Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kamča.dalmatinka píše:kolozubka píše:neřekla sem necitlivě!!!Řekla sem že jí nelžu.řeknu že přibrala,ale já taky a v létě to vyběháme.Neřeknu jo si tlustá jak ..... ale dřív bych to neřekla.za cenu abych byla oblíbená bych řekla to vubec né,mě přijde že si zhublaKamča.dalmatinka píše:
no s tím dítětem už to bylo přehnaný,to bych asi nedala(řeším to taky jen usměvem),ale jinak opravdu lhát nedokážu.
Kde má hranice takt ?
Nevim proč říkat kamarádce jak jí to sluší když mi přijde jak maškara a taky bych chtěla znát pravdu než chodit v něčem co mě nesluší
Dřív sem byla lhář.Dokázala sem všem povídat jak jsou krásné,jak je mi s nima fajn a dneska klidně napíšu kamarádce ten film co si mi pujčila jako bombu mě nebavilčimž rozjedu diskuzi proč né atd..
Nemyslim si a nedělám to z duvodu že bych si myslela že sem lepší nebo tak,ale prostě to nedokážu.Klopim oči a nakonec to vybalimVýznam slova takt
1. rytmický celek, rytmus; 2. jemné společenské chování; ohleduplnost, šetrnost; citlivost
takže ty prostě kámošce „nectitlivě“ sdělíš, že je tlustá
nebo mamince „nešetrně“ oznámíš, že má ošklivé dítě…
No tak to je pak rozdíl v tom, jak to řekneš. Jestli nějak citlivě, tak na tom pak není nic špatného, když říkáš pravdu. Podle mě je taky rozdíl kdo komu to říká. Pokud někomu důvěřuju, třeba kámoška mi taky řekla na to, když jsem jí řekla, že jsem zhubla, že jí přijdu furt stejná a mě to vůbec nevadilo. Prostě jsem si řekla, že to je její subjektivní názor a že já podle kalhot a váhy vím své… Taky vím, že mi nechtěla ublížit, jen řekla co si myslí.
anonym22 píše:
Kamco,maškara,to jsem dlouho neslysela,ale jo,mas pravdu,ja bych taky chtela,aby mi kamaradka rekla,ze v tomhle obleceni jsem jak kašpar a ne,jak mi to moc slusi,nebo ze jsem zmalovana jak devka,abych ubrala malovačky.
Jenze ja takovych lidi moc neznam,vsechno to jsou ulhane,pomluvacne,zavistive lidi.To bych byla radsi do smrti bez kamaradky,nez se bavit s nejakou falesnou kozou.Jaruna
Jaru přesně.Na co je kamarádka která mi maže med kolem huby.Přece nebudu jen hloupě stát a přikyvovat a lhát proto abych byla pro ní lepší?Někdo pravdu neunese a už mám takovej radar že vim že jedna kamarádka taková je,tak jí nic neříkám,ale ani nebulíkuju a vim že ona ví že já bych jí pravdu řekla,tak se radši neptá
![]()
anonym22 píše:
Kamco,maškara,to jsem dlouho neslysela,ale jo,mas pravdu,ja bych taky chtela,aby mi kamaradka rekla,ze v tomhle obleceni jsem jak kašpar a ne,jak mi to moc slusi,nebo ze jsem zmalovana jak devka,abych ubrala malovačky.
Jenze ja takovych lidi moc neznam,vsechno to jsou ulhane,pomluvacne,zavistive lidi.To bych byla radsi do smrti bez kamaradky,nez se bavit s nejakou falesnou kozou.Jaruna
To si pleteš, to nejsou pomlouvační a závistiví lidé, ale lidé TAKTNÍ
Protože říct člověku do očí že vypadá jak maškara a neškodilo by nějaké to kilo zhubnout, se přece nedělá. Naopak ten kdo říká pravdu je pomlouvačný a závistivý
Jak kdyby jsi to neznala…
kolozubka píše:Kamča.dalmatinka píše:No tak to je pak rozdíl v tom, jak to řekneš. Jestli nějak citlivě, tak na tom pak není nic špatného, když říkáš pravdu. Podle mě je taky rozdíl kdo komu to říká. Pokud někomu důvěřuju, třeba kámoška mi taky řekla na to, když jsem jí řekla, že jsem zhubla, že jí přijdu furt stejná a mě to vůbec nevadilo. Prostě jsem si řekla, že to je její subjektivní názor a že já podle kalhot a váhy vím své… Taky vím, že mi nechtěla ublížit, jen řekla co si myslí.kolozubka píše:neřekla sem necitlivě!!!Řekla sem že jí nelžu.řeknu že přibrala,ale já taky a v létě to vyběháme.Neřeknu jo si tlustá jak ..... ale dřív bych to neřekla.za cenu abych byla oblíbená bych řekla to vubec né,mě přijde že si zhublaKamča.dalmatinka píše:
no s tím dítětem už to bylo přehnaný,to bych asi nedala(řeším to taky jen usměvem),ale jinak opravdu lhát nedokážu.
