Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S přítelkyní jsem od 18 let jí bylo 16. Oba jsme předtím měli jen jednoho sexuálního partnera. Její rodina mě absolutně nesnášela. Byl jsem pro ně údajně zbohatlej frajírek (v 18 jsem měl Škodu Favorit a zdědil po prarodičích malej baráček v dezolátním stavu). Hromada řeči, že nám to nikdy nevyjde, že je to zbytečný atd. No upřímně, ani nevím co vše matka přítelkyně vyprávěla. To že sama měla od svého manžela (nevlastní otec přítelkyně) parohy jak dvanacterák to neviděla. Momentálně tehdejší přítelkyně je pořád moje přítelkyně a za pár dní čekáme po více než 12 letech vztahu první přírůstek do rodiny. Upřímně bych se fakt nehroutil jde o to jak to vidíš ty a přítel a ne jak to vidí oni.
@Anonymní píše:
@Ijen
To ale zní, jako byste jeho vztahu nepřála. Asi se s ní cítí dobře a tak s ní je a právě cítí, že jeho studentskou lásku neberete vážně. A když přespávání nehrozí, tak s ní rovnou bydlí. Vůbec to neberte zle, takhle jsem to pochopila, když tak se omlouvám
Tak predevsim studuji 150 km od domova, kde si spolu pronajali byt. Pak je logicke, ze bydli spolu. A to i presto, ze hned v prvnim rocniku spadli do distancniho vzdelavani a mohli by se teoreticky vratit domu. Ze je jim spolu dobre nezpochybnuju. Dokonce myslim, ze na nej ma slecna velmi dobry vliv, je rozhodne hodne zodpovedna a chytra. Domu jezdi ob vikend. A ano ja to prave beru jenom jako studentskou lasku, nic vic nic min. Takze resit jestli jejich vztahu preju nebo ne povazuju za silne predcasne.
@Ijen aha tak to potom chápu, myslela jsem ze studují třeba v jiném městě v jednom kraji. ![]()
A mohu se zeptat, jak jsou spolu dlouho a jestli je někdy uvidíte jako skutečný par a ne jako studentskou lásku? ![]()
Já své děti s někým jako skutečný pár budu vidět asi až po svatbě nebo narození společného dítěte. Do té doby je to jen známost, nic víc. Nebo možná společné bydlení
, kdo ví.
Chodili spolu na 8G do stejne tridy a pocitam tak od kvarty se dali vic dohromady, takze 5-6 let. A druha cast otazky? Nevim. Nic nevylucuju, zivot je plny prekvapeni.
Jak to vidi otec ( v tomto pripade ja) dcery i syna:
Chce-li, at mne jeho pritelkyni predstavi ( nastesti to tak je), nebude-li chtit, nemusi. Moznost by mel.
Neni to ani sovinisticke, ani nespravedlive, je to v mych ocich proste jen rodicovska starost a zodpovednost.
@carsin hmm, také je pravda, že mě představovat nemusel, protože mě tak nějak znali od vidění + jeho matka je učitelka v jednou kroužku, skupině, kam jsem chodila, takže mě prostě znala dříve a může to být o to těžší, protože mě prostě neměl šanci představit. Jedné tetě mě tedy představil a s tou jsme se hned daly do řeči, pokecaly jsme o všem monžném… Takže určitě je rozdíl, když přijde patnácti a osmnácti letá holka a jestli ji představí/nepředstaví. ![]()
@Anonymní píše:
@carsin hmm, také je pravda, že mě představovat nemusel, protože mě tak nějak znali od vidění + jeho matka je učitelka v jednou kroužku, skupině, kam jsem chodila, takže mě prostě znala dříve a může to být o to těžší, protože mě prostě neměl šanci představit. Jedné tetě mě tedy představil a s tou jsme se hned daly do řeči, pokecaly jsme o všem monžném… Takže určitě je rozdíl, když přijde patnácti a osmnácti letá holka a jestli ji představí/nepředstaví.
Tak je fakt, ze po trech letech chozeni je divne, ze te nepredstavi ani rodinnym prislusnikum, kteri s nim ziji v jednom dome. Ale nevis, jake s nima ma vztahy sam… al eje fakt. ze 3 roky jsou 3 roky a ja jako dedecek bych chtel vedet, s kymze to muj vnuk uz tak dlouho chodi.
Preju ti, at se tvuj vztah a vse kolem nej vyviji tak, jak si prejes.
@carsin když jsme s prvním přítelem chodili asi rok, tak se ho můj děda zeptal, jestli to se mnou myslí vážně. Bylo mu čerstvě 19. Něco zablekotal a zdekoval se, protože ho totálně zaskočil. A nahlodal. Ale tou dobou už do něj šili i kamarádi, že přece nezůstane s první holkou, že si nic neužije atd. No nakonec jsme se rozešli až po půl roce, a z mého popudu. Sranda je, že si to pamatuje dodnes. Už je to skoro 20 let. A má dospívající dceru, kterou teda taky nehodlá dát zadarmo
Když jsme se pak po letech dali dohromady, tak se hned ptal, jestli děda ještě žije, že teda už ví odpověď. Bohužel nežil, ani moje babička, která ho měla moc ráda se svatby a miminka nedožila, ale jeho jo, a jsem strašně ráda, že jsem s ní pár let mohla být, a že viděla, jak je vnuk konečně spokojený.