Přemítám - depka jako hrom...

Anonymní
26.3.11 18:53

přemítám-depka jako hrom

ahojky holky. myslíte si,že by mi děti odppustili,že jsem odešla ze světa? Že by možná skončili v Klokánku nebo děcáku? Ale třeba by to bylo lepší,možná by měli víc šancí . Já nevím…

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Pájinka25
2891
26.3.11 18:55

to se muselo stát něco fakt hroznýho, když takhle přemýšlíš............... :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.11 18:59

a ty bys odešla v klidu, i když by dětem hrozil děcák nebo klokánek? 8-o
já teda nevím, co se stalo, ale rodiče jsou pro děti v životě naprosto stěžejní ne? :roll: podívej se, co roste z velké většiny těch, kteří byli v děcáku. V lepším případě citově labilní, „nedomazlení“ a životem zklamaní lidé :?:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.3.11 19:00

jo a nemyslím si, že by sebe lepší děcák nebo klokánek dával dětem velké šance do života.. v osmnácti nazdar a starej se.. to není dobrý start :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.3.11 19:01

ne zůstane manžel,ale kdo ví jak by to sám zvládnul.prostě je mnoho ran za sebou a já už nechci pokračovat,vlastně už dlouho funguju jen kvůli dětem

  • Citovat
  • Upravit
Lacenka
18651
26.3.11 19:03
Anonymní píše:
ahojky holky. myslíte si,že by mi děti odppustili,že jsem odešla ze světa? Že by možná skončili v Klokánku nebo děcáku? Ale třeba by to bylo lepší,možná by měli víc šancí . Já nevím…

nepřemítej a urychleně vyhledej lékařskou pomoc!!!!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.11 19:08

I depresivní a vykolejená maminka je pro děti milionkrát lepší než žádná maminka. Svěř se nějakému odborníkovi a uvidíš, že depka je jen přechodná záležitost. Tvoje děti by byly nešťastné, kdybys je opustila. A nejen děti, chyběla bys více lidem, než si teď třeba myslíš, tak jim to nedělej. Utíkej k doktorovi, k psychologovi dnes chodí půlka národa, věř mi. Zase bude líp :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Aty
7700
26.3.11 19:08

zakladatelko, pokud máš nějaké trápení, tak nejlepší to není řešit sebevraždou (čímž, všem způsobíš nesmírné utrpení), ale šla bych za svou doktorkou, ať ti poradí dobrého psychiatra, dneska jsou antidepresiva na kterých nevzniká závislost, ale fakt ti pomůžou. Asi delší dobu trpíš depresema, takže ten serotonin se ti musí dodat uměle, dokud ho mozek zase nezačne produkovat přirozeně. Neblázni co bys měla z toho, že umřeš? 8-o akorát se připravíš o možnost vidět vyrůstat své děti, něco ze sebe do nich vložit, pomáhat jim v jejich problémech a sdílet s nima jejich radost a pak nakonec snad se dožít ještě vnoučátek a vidět, jak ty pokračuješ dál v nich. O to vše by ses chtěla dobrovolně připravit? Vždyť nic krásnějšího není, to je víc jak všechno na světě. Jdi třeba i k psychologovi na pokec, sakra od toho tady ty lidi jsou, aby pomáhali nám, co se dostali do těžkých životních situací nebo mají deprese a chtějí udělat jenom další ohromnou blbost.

držím palce a pokud ti pomůže se vykecat, tak piš a piš a piš sem. nadávej, breč, všechno nám řekni, hlavně zapomeň na tu nestupidnější myšlenku co existuje. :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Wiolla
8911
26.3.11 19:09
Anonymní píše:
ne zůstane manžel,ale kdo ví jak by to sám zvládnul.prostě je mnoho ran za sebou a já už nechci pokračovat,vlastně už dlouho funguju jen kvůli dětem

Dlouho funguješ jen kvůli dětem…hmm… a snažila ses udělat i něco pro sebe? Třeba zajít za psychologem či psychiatrem? Či někým jimým, kdo by ti pomohl cítit se lépe, aby i tys mohla dál pomáhat, pečovat o své děti? Když už sis je pořídila, tak máš za ně zodpovědnost a MUSÍŠ udělat naprosto všechno co se dá, než hodíš „flintu do žita“. Opravdu můžeš s čistým svědomím říct, že už jsi vyčerpala všechny možnosti?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.11 19:11

vykecáš se,ale starosti zůstanou. říkám si,nemůžu to všechno nechat na manželovi,starosti i děti,ale už nechci dál.

  • Citovat
  • Upravit
Lizbeth
12978
26.3.11 19:18

Možná když napíšeš více, najde se někdo, kdo poradí a bude to víc než jen vykecání o ničem..co můžeš ztratit??
Viděla jsi své děti někdy plakat, protože byly neštastné?? Dovedeš si představit, jak by jim bylo při tvé sebevraždě??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
lenka123
3999
26.3.11 19:20

Odborníka!!! A rychle…děti nemůžou za Tvé problémy…kolik dětí přijde o rodiče nešťastnou náhodou a Ty jim to chceš připravit dobrovolně??? Honem vyhledat pomoc :palec: to by bylo, aby se to nevyřešilo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.11 19:21
Anonymní píše:
vykecáš se,ale starosti zůstanou. říkám si,nemůžu to všechno nechat na manželovi,starosti i děti,ale už nechci dál.

Starosti zůstanou, ale sdílená starost je poloviční starost. Když nebudeš na všechno sama, řešení se najde. Tvůj manžel nejspíš vůbec netuší, jak ti je. Proč to neprobereš aspoň s ním? No, ono se blbě radí, když vůbec nevíme, jakého rázu tvé starosti jsou, ale od toho jsou tu právě ti psychologové - mají nadhled, umí poradit a případně pomoct i nějakým medikamentem. Ještě bojuj, vzít si život je děsivě definitivní a tvé děti by to poznamenalo na celý život, a to silně negativně samozřejmě.

  • Citovat
  • Upravit
Wiolla
8911
26.3.11 19:22
Anonymní píše:
vykecáš se,ale starosti zůstanou. říkám si,nemůžu to všechno nechat na manželovi,starosti i děti,ale už nechci dál.

Nejde o to se jen vykecat, ale najít řešení jak dál, jak vyřešit problémy, jak se cítit lépe, jak prostě žít a mít z toho radost.

Btw, pokud máš děti, tak na hlášku „..ale už nechci dál“ z mého pohledu prostě nemáš nárok. Máš právo se cítit lépe, ale z morálního hlediska na definitivní řešení prostě právo nemáš.

Opravdu nám chceš tvrdit, že pokud si můžeš vybrat mezi „chci se cítit lépe a být šťastná“ a „nechci být vůbec“, tak bys raději volila druhou možnost?
(A teď neřeš, jestli je to možné či ne. To že nevidíš způsob jak to udělat neznamená že to nejde. Od toho jsou ti doktoři..)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.3.11 19:30

Chápu tě :-(
Taky mám někdy takový myšlenky, ale pohled na syna mě vždycky rychle vzpamatuje :srdce: Je to malý závislák a představa jak by mu bylo beze mě :-(
Opravdu si dojdi k doktorovi, nejen že se vypovídáš, ale může pomoct i léky.
Povíš nám co všechno se na tebe navalilo? Někdy hodně pomůže se i „jen“ vypovídat :srdce:

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď