Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémy s tchánem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.1.12 11:47
Ty jo, tak to je fakt hnus. Já bych to nevydržela a už bych dávno byla pryč, klidně u rodičů. Já jsem si po porodu říkala, že mám všechny daleko a bylo mi to líto (rodiče na slovensku a rodiče manžela na moravě, já v západních čechách), ale po tom, co mi byla tchýně „pomáhat“ po porodu jsem změnila názor. Celou dobu jediné, co udělala bylo to, že navařila oběd. Ráno, když sobě dělala toust, nenapadlo jí, že udělá i mně. Já jsem kojila ze začátku 1,5 hodiny, vždy po 2 hodinách, i v noci. Malý měl koliky, takže jsem byla nevyspalá, ráno jsem ho musela nosit, aby neřval a vyprděl se, nestíhala jsem pomalu ani na WC. Po obědě sme chodili spolu ven, protože ona sama nechtěla a já jsem se chtěla trošku provětrat a pak si ona lehla, že je hodně unavená. Před každým kojením jsem musela prso nahřívat, ona malého ani nepochovala, ten řval v postýlce a ona na něj jenom koukala, někdymu zpívala (nabízela jsem jí, aby ho vzala na ruce, ale nechtěla, tak nevím proč).
Manžel chodí do práce, takže moc pomáhat nemohl (v noci chodil přebalovat a donesl mi malého do postele k prsu 
). Do toho mi furt říkala něco o hubnutí a dietách, co je mně v době kojení úplně jedno, zda jsem XXL, nebo ne. U další návštevy i s tchánem mi přeorganizovali spíž, pak jsem nemohla nic najít. Neumím si představit žít s nima v jedné domácnosti, to bych byla taky zralá na psychiatrii.
Terulko, utíkej, chraň sebe i miminko, bude to podle mně jenom horší.
Držím ti moc palce. 
Barča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 11:50
Lucenko, u školky stačí když má dítě a jeden z rodičů trvalé bydliště v místě, nemusí to být nutně matka. Ale to je fuk.
Jinak bych poradila akorát to, co už tu padlo. Co nejdřív se odstěhovat (to tedy pro zakladatelku, lucenka to má těžší o to, že její partner se stěhovat nechce) a do té doby si zamykat, vařit jen pro svou rodinu a pod…ale také přispívat na domácnost, abyste jim nezůstali dlužni. Prostě jako dvě rodiny, co se sice dělí o kuchyň, ale jinak fungují samostatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 12:35
Je mi 22, studuju dálkově a před mateřskou jsem ještě chodila do práce na plný úvazek. Svatbu chceme pouze se svědky, takže to bude stát opravdu minimum…nějaké peníze máme našetřené, ale na vlastní byt to nestačí, takže chceme vzít menší hypotéku, proto bude lepší když se vezmeme…a taky čekáme, až přítel bude mít odděláno pár měsíců v nové práci…pokud všechno vyjde, tak jak má, tak bychom se měli stěhovat kolem prázdnin…jenom nevím, jestli tady za toho půl roka nezblbnu…
Na domácnost samozřejmě přispíváme, dělíme si na půl poplatky za vodu, elektřinu, internet…dávali jsme půlku na uhlí. Jiné poplatky zde nejsou. Jídlo si kupujeme samy, máme oddělené štelářky v ledničce. Když uvařím pouze pro nás dva, tak je zle…a popravdě, nestojí mi to za to..ráda bych tady ještě toho půl roku vydržela.
Tchýně chodí do práce, takže na vaření nemá moc čas. I když, myslím si, že kdybych tady nebyla, tak si to stejně bude muset nějak zorganizovat a uvařit.
Je to na palici prostě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 12:40
arcanobacterium píše:
Ty jo, tak to je fakt hnus. Já bych to nevydržela a už bych dávno byla pryč, klidně u rodičů. Já jsem si po porodu říkala, že mám všechny daleko a bylo mi to líto (rodiče na slovensku a rodiče manžela na moravě, já v západních čechách), ale po tom, co mi byla tchýně „pomáhat“ po porodu jsem změnila názor. Celou dobu jediné, co udělala bylo to, že navařila oběd. Ráno, když sobě dělala toust, nenapadlo jí, že udělá i mně. Já jsem kojila ze začátku 1,5 hodiny, vždy po 2 hodinách, i v noci. Malý měl koliky, takže jsem byla nevyspalá, ráno jsem ho musela nosit, aby neřval a vyprděl se, nestíhala jsem pomalu ani na WC. Po obědě sme chodili spolu ven, protože ona sama nechtěla a já jsem se chtěla trošku provětrat a pak si ona lehla, že je hodně unavená. Před každým kojením jsem musela prso nahřívat, ona malého ani nepochovala, ten řval v postýlce a ona na něj jenom koukala, někdymu zpívala (nabízela jsem jí, aby ho vzala na ruce, ale nechtěla, tak nevím proč).
Manžel chodí do práce, takže moc pomáhat nemohl (v noci chodil přebalovat a donesl mi malého do postele k prsu
Terulko, utíkej, chraň sebe i miminko, bude to podle mně jenom horší.
Držím ti moc palce.
Barča
No, vidím, že jsi to taky neměla jednoduché…měli jsme s malou s kojením problém už v nemocnici, doma, když jsem začala dodržovat určité postupy, tak se to pomalu zlepšovalo, ale pak přišly tyhlety stresy a bylo po mlíku..ze dne na den jakoby se ztratilo..ted jsme na UM a ty koliky, které z toho ze začátku měla…to bylo vážně něco..a nikdo nepomůže, akorát přilezou nahoru a znechuceně se zeptají:„proč brečí zase?“ no…mazec…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 12:42
Honzuovka píše:
Plně tě chápu, je to na palici. Mám teď něco podobného. Nedá se s tím dělat nic než se odstěhovat. Mě ještě trvalo asi rok přesvědčit manžela, že tady teda bydlet nebudeme. A to ještě vlastně zabraly až výhružky, že z porodnice jedu rovnou ke svým rodičům. Tady bych s dítětem zůstat nemohla.
A už jste odstěhovaní? Jestli ještě ne, tak přeji pevné nervy…Budeme je potřebovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 12:45
lucenka píše:
terulko jako bys psala o mým vztahu s tchánem.Přítel a tchán mají napůl barák. Dokud jsme se sem nastěhovali se starat o dědu, tak sem prakticky nejezdil. Teď je děda v nemocnici, já s přítelem za ním několikrát týdně jezdíme, on ne. Ale všem vykládá, že má dědu na starost jenom on a že my z dědy taháme peníze. Je pravda, že od něj máme důchod že kterého ale pro nás nezůstává nic (pobyt něco stojí, a pak se z toho platí poplatky za barák a po tchánovi samozřejmě nechceme nic). Tchán si myslí, že když jsem doma s dítětem že mu budu vařit denně 2 teplý jídla, ale dávat na něj peníze to ne. Navíc vždy snědl celý hrnec a pak si stěžoval že vařím blbě. Tak jsem s tím přestala. Od té doby začal dělat naschváli. chtěl udělat ze mě prostředníka aby se moc nemusel bavit se svým synem, protože oni nejsou zvyklý řešit věci přímo. To jsem odmítla a hned jsem byla u všech špatná. Bohužel přítel za tu dobu od něj dost okoukal a začíná se chovat podobně jako tchán. chci a musím odsud pryč. Nikdy mi tu nepovolí trvalé bydliště, takže mi malýho nevezmou do školky, navíc jsem už z toho všeho dost zničená. Ale přítel se domu vzdát nechce, má to tu rád, navíc jeho babička si přála aby tu žil. začínám vážně přemýšlet, že až začnu vydělávat tak přítele kvůli tchánovi opustím i když ho mám ráda. Ale nechci se každý den budit s tím co zase na nás vymyslí a kvůli čemu se většinou s přítelem pohádáme.
Jééj, tak to máš taky veselo…doufám, že se ti podaří přítele přesvědčit, že stěhování je jediná možnost. Mě to taky trvalo delší dobu, ale naštěstí už to pochopil…S tím trvalým pobytem jsme na tom stejně, tchánovci mi ho nepovolí, takže jej mám stále u našich…:-( a dobře tak na jednu stranu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 12:51
terulkaslunicko píše:Honzuovka píše:A už jste odstěhovaní? Jestli ještě ne, tak přeji pevné nervy…Budeme je potřebovat.
Plně tě chápu, je to na palici. Mám teď něco podobného. Nedá se s tím dělat nic než se odstěhovat. Mě ještě trvalo asi rok přesvědčit manžela, že tady teda bydlet nebudeme. A to ještě vlastně zabraly až výhružky, že z porodnice jedu rovnou ke svým rodičům. Tady bych s dítětem zůstat nemohla.
ještě ne, čekáme na nějaké penízky, co mají přijít. Když se to nestihne, opravdu jedu z porodky hned k našim, mám to tam pro jistotu připravené. Je to blbý, že manža nebude moct s náma být tolik času, co by byl, kdybych zůstala u jeho rodičů, ale měl se taky holt frajer víc snažit, aby jsme bydleli už sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 13:19
Honzuovka píše:terulkaslunicko píše:ještě ne, čekáme na nějaké penízky, co mají přijít. Když se to nestihne, opravdu jedu z porodky hned k našim, mám to tam pro jistotu připravené. Je to blbý, že manža nebude moct s náma být tolik času, co by byl, kdybych zůstala u jeho rodičů, ale měl se taky holt frajer víc snažit, aby jsme bydleli už sami.Honzuovka píše:A už jste odstěhovaní? Jestli ještě ne, tak přeji pevné nervy…Budeme je potřebovat.
Plně tě chápu, je to na palici. Mám teď něco podobného. Nedá se s tím dělat nic než se odstěhovat. Mě ještě trvalo asi rok přesvědčit manžela, že tady teda bydlet nebudeme. A to ještě vlastně zabraly až výhružky, že z porodnice jedu rovnou ke svým rodičům. Tady bych s dítětem zůstat nemohla.
Tak v tomhle tě obdivuju…já pořád přítele a jeho neschopnost se rozhoupat nějak omlouvala…a k rodičům bych taky mohla jít, už několikrát mi to nabízeli, ale nemám odvahu se odstěhovat od přítele.
Jinak přeju klidný a hladký porod…:-) At je mimi zdravé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 13:40
spíš si vyčítám, proč jsem se já blbá k němu vůbec stěhovala 
. Taky mi to trvalo hodně dlouho se takhle rozhodnout, ale jinak ho asi nedonutím, mamánka jednoho. Tady je spokojený, nízký náklady na bydlení, je tedy zvyklej od malička, barák je pěknej a velkej, maminka o něj pečuje co jí síly stačí.........no a pak přilezu já potvora a chci, aby se osamostatnil a ještě si dávám ultimáta. U našich to taky nebude suprácký, jsem člověk, kterej není schopnej fungovat ve více lidech, spíš samostatná, ale naši aspoň respektují soukromí druhého a mamča je zasloužilá mamina tří dětí, tak ze začátku pomůže. Nejhorší je, že se budu muset na nějakou dobu vzdát svého pejsánka, kterej je tady zvyklej a naši mi ho nedovolí vzít si k nim, mají dva psi a nesnesou se s mojim.
Myslím si, že kdybys byla trochu přísnější na přítele a stála si rázně za svým, třebas by to pomohlo. Ale lék na tohle všechno je opravdu jen jeden a to odstěhovat se a mít vlastní domácnost. Držím pěstičky, to zvládnete vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 13:52
Honzuovka píše:
spíš si vyčítám, proč jsem se já blbá k němu vůbec stěhovala
taky si vyčítám to, že jsem se kdy rozhodla k němu nastěhovat, ale raději už to neříkám nahlas, protože vždycky vyletí jak čert k krabičky…úplně tě chápu,je to hodně podobné naší situaci…nízké náklady na bydlení, krásný barák, pohodlí a miláček je spokojený…taky jsem spíše samostatná jednotka a vím, že ani u našich bych dlouho nevydržela, i když jsou skvělí…prostě svoje domácnost je svoje..
S tím pejskem to je na prd. Já musela nechat svého pejska u našich, když jsem se stěhovala k příteli, protože tchánovci nemají psy rádi 
už i to o něčem svědčí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 13:58
terulkaslunicko píše:Honzuovka píše:
spíš si vyčítám, proč jsem se já blbá k němu vůbec stěhovalataky si vyčítám to, že jsem se kdy rozhodla k němu nastěhovat, ale raději už to neříkám nahlas, protože vždycky vyletí jak čert k krabičky…úplně tě chápu,je to hodně podobné naší situaci…nízké náklady na bydlení, krásný barák, pohodlí a miláček je spokojený…taky jsem spíše samostatná jednotka a vím, že ani u našich bych dlouho nevydržela, i když jsou skvělí…prostě svoje domácnost je svoje..
S tím pejskem to je na prd. Já musela nechat svého pejska u našich, když jsem se stěhovala k příteli, protože tchánovci nemají psy rádi
Holky, ale nevyčítejte si nic, toto ste přece nemohly vědět… Držím palce, ať vám samostatné bydlení vyjde co nejdřív, ať si chlapi co nejdřív uvědomí, že jsou již dost velcí a taky co je v životě důležité. Toto musí to být fakt děs
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 14:25
Já budu za škarohlída - moc se omlouvám. Holky a proč jste s rozením tak spěchaly? Nebylo by lepší nejprve pár let pracovat, najít si bydlení. osamostatnit se? Tak trochu se otrkat a omlátit životem abyste pak věděly jak se nenechat vmanipulovat do blbé pozice… Aby bylo jasno, nekážu a nenadávám, jen se ptám…
Pochopila jsem, že máte děti plánované - a mě by zajímalo proč tak brzy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 14:33
Být na vašem místě já, tak bych se okamžitě stěhovala klidně i do té garsonky, tam se dá přece jen nějakou dobu ve 3 bydlet, za ten klid by mi to stálo 
Já bych takovou situaci nesnesla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 14:36
Lesina píše:
Já budu za škarohlída - moc se omlouvám. Holky a proč jste s rozením tak spěchaly? Nebylo by lepší nejprve pár let pracovat, najít si bydlení. osamostatnit se? Tak trochu se otrkat a omlátit životem abyste pak věděly jak se nenechat vmanipulovat do blbé pozice… Aby bylo jasno, nekážu a nenadávám, jen se ptám…Pochopila jsem, že máte děti plánované - a mě by zajímalo proč tak brzy?
za škarohlída nejsi…:-) u nás Adélka plánovaná nebyla, musela jsem ze zdravotních důvodů na čas vysadit antikoncepci a kondom prostě nebyl 100%…ale když už se stalo, tak se stalo a miminko bych za žádnou cenu nedala pryč, jenom proto, že přišlo do nevhodné doby…je to štěstí a určitě nelituji, i když to není všechno tak, jak jsem si vysnila…
Samozřejmě, že bylo v plánu, šetřit, pracovat a šetřit a pracovat..pořídit bydlení a potom…ale smůla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.12 14:39
Zakladatelko, jeden takový prudič (jako je tvůj tchán) bydlel v paneláku o patro nad náma. Vím, o čem mluvíš..... Byl nervní víc než Kodet v Pelíškách.
Do budoucna to nebudete mít jednoduché. Stát se to mně v mojí rodině, zvažoval bych stěhování někam jinam.
Příspěvek upraven 16.01.12 v 14:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
