Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Mkmkz píše: Více
Zejo. Já jsem rada, ze patřím K svemu muži, tak jsem ová.
Taky se kdysi rozdělovaly na ženy -ová vdaná, -ova svobodná (panna)
Jakoze Kovář, jeho manželka Kovářová (patřící ke kovarovi) a jejich dcera Kovářova. Ta stále byla otcova, než se z ní stala treba Sedláková.
@Klávesa289 píše: Více
Zrovna Anetu Langerovou zná celá republika, takže tam by mi to bez ová taky znělo divně.
@Anezka1990 píše: Více
To som nevedela. Zaujimave.
Priezvisko vnimam ako kulturnu zalezitost. Je to tak zvykom a dalej to neriesim. Su naozaj dolezitejsie veci, skutocnosti. Niekto to ale asi povazuje za znak identity. A niekto za modu.
Nikdy jsem v cizině neměla problém s tím, že mám na konci -ová. Oni stejně hrozně moc českých příjmení nejsou schopní vyslovit správně, ať už tam -ová je, nebo ne. Navíc většina cizinců člověka automaticky oslovuje křestním jménem, ne příjmením. Pracuji s cizinci a jenom jednou se mě jeden z nich zeptal, jak se vyslovuje moje příjmení, protože ho to zajímalo. Takže o to přechylování bych se moc nebála.
@Serpentini píše: Více
To teda… Ved to by bol iny clovek… A teraz som mozno pochopila strach zo zmeny dievcenskeho priezviska - pocit, ze by som sa stala niekym inym, cudzim…
To je tak…Čeština je velmi moderní jazyk.
To je věc, na ktrou nejsme dostatečně hrdí. Jak to? No protože ho obroditelé vlastně znovu sestavili. A to tak dobře, že nám to vůbec nepřijde.
To -ová není funkční jen jako jméno, ale taky v hovoru o třetí osobě. Okamžitě víte, že jde o ženu, nebo muže. Geniální! Špička! Jiní nám můžou závidět.
A my? Někteří si nepřipadají si dost světoví.
![]()
Příspěvek upraven 19.05.26 v 21:36
@Verruli píše: Více
Ale ono se to vážně dělilo na -ová a -ova. zrivna před chvili jsem tu psala, jak to bylo z historického hlediska. Kovář měl manželku jménem Kovářová (patřící k němu) a jejich dcera byla Kovarova, patřící otci. Pak se vdala a patřila K někomu jinému. Treba Sedlakovi.
Ale tohle asi fakt je generačni záležitost. Mám známe, tam si dokonce muz vzal manželky příjmení.
Ale, zajima me, upřímně, jaký je rozdíl byt treba Novák nebo Nováková, stejně si beres jeho příjmení a patříš k němu?
@Anezka1990 píše: Více
Mozno ma pocit, ze potrebuje zvyranit svoju autonomiu, aj ked v pare… Neviem.
A mozno len pocit, ze patri k nejakemu kulturnemu okruhu ludi - zahranicie… Teda ze chce patrit.
@KalamityJohn píše: Více
Hmmm. Zapomněl jsem zmínit, že žiju v USA a žena je Američanka.
Jsem učitelka. Ve 2 třídách teď máme maminky, které mají zdvojené příjmení stylem: slečna Dvořáková si vzala pana Nováka a po svatbě je paní Novák Dvořáková. Přijde mi to opravdu směšné.
Jasne, te s OVA. Co je to zase za napady? Uprimne pokud vidim nekde treba Jana Klimeš, tak si reknu ze je ta zenska prdlá. U zahranicnich prijmeni je to jiny, tam to chapu.
Urcite to neni prezitek. Holcicek s neprechylenym prijmenim je minimum. Ja treba znam jen jednu ![]()
Pokud vím, tak to není česká specialita, ale většina slovanských jazyků rozlišuje koncovkou muže a ženu. Mně se to líbí, nechtěla bych se jmenovat třeba Jana Vomáčka. Cizinci s tím taky nemají problém, spíš s krkolomnými jmény jako třeba Zmrzlý, to nezvládnou vyslovit ani napsat. Někdy musím zadávat z papíru do systému adresy a mám problém s tureckými jmény, koncovka je stejná a podle křestního jména taky často není poznat, jestli muž či žena, ani Google neporadí, takže kolonku Pan/Paní raději vynechám.
Tak už jsem stará bába, tímto to mám definitivně zpečetěné. Jinak s cizinci běžně komunikuji, v cizině jsem studovala, hodně cestuju… a jediný problém s mým příjmením býval, když jsem měla za svobodna ve jménu tři souhlásky za sebou, to se jim vyslovovalo blbě. Ale nějaké -ová? Pfff… nikdo, vůbec nikdo se nad tím nezarazil a neměl problém to vyslovit (jen tedy obvykle krátce -ova).
Teď jsem si psala pár mailů s člověkem jménem dejme tomu Kučera, oslovovala jsem pane Kučero, no a ona to byla paní. A s některýma cizincema, zvlášť z nějakých exotičtějších zemí, mám fakt problém, jestli oslovovat Mr. nebo Ms., prostě to podle jména nepoznám, zlatá čeština.
Jistou logiku nepřechýlení by to mělo v zahraničí, kdy koncovka -ová(ova) by mohlo asociovat, že se jedná o Rusku.