Převádění duchů

Napsat příspěvek
Velikost písma:
4462
6.9.14 21:42

Sednete si doma, zapalte svicku, udělejte čaj a vzpominejte v dobrem. Ci mel tata, děda rád, co rád delal a rozlucte se s nim. Poproste o prizen.. To je tak max, co udělat kdyz nejsou zkusenosti. Je to asi blby pocit, chapu, ale treba se přišel rozloučit s vami domu :nevim: tak to tak berte a jestli to byl dobrý člověk, tak se nebojte

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8414
6.9.14 21:47
@DeTer píše:
Sednete si doma, zapalte svicku, udělejte čaj a vzpominejte v dobrem. Ci mel tata, děda rád, co rád delal a rozlucte se s nim. Poproste o prizen.. To je tak max, co udělat kdyz nejsou zkusenosti. Je to asi blby pocit, chapu, ale treba se přišel rozloučit s vami domu :nevim: tak to tak berte a jestli to byl dobrý člověk, tak se nebojte

Souhlasím :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4462
6.9.14 21:52
@hami1 píše:
Souhlasím :kytka:

Takhle jsem to delala i v praci, kdyz nam nekdo umřel, podle toho jak hluboký. Jsem mela vztah. Jsou i jine alternativy, ale to je pro úlevu duše kdyz jde třeba o nenadale úmrtí a nebo osoby blízké, ale to rozepisova nechci..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1907
6.9.14 22:04

Ahoj, ja si myslim, ze se deda prisel do snu s detmi rozloucit a jim je smutno. Me kdyz zemrel tatka, tak jsme byli vsichni u nasich doma a kdyz jsem sla spat mala(tou dobou 2roky) se jakoby napul probrala koukla ke dverima zacala se smat.Rano jsem se ji ptala, co se ji zdalo a ona rikala ze dedecek s batuzkem se prisel podivat a zamavat.Tata chodil do prace s batuzkem a kdyz jsme byli u nich na navsteve kazde rano pred odchodem se chodil na malou podivat.
Uprimnou soustrast :( :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1034
6.9.14 22:10
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, ale je to moc citlivé. Dnes mi zemřel otec. Jsem teď s rodinou u bratra, v domě, který můj otec milovat a byl na něj silně fixovaný. Před chvílí se vzbudila dcera (3 roky) i synovec (2 roky), oba s pláčem, naše malá počuraná a pozvracená (což se jí ještě nikdy nestalo, že by se počurala do postele). Malá se klepala a říkala děda, děda. Můj otec za zabýval meditacemi, esoterikou, duchovnem,…
Nemáte s tím některá zkušenost? Zemřel v hospicu a co jsem četla, tak se duše zemřelého drží 3 dny u těla. :nevim: :nevim:

Je možné, že je něco špatně a potřebuje pomoc, já jsem pomocí jedné paní převáděla maminku.Po její smrti jsem dost intenzvně cítila, že potřebuje ještě naposledy pomoc, no okolí mě mělo za blázna až téměř po roce mi tato paní nabídla pomoc přes mojí kamarádku, která u ní byla jen na pár otázek, když mi pak kamarádky popsala podrobnosti z maminčina pohřbu neváhala jsem ani chvíli a paní jsem hned zkontaktovala, to co mi řekla nevěděl krom mě a maminky nikdo jiný, pak už jsem žádné důkazy nepotřebovala. Pokud budeš chtít napiš mi SZ, můžu ti poslat kontakt :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
527
6.9.14 22:25

Ozvi se mi do SZ, jestli cítíš, že je potřeba zasáhnout. Děti jsou úžasné radary, můžeš jim poradit, ať se obklopí Světlem, půjde jim to automaticky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20518
7.9.14 00:42

Děti ještě neztratily schopnost téhle komunikace, a proto duše zeřmělých s eobracejí často na ně. Ikdyž jsou si vědomy toho, že dětská nervová soustava není schopna pochopit obsah toho, co jim potřebují sdělit, prostě to zkoušejí, protože sami potřebují nějakou pomoc, ikdyby to bylo jen to poslední rozloučení.

Nevím, jaký se určuje čas, kdy duše tady ještě musí pobýt, ale dle mých zkušeností to záleží na „dalším úkolu“, který musí splnit. Děda odcházel asi tři roky, hlídal moje kluky, a vždycky, když se mělo něco důležitého stát, sdělil mi to. Bohužel byla komunikace jednostranná od něj ke mně. Dokonce mi dal i pár vzkazů pro babičku - ta je přijala a byla… je!!!… více v klidu, nesmutní.

Někdo na to věří, někdo ne, nevím, do jaké míry je to fakt „víra“ nebo fakt nebo… je to všechno jinak. já jen vím, když se děda definitivně přišel rozloučit, sdělil mi, že on sice odchází, ale místo něj nás tu bude hlídat „anděl strážný“, kterého mi přivedl ukázat. A já vím, že tu je.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2649
7.9.14 01:01

Podle mě bujná fantasie vypadá jinak… Když jsem byla prcek, tak jsem taky cítila a viděla něco co sem nepatřilo. Naprosto přesně si ten strach pamatuju. Naštěstí mě moje mamka vždy brala naprosto vážně. Říkala mi ať se nebojím a představím si kolem sebe bublinu jako štít. To mi pomohlo, abych se nebála. A když mi umřel děda ve snu se rozloučil. V duši věřím, protože ten sen byl o dědově pohřbu, ale byl tam taky a seděl vedle mě. V den pohřbu proběhlo vše na chlip stejně jen na tý židli nikdo neseděl. Já na ní celou dobu koukala a nakonec jsem si na ní sedla já. Pak se mě o něm ještě párkrát zdálo. V posledním snu mě poslal jen pohled, že se už nevrátí. Zatím se mi o něm nezdálo je to rok a pul. Narodila se mi dcera a občas v ní poznám jeho tvář. Ale to bude tím, že je po mě.. Já po mamce a mamka po dědovi.
Upřímnou soustrast. Mír a klid v duši :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.9.14 10:55

Dekuji vsem za prispevky i projevenou soustrast.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová