Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nevíte někdo nebo co udělat, aby mě přijmul a neměl na mě takový názor? Dost mě to mrzí a mou přítelkyní společně s její mámou také a já nechci, aby to tak byl …
Co Ty chceš nebo nechceš - to je naprosto bezvýznamné! Je to mimo Tvou kontrolu.
První důležitá zpráva:
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Pochopila jsi?
Druhá důležitá zpráva:
Největší překážkou není otčím, ale Tvá partnerka. Je sice dospělá, ale citově nevyvinutá. Je nezdravě vázaná na svou rodinu, hlavně na otčíma. Není na 100% na Tvé straně. Nemůžeš se na ni spolehnout. Nepodpořila Tě když bylo třeba Tě podpořit. To ona je ten nejslabší článek vašeho vztahu.
Otčím váš vztah rozbít nemůže. Ona ano.
Příspěvek upraven 15.05.23 v 08:00
No, za to auto se mohl pred policajtama poradne zapotit, ale nevyuzilas to.
Porad jeste to muzes resit.
A pritelkyne muze dat doma rec, ze dokud se milostpan neuklidni, tak tam jezdit nebude.
Nechavate si ublizovat a divite se, ze se to zhorsuje
.
@Tala20 píše:
Co Ty chceš nebo nechceš je naprosto bezvýznamné! Je to mimo Tvou kontrolu.První důležitá zpráva:
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.Pochopila jsi?
Druhá důležitá zpráva:
Největší překážkou není otčím, ale Tvá partnerka. Je sice dospělá, ale citově nevyvinutá. Je nezdravě vázaná na svou rodinu, hlavně na otčíma. Není na 100% na Tvé straně. Nemůžeš se na ni spolehnout. Nepodpořila Tě když bylo třeba Tě podpořit. To ona je ten nejslabší článek vašeho vztahu.
Otčím váš vztah rozbít nemůže. Ona ano.
Příspěvek upraven 14.05.23 v 21:15
Souhlas. Přítelkyně je mladá a neumi rozpoznat na či straně je chyba. Možná tak za dalších kolik let dospěje.
Za me raději o ruku zatím nežádat. Dokud tam bude figurovat ON, bude peklo.
Nemůžeš nikoho donutit, aby tě měl rád. Ukončila bych to a našla si někoho jiného, jehož rodina tě bude mít ráda. Ty špatné vztahy v rodině člověka trápí s přibývajícími léty víc a víc. Bohužel mluvím z vlastní zkušenosti.
@Tala20 píše:Souhlas. Přítelkyně je mladá a neumi rozpoznat na či straně je chyba. Možná tak za dalších kolik let dospěje.
Co Ty chceš nebo nechceš je naprosto bezvýznamné! Je to mimo Tvou kontrolu.První důležitá zpráva:
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.
Otčíma partnerky nikdy nepředěláš; přestaň zbytečně fantazírovat.Pochopila jsi?
Druhá důležitá zpráva:
Největší překážkou není otčím, ale Tvá partnerka. Je sice dospělá, ale citově nevyvinutá. Je nezdravě vázaná na svou rodinu, hlavně na otčíma. Není na 100% na Tvé straně. Nemůžeš se na ni spolehnout. Nepodpořila Tě když bylo třeba Tě podpořit. To ona je ten nejslabší článek vašeho vztahu.
Otčím váš vztah rozbít nemůže. Ona ano.
Příspěvek upraven 14.05.23 v 21:15
@Serpentini píše:
Nemůžeš nikoho donutit, aby tě měl rád. Ukončila bych to a našla si někoho jiného, jehož rodina tě bude mít ráda. Ty špatné vztahy v rodině člověka trápí s přibývajícími léty víc a víc. Bohužel mluvím z vlastní zkušenosti.
Tak divej… nemá ji rad jen otčím a ten tu taky nebude věčně…
@Malá bobina píše:
Tak divej… nemá ji rad jen otčím a ten tu taky nebude věčně…
Tak holce je 24 let, takže otčímovi bude lehce přes pade. Tak ten tu klidně bude dalších třicet let plných hádek a zbytečného stresu. Já už bych do toho dneska znovu nešla.
