druhých žen, jak by se zachovaly, je bohapustý nesmyl. Jsi dost velká na to, abys věděla, že když si dítě nenecháš, jiné mít už nebudeš. A také abys věděla, že rozhodnutí je jen na tobě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19981
28.9.18 13:49

Když k tomu nemám vztah a ani finance tak bych moc nepřemýšlela

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5500
28.9.18 13:49

Na potrat bych nešla. Když jsi radši bez partnera, není důvod ho k dítěti vyžadovat, to by stejně partnerství neudrželo. Vzhledem k tomu, že dotyčný předpokládám práci má, finančně bys na to sama být neměla.

Po dítěti extra netoužit je jiné, než kdybys k tomu měla přímo odpor. Myslím, že ten vztah se vytvoří časem (já mám dítě chtěné, i přesto se mi střídají pocity z „to je super“ na „teď budu omezená v tom a tom“ až k „doprkvančic, je to na celej život“ ;) ).

Přikládám obrázek z netu, můj syn takhle na utz v 10. tt vypadal, krásně mu tlouklo srdce. Prostě malý člověk.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5120
28.9.18 14:03

Dite bych si nechala. Jasne, ze se neradujes - neplanovala jsi to, nemas partnera, ani moc financi. Pokud to vylozene nemas tak, ze deti nechces, tak si ho nech. Nemit k detem vztah, je taky celkem normalni, ne kazdy se musi rozplyvat nad cizima detma. Vlastni dite je neco uplne jineho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5
28.9.18 14:04
@rozand píše:
Na potrat bych nešla. Když jsi radši bez partnera, není důvod ho k dítěti vyžadovat, to by stejně partnerství neudrželo. Vzhledem k tomu, že dotyčný předpokládám práci má, finančně bys na to sama být neměla.

Po dítěti extra netoužit je jiné, než kdybys k tomu měla přímo odpor. Myslím, že ten vztah se vytvoří časem (já mám dítě chtěné, i přesto se mi střídají pocity z „to je super“ na „teď budu omezená v tom a tom“ až k „doprkvančic, je to na celej život“ ;) ).

Přikládám obrázek z netu, můj syn takhle na utz v 10. tt vypadal, krásně mu tlouklo srdce. Prostě malý člověk.

Ne odpor k němu nemám, mě spíše mrzí, že z něj nemám radost a není chtěné a bojím se tak jaký vztah bych k němu měla po porodu. A taktéž, že nemám vlastní zázemí ani oporu v partnerovi :( Otec pracuje, alimenty by snad platil. Použili jsme kondom, spala jsem jen s ním, ale jsem těhotná, takže mi z toho vychází že to muselo selhat. Antiko ze zdravotnch důvodů brát nemohu. Myšlenka na potrat ve mě moc pěkné pocity nevyvolává. Jinak těhotenství vypadá že je v pořádku a taky tak nejspíš v poklidu bude probíhat, před týdnem mi gynekoložka dělala UTZ, SA+ a nemám ani extra nevolnosti. Ano, ty fotky znám. Děkuji ti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5415
28.9.18 14:04

@rozand nevim, zda takove obrazky vytrhnou zenu, ktera mluvi o plodu jako o „tom“. Ani zda je fajn nekoho presvedcit takto „pres city“.
Jsou zeny, ktere se perfektne postaraji o ditko i pres to, ze vztah neni uplne 100%, ale jsou taky deti, ktere tim vylozene trpi - nedostatkem nejen treba materialne, ale predevsim stran nejake sounalezitosti, vice citu od matky atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5500
28.9.18 14:11

@Hanulka2016 Mám matku narozenou po nepodařeném potratu v 7. MĚSÍCI ;) . Tohle všechno dobře znám, přesto je ona za svůj život vděčná (a to měla rodiče, kteří k ní měli skutečně ten odpor).

@Helca822 Neměla jsem radost celý první trimestr i kus druhého, fakt bych to podle toho neposuzovala. Nepůsobíš citově ploše a už to, že o tom takhle přemýšlíš, znamená zájem o citový život toho dítěte, to je pozitivní. Řekla bych, že je to prostě tak, jak to mělo být, nejde o vysokou pravděpodobnost, navíc máš hraniční věk. Ne každé dítě musí být vymodlené. To neznamená, že nebude milované, až ho budeš mít v náručí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14313
28.9.18 14:20
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit. Je mi 36 let a jsem poprvé těhotná, bohužel nemám partnera, selhal kondom. Tomu muži je v podstatě jedno, zda si dítě nechám, je mu 45 let a bezdětný. Ale na 99% to vypadá na to že bych byla svobodná matka, prostě si jako dva lidi nerozumíme, na to abychom zacali bydlet spolu. Partnera nemám, protože mi vyhovuje být spíše sama za sebe, ale v případě těhotenství a mimina si to neumím představit. Vlastní byt nebo dům nemám. Práci mám, sice ne moc dobře placenou, většina peněž jde na podnájem. Jsem v desátém týdnu a zjistila jsem to před týdnem, po návratu ze zahraničí. K dětem v podstatě žádný vztah nemám, k tomu co roste ve mě taktéž ne, vůbec se z něj neraduji, mám k tomu spíše neutrální vztah (někdy pozitivnější a někdy negativnější). Stále zvažuji, zda si jej nechat nebo ne, moc času nezbývá. Jak byste se rozhodli vy? Když víte, že budete sama a extra po dítěti netoužíte? :think:

To musíš vědět sama podle toho co píšeš…bys si dítě nenechala.10tyden už je ale dost…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5
28.9.18 14:23

@rozand mě se nikdy nespustily biologické hodiny, žádná touha po dítěti a proto jsem dítě nikdy v minulosti neplánovala. moje mateřské city, které to dítě bude potřebovat se prostě zatím nenastartovaly. ono mít z něj radost a dát mu lásku je pro něj jistě víc než standardní nebo nadstandardní materiální zabezpečení. :nevim: třeba to teprve přijde já nevím. ale myslím že u maminek, které mají děti chtěné, tam už to díkybohu bylo alespon před otěhotněním. vím, že mám hraniční věk. vím, že po interrupci bych už nemusela mít děti. a kdy taky? ve čtyřiceti? a právě tohle je jediný argument, který mám pro to si jej nechat. a pak jsou další desítky proč ne :( já jsem prostě jen zmatená a asi to potřebuju někomu říci

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3667
28.9.18 14:37

Ještě je tu možnost dítě odnosit a dát ho potom k adopci nějakému páru, který dá dítěti jistě mnoho lásky a citového zázemí. Ale to už je opravdu varianta pro těhotnou, která své dítě opravdu nechce nebo by se např. materiálně o něj nemohla postarat. Škoda zabít zdravý život, když jinému může změnit život jen a jen k pozitivnímu ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2236
28.9.18 14:41

No na potrat bych v 10tt už fakt nešla, já bych teda nešla ani dřív, to by musel být opravdu nějaký mega důvod typu znásilnění, nebo kdyby mi bylo 15 apod… Ale máš teď do porodu ještě dost času přemýšlet o tom, jestli to dítě budeš chtít vychovávat nebo ne. Pokud k němu nezacnes cítit nic, můžeš ho dát k adopci. O takové miminko se zájemci „poperou“.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17715
28.9.18 14:45

Bud rada,ze jsi tehotna i za takove situace,uz jsi ve veku, kdy by ses taky ditete uz nemusela dockat a nakonec by jsi potratu litovala. Uvidis, ze az budes citit pohyby a poroste ti brisko, tak se vse zmeni. A pokud ne, muzes ho dat k adopci a udelas nekoho druheho stastnym! Potrat neni dobra volba.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5500
28.9.18 14:56

@Helca822 Mně taky žádné hodiny netikají, pro dítě jsme se rozhodli rozumem, ne že bychom po něm toužili. A nemyslím si, že proto budeme špatní rodiče.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová