Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémy s 16letým bratrem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
18.4.14 08:57
Anonymní,
Měli jsme to doma podobně s tím, že můj bratr ještě ke všemu doma kradl, vykašlal se na školu, věčně se někde poflakoval, domů chodíval často nad ránem a rozhodně ne střízlivý… Je fakt, že naši tehdy stáli za mnou, snažili se to vše řešit, ale bez výsledku.
Já v 19 letech odešla do podnájmu a měla jsem klid. Dva roky se choval normálně, tj. měl fajn holku, vzali se, měl syna… v jeho 2 letech opět najel na svůj původní životní styl… bohužel došlo to tak daleko, že když jednou nebylo po jeho, pokusil se mě fyzicky napadnout… je to cca 9 let. Od té doby jsem s ním přerušila kontakty.
Dnes je na tom tak, že je věčně bez peněz, bez práce, má na krku dluhů nepočítaně, nahánějí ho exekutoři, peníze z dědictví po mamince rozházel neznámo za co (a to měl na koupi menšího bytu!!!)
Takže u něj se to nezměnilo a jelikož je mu 36 let, tak nevěřím, že by se někdy ještě změnil a stal se z něj slušně žijící a pracující člověk.
Pokud ani rodiče nejsou schopni nějak zasánout a bratra i v jeho pubertě zklidnit, bude lepší asi odejít, pokud máš kam. Nebo s rodiči na neutrální půdě si sednout a znovu vše probrat a zkusit to vyřešit.
Sama mám skoro 17 letého puberťáka doma, ale mnohdy o něm ani nevím, je to pohodář, ale taky máme za sebou docela bouřlivé období.
Přeji hodně síly na řešení celé situace.
- Citovat
- Upravit
Tunrida
18.4.14 09:00
Nauc se ho ignorovat. Jestli to je pubertou.tak ho to prestane bavit, kdyz na nej nebuderg reagovat. A kdyz to neprejde, tak zacni zvazovat stehovani.
- Citovat
- Upravit
18.4.14 09:05
Tohle se nedá vyřešit jinak, než se osamostatníš a odstěhuješ. Sourozenci puberťáci v jednom pokoji, to je vždycky průšvih. Je mi tě líto. Přijde mi, že rodičům se nechce vaše spory řešit, což na jednu stranu (jako vytížená matka) chápu, ale tady je na místě bratra usměrňovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chatwenna
18.4.14 09:06
Ja ve sve podstate zadny problem nevidim. Vetsina sourozencu spolu v tomto veku nevychazi… Vetsinou se vztahy upravi, az budete mit kazdy svou domacnost.
Nemuzes ho ignorovat, spat v obyvaku…? Byt vic u pritele…?
- Citovat
- Upravit
Hr4sek22
18.4.14 09:13
Nezažila, ale v rodině se takhle šikanovali denně a přešlo to 
No, budeš to muset trpět dokud se neodstěhuješ 
Dala bych mu po čuni.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.4.14 09:13
Děkuji všem za rady. Ano hraji si s myšlenkou odstěhovat se, až to půjde. Přítel při mě stojí, ale jak jsem psala, také má jen jedny nervy. A hlavně pokud bych šla k přítelovi než dostuduji se mi to dost zkomplikuje. Ingnovat se snažím, když mu odpovím řekne nějakou jízlivou poznámku když ne jde rodičům na mě žalovat a já dostanu ve výsledku vynadáno, ale když si jdu stěžovat já…
- Citovat
- Upravit
18.4.14 09:50
A proč dostaneš ty vynadáno? Rodičům bych řekla, že pokud neřeší moje stížnosti, ať tedy neřeší ani ty jeho. Bratra si dále nevšímej. A ještě bych mu o samotě pohrozila, že pokud na mě vztáhne ruku, počká si na něj někde večer můj přítel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.14 10:06
Co studuješ? Šla bych být tebou na kolej. Rodiče by se alespoň chytli za nos, že u nich opravdu nechceš být. Je mi tě líto. Tvé rodiče nechápu, že ho trochu neusměrní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.14 16:56
Já bych řekla rodičům, že pokud situaci nebudou řešit že se stěhuješ, že s psychickým tyranem žít nebudeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, omlouvám se za anonym, ale myslím, že je to pochopitelné. Jdu s k vám pro radu a možná i se vypsat - zkusím to co nejstručněji. Jde o to že ještě bydlím u rodičů, studuji a při nejmenším než dostuduji bydlet budu a mám mladšího bratra - 16let. A jde o to, že s ním mám jen problémy, které se už dostaly až tak daleko, že jsem v jeho přítomnosti na nervy. Obýváme spolu společný pokoj a bydlíme v malém bytě, takže šance, „oddychnout si“ od něj není. Neustálé nadávky a urážky, to bych ještě překousla, ale on mě neustále pomlouvá (jaká jsem zlá, protivná) a lidé mu i věří, nadává mi. S rodiči se hádá pořád, a když se jim svěřím, tak to je jako kdybych neřekla nic, buď mi řeknou ať si to spolu vyřešíme nebo řeknou že je to puberta (která u něj je už tak od 12let). Když si to tu po sobě čtu, jde vlastně jen o drobnosti, ale když se to vše sečte a žijete v tomto celé dny, tak už vám to leze na nervy. Dostala jsem se už tak daleko, že pociťuji, že z něj mám strach, v noci se budím, bojím se s ním být sama. Jednou se dokonce stalo, že do mě i dost strčil, když jsem to pak řekla před rodinou - byla jsem jen nazvána lhářkou
Chci se vás zeptal, zažila jste některá něco podobného? Zlepšilo se to někdy? Děkuji vyslechnutí, potřebuji se někomu svěřit a nemám komu (přítelovi se už „bojím“, zná spoustu podrobností - co mi bratr dělá a nemá daleko k tomu dát mu za vyučenou). Je mi jasné, že to není jen jeho chyba, ale i má, ale já už vážně nevím co mám dělat.