Proč lidé závidí?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Anonymní

29.11.19 20:44

načítám...

@Cenarius může tam být samozřejmě něco špatně, ale rozhodně jim nic takového nepřeju, jen ať jsou spokojení. A bohužel náš život není tak prostý a plný radosti, jak píšete :mrgreen: ovšem je jen na nás, jak si to zařídíme…

Citovat
Upravit

fera21

2160

3315

30.11.19 06:48

načítám...

S tímhle druhem závisti jsem se setkal asi dvakrát. Jedna je rodinná známá. Před čtyřiceti lety si koupili auto, mají ho doteď, ale nejezdí s ním, protože potřebuje opravu a co dva roky technickou a to všechno jsou výdaje. Před třiceti lety postavili barák a od té doby jenom šetří a skudli. Nic si nekoupi, nic neopraví, nic si nedoprejou. Ačkoliv mají problémy s klouby, tak po městě chodili pěšky, protože MHD je zadarmo až od 70. Všechny výdaje jsou zbytečný. A tak závidí a pomlouvají všechny, kteří nemají tenhle Harpagonskej komplex.

Druhej případ jsou sousedi. Lini jak vši, do práce nepůjdou ze sto padesáti důvodů. Žijou v 80 let starým baráku, kde je všecko původní a rozpadá se. Ale závidí sousedům, kteří mají dům vedle nich a dělají jim ze života peklo.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

30.11.19 13:41

načítám...

Bohuzel hodne hnusne chovani jsem zazila v predesle praci ( nastup nove kolegyne a jeji intriky ), vygradovalo to, kdyz jsem dostala nabidku vyssi pozice :roll: odesla jsem, domluvily jsme si se sefovou, ze mne pusti bez nutne 2 mesicky. Tohle jsem nikde predtim nezazila, nastoupila jsem obratem jinam, bylo to sto a 1 :srdce: . Ted cekame miminko a jsem hooodne poucena ohledne lidi. I nase 6 leta dcera tehda citila, ze mamince neni v praci dobre

Citovat
Upravit

Anonymní

30.11.19 17:22

načítám...

Já mám sousedku, kterou musím ignorovat, protože jsem s ní už byla v konfliktu a to v takovém, že musela zasahovat policie. Ta ženská je šílená. Abych objasnila situaci. Měla opravdu nešťastný život. Byla týraná a nevím co všechno, prostě si opravdu v životě prošla peklem. Umřel ji syn když mu bylo 32let (říkala mi že na mrtvici) ze začátku byla příjemná, ukecaná blablabla. No ale nijak jsem si ji nepouštěla k tělu. Jenze je to pěkné zatrpklá, totálně vyhořelá, nepřejícná a závistivá ženská. No a já pocházím z bohaté rodiny, mám dobrou práci, chlapa a syna. Taky jsem neměla jednoduchý život, protože když je někdo z nobl rodiny, předpokládá se, že je šťastný a má vše. Opak je pravdou. Nebyla jsem rozmazlovaná a musela jsem se naučit vážit si věcí. A měla jsem smůlu na chlapy, byla jsem oběť znásilnění a domácího násilí (ještě než jsem se stala matkou). A pak se narodil syn, ale stejně teď už 10 let beru antidepresiva. A přišla jsem o druhé dítě. Jenže teď zpět k sousedce. Ona moji rodinu neustále špiní. A její dcera za mnou občas chodila a svěřovala se mi a to jsem jí ještě tenkrát nabídla, jak jí pomůžu se soudem kvůli dětem, protože moje máma na soudě pracuje, tak by jí vyplnila nějaké papíry a pomohla jí, jelikož jejich rodina moc peněz nemají. A vlastně ani nic našetřeného atd. A prostě jednoho dnes si ta sousedčina dcera ode mně vzala léky na žaludek, protože jí nebylo dobře a svěřila se mi, že tajně bere léky psychofarmaka, které užívají schizofrenici, a jsou po jejím bratrovi. A ona se ale na psychiku neléčí. A konkrétně tento typ léku moc bezpečný není a dá se s ním i predávkovat. A prej jen ať to prosím neříkám matce. No a prostě já jí řekla, co nikomu jinému ne. A proto vím, že mě její matka ošklivě pomluvila, ale opravdu odporným způsobem. Tak jsem v afektu pretečeného poháru moji trpělivosti šla přímo za ní a řekla jí že její dcera bere tyto léky a ona na mě spustila takovou snůšku odporností a vulgarit a lží o mně, že jsem jí řekla, že chápu že, jí umřel syn, ale kvůli tomu nemusí být tak zatrpklá životem a ubližovat jiným. A odešla jsem.Pak mi obě bušily na dveře a řvaly na mně tak jsem jim řekla, že její syn se musí obracet v hrobě a doslova tam rotovat. (Myslela jsem to ve smyslu, že by na ně určitě nebyl hrdý za to co dělají a nadávali mi a že volají já mě polici, říkám a za co za pravdu? Ale já si vše natáčela. A ano měla jsem zvýšený hlas, ale vulgaritu jsem ani jednu nepoužila a neurážela je. S ona něco ve smyslu, že už mi jednou dítě sebrali tak mi ho vezmou zase To jsem nepochopila co tím myslela. Nikdy jsem na sociálce nebyla, maximálně kvůli mateřské Volala jsem muži a ten mi řekl, že na žádnou mrtvici neumřel, ale že fetoval a jeho „kamarádi“ ho prostě kvůli drogám zabili. Tak proto se jí to tak dotklo a policii jsem video ukázala a už se to neřešilo. Ale pak mi známá povídá jak všude roztrubuje, jak mě zažalují na urážku na cti a jiné nesmysly. Jenže já nevěděla jak umtřel, a protože jsem měla za to že zemřel na mrtvici jak mi tvrdili, tak jsem řekla, že se musí obracet v hrobě a nemyslela jsem to absolutně ve zlém úmyslu. Muž tam bydlí delší dobu a ví, že ona jen umí hodně kecat ale skutek utek. Jenže i tak jsem docela vykolejená. Měla jsem to nechat plavat a ignorovat ji. Co když mě zažalují? Co z toho můžu mít? Já mám natočený všechny ty nadávky na videu. Děkuji za odpověď.

Citovat
Upravit

Anett.taa

2377

1231

30.11.19 22:15

načítám...

Souhlasím s tím, co tu všichni psali… jen pro zajímavost napíšu pohled z druhé strany (ale to není případ zakladatelky)… mám kamarádku, která je podle mě namyšlená.. mám ji ráda, má i spoustu super vlastností, ale prostě si o sobě dost myslí a kdykoli jí někdo něco vytkne, tak automaticky předpokládá, že jí ten člověk závidí a vůbec se nad tou kritikou (i když oprávněnou) nezamyslí.. což mě na ní trošku štve.. ale samozřejmě říct jí to nemůžu, protože by si myslela, že jí závidím :mrgreen:

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

30.11.19 22:27

načítám...

Protože se za to stydím, přispívám anonymně, tak děkuji za ponechání v anonymitě. Já občas závidím. Závidím, že má někdo dům a auto a nemá žádné dluhy. My si vzali hypo a budeme to splácet asi až do smrti a když vidím, jak si kamarádka žije beu hypotéky a nemusí nic řešit tak mě to snad až bolí. Bolí mě to vůči sobě. Ne ní. Ji to preju. Závidím lidem že jsou zdraví a je mi líto že mám nějaké zdravotní potíže a někdy se cítím na noc. Závidím tyto dvě věci. Ale abych kvůli nim ty dané osoby pomlouvala, nebo jim to nepřála, tak to ne.