Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přijdu si jak socka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.2.15 18:13
Kolik je tobě a synovi? Jakou školu jsi dělala a jakou práci bys chtěla dělat. Fitness trenér mi nepřijde jako práce, ale jako koníček.
A jak jste na tom s penězi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:15
Kolik je synovi? S takovou diagnózou může do školky, když to nebude zvládat, má nárok na asistenta, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:21
Ahoj. A z jakyho jsi kraje? Tady u nás jsou aktivity, co jdou i s dětmi, tak zkus mrknout tam u vás.
1.3. je tu burza s věcmi, co jsou doma zbytečné a další bleší trhy
pořádají se tu výtvarnicke hodiny třeba pro práci s hrnčířskym kruhem
plavání s dítětem
To jsou věci, ke kterým chlapa nepotřebuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:22
@Anonymní píše:
Jedná se o vysokou školu, k dokončení studia mi chyběla jedna zkouška, druhé studium mi překazilo těhotenství, po porodu to bylo v jednom kole, buď syn nemocný, odpadalo mi hlídání, když jsem potřebovala, ted už na školné ani nejsou peníze, takže to asi končí
no, něco mi to silně připomíná 
… já před dvaceti lety
nevěš hlavu, nech si vystavit přehled vykonaných zkoušek… na některé zaměstnání ti to stačí… možná můžeš zkusit podnikat, nebo někde na nižší pozici,… záleží na oboru… a taky jakou máš střední… prostě nevěš hlavu, ber to jako poučení pro příště… a za dysfázii syna fakt nemůžeš 
mám malýho autistu, tak si dovedu představit, o čem to je bude zas líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:22
Myslím, že máš právě takové přechodné období, cítíš, že chceš v životě změnu. Jak je starý syn? Dysfázii si nevyčítej, nemůžeš za to a uvidíš, že se to časem spraví a syn ostatní děti v řeči dožene. Jak je syn starý?
Aktivity tvého manžela jsou bohužel běžné, snad se ti podaří zapojit ho více do rodinného života a výchovy syna. Zaujalo mě to modlení? Jakého je vyznání?
Myslím, že se ti časem podaří dokončit vzdělání a najít dobrou práci, možná v opačném pořadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:22
@Anonymní píše:
Zdravím, raději anonymně, chodí sem známí.Blíží se mi kulatiny a začínám si čím dál tím víc připadat jak „socka“. Nedokončila jsem školu, neměla jsem nikdy hlavní pracovní poměr, v rodičovství mi přijde, že jsem taky selhala, kladu si za vinu, že je syn nemocný (diagnostikovali mu dysfázii).
Manžel je celé dny v práci, když je doma, tak čumí na sport, jí nebo se modlí, nikam spolu nechodíme, nemáme hlídání. Začíná mi hodně vadit, že žiju jakoby ve vzduchoprázdnu, jen se snažím dny přežít, syna něco naučit, což se mi moc nedaří. Mám pocit, že jsem nic nezvládla, nic nemám…
Hm, tak nějak podobně bych mohl bilancovat i já - a to se mně blíží padesátka. No ale není to se mnou až tak hrozné - a s tebou asi taky nebude, když máš manžela a syna. Hodně záleží na úhlu pohledu.
Hele - jsem nedostudovaný strojní inženýr. Ale na druhou stranu - na matruitním vysvědčení i na závěrečném z průmyslovky mám samé jedničky. Dneska v práci mně kolega, odcházející do důchodu, „nachytal na švestkách“ co se týká speciálních operací při frézování oceli. Jenže já se s ním nemůžu srovnávat - on pracuje jako frézař od šestnácti (a je mu pětašedesát…) Je fakt, že někteří lidi, které znám, vystudovali žurnalistiku a pracujou v televizi nebo v redakci celostátních deníků - ale já jsem coby externista (po dobu čtyř let) taky „cosi dělal“ pro jednu veřejnoprávní televizi…
Jak už jsem napsal - záleží na úhlu pohledu. I ta poloprázdná sklenka vína se dá popsat jako ta, co je ještě z poloviny plná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:25
Tak koukám, že je syn docela maličký. Dva a tři čtvrtě, to mi připadá u kluka ještě úplně běžné, že nemluví skoro vůbec. S tím bych se tak nestresovala. Vidím to optimisticky, do práce půjdeš, školu dokončíš, jak kluk poroste, táta se mu bude víc věnovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.15 18:33
Je to katolík, poslední dobou to celkem „přehání“ a začíná mě na to taky namotávat. Já jsem mu už od začátku řekla, že ne a za tím si stojím. Ale deptá mě to, že tady celý večer drnčí kázání nějakého kněze a mou hudbu kritizuje, jen zaslechne prvních pár tónů (zdaleka se nejedná o black metal). Tlačí mě do druhého dítěte, já už kvůli financím a malému bytu nechci.
Střední mám gympl, zkoušky na vysoké mám krom té jedné všechny, vzděláním stačím na práci v laboratoři, základní kurzy mám odbyté. K vysoké jsem si přivydělávala brigádami, ty se počítat nedají, k poslednímu roku jsem nastoupila na DPP jako servírka. Než jsem stihla najít lepší flek, vdala jsem se a hned otěhotněla (neplánovaně).
Na mateřské nesedím na zadku, snažím se cvičit, angličtinu si doma aspon trošku zdokonaluju, chodím na brigádu, když je chvilku čas. Jenže přišel zlom, já posledního půl roku psychicky nedávala synův stav, je ještě k tomu v období vzdoru, měl neustále zažívací problémy, byl často nemocný. Bylo toho na mě hodně, k tomu manžel přešel do práce za méně peněz, takže nám to spíš stačit nebude.
V květnu mu budou tři roky, byli jsme tento týden na konzultaci v SPC a tam nám na rovinu řekli, že normální školka jen s asistentem nebo speciální, já se děsím, kolik to bude stát.
- Citovat
- Upravit
11.2.15 18:36
To nechápu. Jen kvůli tomu, že je dysfatik, tak asistenta nebo speciální školku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:38
Jestli půjde do školky v září, tak se ještě může hodně posunout. Moje chodila do miniškolky od dvou let a já do práce na částečný úvazek. Naučila se tam chodit na záchod. A školku zvládá v pohodě, i když chodí na dva dny v týdnu i do logopedické. Já dysfázii jako nemoc nevnímám. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.15 18:46
@Cuarentena píše:
To nechápu. Jen kvůli tomu, že je dysfatik, tak asistenta nebo speciální školku?
Tak mi to řekla ženská v SPC a napsala do papíru. Ten mi dneska došel, takže to vím pár hodin. Zatím vůbec nevím, jak budu jednat dál…
Jinak do jesliček chodí 1× týdně od 15 měsíců a s plínkama mu to nepomohlo.
- Citovat
- Upravit
11.2.15 18:46
Myslím, že si jako socka připadáš z toho důvodu, že si začínáš uvědomovat svoje limity při uplatnění se na trhu práce a z toho plynoucí závislost na muži.
Systém nám káže, že se máme všichni starat sami o sebe, ale tak nějak se ignoruje fakt, že žena se má starat navíc ještě o děti a jsou-li zdravotně hendikepované, situace se značně komplikuje.
Rozumím tomu, že to je i o penězích, protože málokdo má mladou, ochotnou babičku v kondici, která by nemusela pracovat, aby zadarmo hlídala robátko, zatímco si maminka dodělává vzdělání či chodí do práce a tatínek též pracuje.
Jednoduché to není a nebude. Přesto nemůžeš házet flintu do žita. O tom, zda-li je možné najít nějaké finanční rezervy víš sama nejlíp. Cesta k dodělání vzdělání či rekvalifikaci nebo práci bude, obávám se, dlouhá, ale měly by k tomu směřovat všechny tvé kroky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:47
@Anonymní píše:
Je to katolík, poslední dobou to celkem „přehání“ a začíná mě na to taky namotávat. Já jsem mu už od začátku řekla, že ne a za tím si stojím. Ale deptá mě to, že tady celý večer drnčí kázání nějakého kněze a mou hudbu kritizuje, jen zaslechne prvních pár tónů (zdaleka se nejedná o black metal). Tlačí mě do druhého dítěte, já už kvůli financím a malému bytu nechci.Střední mám gympl, zkoušky na vysoké mám krom té jedné všechny, vzděláním stačím na práci v laboratoři, základní kurzy mám odbyté. K vysoké jsem si přivydělávala brigádami, ty se počítat nedají, k poslednímu roku jsem nastoupila na DPP jako servírka. Než jsem stihla najít lepší flek, vdala jsem se a hned otěhotněla (neplánovaně).
Na mateřské nesedím na zadku, snažím se cvičit, angličtinu si doma aspon trošku zdokonaluju, chodím na brigádu, když je chvilku čas. Jenže přišel zlom, já posledního půl roku psychicky nedávala synův stav, je ještě k tomu v období vzdoru, měl neustále zažívací problémy, byl často nemocný. Bylo toho na mě hodně, k tomu manžel přešel do práce za méně peněz, takže nám to spíš stačit nebude.
V květnu mu budou tři roky, byli jsme tento týden na konzultaci v SPC a tam nám na rovinu řekli, že normální školka jen s asistentem nebo speciální, já se děsím, kolik to bude stát.
K synovi. Mám doma syna s ADHD + vývojovou dysfázií. Chodí do normální školky s asistentkou na 4 hodiny denně. Nestojí nás to vůbec nic. I tak si myslím, že by to zvládl bez ní, ale když jí nabídli proč ne že jo. 
Dysfázie není žádné strašné postižení, na dětech se to v dospělosti většinou ani nepozná. Jo doktoři a různé SPC pořád straší, pak to dopadne uplně jinak. Nám neuroložka v Míšových 2 letech řekla, že je mentálně retardovaný a ono prd. Takže asi tak.
Ke zbytku ani nevím jak se vyjádřit, je to o tobě a tvém pocitu, prostě začni dělat taky něco pro sebe a nejen pořád pro ostatní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:49
@Anonymní píše:
Tak mi to řekla ženská v SPC a napsala do papíru. Ten mi dneska došel, takže to vím pár hodin. Zatím vůbec nevím, jak budu jednat dál…Jinak do jesliček chodí 1× týdně od 15 měsíců a s plínkama mu to nepomohlo.
Víš jak dysfatika odnaučit plenkám? Prostě mu je seber a už nedej. Oni jak nerozumí, tak to nepochopí, chce jim ukázat příčinu a následek Já mu je sebrala ve 2,5 letech a ve 3 už sám chodil na záchod, prostě mu to došlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.2.15 18:56
@Melody 4 píše:
Víš jak dysfatika odnaučit plenkám? Prostě mu je seber a už nedej. Oni jak nerozumí, tak to nepochopí, chce jim ukázat příčinu a následek
Tak u nás to jinak. Plíny jsem sebrala a ona poskakovala, čurat se jí chtělo, plíny hledala, sama si je zkoušela nasadit, brečela…tahle psychologická válka trvala dlouho, až teta ve školce zavelela, že se jde čurat, tak šla. A pak už to šlo samo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