Upřímně, s tou žádostí bych si to ještě rozmyslela. Podle mě by se za tebe tvoje přítelkyně měla postavit a mnohem důrazněji se proti otčímovi vymezit. Ty si za to taky trochu můžeš sama, kryješ jeho sviňárny, neřešíš to, nebráníš se a jediným výsledkem je to, že se jeho výpady vůči tobě zhoršují. A když nakonec dostane zaslouženě na budku, tak jsi ještě ta špatná ty a slečna trucuje u něj doma. Vždyť to krucinál byl i její domov, který narušil agresor, její přítelkyně tam byla bezdůvodně napadená! Prostě buď ona udělá doma pořádek a otčím dostane jasně na srozuměnou, že tvou osobu bude nadále zdvořile ignorovat a respektovat jakožto životní partnerku své „dcery“. Nebo bych ten vztah asi ukončila, protože tohle je fakt peklo s velkým špatným do budoucna.
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu sem pro radu a tak trochu se svěřit. Jistě budete chápat proč píši anonymně.
Jen předem prosím zdržte se zbytečných narážek vůči lgbt komunitě, s mojí přítelkyní jsme typu, že to nikam „necpeme“ a nenutíme nikoho do toho.Mně je 28 a jí je 24, obě dvě se známe deset let, z toho vztah máme osm let. Na začátku našeho vztahu měla doma „coming out“, sdělila to pár přátelům a příbuzným. Všichni to vzali dobře, hlavně její máma, která mě měla ráda už od začátku co jsme se začali bavit a scházet. Ovšem jejímu otčímovi se to nelíbilo. Je „stará škola“. Před cca čtyřmi lety jsme se odstěhovali do Rakouska kvůli mé kariéře kde hraji profesionálně basketbal. Všichni s tím souhlasili až na něho. Ze začátku to bylo složité než jsme se odstěhovali, protože mě slovně napadal a začal mě urážet, především měl neustálé kecy, že jim jí chci vzít, zakážu jí, aby se s nimi vídala, určitě jí fyzicky ublížím atd. Přitom bydlí cca dvě hodiny od nás a vídají se spolu 2-3× týdně, takže nevím co má za problém. Pokaždé co je u nich, tak jí otčím přemlouvá, aby se semnou rozešla, jaký jsem špatný člověk, že nic v životě nedokážu apod. Nechci jí zakazovat, aby tam jezdila, protože jen přeci ona ho bere jako tátu a její mámu by to potom zničilo a jí také..
Jednou to zašlo až tak daleko, že mi poškrábal auto. Měla jsem ani ne týden nové auto, parkovala jsem venku večer před vjezdem. Měl to k nám necelých deset minut autem.. Poté co jsem ráno zjistila, že auto je poškrábáné, podívala jsem se na kamerový záznam. Po celou dobu mi tvrdil, že to není on, poté se přiznal a řekl mi, že si za to mohu sama, že jim chci ukrást dceru. Nijak jsem to neřešila, šla jsem dál, přítelkyni jsem to nechtěla říct, protože ho má ráda a nechtěla jsem, aby v jejich očích byl špatný.
Před rokem až do teď někdy mi přes sms (Pokaždé přes jiné číslo.) zasílá výhružné zprávy, předtím dost často, nyní 2× za měsíc. Nechci to nijak řešit, jen přeci chci s nimi vycházet dobře, především s ním.
Jednou před rokem k nim přítelkyně po celé tři týdny nepřijela, protože jí nebylo dobře (Byla nemocná.) Psali a volali si spolu skoro každý den, on si to, ale vyložil, že určitě jsem jí něco udělala, držím jí doma, zakazuji jí, aby se s nimi stýkala, no prostě úplné kraviny. Tak tedy přijel k nám ve všední den k večeru. Nevěděli jsme, že má přijet. Přelezl plot, protože branka byla zavřená. Začal někdo strašně bouchat, kopat do dveří a řvát, nevěděli jsme co se děje. Podle hlasu jsme poznali, že je to on, tak jsme otevřeli, ale byla to chyba, protože mě napadl. Snažil se mi vrazit, ale jelikož je menší než já, tak se mu to naštěstí nepovedlo, ale v tu chvíli zareagoval náš pes, kterého máme někdy v bytě a ten se mu zakousl do lýtka. Kopl ho až pes kvíkl, to jsem, ale už nedala já a dostal pěstí. V tu chvíli přítelkyně na mě změnila veškerý pohled a na necelý měsíc k nim šla bydlet než se to vyřešilo. Vím, byla to z mé strany chyba a neměla jsem to dělat, ale bylo toho na mě nějak moc.. Otčím se přiznal, že mě nemá rád, což už víme všichni dávno a nechce, aby jsme spolu byli, tak proto to vše dělal. Má přítelkyně naštěstí na něj trochu změnila pohled, ale pořád ho má ráda a bere ho jako tátu, což já beru a chápu to, ale pořád když může, tak dělá zle..
Před čtvrt rokem jsem trochu víc přemýšlela a došlo mi, že ten vztah chci posunout dál než je teď. Chci jí požádat o ruku, ale je tam to ALE.. Vím, že celý její rodině to vadit nebude, hlavně její máma z toho bude mít radost, ale je tady pořád ON.. Nevím co se bude dít pak dál, když jí požádám o ruku a řekne to rodině a svým přátelům. Nevím hlavně jak na to bude reagovat on, když vím jak reagoval na mě do teď. Popravdě mám trochu strach..
Teď o tom přemýšlím, že jí požádám o roku a domluvíme se spolu co a jak, její mámě to určitě řekneme..
Tímto se Vás také chci zeptat, nevíte někdo nebo co udělat, aby mě přijmul a neměl na mě takový názor? Dost mě to mrzí a mou přítelkyní společně s její mámou také a já nechci, aby to tak byl, ale prostě nevím co dál..
Omlouvám se za tento příspěvek, ale chtěla bych vědět Vaše názory a rady, předem děkuji za případné odpovědi!
Tvoje partnerka je nevyzrálá a podivně závislá na rodičích.
Jako otec se tě snažil zmlátit, kopl psa co tě bránil a když dostal co zasloužil tak bude ještě uražená? Jako sorry, už v tu dobu bych spíš přemýšlela nad rozchodem než nad svatbou.
No, je mi tě strašně líto.. Měla bys postavit sebe na první místo a né svoji přítelkyni. Měla bys ji popravdě říct, co se vše dělo a oznámit ji, že přemýšlíš nad trestním oznámením. To, co ten pošahanec dělá, je totálně extrém. Hlavně si myslím, že je to projev jeho homofobie, a to se bohužel už asi nezmění
.. Pokud tě i ona opravdu miluje a otevře oči, tak dokáže svého psycho otce odříznout - třeba by mohla zasáhnout i její matka. Vím, jak jsou tyhle rodinné vztahy u homosexuálních párů náročné, taky si tim procházíme s přítelkyní a i když ji miluji, tak bych tohle asi nezvládla.. Zkus ji to vše říct a uvidíš, jak se k tomu postaví. Pokud se „probere“ a bude stát za tebou, tak je to největší důkaz lásky z její strany a nebála bych se žádosti o ruku. V opačném případě bych si našla vyspělejší ženu, která má fajn rodinu
(nebo aspoň rodinu, která tě nebude ničit)
Vubec se ti nedivim, ze mas strach z reakce toho psychopata, kdyz uz ti ted vyhrozuje a napada te ve vlastnim bydleni. Neres to, jak to zaridit, aby te otcim prijal. Res to, proc se za tebe partnerka nepostavi. Dokud od ni nebudes mit dostatecnou podporu, minimalne ze nepujde na mesic trucovat k nekomu, kdo ti psychicky a i fyzicky ublizuje, tak na nejakou svatbu vubec nepomyslej. Chyba je ovsem trochu i na tve strane - proc jsi nerekla pritelkyni, ze to on ti poskrabal auto? Zes nechtela, aby byl v jejich ocich spatny je sice moc hezke, ale kdyz ji budes tyto veci tajit, tak ona nebude mit obrazek, s kym ma to docineni, aby se te mohla zastat. ![]()
Schovávej si ty zprávy, to už asi dost hraničí (možná už to je za hranou, právník nejsem), kamerové záznamy máš taky a přiznání by bylo nejlepší mít asi taky nahraný. Tohle všechno se ti může hodit, navíc tě proboha napadl! Měla si se vymezit už dávno. Zakazovat partnerce vídat se s rodinou nemůžeš, ale dost tě to ovlivňuje. Jak už tu padlo, ten člověk je asi homofob, nedokážu si představit, že by se takhle choval k chlapovi, kterej by byl normální, ale od něj by asi dostal na budku dřív. Na tebe si prostě dovoluje. Takový vztah bych teda hodně promyslela a na žádost o ruku nepomýšlela vůbec.
Příspěvek upraven 15.05.23 v 11:20
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu sem pro radu a tak trochu se svěřit. Jistě budete chápat proč píši anonymně.
Jen předem prosím zdržte se zbytečných narážek vůči lgbt komunitě, s mojí přítelkyní jsme typu, že to nikam „necpeme“ a nenutíme nikoho do toho.Mně je 28 a jí je 24, obě dvě se známe deset let, z toho vztah máme osm let. Na začátku našeho vztahu měla doma „coming out“, sdělila to pár přátelům a příbuzným. Všichni to vzali dobře, hlavně její máma, která mě měla ráda už od začátku co jsme se začali bavit a scházet. Ovšem jejímu otčímovi se to nelíbilo. Je „stará škola“. Před cca čtyřmi lety jsme se odstěhovali do Rakouska kvůli mé kariéře kde hraji profesionálně basketbal. Všichni s tím souhlasili až na něho. Ze začátku to bylo složité než jsme se odstěhovali, protože mě slovně napadal a začal mě urážet, především měl neustálé kecy, že jim jí chci vzít, zakážu jí, aby se s nimi vídala, určitě jí fyzicky ublížím atd. Přitom bydlí cca dvě hodiny od nás a vídají se spolu 2-3× týdně, takže nevím co má za problém. Pokaždé co je u nich, tak jí otčím přemlouvá, aby se semnou rozešla, jaký jsem špatný člověk, že nic v životě nedokážu apod. Nechci jí zakazovat, aby tam jezdila, protože jen přeci ona ho bere jako tátu a její mámu by to potom zničilo a jí také..
Jednou to zašlo až tak daleko, že mi poškrábal auto. Měla jsem ani ne týden nové auto, parkovala jsem venku večer před vjezdem. Měl to k nám necelých deset minut autem.. Poté co jsem ráno zjistila, že auto je poškrábáné, podívala jsem se na kamerový záznam. Po celou dobu mi tvrdil, že to není on, poté se přiznal a řekl mi, že si za to mohu sama, že jim chci ukrást dceru. Nijak jsem to neřešila, šla jsem dál, přítelkyni jsem to nechtěla říct, protože ho má ráda a nechtěla jsem, aby v jejich očích byl špatný.
Před rokem až do teď někdy mi přes sms (Pokaždé přes jiné číslo.) zasílá výhružné zprávy, předtím dost často, nyní 2× za měsíc. Nechci to nijak řešit, jen přeci chci s nimi vycházet dobře, především s ním.
