Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
@Zeoli píše: Víceřekl ji to jeden ožralec z lavičky… asi bezdák. A jeden mladý kluk… nikdo více…
Nejtěžší je začít.
Já jsem vyšší 176/vážila jsem v nejtěžších časech 82kg.
Mám, ale dlouhé štíhlé nohy, ploché břicho.
Usazuje se mi to v zadku a bocích.
Což se dá šikovným prádlem maskovat.
Vlivem velkého trápení (mám to opačně, nejím)
Jsem vloni zhubla 10kg.
A to mě nějak nakoplo. Jednak se mi tím stáhnul žaludek, méně jím a ta štíhlost je prostě úžasná.
Takže si jídelníček hlídám.
Aktuálně mám 176/66kg
Držím si to zhruba půl roku.
Držím Ti palce
@Anonymní píše: Více
Na traumata nejde mít jednu terapii měsíčně. Standardně to bývá jednou týdně. Já mám PTSD a chodím 2× týdně jako samoplátce. Věřím, že i na pojišťovnu jde sehnat intenzivnější terapii, než 1× měsíčně. To je prostě krutě málo. Alespoň jednou za 14 dní, i když to mi přijde fajn na méně podstatné obtíže.
Vím, jaký je momentální stav v oblasti péče o duševní zdraví, co se týče odborné pomoci, ale dětští pacienti jsou stále v mnohem větším loji, než dospělí, kde je péče sehnatelná, pokud člověk vyvine dostatečnou aktivitu a nevzdá se v prvopočátcích.
@Anonymní píše: Více
Nikde jsem nečetla tvůj věk ani výšku, ale přiznávám se, že pozorně jsem četla pouze úvodní příspěvek.
Devadesát jedna kilo má dnes mnoho dívek i žen. Stále je to váha, se kterou lze pěkně pracovat.
Urážky jsou pro mě uvěřitelné snad jedině u lidí, kteří svůj nezdravý životní styl prezentují dobrovolně ve veřejném internetovém prostoru a mylně si vykládají termín body positivity, který byl původně určen lidem s různými tělesnými handicapy.
Středem negativní pozornosti jsem byla s PAS dcerou dostatečně, kdybych si brala všechno k srdci, visela bych už dávno v lese na provaze.
Pokud tě komentoval někdo mdlého rozumu, nauč se v terapii být k sobě laskavější, aby s tebou podobné poznámky od pomatenců nehýbaly od úplného základu.
Jedna věc je přiznat si realitu a druhá nemyslet pouze negativisticky. Stále máš možnost pracovat na změně, i když to bude bolestné.
Přeju mnoho sil a nevzdávat to při prvním nezdaru.
Ja vim, že jednou měsíčně je málo, je to drahé. Jedině hledat psychologa na pojišťovnu
@Anonymní píše: Více
Do pěti sezení stejně nevíš, zda si s terapeutem lidsky sednete. Kontrakt také doporučuji nastavit ihned v začátcích. Nemusí ti vyhovovat ani způsob, jakým pracuje. Faktorů je mnoho. Pokud vím, tak některé pojišťovny za určitých podmínek přispívají na prvních cca deset sezení, ale bližší informace neznám. Nevyužila jsem nikdy.
Ano, psychologa s psychoterapeutickým výcvikem, ne pouhého terapeuta, byť by byl sebelepší.
@lucad77 píše: Více
S jídlem je to lehké. Když hubnoucí ví, jak na to. To ale často neví, proto se omezuje v jídlech, které málo zasytí a pak má hlad. Jenže hubnout lze i bez hladu (a bez pohybu navíc). On musí změnit jídlo, ne jen množství toho jídla, co běžně jí.
@sobospaly píše: Více
Když budeš žena, kterou v dětství znásilňovali, anebo osoba pečující o blízkého, kde je diskutabilní, zda je takto náročná péče v domácím prostředí ještě vůbec zvladatelná, tak to zase taková hračka není.