Kde má hranice takt ?
Nevim proč říkat kamarádce jak jí to sluší když mi přijde jak maškara a taky bych chtěla znát pravdu než chodit v něčem co mě nesluší
Dřív sem byla lhář.Dokázala sem všem povídat jak jsou krásné,jak je mi s nima fajn a dneska klidně napíšu kamarádce ten film co si mi pujčila jako bombu mě nebavilčimž rozjedu diskuzi proč né atd..
Nemyslim si a nedělám to z duvodu že bych si myslela že sem lepší nebo tak,ale prostě to nedokážu.Klopim oči a nakonec to vybalimVýznam slova takt
1. rytmický celek, rytmus; 2. jemné společenské chování; ohleduplnost, šetrnost; citlivost
takže ty prostě kámošce „nectitlivě“ sdělíš, že je tlustá
nebo mamince „nešetrně“ oznámíš, že má ošklivé dítě…
Neboj tyran ani hrubá nejsem.Nikdy bych neřekla fuj ty si hnusná,ty si tlustá jak kráva a podobně,ale lhát prostě nedokážu.I když si říkám budu držet pusu tak šup a je to venku ![]()
Hanule píše:anonym22 píše:To si pleteš, to nejsou pomlouvační a závistiví lidé, ale lidé TAKTNÍ
Kamco,maškara,to jsem dlouho neslysela,ale jo,mas pravdu,ja bych taky chtela,aby mi kamaradka rekla,ze v tomhle obleceni jsem jak kašpar a ne,jak mi to moc slusi,nebo ze jsem zmalovana jak devka,abych ubrala malovačky.
Jenze ja takovych lidi moc neznam,vsechno to jsou ulhane,pomluvacne,zavistive lidi.To bych byla radsi do smrti bez kamaradky,nez se bavit s nejakou falesnou kozou.JarunaProtože říct člověku do očí že vypadá jak maškara a neškodilo by nějaké to kilo zhubnout, se přece nedělá. Naopak ten kdo říká pravdu je pomlouvačný a závistivý
Jak kdyby jsi to neznala…
Ahoj,když jsem chodila do školy,tak jsem lhala dost,ale většinou to byly blbosti…ve velkých věcech jsem lhát neuměla,bylo to pak na mě poznat ![]()
Postupem času jak jsem dospěla,tak jsem zjistila,že říkat lidem pravdu je důležité a i za cenu toho,že ostatní,třeba budou mít jiný názor…prostě co na srdci,to na jazyku.Nemám ráda lidi,kteří se přetvařují a říkají něco jiného než si myslí,nemám problém říct na rovinu něco šéfovi v práci i za cenu ukamenování… ![]()
Noo tak ja drive dokazala vypravet taaaaaaakove pribehy az jsem jim sama verila
![]()
A ted poslednich par let?Jaj jsem tak uprimna az to boli.A lhat neumim,blbe se smeju,ze to je hned poznat nebo vykladam takove kraviny ze tomu sama neverim.
Samozrejme kdyz je rec o jinych detech tak stejne jako Jaruna nereknu,ze se mi nelibi(to jen doma chlapovi),ale jen se usmeju atd.
Já říkám pravdu jen lidem, na kterých mi záleží. Cizí jsou mi někde a tak jim klidně zalžu. V obchodě: neznámá vyjde z kabiny a kroutí se před zrcadlem. Táže se - sluší mi, že? Odpovím klidně ano (i když vypadá hrozně) a to jen z toho důvodu, aby vypadla a já mohla jít dovnitř.
Jinak kami - tohle je věc, za kterou tě mám ráda. Každému řekneš pravdu - ať je jakákoli. Bez příkras. Několikrát si mě sesunula (reakcí na nějakou mojí otázku), ale postupem doby si uvědomuji, že si měla pravdu.
Komu to vadí, není soudnej a je to blb. Chytrej má rád, když mu řekneš pravdu, ať je jakákoli. I když jí musí několik hodin trávit ![]()
S tím dítětem to mám odjakživa…prostě radši řeknu, že je šikovné, roztomilé a nevím co, než bych lhala a řekla že je krásné
![]()
A od jisté doby se snažím pravdu více méně říkat, ať je příjemná nebo ne…lepší takhle než se zase hádat ![]()
Dobrá diskuze a mám to tak nějak stejně
Ono to asi i s tím věkem souvisí, že se klidně kamarádce řeklo, jak vypadá super a za prvním rohem s jinou kamarádkou se probralo, jak vypadá příšerně
V tomhle věku už tohle není asi zapotřebí a tak jsem taky radši pro pravdu. Ale zas než někoho zbytečně stírat, to radši kolikrát mlčím
Než bych prostě lhala někomu - tvoje dítě je krásné, tak prostě neříkám nic. Horší ale je, když se mě někdo zeptá přímo. Tak to se v hlavě honem snažím vymyslet diplomatickou odpověď, protože není umění někoho urazit, to dokáže kdejakej blbec
Je to přesně jak píšete - neřeknu své kamarádce jsi tlustá jak prase, ale když se mě zeptá, tak popravdě odpovím, jo zdá se mi, že jsi trochu přibrala v bocích. DObrá kamarádka to vezme jako konstruktivní kritiku a ta, co chce jen pochlebovat stejně není moje kamarádka, takže je to u ní vlastně jedno ![]()
mě se líbí všechny děti,takže chválím všechny ![]()
já to mám asi takhle
Kamarádka opravila se svým mužem barák ( podle mě neskutečně malý,nechtěla bych takový´) když jsem byla u ní na návštěvě tak jsem pochválila i když bych spoustu věcí udělala jinak,prostě je to o vkusu,škaredý to nemají,jim se to líbí spoustu věcí ( koupelnu,kuchyň ,podlahy) si udělali sami,což obdivuju.U tohohle nevidím důvod jim říkat co já bych udělala jinak,bydlí tam oni.Takže pochválím
Další známá,bydlí po podnájmech,střídá chlapi jedna báseň,svojí dceři se spíš nevěnuje než věnuje,tahá táty od rodiny atd. A tak když ta se mě zeptala,proč jí nemají lidi rádi,tak jsem jí řekla,že není schopna udělat zázemí pro svou dceru a chová se jak děvka
Ona je ještě ten typ která přijede na návštěvu a hned mezi dveřma slyšíš-no takovou kuchyň bych nechtěla,ježiš ta koupalna vypadá levně a kdy konečně budete mít hotovej ten byt ( mi platíme hypotéku a dál se zadlužit nechceme tak vždycky něco ušetříme uděláme novou vestavěnou skříň,kuchyň,atd. šetříme i na jídle) ona platí nájem,furt se stěhuje páč na ten nájem věčně nemá ( těstoviny pod 30 kč nekupuje jsou pro ní příliš obyčejný atd) tak tý řeknu co si myslím a neberu si servítky ![]()
když se mě kamarádka zeptá jestli stloustla a stloustla,řeknu ano stloustla si.
když se mě zeptá vychovávám svoje dítě dobře,! Řeknu,,no asi bych spoustu věcí dělala jinak,ale zase ty by si za mě dělala taky spoustu věcí jinak
každý má svoje metody a názory a tohle nejde posoudit.
Brečí mi u kafe kamarádka,že nemá pro děti na jídlo na boty a přitom vím,že denně stáhne 20 ( nemám nic proti kuřákům,jsem kuřák) jak dostane peníze hned si jde něco na sebe koupit a ppomalu každej tejden je v hospodě,řeknu jí že si za to může sama a upozorním ,že od mě peníze nedostane,ať jde žebrat jinam.Když vím,že prostě tenhle měsíc měli výdaj navíc,rozbila se pračka,museli zaplatit pohřeb,manžel je dlouhodobě nemocný a vím,že na sobě šetří,ale dětem dopřává tak jí půjčím a uklidním jí,že v še bude v poho
Prostě nevím jestli jsem to napsala aby to bylo k pochopení.
Já rozlišuju jakým tonem co říct a kdy uzemnit pravdou,nebo říct svůj názor,ale upozornit,že zrovna můj názor nemusí být ten správný,ale já ho měnit nehodlám… On a ano stloustla si se dá říct více tony hlasu a každý ton mluví za sebe ( patří ti to,tak si stloustla no a co, atd…
Tohle je tezke tema a nebude mit jednoduchy jasny zaver lhat ano/ ne.
No ja lhat taky neumim , ale v tom smyslu, ze jsem spatna herecka. Ale snazim se o to.
Ale v kazdem pripader si nemyslim, ze rikat lidem vsechno jak mi huba prinese je neco, nac by clovek mel byt hrdy. Nekdo to neumi, chapu, ale mel by na tom spis asi pracovat, nez se tim chvastat.
Na druhou stranu kdo by mel cloveku naznacit, ze neco u nej neni v poradku a jak?
Jinak se upozornuje, ze nekdo nema zapnuty poklopec, jinak zase, ze by si mel doma casteji uklizet. ¨
Ono se to da jeste taky rozdelit na situace.
Je rozdil, jestli se druha strana pta, nebo ne.
Kdyz se pta, je zde prilezitost sve nenadseni se stavem veci sdelit. Ovsem volila bych slova jako „no me osobne se to moc nelibi“, nez nejake kategoricke soudy.
Ale ikdyz se nekdo nepta je nekdy zadouci, aby mu byla horka pravda nejak sdelena. Uz to dobu resim u smrdici kamaradky „deodoranty nepouzivam, protoze se po nich stejne potim“ (deodoranty mimo jine brani mnozit se bakteriim a tim produkci smradu). Podle me v takovych pripadech je nejlepsi poverit partnera te osoby, aby tohle nekomu sdelil.
Kamaradka ano, na jednu stranu se rekne, ze ma byt uprimna, ale na druhou stranu, nema prave kamaradka akceptovat kamaradku i s jejimi vadami a chybami?
A kdyz uz kritiku, tak kazdopadne si na tom nezgustnout, to uz opravdu kamaradstvi neni.
a ještě jak reaguju na upřímnost?!hodně záleží,jak je ta upřímnost myšlená,
na uořímnost typu-ježiš ta koupelna vypadá levně odpívídám-ty jo už se těším k tobě na návštěvu,ty jí máš určitě vydlážděnou zlatem ![]()
na ,ale že ti po tom porodu tu břicho zůstalo ,řeknu 9 měsíců rostlo tak 9 měsíců pujde dolů
na n,no já bych se teda o svoje dítě starala jinak ( ještě od bezdětný kamarádky) odpovím,každej má na to jinej názor,ale malej i já jsme spokojení,tak to měnit nehodlám ![]()
ahoj, mám to stejně, ale celý život, každý mi říká, že jsem tak upřímná, až to neni hezký a žebych si někdy měla pravdu nechat pro sebe, ale já to neumím ![]()
Hezké téma ![]()
Je pravda a pravda, pokud svou pravdou ublížím, tak to podle mě není nic super. Říkat pravdu ano, ale s taktem. Proč si vymýšlet, to ne, ale někdy se takticky vyhnout odpovědi není špatné.. Jako když se mě kamarádka zeptá, jestli stloustla, tak jí opatrně řeknu, že možná trošku jo, ale když se nezeptá, tak jí to říkat nebudu. Ale když si budu myslet, že její manžel je hroznej, tak to jí říkat nebudu ani omylem, to že je pro mě hroznej neznamená, že je hroznej pro ni.. A hanit někomu jeho bydlení..
Ovšem pokud se mě cizí paní v obchodě zeptá, jeslti jí to sluší, tak jí řeknu popravdě co si myslím, a ne aby utratila 2000 Kč kvůli tomu, že chci být na řadě a pak to nenosila ![]()