Jednou před rokem k nim přítelkyně po celé tři týdny nepřijela, protože jí nebylo dobře (Byla nemocná.) Psali a volali si spolu skoro každý den, on si to, ale vyložil, že určitě jsem jí něco udělala, držím jí doma, zakazuji jí, aby se s nimi stýkala, no prostě úplné kraviny. Tak tedy přijel k nám ve všední den k večeru. Nevěděli jsme, že má přijet. Přelezl plot, protože branka byla zavřená. Začal někdo strašně bouchat, kopat do dveří a řvát, nevěděli jsme co se děje. Podle hlasu jsme poznali, že je to on, tak jsme otevřeli, ale byla to chyba, protože mě napadl. Snažil se mi vrazit, ale jelikož je menší než já, tak se mu to naštěstí nepovedlo, ale v tu chvíli zareagoval náš pes, kterého máme někdy v bytě a ten se mu zakousl do lýtka. Kopl ho až pes kvíkl, to jsem, ale už nedala já a dostal pěstí. V tu chvíli přítelkyně na mě změnila veškerý pohled a na necelý měsíc k nim šla bydlet než se to vyřešilo. Vím, byla to z mé strany chyba a neměla jsem to dělat, ale bylo toho na mě nějak moc.. Otčím se přiznal, že mě nemá rád, což už víme všichni dávno a nechce, aby jsme spolu byli, tak proto to vše dělal. Má přítelkyně naštěstí na něj trochu změnila pohled, ale pořád ho má ráda a bere ho jako tátu, což já beru a chápu to, ale pořád když může, tak dělá zle..
Před čtvrt rokem jsem trochu víc přemýšlela a došlo mi, že ten vztah chci posunout dál než je teď. Chci jí požádat o ruku, ale je tam to ALE.. Vím, že celý její rodině to vadit nebude, hlavně její máma z toho bude mít radost, ale je tady pořád ON.. Nevím co se bude dít pak dál, když jí požádám o ruku a řekne to rodině a svým přátelům. Nevím hlavně jak na to bude reagovat on, když vím jak reagoval na mě do teď. Popravdě mám trochu strach..
Teď o tom přemýšlím, že jí požádám o roku a domluvíme se spolu co a jak, její mámě to určitě řekneme..
Tímto se Vás také chci zeptat, nevíte někdo nebo co udělat, aby mě přijmul a neměl na mě takový názor? Dost mě to mrzí a mou přítelkyní společně s její mámou také a já nechci, aby to tak byl, ale prostě nevím co dál..
Omlouvám se za tento příspěvek, ale chtěla bych vědět Vaše názory a rady, předem děkuji za případné odpovědi!
Určitě bych nežádala o ruku člověka, o kterého se nemůžu opřít a který se za mě neumí postavit. A je přece jedno, jakého je pohlaví. Strašně mi to připomíná příběh moji spolužačky. Poznaly se obě ve velkém městě, začaly spolu žít. Rodina té mladší neustálý tlak, aby se vrátila tady do maloměsta. No, spolužačka kvůli ní opustila práci, přestěhovaly se a v září začala chodit s námi do školy. A v prosinci se rozešla ta místní s tou, která kvůli ní opustila celou rodinu a práci, která měla větší budoucnost, než ta tady. Teď už tady chce zůstat, ale zůstala tu úplně opuštěná. Jen proto, že byla nevyzrálá a nevěděla, co chce, podstatně ztížila život někomu, kdo ji miloval.
Ahoj, jdu sem pro radu a tak trochu se svěřit. Jistě budete chápat proč píši anonymně.
Jen předem prosím zdržte se zbytečných narážek vůči lgbt komunitě, s mojí přítelkyní jsme typu, že to nikam „necpeme“ a nenutíme nikoho do toho.
Mně je 28 a jí je 24, obě dvě se známe deset let, z toho vztah máme osm let. Na začátku našeho vztahu měla doma „coming out“, sdělila to pár přátelům a příbuzným. Všichni to vzali dobře, hlavně její máma, která mě měla ráda už od začátku co jsme se začali bavit a scházet. Ovšem jejímu otčímovi se to nelíbilo. Je „stará škola“. Před cca čtyřmi lety jsme se odstěhovali do Rakouska kvůli mé kariéře kde hraji profesionálně basketbal. Všichni s tím souhlasili až na něho. Ze začátku to bylo složité než jsme se odstěhovali, protože mě slovně napadal a začal mě urážet, především měl neustálé kecy, že jim jí chci vzít, zakážu jí, aby se s nimi vídala, určitě jí fyzicky ublížím atd. Přitom bydlí cca dvě hodiny od nás a vídají se spolu 2-3× týdně, takže nevím co má za problém. Pokaždé co je u nich, tak jí otčím přemlouvá, aby se semnou rozešla, jaký jsem špatný člověk, že nic v životě nedokážu apod. Nechci jí zakazovat, aby tam jezdila, protože jen přeci ona ho bere jako tátu a její mámu by to potom zničilo a jí také..
