Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potřebuju vychovat ?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.9.12 18:24
Potřebuju vychovat ???
Mám problém s mužem. Ráno se děti vzbudily a začala mezi nima hádka. Hodinu jsem poslouchala mamííí a stížnosti. Muž v klidu spal a mě začali téct nervy, takže když s úsměvem vplul mezi nás, tak jsem byla nasr..á a na jeho srandičky, jsem reagovala jenom naštvaným výrazem a slovy udělej s něma něco, já jich mám plné zuby. A tím to začalo. Jsem prý horší než ty děti, zkazila jsem mu náladu, místo abych se na něho usmívala, tak jsem mu zkazila celý víkend. S dětma byl úplně v pohodě a já jsem ta největší kr..a, která neumí krotit své pocity. Před obědem odešel a doted je pryč. To je u nás scénář, tak co 3 dny. Jakmile se přestanu usmívat nedá se se mnou vydržet, mám se nad sebou zamyslet jak se chovám, ženská má být milá a něžná, aby chlap měl radost z toho být doma. Jak to mám ale udělat? Zamýšlím se nad sebou pořád jestli jsem fakt tak hrozná? To je přece normální, že nemám náladu, jsem smutná, naštvaná, tak proč to vždycky vztáhne na sebe, že jsem mu chtěla zkazit náladu? Pak se mnou přestane mluvit, dokud si pořádně neposypu hlavu popelem a neuznám chybu. Já nechci být pořád trestaná, jak malé dítě. Pošli ho do pr… mi nepište, protože jsem slušná a hodná. On se chová k celé rodině super, ale já jsem asi k němu málo dokonalá. Nevíte jak na něho reagovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Sayonare
Theo-dora
22.9.12 18:33
Do prd.le ho můžeš klidně poslat i s úsměvem 
. Nebo děti nauč ať budí tatínka, já je to učila od malička. Snídani a ranní kávu prostě dělá manžel. A nebo je nauč zapnout si pohádky a večer připrav na stůl piškoty, křupinky či něco jiného, to také zabírá 
- Citovat
- Upravit
22.9.12 18:35
Tak tak.....hned bych je poslala za ním…
Nasaď úsměv celodenní a cul se na něj od rána do večera…a až se děti začnou hádat, hned je pošli za tatínkem.....at jejich spory vyřeší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Caty
22.9.12 18:35
No, příště až se začnou děti pošťuchovat, tak tam nechoď, vbuď mužíčka ať je jde srovnat on a ty spi dál. A on se na domácnosti taky podílí, že bys mu přenechala pár úkolů, ať máš náladu se taky usmívat.
- Citovat
- Upravit
22.9.12 18:38
Úsměv za každých okolností mi prostě nejde. Já to potřebuju mít tu možnost dát průchod emocím a neumím se pořád kontrolovat, aby on byl spokojený. Vy to fakt umíte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:41
Až mě naštvou v práci, tak pošlu šéfovou taky za ním, že se mě to netýká. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:44
Máš nárok na všechny formy emocí a nemyslím si, že se usmívat jak hovádko něco vyřeší, protože pak budeš ještě naštvanější na sebe, chce to jen trochu delegovat problémy i na tatínka…pak je vidět, jak se usmívá on, když toho má plný kecky a už neví co dál 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:47
Normoš se domluvte ať vstává on, když budeš vyspalá a v klidu můžeš se usmívat do aleluja
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:51
On doma pomáhá normálně, nakoupí, je schopný navařit, o děti se postará, děti ho zbožnují, vydělá prachy a k tomu je pořád v klidu, usměvavý, vymóděný, navoněný. Já u něho neznám stav, kdy je vynervovaný a kříčí na mě nebo na děti. U nás se o všem vedou diskuze, které mají vést k tomu, abychom si uvědomili svou chybu a příště ji neopakovali. Já si s ním připadá čím dál víc, jak neschopná hysterka. A čím víc se kontroluju, tím se cítím hůř. Já mám doma pana dokonalého a vůbec se dokonale necítím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:57
Jé, jak se v tom poznávám… Když funguju, je uvařeno a uklizeno, tak mě miluje a je šťastnej muž, ale jakmile se vzteknu, blbě podívam nebo nedej bože brečim (po překladu do manželova slovníku hysterčim a chovam se jako psychopat, přestože mam všechno), tak bych se měla nad sebou zamyslet, nebo jít za psychiatrem, protože mam kvůli němu všechno a jen si válim šunky doma… Kdybych znala radu, tak mam asi nejšt´astnější život na světě, protože mi někdy dává najevo, jak je dobrej chlap a já se neumim chovat… Sama vim, že nejde se pořád jenom smát a nemyslim si, že bych byla nějaká semetrika, staram se o domácnost, o děti, každý den má teplé večeře, vypráno, atd, atd a když pak mluvim s jeho kamarádem, tak se dozvídam, že nejsem ta v pohodě holka do nepohody, že se se mnou nedá bavit o všem a že ty kyselý ksichty mu nestojí ani za ty vyžehlený košile… Nevim, jak u Tebe, ale muj muž třeba nikdy v životě nebydlel sám a nevidí, co obnáší starost o rodinu. A nejvíc mě dostává, že s bejvalkou nejen že mě všechno doma v pořádku (uklizeno, uvařeno), ale navíc to byla holka do nepohody… Ale proč ji tenkrát teda tak podváděl, asi to byla fakt anděl a dopřála by mu vśechno a na to já nemam… Takže ano, taky se neumim smát 24/7 a někdy mam pocit, že jsem fakt divná ženská, podle toho, co mi řiká… A i sama si řikam - je to ve mě, jsem semetrika? A nevim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:58
@samsona píše:
On doma pomáhá normálně, nakoupí, je schopný navařit, o děti se postará, děti ho zbožnují, vydělá prachy a k tomu je pořád v klidu, usměvavý, vymóděný, navoněný. Já u něho neznám stav, kdy je vynervovaný a kříčí na mě nebo na děti. U nás se o všem vedou diskuze, které mají vést k tomu, abychom si uvědomili svou chybu a příště ji neopakovali. Já si s ním připadá čím dál víc, jak neschopná hysterka. A čím víc se kontroluju, tím se cítím hůř. Já mám doma pana dokonalého a vůbec se dokonale necítím.
Hele, sice to zní jako že máš doma pana dokonalýho, ale fakt bych mu nakopala p*del, i když to nechceš slyšet Takhle se teda pan doonalý nechová. Pan dokonalý nás především miluje takové, jaké jsme, ne? Já bych se nechtěla před svými nejbližšími přetvařovat. Když mě naserou, maj přece mít možnost to pěkně vidět 
Jestli ne, tak si můžu rovnou místo xichtu nalepit široký úsměv… Dej to panu nedokonalýmu přečíst jako námět k zamyšlení a schválně za jak dlouho uzná on svoji chybu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 18:59
@samsona píše:
On doma pomáhá normálně, nakoupí, je schopný navařit, o děti se postará, děti ho zbožnují, vydělá prachy a k tomu je pořád v klidu, usměvavý, vymóděný, navoněný. Já u něho neznám stav, kdy je vynervovaný a kříčí na mě nebo na děti. U nás se o všem vedou diskuze, které mají vést k tomu, abychom si uvědomili svou chybu a příště ji neopakovali. Já si s ním připadá čím dál víc, jak neschopná hysterka. A čím víc se kontroluju, tím se cítím hůř. Já mám doma pana dokonalého a vůbec se dokonale necítím.
A tenhle popis sedí 100% na mého muže, taky se stará, vaří, chodí s klukem na fotbal, vyděláava a k tomu nezakomplexovaný, vše řeší pragmaticky atd., mohla bych víceméně parafrázovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.12 19:05
Martino, mluvíš mi z duše. On žije sám od 18 let, všechno si vždycky vyřídil, zařídil. Přijde mi, že nikoho nepotřebuje, všechno si ošéfuje sám. Se mnou prý je jenom proto, že mě miluje. To není moc fajn pocit, vědět, že mě nepotřebuje. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