Víš o tom prd. S obojím v externí formě mám zkušenosti a váhu okolo padesáti kil ve věku, který se nechutně blíží k pětačtyřicítce, mám krutě vydřenou. A to jsem si loni prošla v rámci péče i anorexií, byla tedy podpořena zdravotním stavem, kde je nechutenství běžným projevem, a na který se přišlo teprve letos po mém totálním kolapsu.
Znám paní pečující o dítě ležáka, kde je prognóza absolutně bez budoucnosti, ze štíhlé atraktivní ženy se stala matka, která je psychicky absolutně na dně, a která se potýkala s váhou 160 kg. Matek pečujících o děti v různém věku, kde je prognóza na nic, znám bohužel více.
Pak tu máš lidi, kteří zajídají nedostatek lásky z dětství, duševní poruchy, kde mohou dotyční zajídat prázdnotu, jiní, kteří zajídají enormní stresovou zátěž.
Základ je nehodnotit. Snažit se podpořit i obyčejnou přítomností - být s druhým, popř. se podělit o vlastní zkušenosti. Jinak je lepší mlčet, než opakovaně druhotně zraňovat.
Frustrace na obézních si léčí pouze frustráti jiného typu či mentálně jednodušší stvoření.
@krecik.dzungarsky píše: Více
Pokud někdo jí špatná jídla a proto je tlustý, tak jen snížením množství ničeho nedosáhne, protože pak bude mít hlad. Musí změnit stravovací návyky. Pak bude jíst tak, aby hlad neměl, ale zároveň může hubnout. Hubnutí s hladem je chybná cesta, hubnutí bez hladu je cesta správná.
Ty víš prd o tom, co o tom vím já a co píšeš nijak nesouvisí s tím, co jsem psal já.
Další diskutérka, co musí za každou cenu druhým něco podsouvat. ![]()
@sobospaly píše: Více
Ano, proto je nejlepší se s někým erudovaným poradit. Ale fakt k tomu není nutné se 150, 200 kg tahat pneumatiky, dělat dřepy, nebo běhat do vysílení, jak nám bylo předváděno v TV. To ten člověk prostě nedá a vykašle se na to.
@lucad77 píše: Více
Ale v té televizi právě vidíte, že ti lidé to dali a nevykašlali se na to. Už jen to, že za relativně krátkou dobu (30 dní ) odjíždí lehčí třeba o 5/7kg a s neskutečně lepší fyzičkou je strašně silný motivátor. Tím právě dojde k tomu „cvak“ a přenastavení mysli, které je základem.
Já souhlasím s tím, že bez pohybu se hubnout dá, ale
1. pro lidi, kteří jsou zvyklé jíst velké množství nezdravého jídla, je to najednou strašný sešup a nedají to
2. fat skin není nic zdravého. Ono tělo ty svaly potřebuje
Já nedám dopustit na kalorické tabulky. Miluju je. Jednak celkový příjem, ale hlavně hlídají jednotlivé makroživiny. Pokud člověk chce, tak jen s nimi dokáže hravě zhubnout.
@carsa494 píše: Více
Ti lidé roky nic nedělají, problém je pro ně vyjít schody, a začít makat není dobrý nápad. Ti by si měli tak měsíc dva zvykat na pohyb a po zhubnutí začít něco pořádně dělat tak za čtyři pět měsíců. První měsíc procházky, druhý měsíc přidat na tempu a sem tam dělat něco málo doma, a takhle přidávat.
Ať si to každý dělá, jak uzná za vhodné, ale zkušenosti těch, co doplatili na hurá akce a doporučení lidí, co tomu rozumějí, mluví za vše.
@carsa494 píše: Více
Dali, protože jim za zadkem svítily kamery a hlídali je. Navíc nikdo nemá zájem být celému národu pro smích. Sami by tohle nedali, možná se najdou výjimky, ale moc jich nebude. Ten režim musí být dlouhodobě udržitelný, ne že si vezmu dovolenou a jedu někam do kempu, kde vykonávám pro mé tělo naprosto nevhodné cvičení, všechno naráz do úmoru. Myslíš, že jim to všem vydrží? ![]()
Příspěvek upraven 18.06.25 v 13:22
Zatěžovat klouby nevhodným cvičením s váhou xyz kilogramů je taky nesmysl.