Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já ano, vím, že je to vesměs TABU a kuřáci jsou považováni za obtížný hmyz a jistě se mi dostane dobrých rad do života
.
Ale proč se ptám, sedím na zahrádce v restauraci v části vyhrazené kuřákům, vedle je část pro nekuřáky a uvnitř je celá klimatizovaná místnost pro nekuřáky.
Přijde maminka s kočárkem, sedne si venku do té nekuřácké (pochopitelně) a začne po mně házet zlé pohledy, že kazím vzduch.
Já tam byla první, sedím tam, kde smím, přsto zbaběle típnu a většinou odejdu.
Co vy?
Když jsou v blízkosti děti, tak nekouříme. I když si taky někdy říkám, že by si mohli sednout jinam ![]()
Mně přijde, že někteří si sednou schválně, aby mohli prudit, možná jsem paranoidní
.
Já nekouřim ani když někdo v hodně blízkým okolí jí. Jinak chodíme na místa, kde kouřej všichni
většinou. Někdy je to zvláštní no. Restaurace, dětskej koutek vedle stolu s popelníkem. Buď foukám kouř hodně nahoru, nebo si to hold odspustim a pohledama naznačuju matce, že už by mohla jít
![]()
Já to neřeším, sedím v kuřácký části podniku tak ať si ty obličeje dělaj jak chtějí. Samozřejmě nehulím tam kde se nemá a třeba když někde jsme tak si poodstoupím, abych nikomu nevadila
Ja taky kourim (sem tam) taky bych v blizkosti deti tipla nebo si vubec nezapalila, ale jako mamina s kocarkem bych si na zahradku nesedla, kde jsou kuraci, teda kde je povoleno kourit vzhledem k tomu, ze to nedelam tak ja nechci aby mi ostatni kourili pod nos.. a kdyz je to misto vyhrazene pro kuraky tak jim nebudu „brat“ jejich uzemi.. ![]()
@Lenka002 píše:
Mně přijde, že někteří si sednou schválně, aby mohli prudit, možná jsem paranoidní.
A my si zase sedáme co nejdál od všech kuřáků, pt ten smrad nesnášíme ![]()
@momi33 píše:
Já se přiznám, že jsem odnaučený kuřák
už 8 let.
Blahopřeju
![]()
Ja taky kourim ale kdyz jdu ven s malou tak ne. Jinak chodim tam kde se kourit smi a pokud nekdo haze prudne pohledy tak je mi to fuk!
Teď jsem to řešila na dovče, kdy jsem seděla v restauraci na zahrádce, nerozdělené a vedle mě nekuřáci. Tak jsem si nezapálila. A když už jsem to nemohla vydržet, tak jsem se jich zeptala, jestli by jim to vadilo, oni že ne.Tak jsem si zapálila, ale snažila se to foukat jinam (většinou otočím hlavu nahoru a vyfouknu
).Takže snažím se být ohleduplná. Ale k té mamině, co si k tobě bych přisedla, tu bych neřešila, to je její problém. Ale zároveň bych to samozřejmě nevyfoukla na její dítě.
Tak já jsem odnaučený kuřák, možná mě to i proto vadí víc, ale jsem tolerantní. Spíš se setkávám s opakem. Sedím na zahrádce s malým dítětem-opravdu jen na jednu limonádu-po nás příjde kuřák(dokonce i maminka s kočárkem),sedne si k vedlejšímu stolu a kouř jde přímo k nám. Nebo na zastávce si klidně stoupne a hulí přímo na nás. Řeším to, že odejdu i když mám zkaženou náladu. Za vás slušně vychované kuřáky bych dala nevím co. Já se číndál víc setkávám s hulváty. Možná to jen víc vnímám co mám malé dítě nevím, ale kuřáci v kuřáckých zonach mi nevadí.
Nikdy jsem nekouřila tak, aby to obtěžovalo kohokoliv jiného, ať jsem byla někde první, poslední, ve vyhrazené části, zkrátka jsem vždy brala ohled na to, aby můj kouř pokud možno nedýchali jiní…
Kouřila jsem součtem skoro 10let, byly doby, kdy jsem dala i krabičku denně, takže fakt jsem nebyla žádný sváteční kuřák, cigarety jsem si fakt vychutnávala, byla jsem závislá spíš psychicky. Ale vždycky jsem vnímala, že svým kouřením můžu někoho obtěžovat a že „normální je nekouřit“ ![]()
Kouřím
na zahrádce uplně v klidu, a když někdo začne pokašlávat zapálím si hned ještě jednu
Když přijdu na zahrádku, rozhlídnu se a když vidím maminu s kočárkem a na stole nemá popelník a cigára, usoudím že je nekuřačka a sednu si co nejdál, když sama kouří sednu si kde chci, ale ne tak abych seděla těsně u kočárku, to mi přijde takový divný
myslím že jako kuřák jsem dost ohleduplná
a to jsem silný kuřák.
Nekouřím na zastávkách, nekouřím ve velkém množství lidí(např. trhy) když se lidi o sebe otírají a sama nesnáším když se někdo tlačí frontou a hulí
jo a nekouřím když tlačím kočárek, to bych
když to vidím.
Njn, mít nekuřáckou a kuřáckou zahrádku je jako s tím bazénem rozděleným na část, kam se smí čůrat a na část, kam ne.
Vždyť víš
Kdyby si sedla do kuřácké části a blbě čuměla, tak tě chápu, ale vzhledem k tomu, že kuřáci holt dohulili až do té nekuřácké části, tak zas spíš chápu tu maminku.
Njn, nejlepší, když si najdeš hospůdku čistě pro kuřáky, tam tě snad prudit nebudou. A neříkej mi, že neexistují, páč já jako nekuřák, vždycky, když chci s děcky na výletě zaplout do hospy se zahrádkou, tak je zákonitě kuřácká
![]()