Přítel nechce doma zvíře

Napsat příspěvek
Velikost písma:
106651
21.11.17 12:15
@Terezxx píše:
Toho mají právě naši, tedy kříženého s boloňákem, ale děti nesnáší. Ona je tedy strašně rozmazlená od mého taťky, udělal z ní takovou dámičku :cert: :lol: ale věřím, že to mohou být úžasní mazlíci. Můžu se zeptat, na kočku? Je to opravdu tak strašné s chlupama? Já bych strašně chtěla kočku, ale všichni mě odrazují, že jsou ty chlupy opravdu všude. Taky že je v bytě cítit jejich záchod. Čímž bych si nepomohla ani kdybych si pořídila tu bezsrstou. Jinak bych musela počkat ještě rok, než půjde alespoň starší do školky a pořídit si nějakého toho pejska, (teď nemám možnost se x-krát dostat ven a venčit) ale to se mi taaak nechce :,( :lol:

chlupy prostě jsou… já ani nejsem žádná super uklízečka..beru to prostě jako dan za to, že mám zvíře..ještě ke všemu trpím na zvířátka dlouhosrstá. Záchod cítit není pokud se o něj staráš, dneska už jsou ty podestýlky poměrně vypracované i na eliminaci toho zápachu. Dám vědět :D Já si právě kvůli mlým dětem taky psa nepořídila, protože bych na něj neměla čas… začala jsem s kočičkama a ted se k nim zase vracím, protože bych na nové štěnátko v aktuální situaci neměla dost času a asi ani elánu. U přítele se zdá, že ke kočkám má taky o něco lepší vztah než ke psům… tak uvidíme, sama jsem na to zvědavá.
Jinak můj čínan taky malé děti nemusel, kupovala jsem si ho v době, kdy už děti byly pubertaci…ale s přítelovým dítětem uplně otočil a má ho moc rád..je to na něm vidět, když k nám přijde a i venku kouká na děti podobného věku, jestli to není náhodou on..nechá se hladit, přitom dřív byl spíš odtažitý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
21.11.17 12:17

@Terezxx Já kočky jednou za pár dní pročešu a chlupy pak skoro nepouští. Asi mám nějaké divné kočky, nebo je nikdo jiný nečeše. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16694
21.11.17 12:38
@Emimin7 píše:
@Terezxx Já kočky jednou za pár dní pročešu a chlupy pak skoro nepouští. Asi mám nějaké divné kočky, nebo je nikdo jiný nečeše. :D

Nooo, jako já se češu každý den a stejně ze mě vlasy padají…asi divná hlava :think: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
21.11.17 12:39
@Kakika píše:
Nooo, jako já se češu každý den a stejně ze mě vlasy padají…asi divná hlava :think: :mrgreen: :mrgreen:

Hlavu mám žel divnou i já. :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
121
21.11.17 14:24
@Pudloslava píše:
Tak to už je zase trochu jiná úroveň chovatelství, opravdu koníček.
Mě nepřijde naprosto nic závadného na tom chovat zvířata. Nepřirozené mi připadá soužít se zvířaty jako s lidmi. Někdo má třeba takhle rád koně, ale do bytu si ho stejně nebere. Zvířata mají svůj prostor a lidi mají svůj prostor - to nebrání tomu, aby se člověk o ta zvířata bytostně zajímal, dáával jim čas, pečoval o ně a i je miloval, ale ne stejným způsobem, jako lidi.Dneska si ale opravdu lecky lidi zvířaty nahrazují mezilidské vztahy. Nebráním jim v tom, jako nebráním lidem v jiných výstřelcích - jen neakceptuji jejich požadavek, že bych to tak měla mít také, že to je normální. Když třeba někdo řekne „proč bych si do restaurace nevzal psa, vždyť zlobí méně, než leckteré děti“ - někdy prostě chovatelé nechápou, že mezi člověkem a psem je zásadní kvalitativní rozdíl.
Samozřejmě to dokážu u některýcvh speciálních osobností pochopit a respektovat, ale zdá se mi, že těch speciálních osobností v poslední době nějak znatelně přibylo.

