Přítel by už chtěl miminko

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21718
8.11.23 07:40

A ty chceš opravdu dítě jenom s přítelem? Ony ty staromódní postupy, že nejdříve svatba a potom dítě nejsou úplně bez racionálního základu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
8.11.23 07:54

Jak dlouho spolu bydlite a kolik máte našetřeno? Jestli mate oba dobrou praci, jeste do porodu něco nasetrite. Jak se chova ke své rodině otec tvého pritele? To talé dost ukáže i kdyz to neni vsechno. Dobře si to rozmysli. Plánujete svatbu a jak hospodarite? Dohodnete se na úhradě nakladů na bydlení a zivobytí?

  • Citovat
  • Upravit
2125
8.11.23 07:57

No, abych pravdu řekla, tak bývalý přítel (teď už je 5 let manžel :D ) chtěl dítě dlouho, já se tomu bránila, nebo spíš jsem byla toho názoru, že když už, tak do úplné rodiny. Ne mít ho s nějakým přítelem, kterých můžu mít padesát. Jednou jsme zkusili vynechat přerušovaný styk a povedlo se! Tak jsme začali organizovat svatbu. Teda, já. Začala jsem s tím, že jsem našim přátelům řekla, že se budeme brát, oni mu začali gratulovat, jemu bylo blbé říct, že čekáme dítě, ale svatbu nee, tak svatba jo, však nebyla velká a honosní, já si nepotrpím, ale účel splnila, protože jsem odmítala dát dítěti jméno nějakého jen přítele, ale to by utrpělo jeho ego. Nedovedla jsem si představit mít dítě a být svobodná matka, i kdybych s tím dotyčným bydlela a bylo by to v pořádku. Není to jen papír. Hodně mi na tom záleží, ale každý to může mít jinak. Pro zakl. - a kdyby se třeba hned povedlo, vzal by si tě třeba v průběhu těhotenství? Já vím, že tohle není tvůj případ, ale napadlo mi. Moje dávná kamarádka měla možnost ve 23 letech jít na Nový Zéland, ideální věk a čas, ale měla přítele, on cestovat nechtěl, ukecal ji, aby nešla, že on ji strašlivě miluje, on s ní bude a co takhle lásku spečetit dítkem? Do 2 měsíců otěhotněla, za dva roky teda i druhé, po dalších dvou letech jí panáček řekl, že toho křiku, plínek, kašiček, sunaru má už akorát dost, chce cestovat a užívat si, tak děkuji opravdu moc, semeno jsem zasadil, čau a mějte se. Tak on si užívá, ona bydlí u matky, ta jí pomáhá, ona si už roky nekoupila žádné oblečení, kosmetiku, snaží se dát dětem, chodí z práce do práce, na brigády, strhaná a po večerech asi brečí. Když jsem se jí předtím ptala, že dobře dítě a svatba, tak koukala na mě, že naco papír. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3792
8.11.23 07:59
@Bellino píše:
No, abych pravdu řekla, tak bývalý přítel (teď už je 5 let manžel :D ) chtěl dítě dlouho, já se tomu bránila, nebo spíš jsem byla toho názoru, že když už, tak do úplné rodiny. Ne mít ho s nějakým přítelem, kterých můžu mít padesát. Jednou jsme zkusili vynechat přerušovaný styk a povedlo se! Tak jsme začali organizovat svatbu. Teda, já. Začala jsem s tím, že jsem našim přátelům řekla, že se budeme brát, oni mu začali gratulovat, jemu bylo blbé říct, že čekáme dítě, ale svatbu nee, tak svatba jo, však nebyla velká a honosní, já si nepotrpím, ale účel splnila, protože jsem odmítala dát dítěti jméno nějakého jen přítele, ale to by utrpělo jeho ego. Nedovedla jsem si představit mít dítě a být svobodná matka, i kdybych s tím dotyčným bydlela a bylo by to v pořádku. Není to jen papír. Hodně mi na tom záleží, ale každý to může mít jinak. Pro zakl. - a kdyby se třeba hned povedlo, vzal by si tě třeba v průběhu těhotenství? Já vím, že tohle není tvůj případ, ale napadlo mi. Moje dávná kamarádka měla možnost ve 23 letech jít na Nový Zéland, ideální věk a čas, ale měla přítele, on cestovat nechtěl, ukecal ji, aby nešla, že on ji strašlivě miluje, on s ní bude a co takhle lásku spečetit dítkem? Do 2 měsíců otěhotněla, za dva roky teda i druhé, po dalších dvou letech jí panáček řekl, že toho křiku, plínek, kašiček, sunaru má už akorát dost, chce cestovat a užívat si, tak děkuji opravdu moc, semeno jsem zasadil, čau a mějte se. Tak on si užívá, ona bydlí u matky, ta jí pomáhá, ona si už roky nekoupila žádné oblečení, kosmetiku, snaží se dát dětem, chodí z práce do práce, na brigády, strhaná a po večerech asi brečí. Když jsem se jí předtím ptala, že dobře dítě a svatba, tak koukala na mě, že naco papír. :nevim:

Prosímtě, jak by v jejím případě papír cokoli změnil?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7525
8.11.23 08:01
@Bellino píše:
No, abych pravdu řekla, tak bývalý přítel (teď už je 5 let manžel :D ) chtěl dítě dlouho, já se tomu bránila, nebo spíš jsem byla toho názoru, že když už, tak do úplné rodiny. Ne mít ho s nějakým přítelem, kterých můžu mít padesát. Jednou jsme zkusili vynechat přerušovaný styk a povedlo se! Tak jsme začali organizovat svatbu. Teda, já. Začala jsem s tím, že jsem našim přátelům řekla, že se budeme brát, oni mu začali gratulovat, jemu bylo blbé říct, že čekáme dítě, ale svatbu nee, tak svatba jo, však nebyla velká a honosní, já si nepotrpím, ale účel splnila, protože jsem odmítala dát dítěti jméno nějakého jen přítele, ale to by utrpělo jeho ego. Nedovedla jsem si představit mít dítě a být svobodná matka, i kdybych s tím dotyčným bydlela a bylo by to v pořádku. Není to jen papír. Hodně mi na tom záleží, ale každý to může mít jinak. Pro zakl. - a kdyby se třeba hned povedlo, vzal by si tě třeba v průběhu těhotenství? Já vím, že tohle není tvůj případ, ale napadlo mi. Moje dávná kamarádka měla možnost ve 23 letech jít na Nový Zéland, ideální věk a čas, ale měla přítele, on cestovat nechtěl, ukecal ji, aby nešla, že on ji strašlivě miluje, on s ní bude a co takhle lásku spečetit dítkem? Do 2 měsíců otěhotněla, za dva roky teda i druhé, po dalších dvou letech jí panáček řekl, že toho křiku, plínek, kašiček, sunaru má už akorát dost, chce cestovat a užívat si, tak děkuji opravdu moc, semeno jsem zasadil, čau a mějte se. Tak on si užívá, ona bydlí u matky, ta jí pomáhá, ona si už roky nekoupila žádné oblečení, kosmetiku, snaží se dát dětem, chodí z práce do práce, na brigády, strhaná a po večerech asi brečí.Když jsem se jí předtím ptala, že dobře dítě a svatba, tak koukala na mě, že naco papír. :nevim:

A kdyby měli papír tak by mu to zabránilo odejít pryč??? V čem by mu to ten papír zabránil? To by neměl dost plínek a kašiček… Jako ano, já chtěla být taky vdaná, brali jsem se tedy ve věku tří let dcery, chtěla jsem před školkou a mít stejné příjmení…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
8.11.23 08:03
@KKK85 píše:
A kdyby měli papír tak by mu to zabránilo odejít pryč??? V čem by mu to ten papír zabránil? To by neměl dost plínek a kašiček… Jako ano, já chtěla být taky vdaná, brali jsem se tedy ve věku tří let dcery, chtěla jsem před školkou a mít stejné příjmení…

Třeba že by zjistila, že to dítě zas až tak moc nechce, když není schopen ani závazku svatby? ;) A třeba by si je tak rychle neudělali. Nebo vůbec.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
8.11.23 08:03
@Sisika9 píše:
Prosímtě, jak by v jejím případě papír cokoli změnil?

Papir ne, ale ta priprava a vidina zavazku slabsi povahy odradi.

Je zvlastni, ze vetsi zavazek typu dite vyrabeji bez zavahani, ale tak to proste je.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3792
8.11.23 08:03
@KKK85 píše:
A kdyby měli papír tak by mu to zabránilo odejít pryč??? V čem by mu to ten papír zabránil? To by neměl dost plínek a kašiček… Jako ano, já chtěla být taky vdaná, brali jsem se tedy ve věku tří let dcery, chtěla jsem před školkou a mít stejné příjmení…

Nechápu. Jak si mohla dát cizí příjmení, když si chtěla stejné? V jakém vesmíru tohle dává smysl? 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7525
8.11.23 08:06
@Sisika9 píše:
Nechápu. Jak si mohla dát cizí příjmení, když si chtěla stejné? V jakém vesmíru tohle dává smysl? 8o

My svatbu prostě plánovali do tří let dcery, tak prostě měla manželovo příjmení a pak po svatbě i já po manželovi a je to… Věděla jsem že svatba bude, zasnoubení jsme byli už od těhotenství… a nechtěla jsem pak měnit příjmení dítěti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7525
8.11.23 08:07
@unuděná píše:
Třeba že by zjistila, že to dítě zas až tak moc nechce, když není schopen ani závazku svatby? ;) A třeba by si je tak rychle neudělali. Nebo vůbec.

joo ale myslím v případě že by ty dvě děti měli i s tou svatbou třeba jen na úřadě…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
8.11.23 08:07
@Lucie_Sx píše:
Papir ne, ale ta priprava a vidina zavazku slabsi povahy odradi.Je zvlastni, ze vetsi zavazek typu dite vyrabeji bez zavahani, ale tak to proste je.

Přesně tak. On totiž není problém udělat mimino, narozdíl od toho naplánovat svatbu a skutečně si ten závazek uvědomit :P Stejně tak by to mohla být třeba společná stavba domu, ale ta svatba má navíc mnohé praktické (hlavně pro ženu, co bude doma s miminem) důsledky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
8.11.23 08:08
@KKK85 píše:
joo ale myslím v případě že by ty dvě děti měli i s tou svatbou třeba jen na úřadě…

Kdyby byly v pr.deli ryby, nemusely by být rybníky :P Ad vysvětlení výš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
8.11.23 08:10

Mimochodem, znám dva páry, kde chlap pronášel, že už by klidně to miminko chtěl, ale svatba se mu moc nepozdávala (výmluvy typu „je to jenom papír“, „vyhozené peníze“ atd.) - jedna podlehla a po 4 letech na ty děti zůstala sama. Druhá si dupla, že svatbu chce, chlap odmítal tak dlouho, až jí došla trpělivost a našla si jiného. Tenhle si udělal dětičky jinde a s jejich maminkou už také není. Slabé kusy no. Ta svatba přístup ke společným závazkům poměrně jasně odhalí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5913
8.11.23 08:25

Tak já zase to manželství tak neprožívám. Nicméně každý máme v palici nějaký ten rozum že? Nebo většina. Když chci mít děti, měla bych si nesobecky přiznat, že jim chci hlavně něco zajistit a ne jen „jé já chci mimíska“. Takže co chceš dětem dát. Já jim chtěla dát dobrého tatínka, stabilní zázemí a úplnou rodinu. Papír pro mě nebyl důležitý, protože jen stabilitu a dobrou rodinu nezajistí. Primárně je potřeba se zaměřit na toho chlapa. Jsem s ním spokojená, chová se ke mě hezky, má mě rád, mám v něm oporu, nebude remcat když bude muset chvíli táhnout domácnost sám, je schopný mi pomáhat, je vůbec schopný v domácnosti udělat něco sám atd atd. To jsou důležité otázky u toho, zda někoho vybrat, aby byl otcem našich dětí. Papír se dá doplnit za pár minut na úřadě, ale charakter nedoplníš nikdy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5246
8.11.23 08:27

A ja bych k te svatbe jenom podotkla - ze sve zkusenosti a v dalsich bodech souhlasim s holkama nahore - ze po svatbe se taky muze projevit charakter partnera v cele jeho krase, protoze uz si mysli, ze ma zenskou jistou, tak co by se snazil 8) A to pak treba zjistis, ze mu by miminko nevadilo, ale tobe by vadilo miminko prave s nim.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová