Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že sám podle hlasu poznal, která bije. Jenže, nechci aby se mnou byl, jen kvůli tomu, že se cítím sama. Spíše mě mrzelo, že po třech dnech, kdy jsme se skoro neviděli, se takhle rozhodl. Nechtěla bych se mu ani svěřit s tím, že se cítím sama a nikoho nemám atd. Připadá mi to hrozně slabošské a bojím se, že bych tím u něj klesla…
Je to sobec a guma, hlavně nečekej, že ti bude pomáhat s dítětem
Když jsem bydlela 2 roky v Karviné, tak jsem si tam našla tolik kamarádek, že je to přátelství do teď a to už zase 2 roky bydlím v jiném městě a s holkama se pořád navštěvuju. Podle mě je tam spousta skvělých lidí, jen stačí občas vyrazit mezi lidi. Myslím, že je blbost se upínat jen na přítele. Co kamarádky z práce, kde jsi pracovala? Není tam někdo, kdo by si občas vyrazil? ![]()
@Tarfinka Pracovala jsem v Ostrave, z Karvine jsem byla jedina…verim, ze tady budou fajn lidicky…jen se mi proste nedari na ne narazit…rozhodne se nechci upinat na pritele..nikdy jsem to nedelala. kdyz jsem pracovala tak to bylo opacne…jenze tim ze tady ted nikoho nemam, tak se chte nechte na nej upinam ![]()
@Anonymní píše:
Myslím, že sám podle hlasu poznal, která bije. Jenže, nechci aby se mnou byl, jen kvůli tomu, že se cítím sama. Spíše mě mrzelo, že po třech dnech, kdy jsme se skoro neviděli, se takhle rozhodl. Nechtěla bych se mu ani svěřit s tím, že se cítím sama a nikoho nemám atd. Připadá mi to hrozně slabošské a bojím se, že bych tím u něj klesla…
No ale když s ním mluvit nebudeš, tak chlap to nepochopí. Nezlob se na mě, ale spousta chlapů je natvrdlých. Berou to jinak, než my. Když mu to opravdu neřekneš napřímo, tak mu to nedojde. Ty budeš akorát naštvaná a on nebude chápat. Zbytečně se pohádáte a to zatím nemáte mimčo. Co až bude na světě?
Chlapovi to říct musíš narovinu. U nás když je něco, tak mu to řeknu, jak to cítím, co bych si představovala a tak. No, ten den dělá ještě jako že nic, protože je samozřejmě ješitný jako každý druhý chlap a druhý den už vím úplně přesně, že si to vzal k srdci a je všechno ok. Jen nečekej, že něco řekneš a on do minuty bude všechno chápat, všechno bude podle tvé představy.
Tez jsem na tom podobne, jen s tim rozdilem ze bydlim na vesnici a mam dcerku, rizikovka je na nic, hlavne ja mam mit klidovku na luzku, ale vysvetluj to ctyrletymu cvrckovi. Dala si podnet tady na emiminu? treba tu je nejaka mamca z Karvinne ![]()
No tohle sem rešila taky na začátku tehotenství muj porád behal po venku a mne nechával doma
Taky sem nemala kamaradky, tak sem porád brečela a manžela nechala at si užíva
No kolem 15tt když už jsem byla ako tak po nevolnostech pohode, jsem si otevrela hubu a rekla mu že to takhle nejde, a on to pochopil a začal se mne venovat, chodil semnou na procházky, a z práce chodil domu a byl semnou
No a ted chodí občas ven cez výkend a mne to nevadí, Ví že delá taky vše at jsu spokojená i ja
Stačí si ríct svuj nazor a nenechat si sr***t na hlavu,
Přesně souhlasím s @novina chlapi takový jsou. Já jsem se naučila prostě mu říct, že mě štve, že se mi to nelíbí a on mě taky. Občas se chytneme, ale většinou je mezi námi čistý vzduch.
Taky jsem se přistěhovala tam, kde jsem nikoho neznala a kde jsem předtím nebydlela. Ale už jsem se po pár letech seznámili s hodně lidma, chodíme do mateřského centra a je nám vcelku fajn
.
@Hana89 Nevidím to tak, že bych si nechávala s..t na hlavu. Spíše mi příjde být hrozně ponižující ho „prosit“, aby strávil čas se mnou. Chtěla bych, aby on sám od sebe ho se mnou chtěl strávit a ne až na můj popud.
Každopádně ti děkuji za příspěvek. Možná bych to měla udělat stejně… ![]()
Ahojte holky, potřebuji se vám svěřit a podělit se…Jsem na rizikáči, takže pořád doma. Přítel samozřejmě pracuje. Bydlím v tomto městě dva roky, ale pořád tady nemám skoro žádné kámošky. Předtím jsem byla celý den v práci, tak ani nebyla příležitost…a teď jsem hrozně sama. Snažím se pořád něco vymýšlet, ať nesedím doma jako slepice. Ale většinou to skončí u procházky se psem. Dneska např. měl přítel ranní. Moc jsem se na něj těšila až příjde z práce. Když přišel, řekl mi, že si jde s kámošem zaboxovat…ok, tak trochu mě to zamrzelo, ale domluvili jsme se, že půjdu se psem k řece a on pak dorazí. Byla jsem tam dvě hodiny a on mi pak volá, že pojede s tím kámošem za dalším kámošem do jiného města a zajdou si zabruslit, pak na pivo atd. atd…hrozně mě to teď mrzí. Nejen to, že se tak na mě vykašlal..ale to, že co jsem těhotná tak jen sedím doma a nemám žádné kamarádky. Snažím se hledat a seznamovat. Procházím seznamky, snažím se obnovit stará přátelství, ale většina mých dobrých přátel je v zahraničí. Nevím, v čem dělám chybu, ale hrozně mě drtí, když jsem pořád sama..protože jsem jinak společenský člověk