S tímto nemohu jinak, než souhlasit. Ocamcaď pocamcaď. Člověk je člověk a pes je pes. Dvě naprosto nesrovnatelné věci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
121
21.11.17 14:26
@Venetia píše:
Není nad agility adrenalin :D..ale to se těžko vysvětluje

Přesně. Stejně tak nechápali, proč mě baví jezdit na koni dokola po jízdárně. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
106651
21.11.17 14:32
@Boeing737 píše:
Přesně. Stejně tak nechápali, proč mě baví jezdit na koni dokola po jízdárně. :D

U mně třeba sousedka v době mateřské a malých dětí nemohla pochopit proč mně baví jeszdit s kočkou po výstavách… :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2998
21.11.17 15:50
@Venetia píše:
My máme garsonku, a měla jsem tu na zacatku dva psy a kočku, pak dva psy, teď přítele, psa a občas jeho dítě a v sobotu si jedeme pro koťátko…prostor žádný problém není…možná pro lidi, ale pro zvířata určitě ne, pokud tedy neplánujes zrovna dogu nebo něco podobného…vždyť to zvíře je stejně tam, kde jsou všichni, i kdybys měla 10 pokojů a obrovskou zahradu

Jen bacha na zvykání, Ven. Sestěhovala jsem se s partnerem, on malého psa, já kocoura, bydlíme spolu přes půl roku, a psice s kocourem se pořád nesnesou v jedné místnosti../fena 5,5 roků kavalírka, kocour 5 let/ Snad dopadneš líp.. Jinak ten pes netoleruje ani jiné kočky, včetně sousedovic, ale doma je to řádná komplikace. Ač bydlíme v prostorném domě.
Přeju ať to dopadne lépe než u nás..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2998
21.11.17 15:56
@Terezxx píše:
Toho mají právě naši, tedy kříženého s boloňákem, ale děti nesnáší. Ona je tedy strašně rozmazlená od mého taťky, udělal z ní takovou dámičku :cert: :lol: ale věřím, že to mohou být úžasní mazlíci. Můžu se zeptat, na kočku? Je to opravdu tak strašné s chlupama? Já bych strašně chtěla kočku, ale všichni mě odrazují, že jsou ty chlupy opravdu všude. Taky že je v bytě cítit jejich záchod. Čímž bych si nepomohla ani kdybych si pořídila tu bezsrstou. Jinak bych musela počkat ještě rok, než půjde alespoň starší do školky a pořídit si nějakého toho pejska, (teď nemám možnost se x-krát dostat ven a venčit) ale to se mi taaak nechce :,( :lol:

Bezsrstá není nicmoc řešení, zas máš mastné peřiny, pokud pravidelně nekoupeš. A koupat kočku… nic extra zážitek pro obě strany, leč u bezsrstých plemen nutnost, bohužel.
Já mám kočku, která líná minimálně, přesto nemůžu říct, že by skoro nebyly /mám ruskou modrou/. Hlavně mě trápí, že se zapíchnou do koberce, sedačky, a nejdou jen tak jednoduše vysát. Na to je skoro praktičtější dlouhosrsté plemeno.
Záchodek smrdět nemusí, dnešní době. Stačí pořídit krytý s lítacími dvířky, pořídit kvalitní stelivo /doporučuji hrubý Zverlit/ a hlavně, vybírat hrudky pravidelně, cca dvakrát denně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
106651
21.11.17 15:57
@jankajj píše:
Jen bacha na zvykání, Ven. Sestěhovala jsem se s partnerem, on malého psa, já kocoura, bydlíme spolu přes půl roku, a psice s kocourem se pořád nesnesou v jedné místnosti../fena 5,5 roků kavalírka, kocour 5 let/ Snad dopadneš líp.. Jinak ten pes netoleruje ani jiné kočky, včetně sousedovic, ale doma je to řádná komplikace. Ač bydlíme v prostorném domě.
Přeju ať to dopadne lépe než u nás..

doufám, že mně nečeká nějaké velké překvapení…pes s kočkou byl x let, bežně chodí do bytu, kde je kočka u mojí mámy…snad to bude ok

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
331
21.11.17 16:52

Děkuji moc za reakce :-)
Trochu mě zarazily trošku ráznější názory o tom, že o takhle zásadní otázce musím s partnerem mluvit od začátku. Já nevím, ale fakt jsem neříkala na prvním rande, že „až spolu budeme bydlet, chci kočku“, protože kdyby mi takové věci říkal na začátku nový přítel v době, kdy člověk v hodně mladém věku ani neví, jak dlouhý a vážný vztah to bude, asi by mě to spíš odradilo, i kdybych měla stejný názor. Nikdo nechce slyšet hend ze začátku vztahu o svatbě, dětech, bydlení, v tu chvíli opravdu ne. Přítel věděl od začátku, že mám zvířata hodně ráda, ale neměla jsem nikdy striktní názor typu, že pokud s ním nesouhlasí, tak konec. Poznali jsme se mladí a až po 5 letech jsme spolu začali bydlet a postupně jsem dospěla po pár letech společného bydlení k tomu, že mi to zvíře hrozně chybí, když už se tak často nepohybuju u rodičů, kde je zvířat plný dům :) Ve všech zásadních a mnohem důležitějších věcech si stoprocentně vyhovujeme, tohle je první věc, ve které se zásadně neshodneme. Ale určitě se s ním nebudu rozcházet, pokud nezmění názor, i když mi na zvířátku hodně záleží :) Rozhodně bych kvůli mému přání mít kočku nezahazovala dlouhodobý krásný vztah :) A to to opravdu není žádný rozmar. Mám psychicky náročnou práci, u které není neobvyklý syndrom vyhoření a antidepresiva a nějak mám na sobě vyzkoušené, že když po náročném pracovním dni zajdu třeba zrovna do kočičí kavárny nebo ke známým, kteří kočku mají, tak moje nálada a energie stoupne o 100% :) Beru to jako takovou příjemnou prevenci před nějakými problémy v budoucnu :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3086
21.11.17 17:10
@jankajj píše:
Bezsrstá není nicmoc řešení, zas máš mastné peřiny, pokud pravidelně nekoupeš. A koupat kočku… nic extra zážitek pro obě strany, leč u bezsrstých plemen nutnost, bohužel.
Já mám kočku, která líná minimálně, přesto nemůžu říct, že by skoro nebyly /mám ruskou modrou/. Hlavně mě trápí, že se zapíchnou do koberce, sedačky, a nejdou jen tak jednoduše vysát. Na to je skoro praktičtější dlouhosrsté plemeno.
Záchodek smrdět nemusí, dnešní době. Stačí pořídit krytý s lítacími dvířky, pořídit kvalitní stelivo /doporučuji hrubý Zverlit/ a hlavně, vybírat hrudky pravidelně, cca dvakrát denně.

Teta bezsrsté kočky chová a zatím se nesetkala, že by se nějaká nerada koupala. Prý právě naopak vodu vyhledávají. Uvidíme no. Buď to nevydržím a pořídíme kotě nebo vydržím a bude pes. Nebo obojí? :lol: Popřemýšlím nad dlouhosrstou, děkuji za tip :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
106651
21.11.17 17:25
@Emka1990 píše:
Děkuji moc za reakce :-)
Trochu mě zarazily trošku ráznější názory o tom, že o takhle zásadní otázce musím s partnerem mluvit od začátku. Já nevím, ale fakt jsem neříkala na prvním rande, že „až spolu budeme bydlet, chci kočku“, protože kdyby mi takové věci říkal na začátku nový přítel v době, kdy člověk v hodně mladém věku ani neví, jak dlouhý a vážný vztah to bude, asi by mě to spíš odradilo, i kdybych měla stejný názor. Nikdo nechce slyšet hend ze začátku vztahu o svatbě, dětech, bydlení, v tu chvíli opravdu ne. Přítel věděl od začátku, že mám zvířata hodně ráda, ale neměla jsem nikdy striktní názor typu, že pokud s ním nesouhlasí, tak konec. Poznali jsme se mladí a až po 5 letech jsme spolu začali bydlet a postupně jsem dospěla po pár letech společného bydlení k tomu, že mi to zvíře hrozně chybí, když už se tak často nepohybuju u rodičů, kde je zvířat plný dům :) Ve všech zásadních a mnohem důležitějších věcech si stoprocentně vyhovujeme, tohle je první věc, ve které se zásadně neshodneme. Ale určitě se s ním nebudu rozcházet, pokud nezmění názor, i když mi na zvířátku hodně záleží :) Rozhodně bych kvůli mému přání mít kočku nezahazovala dlouhodobý krásný vztah :) A to to opravdu není žádný rozmar. Mám psychicky náročnou práci, u které není neobvyklý syndrom vyhoření a antidepresiva a nějak mám na sobě vyzkoušené, že když po náročném pracovním dni zajdu třeba zrovna do kočičí kavárny nebo ke známým, kteří kočku mají, tak moje nálada a energie stoupne o 100% :) Beru to jako takovou příjemnou prevenci před nějakými problémy v budoucnu :)

Když to pro tebe nic zásadního není, tak bych od toho nápadu upustila

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14638
21.11.17 17:53
@Venetia píše:
Když to pro tebe nic zásadního není, tak bych od toho nápadu upustila

Souhlas. Ze začátku to vyznělo dost jinak (musím se vzdát svého snu, jsem frustrovaná…) Takto myslím, že občasná návštěva kočičí kavárny nebo vyvenčení pejska z útulku by na dobití baterek mohla stačit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11565
21.11.17 20:41

@Terezxx Hele jako jo, chlupy JSOU všude. Ale zvykneš si. Naše kočky naštěstí nelezou do nádobí, na linku atd., ale na gauči, posteli atd. ta srst prostě je.

Ale pravidelné vyčesávání, pokud to kočka má ráda (naše třeba nemají) tomu hodně pomůže.

Pokud jde o záchody, chce to mít správné stelivo a pravidelně čistit, pak cítit není (jako ano, čerstvě po kadění ano, ale to je i u lidí).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný