Přibírání, zanedbávání se

Anonymní
17.8.20 20:36

Přibírání, zanedbávání se

Zdravím, omlouvám se za delší anonym…
Už nevím, co se sebou. Za poslední rok jsem přibrala nějakých 10 kg, od mého nejštíhlejšího období (asi 60 kg na výšku 169 cm). Měla jsem zvýšenou funkci štítné žlázy, zrychlil se mi tím pádem metabolismus a mohla jsem jíst jak jsem chtěla a nepřibrala jsem… zvykla jsem si na to a teď, když už jsem v pořádku, mi to už prostě nespaluje.
Cítím se s kilogramy navíc hrozně, jako jiný člověk. Moje sebevědomí opadá, straním se společnosti.

Prostě mi nejde zhubnout. Mám asi spíš psychický problém. Žádný sport mě nikdy nebavil, při představě, že se mám hýbat, je mi úplně úzko. A jakmile nemám dostatek svého jídla a cukru, jsem na všechny nepříjemná, až agresivní, mám hrozně divný pocit, prostě úzkost. Ne, že bych to nezkoušela vydržet. Měla jsem pár pokusů, po pár dnech konec. Pokazila jsem to jedním jídlem nebo jedním vynecháním cvičení, a pokračovalo to maratonem žraní všeho a válení se. Opět zklamání, znechucení sama ze sebe.

S tím, jak přibírám, se začínám zanedbávat celkově. Už nemám zájem se hezky obléknout, namalovat, vonět… Jsem schopná se dva dny nekoupat a nečistit si zuby. Prostě mi vadí moje tloušťka (přestože je moje váha zdravá, jen vypadám hrozně), tak si říkám, že takové „detaily“ už zaniknou.

Když jsem doma, jediné, co dělám je, že si stěžuji nebo brečím. A samozřejmě to zajídám…
Je to jako koloběh, ze kterého mi nejde ven.

S psychiatrem to hodlám konzultovat, ale neočekávám nic. Nebyla mi schopna za dva roky pomoct s ocd. Což je další problém, který můžu vesele zajídat.

Podotýkám, že je mi 16. Holky v mém věku by na tom měly být přece jen trochu jinak. Naši jsou ze mě už nešťastní. Proto se ptám… měl jste to někdo podobně? Popř. Co vám pomohlo, nebo vás donutilo změnit svůj život?
Děkuji.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5232
17.8.20 20:43

Jsem čekal, že ti bude tak 50 a děti budou pryč a ty po rozvodu. Jako v 16ti je to masakr. Jinak je to klasická závislost těla na sacharidech, kterých do sebe ládujete nadměrný množství. Tohle odbourat chce velkou kuráž, jelikož je to podobný, jak když chcete přestat s drogama.

Muset se hecnou a hlavně přemýšlet nad tím co jím. Upravit jídelníček. Nejde ani tak o to se mordovat sportem. Ten můžeš přidat zlehka a postupně. Nejdřív procházky, výlety apod. a pak dál.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18926
17.8.20 20:46

Ja bych zacla jidelnickem, kdyz ho budes mit pestry, budes jist dostatecne a kvalitne, tak nebudes mit potrebu dojidat se cukrem a honit si energii. Zbytek mi nepride moc normlani, to zanedbavani je fakt na konzultaci s odbornikem. V 16 se holky vetsinou nejvic snazi nejak vypadat. Ja mela nejhorsi postavu po porodu a donutil me k činnosti pohled na sebe do zrcadla, nechtěla jsem ten pocit, kdy se hnusim sama sobe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1154
17.8.20 20:57

Jsi mládě, tohle zvládneš. Musíš si najít nějakou pohybovou aktivitu co tě fakt bude bavit. První úspěch tě nakopne. Úplně nejlepší je, když se z tebe stane “závislák” na pohybu. Zkus překonat prvotní odpor. Zkus třeba prvně nějakou výzvu, třeba že denně uděláš 100 kliků, v průběhu celého dne ve kvalitě, kterou zvládneš. Musíš se zkrátka vyhecovat. A třeba vynechat sladkosti. Držím palce.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
729
17.8.20 21:19

Vynechat sladké pití a sladkosti je základ. Vždycky je potřeba mít vyšší výdej než příjem. Já jsem taky od přírody lenoch :D ale snažím se alespoň chodit a hlídat si cukry. Zkus mrknout na LC dietu, jakože nizkosacharidova. Ta mě baví. Můžu jíst sýry a maso a zeleninu kolik chci a to mi vyhovuje. Nedrzim striktně, jen jsem proste odbourala 90% cukrů a kupodivu mi je skvěle ;) Budes koukat, jak to funguje ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
43
17.8.20 21:22

Tohle je docela „běh na dlouhou trať“. V první řadě je trošku potřeba zapracovat na svém sebevědomí (ono to jde všechno ruku v ruce - sebevědomí, strava, pohyb, podpora..), jelikož takhle to vyznívá že ti na sobě v podstatě nezáleží nebo přestává záležet, ale jsi dobrá že jsi v takovém rozpoložení řekneš o radu, opravdu „klobouk dolů“.
Něčím podobným jsem si prošla, ale byla bych radši kdyby jsi mi napsala třeba do zpráv, nechce se mi to psát takhle veřejně, ačkoli to lze anonymně…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
702
17.8.20 21:28

Najdi si brigádu na roznos jídla a pití ve velké hospodě nebo roznos letáků, budeš mít pohyb, zaměstnáš hlavu jinak než litováním se a jako bonus peníze. :palec: Primární problém teda není zhubnout, primární problém je přestat mít problém sama se sebou. Vaši ti nepomůžou třeba najít dobrého psychologa? Protože nevím jestli s tím něco uděláš sama. Hlavně jednej, jinak se ti nabalí problém za problémem a je z toho mnohem horší cesta než jen to, že máš ráda sladký a případáš si tlustá i přes normální váhu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.8.20 21:31
@prejeta_zaba píše:
Najdi si brigádu na roznos jídla a pití ve velké hospodě nebo roznos letáků, budeš mít pohyb, zaměstnáš hlavu jinak než litováním se a jako bonus peníze. :palec: Primární problém teda není zhubnout, primární problém je přestat mít problém sama se sebou. Vaši ti nepomůžou třeba najít dobrého psychologa? Protože nevím jestli s tím něco uděláš sama. Hlavně jednej, jinak se ti nabalí problém za problémem a je z toho mnohem horší cesta než jen to, že máš ráda sladký a případáš si tlustá i přes normální váhu.

Byla jsem teď měsíc ve skladu. Na mě dost fyzicky náročná práce. Ale já jsem to tím jídlem všechno dohnala. Jsem z toho znechucená, z té práce. Jediné, co mi to dalo, bylo, že se musím dobře učit, abych tam neskončila. A teda peníze.
To mi taky spoustu lidí říkalo, najdi si brigádu, přijdeš na jiné myšlenky. Bohužel, tak jak jsem očekávala, nestalo se. Zakladatelka

  • Citovat
  • Nahlásit
702
17.8.20 21:41

Vidíš, špatná zkušenost, taky zkušenost. :mrgreen: A cos vlastně očekávala? Co děláš ve volném čase? :nevim: Nesouvisí to třeba i s tím, žes nebyla od března ve škole - pravidelné povinnosti, kontakt s vrstevníky? Nebo to i do školy jdeš neumytá? Přesně jak píše @Cenarius, pusobíš jako vyhořelá ženská omlácená životem, ne mladá holka. :nevim: Bavila ses o tom s mamkou nebo s nějakou kamarádkou? :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.8.20 21:49
@prejeta_zaba píše:
Vidíš, špatná zkušenost, taky zkušenost. :mrgreen: A cos vlastně očekávala? Co děláš ve volném čase? :nevim: Nesouvisí to třeba i s tím, žes nebyla od března ve škole - pravidelné povinnosti, kontakt s vrstevníky? Nebo to i do školy jdeš neumytá? Přesně jak píše @Cenarius, pusobíš jako vyhořelá ženská omlácená životem, ne mladá holka. :nevim: Bavila ses o tom s mamkou nebo s nějakou kamarádkou? :think:

To si nemyslím, byla jsem na tom podobně i před karanténou. Zavření škol mě potěšilo samozřejmě. Do školy, když toho učení mám hodně (což se stává často), klidně taky jdu bez vykoupání. Nějakým nadměrným pocením netrpím, takže ten 1 den si můžu dovolit.

Ve volném čase spím nebo jen ležím. Jsem tak otrávená a unavená běžnými věcmi (třeba ta škola), že na nic jiného nemám energii ani chuť.

Jinak máte pravdu. Sama si tak přijdu, jak troska.
Mamka je už se mnou bezradná. S kamarádkama tohle absolutně nemá cenu řešit, nemyslím si, že by mi mohly pomoct.
Najít dobrého psychiatra je oříšek. Navíc bych musela další problémy, co se již léčím, řešit s jiným člověkem, což není úplně příjemné. Na dr. co chodím jsem si už zvykla. Ale asi mi nedokáže pomoct.
Zakl.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama