Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přátelství před a na mateřské dovolené
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.7.16 13:47
Holt nám stejně zbyde jen rodina a naše děti…
S kamarádkama to mám stejně. A mrzí mě to, ráda bych se i vídala,, ale holt s každou se rozcházím v něčem jiném. Jak jsem teď založila doskuzi „kam ten svět spěje..“ prostě nesouhlasím s některými nevýchovnými praktikami a hned jsem divná a špatná. Jen proto, že mi moje děti nebudou skákat po hlavě.
Takže si ze svých kluků udělám parťáky a na výletech si holt budeme muset vystačit…Ale mrzí to, rozumím Ti.
Jo, a kamarádky, které nemají děti, ty se distancovali, pro ně jsem ta divná co měla ve svých 23 letech první vytoužené dítě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.16 13:52
Jo jo, také jsem ti do té diskuze přispívala a naprosto souhlasím s tebou 
I v té výchově!
- Citovat
- Upravit
10.7.16 13:53
Anonymní, ale víš to, to nejsou kamarádky, to jste prostě známé..
Ono se říká, že ženy nemají pevné přátelství, že stačí trochu zavisti, trochu nečeho, chlapi si třeba dají pěstí a jdou dál, ale ženy to prý neodkáží, pořád to vnitřně řeší… Prostě to v sobě drží už přád když něco..
Takys e může stát, že třeba kamarádce- co zmiňuješ něco řekneš, ani netušíš, a naštveš ji, a už to jede, už tam je takové, že jo, setkáváte se, ale už jsou to usměvy a pak bokem…
Já mám teda jenom jednu známou nevíc… kde ji občas řeknu věci…zatím, musím zaklepat, se nikde nikdo nezmínil, neslyšela jsem, že by bylo něco roznesené..
Ale ona je typ, že nic neví něco jako já.. Jsem na mateřské, většinou jsem s dětma a nebo u rodiny.. takže když s sejdem tak vyzvídám co kdo, ale spíš, že nevím nic okolo co známý, ne že bych chtěla hrr…
Ale na těch hřištích jsem jenom poslouchala, protože mi párktát satčilo, že byly tři maminky- dvě se bavily se třetí a pak odešla a oni ji pěkne pomluvily.. já k nim třeba nepatřila, neznaly jsme se jenom jsem kousek houpala dítě
Příspěvek upraven 10.07.16 v 13:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.16 13:54
Ja to teda neznám. Mám kamarádky, které měly děti přede mnou, kamaradily jsme se i v té době i když mám teď dite já. Prizpusobujeme se v návštěvách i tématech, občas jdeme posededet bez dětí. Mám kamarádky na drbani i na vážné věci. Intimní informace dal nesirim, ale občas se mi stane, ze mi někdo řekne nějaký den, který vím a když mi ho dotyčná sdělovala, tak „hlavně to neříkej, víš to jenom ty…“. S matkama na hřišti se nijak výrazně nepratelim, nesedí mi to.
Edit. Omylem odesláno před dopsanim.
Příspěvek upraven 10.07.16 v 13:57
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.16 14:25
Holly, pridavam se k Vam. Kamaradky, ktere jsem mela za svobodna, bez syna, uz nejsou kamaradky. Prijde mi, ze kdyz ma clovek dite, tak to nektery berou jako nemoc a radsi uz se s Vami nebavi.
Kdyby se tady nasla fajn baba z Pribrami, Ktera ma tez rodinu, tak at se ozve.;-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.16 14:26
@Anonymní píše:
@ProfZav Buďte ráda, ze to neznáte
Je to taky o kompromisu. Mám mladší kamarádku, která žije v Praze takovým jako studentským způsobem života. Je sama, pohybuje se v uměleckém světě. Upřímně mě moc nezajímá, kde a jak moc se s kým opila, co pak dělala a její sáhodlouhé líčení nových divadelních her mě nudi. Ale vyslechnh si to, poptam se na detaily a ona si pak na oplatku poslechne, ze jsem se uz tri noci nevyspala, protoze ma syn rymu. Jednou jde se mnou na hřiště, podruhe jdu ja s ni na pivo. Kamaradime se dlouha léta a nejaky děcko nas nemuze rozdelit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.16 14:52
@Anonymní píše:
Ahoj maminky i nemaminky, mám takový problém, co mě docela trápí a ráda bych Vaše zkušenosti a rady. Jsem mladá maminka dvojčátek a přijde, mi, že od té doby co jsem porodila se ode mě kamarádky, či známé separovaly, jak už s jedním miminkem, jelikož jsme si asi neměly moc co říct, tak i y co nejsou na MD.
Prostě nejsem tip DRBNA, že dojdeme, sedneme si a nic jiného nebudeme dělat, jen že drbat jedna druhou, sjedeme v drbech celé město a já nevím co a pak když toho pomlouvaného potkáme, tak se budeme tvářit super, prostě celkově se se mnou špatně drbe…Takže asi v tom bude docela problém, nemám ráda tenhle přístup, teď třeba mám „kamarádku“ co je let vdaná a z toho má x let už milence, všichni kolem to víme, ale manžel samozřejmě ne! Tuhle jsme se tam u nich tak nějak všichni sešly, já, manžel, naše děti, její děti a hlavně její kamarádky a ještě k sobě dotáhla a staly se nej kamarádky s ženou jejího milence, dost se mi to teda příčí, všichn i co jsme tam seděly jsme věděli jak na tom ta holoka je, ale všichni tam dělali, jak jsou nejlepší kamarádky, tohle jsem prostě nechápala a hold se to naše kamarádství začalo nějak rozpadat, protože asi nemám potřebu s nimi držet basu, pomlouvat a dělat takovéto věci…Řekněte mi, to opravdu člověk musí v dnešní době být falešný a pomlouvat každého, aby si udržel alespoň jednu kamarádku?? Jak to máte Vy na MD? Prostě si připadám strašně sama, že mi málokdo rozumí, jsem asi jiná, no a mrzí mě to…
Navíc kamarádky nemají čas, buď studují a nebo pracují a rodinu mám daleko, máte to některá podobně?? Děkuji za názory a podporu
Já bych taky ráda měla nějakou kamarádku s podobně starým dítěrem, ale na hřišti jsem zatím nepotkala. On ten spojovací prvek dítě ještě neznamená, že si sednou rodiče. Ta, se kterou si rozumíme, se odstěhovala a vídáme se jen jednou za dva měsíce. Scházím se občas i s bezdětnou kamarádkou a snažím se nemlet jen o dítěti. Nepoužívám miminkovský plurál. Doufám, že jsem ještě nezdegenerovala na RD. Tak doufám, že než syn odroste, nějakou podobně smýšlející matku najdu a nebude to přátelství jen na oko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.16 14:58
@ProfZav Souhlasím.
Mám dvě kamarádky, které jsou bezdětné a známe se roky, jedna se odstěhovala za přítelem daleko, tak se vidíme jen jednou za pár měsíců a komunikujeme spíš na dálku. Druhá bydlí nadále poblíž, má svůj život a své starosti, ale neznamená to, že se navzájem nevyslechneme… Prostě to, co trápí ji, vlastně trápí i mně za ni, když má z něčeho radost, tak mám radost s ní.. A naopak. Někdy se sejdeme odpoledne a jdeme s mým synem na hřiště, jindy (častěji) s ní vyrazím večer sama. Je spousta těch, které jsem za kamarádky považovala, ale postupně jsme se rozešly, kolikrát samy mají děti… Neshodneme se na přístupu, na výchově, na plánech do budoucna, některé se neumí bavit i o něčem jiném než jsou děti, manžel a otravná tchyně - toto stále dokolečka, samozřejmě, že tato témata patří k hovoru mezi kamarádkami, ale není snad nutné se bavit jen o tomto.
edit: překlepy
Příspěvek upraven 10.07.16 v 15:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.16 14:59
Také doufám že najdu nějakou kamarádku, ať už maminku, či nemaminku se kterou to nebude na oko, ale skutečné 100% přátelství, ale moc jste mi pomohly, že v tom nejsem sama, to mně opravdu potěšilo 
Koukám, že to máme dost zde všechny podobné
- Citovat
- Upravit
10.7.16 16:27
@Anonymní píše:
Také doufám že najdu nějakou kamarádku, ať už maminku, či nemaminku se kterou to nebude na oko, ale skutečné 100% přátelství, ale moc jste mi pomohly, že v tom nejsem sama, to mně opravdu potěšilo
Nezoufej 
Vsak ona se nejaka mamina kamaradka casem najde 
Tady v okoli nejsou moc kamaradske matky 
Bud uz jsou v paru nebo samotarky, co se na Vas tvari jak kyselej zadek a nebo maji sluchatka v usich, ci cuci do mobilu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.16 16:37
No jo, snad se nějaká najde Doufám v to ty jo Moc Vám děkuji za podporu, měla jsem z toho docela „depku“
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
