Práce a roční dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@achesa1 na skolku zatim nemam, k tomu jsem nedospela, abych ji tam dala, vim, ze kolektiv a vse to, co pises je fajn a potreba, ale na to se jeste necitim… snad casem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já začala u prvního chodit na mnohem déle, u druhého už odpočítávám dny. Výčitky jsem neměla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Agrion moc díky, já se snažím si to v sobě srovnat, vlastně jsem to v sobě už srovnané měla, teď se mi to nějak rozházelo, jestli mi rozumíš… jasně, mám kamarádku, ta žije v Anglii a do práce se vracela snad ještě dřív, než v jeho roce… ale to je zahraničí, tady je to jinak… asi na mě teď moc působí okolí, nebo co já vím, když vidím holky sedět na píšku a kecat o ničem a já se vracím uštvaná a mnohdy naštvaná z práce, ptám se sama sebe, zda mi to za to stojí… jenže pak si zase představím, že bez té práce nebudu a nejspíš začnu ze zoufalství sledovat ordinaci v růžové zahradě, jak mi to bude chybět… já v tom měla jasno, najednou prostě nevím, co chci… třeba dnes jsem doma, chtěla jsem uklízet, ale hotovo nemám téměř nic… zítra jdu do práce a nechce se mi tam… asi podzimní deprese…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hadumi co je na mnohem déle? a litovalas nekdy? treba jen na chvilicku, nebo vubec? a co te k tomu vedlo jit tak brzy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila píše:
@zoy jo, to je přesně ten zdravý rozum „dřív to tak bylo a taky to všichni přežili“… ale dnes se pořád řeší to a tamto…
Ale o to nejde, syn třeba od roka jezdí a jezdil v pátek večer k babičce a v sobotu odpo se vracel. Předtím jsme tam jezdili s ním. Nikdy s tím nebyl žádný problém, po mamince se mu nestýskalo, naopak, pokud nemohla babička, byl strašně smutný, že tenhle týden nejede. Tak asi tak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@zoy to já jsem nezažila… a s malou to tak taky praktikovat nejde… nemám tu zkušenost, nedokážu se vžít… čím vic to tu se mnou rozebíráte, tím víc vídím, jak argumentuju sama proti sobě, že fakt zase o tolik nejde, ale nejak se s tim proste ted nemuzu porovnat… mozna je to tim, ze ja sama mela chuvu, sice od dvou nebo od tri let, ale byla se mnou vic, nez oba rodice dohromady… oni chodili do prace a ke me se chovali stylem „hlavne, at je od ni pokoj“… mozna v te babicce je ta svoboda, ze tam chlapecka muzes dat a take nemusis… ja, kdyz mam tu praci jasne danou, nemuzu rano zavolat rict, ze se mi nechce prijit, ze se radsi budu divat na pohadky… proste asi dat dite k babicce mi prijde tak nejak „normalnejsi“, nebo jak bych to rekla, nez nechat ho hlidat kvuli praci… zvlast, kdyz penize, ktery vydelam jsou prijemny, ale neni to zazracna suma a zcela jiste bychom prezili i bez nic…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Necetla jsem vsechny prispevky. Jsem take sestra a vratila jsem se do prace hned jak to slo. Ja mam teda dobry pocit z toho, ze jsou deti dve dny v tydnu s tatinkem a a také, ze si to tatinek zkusi a ze se muzu trochu realizovat ja. O financich nemluve. Mam deti temer tri roky od sebe, pri predstave, ze bych byla 7 let doma, tak mi svihne. Rozhodne bych se nemohla profesne vratit tam odkud jsem odesla. Nemyslim si, ze by jsi dceru sidila. Přijde mi to normalni. Porad tvrdime, ze jsme zapadni zeme, ale co se tyka vychovy, tak společnost je stale nastavena na dobu pred 30 lety.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky,
já jsem přesně ten typ, co chtěl děti snad od malička. Mateřství je pro mě priorita, kariéru jsem cíleně nebudovala…prostě klasická domácí „puťka“ - a jsem s tím ohromně spokojená. ALE - od roka dcery se mi naskytla možnost se vrátit do práce - pracovat z domova a od dvou let dcery chodím také na jeden den v týdnu (+pár hodin home office). A tedy - upřímně mě ani nenapadlo mít kvůli tomu jednomu dni výčitky (a to tam také nechodím kvůli penězům). Jen mě tedy mrzí, že někdy je potřeba něco udělat na rychlo a pod tlakem a já v tu chvíli ten stres přenáším na dceru…v těch chvílích si připadám jako ta nejhorší matka, co místo aby byla prostě primárně matka, tak tu dítě ochuzuje (nechá ho hrát si vedle pracovního stolu, odpovídá na půl pusy a ťuká do počítače). Ale to ty neděláš - ty jsi prostě na den pryč a pak jsi tu pro dítě = s tím bych byla úplně v pohodě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila Proč by jsi měla vařit kulajdu? Proč Tě trápí, jak to mají ostatní? Kdo je zodpovědný za život tvůj a tvojí rodiny? Vařičky kulajd?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila A jestli tě to uklidní, já od jednoho dítěte šla na plný úvazek od 7 měsíců a od druhého někdy v 9 měsících.
