Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co obnáší potrat v 11. týdnu?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.9.18 15:36
ve 36 to muže být jediná nebo poslední Tvá šance mít dite, takže bych volila podle toho. Mám dvě kamarádky, jedna 38, druhá 41, obě zoufale touží po chlapovi, jedna i po dětech, druhá absolutně ne, takže se nedá zobecnit co je správně… Já bych si ho nechala, aspoň “na stará kolena” nebudeš sama, případně dala po narození k adopci, v 10tt bych se ho nedokázala jen tak zbavit. Přeji Ti hodně štěstí v rozhodování a hlavně abys svého rozhodnutí nikdy později nelitovala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.18 15:50
Mi se zrovna nehodilo ani jedno otěhotnění. Jako na potvoru v obou chvílích nabídka na super práci, málo peněz, nevyřešene bydlení. K dětem úplně vztah nemám, starší dítko je velmi náročné a jsem na ně většinu času sama. Manžel v práci a nikdo jiný moc taky není. Přesto do toho jdu už podruhé, poplakala jsem si, že musím odsunout svoje plány a sny… Nemohla bych se vzdát ani jednoho.
- Citovat
- Upravit
28.9.18 16:00
A co tvoji rodiče-pomahali by ti?? Máš aspoň něco nasetreno?? Rozhodovala bych se i podle toho … Jinak jsem spíš pro dítě si nechat, ale není to dobrá situace..36 není ještě úplně konečná…třeba potkáš do roka muze se kterym dítě budeš chtít a i on ho bude chtít..jenže to nikdy nevíš a taky nevíš jestli po potratu to půjde …a taky ty výčitky jedno dítě jsem nenechala žít a druhé i když s jiným muzem už bych chtěla…asi bych na to stále myslela …vztah k dětem jsem také neměla vůbec a vše přišlo až po narození dítěte (a to také ne hned)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 16:15
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit. Je mi 36 let a jsem poprvé těhotná, bohužel nemám partnera, selhal kondom. Tomu muži je v podstatě jedno, zda si dítě nechám, je mu 45 let a bezdětný. Ale na 99% to vypadá na to že bych byla svobodná matka, prostě si jako dva lidi nerozumíme, na to abychom zacali bydlet spolu. Partnera nemám, protože mi vyhovuje být spíše sama za sebe, ale v případě těhotenství a mimina si to neumím představit. Vlastní byt nebo dům nemám. Práci mám, sice ne moc dobře placenou, většina peněž jde na podnájem. Jsem v desátém týdnu a zjistila jsem to před týdnem, po návratu ze zahraničí. K dětem v podstatě žádný vztah nemám, k tomu co roste ve mě taktéž ne, vůbec se z něj neraduji, mám k tomu spíše neutrální vztah (někdy pozitivnější a někdy negativnější). Stále zvažuji, zda si jej nechat nebo ne, moc času nezbývá. Jak byste se rozhodli vy? Když víte, že budete sama a extra po dítěti netoužíte?