Jednou to zašlo až tak daleko, že mi poškrábal auto. Měla jsem ani ne týden nové auto, parkovala jsem venku večer před vjezdem. Měl to k nám necelých deset minut autem.. Poté co jsem ráno zjistila, že auto je poškrábáné, podívala jsem se na kamerový záznam. Po celou dobu mi tvrdil, že to není on, poté se přiznal a řekl mi, že si za to mohu sama, že jim chci ukrást dceru. Nijak jsem to neřešila, šla jsem dál, přítelkyni jsem to nechtěla říct, protože ho má ráda a nechtěla jsem, aby v jejich očích byl špatný.
Před rokem až do teď někdy mi přes sms (Pokaždé přes jiné číslo.) zasílá výhružné zprávy, předtím dost často, nyní 2× za měsíc. Nechci to nijak řešit, jen přeci chci s nimi vycházet dobře, především s ním.
Jednou před rokem k nim přítelkyně po celé tři týdny nepřijela, protože jí nebylo dobře (Byla nemocná.) Psali a volali si spolu skoro každý den, on si to, ale vyložil, že určitě jsem jí něco udělala, držím jí doma, zakazuji jí, aby se s nimi stýkala, no prostě úplné kraviny. Tak tedy přijel k nám ve všední den k večeru. Nevěděli jsme, že má přijet. Přelezl plot, protože branka byla zavřená. Začal někdo strašně bouchat, kopat do dveří a řvát, nevěděli jsme co se děje. Podle hlasu jsme poznali, že je to on, tak jsme otevřeli, ale byla to chyba, protože mě napadl. Snažil se mi vrazit, ale jelikož je menší než já, tak se mu to naštěstí nepovedlo, ale v tu chvíli zareagoval náš pes, kterého máme někdy v bytě a ten se mu zakousl do lýtka. Kopl ho až pes kvíkl, to jsem, ale už nedala já a dostal pěstí. V tu chvíli přítelkyně na mě změnila veškerý pohled a na necelý měsíc k nim šla bydlet než se to vyřešilo. Vím, byla to z mé strany chyba a neměla jsem to dělat, ale bylo toho na mě nějak moc.. Otčím se přiznal, že mě nemá rád, což už víme všichni dávno a nechce, aby jsme spolu byli, tak proto to vše dělal. Má přítelkyně naštěstí na něj trochu změnila pohled, ale pořád ho má ráda a bere ho jako tátu, což já beru a chápu to, ale pořád když může, tak dělá zle..
Před čtvrt rokem jsem trochu víc přemýšlela a došlo mi, že ten vztah chci posunout dál než je teď. Chci jí požádat o ruku, ale je tam to ALE.. Vím, že celý její rodině to vadit nebude, hlavně její máma z toho bude mít radost, ale je tady pořád ON.. Nevím co se bude dít pak dál, když jí požádám o ruku a řekne to rodině a svým přátelům. Nevím hlavně jak na to bude reagovat on, když vím jak reagoval na mě do teď. Popravdě mám trochu strach..
Teď o tom přemýšlím, že jí požádám o roku a domluvíme se spolu co a jak, její mámě to určitě řekneme..
Tímto se Vás také chci zeptat, nevíte někdo nebo co udělat, aby mě přijmul a neměl na mě takový názor? Dost mě to mrzí a mou přítelkyní společně s její mámou také a já nechci, aby to tak byl, ale prostě nevím co dál..
Omlouvám se za tento příspěvek, ale chtěla bych vědět Vaše názory a rady, předem děkuji za případné odpovědi!