A žijem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila Také jsem sestra a chodila jsme na půl úvazek do nemocnice, od synovo 8 nebo 9 měsíců. Byla jsem za to ráda, vypadla z domácího kolotoče, s malým mě to hned doma pak víc bavilo, hlídal ho tatík to bylo tedy priorita pro mě, určitě to prospělo nám všem. Nejlepší směny byli ranní a odpolední - pokrácené pro mě za což jsem dodneska vděčná, vycházeli mi fakt hodně vstříc. Nejvíc mi dávali zabrat dvanáctky o víkendu a to teda hlavně noční ze kterých jsem se časem vzpamatovávala čím dál hůř - zákon schválnosti pracoval a po mé noční syn noc nebo dvě nespal. Po roce a něco jsem otěhotněla a odešla. Mesís jsem si užívala volno a teď mi to zase chybí a to se druhé má teprve narodit 
Každý není na to být doma s děckem za zadkem 
Sumamunárum pokud to půjde i s druhým bych chtěla pracovat - ne tedy vyloženě půl uvazek to bylo hodně hodin. Jeden den v týdnu mi přijde optimální, žádné výčitky bych neměla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila necelý 3/4 úvazek. Nelitovala jsem nikdy. Nejsem ten typ, co chce být doma, připadám si tu hrozně izolovaná, nebaví mě chodit ven s dalšími matkami a povídat si o hovínkách apod. Vždycky jsem byla zvyklá být mezi lidma a tohle (RD) je tak ubíjející.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@azaleila
Jak holky pisi je to o tom jak se s tim srovnas ty. Ja od deti chodila do sluzeb cca od pul roku. Takove 4-5 sluzeb do mesice. Bylo to super. Strasne rada jsem z toho „blbakova“ s detma vypadla a jeste radsi se vracela domu s tim ze tam jeste nemusim byt cely uvazek k tomu jsem prinesla domu par kacek. Jedine co me mrzelo ze kdyz byla blba sluzba tak jsem obcas byla na deti protivna. Ale zda se ze mi to odpustili…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Svistice píše:
@azaleila Proč by jsi měla vařit kulajdu? Proč Tě trápí, jak to mají ostatní? Kdo je zodpovědný za život tvůj a tvojí rodiny? Vařičky kulajd?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@xjuklickova píše:
Necetla jsem vsechny prispevky. Jsem take sestra a vratila jsem se do prace hned jak to slo. Ja mam teda dobry pocit z toho, ze jsou deti dve dny v tydnu s tatinkem a a také, ze si to tatinek zkusi a ze se muzu trochu realizovat ja. O financich nemluve. Mam deti temer tri roky od sebe, pri predstave, ze bych byla 7 let doma, tak mi svihne. Rozhodne bych se nemohla profesne vratit tam odkud jsem odesla. Nemyslim si, ze by jsi dceru sidila. Přijde mi to normalni. Porad tvrdime, ze jsme zapadni zeme, ale co se tyka vychovy, tak společnost je stale nastavena na dobu pred 30 lety.
Před 30ti lety byly jesle a ženy chodily do práce brzy, nebo tak mi to aspoň ženy věku mojí matky, tvrdí.. Mně to přijde teď lepš, žena si může vybrat. Jsem taky zdravotní sestra, do práce naopak nechvátám. Kolegyně to má stejně, udělali si druhé, tak vrácení se zpět do práce oddálí ještě více.. A kvůli jednomu dnu týdně bych výčitky asi neměla. Není to moc, zvláště pokud je dítě s otcem a hlavně je spokojené.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