po prasklém kondomu jsou tu tabletky.„po“.Nechápu, že to ve svých letech nevíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 16:26
@Burj Chalifa já si nejsem vědoma toho, že by praskl a byl prázdný po vytažení, bohužel jsem jej nezkoumala. takže kdybych to věděla, jistě bych tabletku PO využila, jsem si její existence vědoma. ale vzhledem k tomu že jsem těhotná, a neposkvrněné početí to asi nebude, tak se něco stát muselo. jinak první menstruace po tom sexu mi proběhla normálně. tolik ke kondomu a tabletce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 18:54
@Helca822 píše:
Jinak ostatním děkuji za názory
Nám se chtěné dítě podařilo po 2.5 letech a když jsem byla těhotná, tak jsem si břicho nehladila, nemluvila s ním atd. Kamarádka se mě pořád ptala jaký to je cítit pohyby…tak říkám…že nevím. A ona..a máš ho ráda..cítíš k němu něco? Tak odpovídám…že nějaký cit tam je, ale ne extra velký.. říkám jí, že to určitě přijde po porodu, až ho uvidím. A přišlo 
No ségra má 35 let a chlapa nemá. Myslím, že ji ujíždí vlak a ona to moc dobře ví, přitom dítě by chtěla moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 19:22
No…nejsi v jednoduché situaci. Já osobně to cítím tak, že už tady něco je, už něco vzniklo, už se to prostě stalo. Nikdy už to nebude stejné, jako když to tu nebylo. Pro mě je to hotové dítě, jiní tomu tak třeba ještě neříkají. Fakt je ten, že když půjdeš na interrupci, budeš s tím žít do konce života. Když si dítě necháš, tak to máš také na doživotí. Když ho dáš k adopci - tak je to stejné. Prostě už nikdy to nebude jako předtím. A teď s čím se ti bude líp žít? Já osobně bych měla spíš tendenci zabojovat a dát dítěti a sobě šanci. Už jen proto, že jsem dospělá a rozhoduji o někom, kdo je na mě závislý a nemůže se bránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 19:37
@Masina píše:
No…nejsi v jednoduché situaci. Já osobně to cítím tak, že už tady něco je, už něco vzniklo, už se to prostě stalo. Nikdy už to nebude stejné, jako když to tu nebylo. Pro mě je to hotové dítě, jiní tomu tak třeba ještě neříkají. Fakt je ten, že když půjdeš na interrupci, budeš s tím žít do konce života. Když si dítě necháš, tak to máš také na doživotí. Když ho dáš k adopci - tak je to stejné. Prostě už nikdy to nebude jako předtím. A teď s čím se ti bude líp žít? Já osobně bych měla spíš tendenci zabojovat a dát dítěti a sobě šanci. Už jen proto, že jsem dospělá a rozhoduji o někom, kdo je na mě závislý a nemůže se bránit.
Taky to tak vidim.
Na druhou stranu zalezi jen a jen na zakladatelce.
Pokud je moznost zivot prozit s ditetem nebo bez neho, tak ja bych sama byt rozhodne nechtela. Muze to byt partak do konce zivota. Pokud by to slo zvladnout, tak bych zabojovala.
My ted mame nejake problemy v rodine a s detmi je vse komplikovanejsi. Na druhou stranu mame diky detem dobrou naladu a motivaci se posunout dal, i kdyz nas svazuji. Takze radeji narocnejsi zivot s detmi nez pohodli a sama. Tak to vidim aspon ja.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.18 20:21
@Helca822 dítě bych si nechala. Pokud bys i po porodu věděla, že ho nechceš, můžeš ho dát k adopci a věř, že by mělo lásky dostatek.
Zažila jsem v nemocnici holky, co potrat chtěly a po zákroku by to chtěly vrátit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.9.18 20:51
Tak ja sice deti vzdycky chtela, ale tehotenstvi prislo dost nevhod… Po potrvzeni tehotenstvi jsem se rozbrecela a opravdu to nebylo stestim… I v porodnici to bylo dost narocne, ale nejak jsem k diteti nikdy nemela vyslovene negativni pocity, spis me stvali okolnosti a lidi okolo… Takze u me neplanovane a v podstate nechtene(nechtela jsem byt tehotna v ru dobu a s tim clovekem, kdyb to slo „pauznout“ a male pak jen pozmenit pulku DNA, brala bych to, ale uplne stopnout ten zivot pro me bylo neprijatelne) tehotenstvi nevyustilo v nechtene a nemilovane dite… No a otec ditete a malou stal a stoji, ale to mi prijde jako vedlejsi okolnost…
- Citovat
- Upravit
28.9.18 21:03
Nejsi v jednoduché životní situaci, ale miminko bych si nechala. Za pár let to budeš vidět jinak a budeš si říkat, jak jsem tak mohla uvažovat? Obohatí tě na celý život. Přeji hodně sil a vše zvládneš, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.22 14:48
@Althya
Dobrý den
Já jsem třeba také v 11tydnu a musím jít na operaci kvůli toho že miminko přestalo růst a nejde mu srdíčko. Bylo to moje první těhotenství a dopadlo takhle. A také bylo vše v pořádku a pak mi doktor řekl že už je bohužel mrtvé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
