Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč nic necítím k vlastnímu dítěti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
20.12.21 16:56
Manipuluješ svými pocity. Nemůžeš se rozhodnout cítit jen to dobré a to zlé ne, protože pak se ti stane, že nebudeš cítit nic. Doběhlo tě to. Pomůže dobrý psychiatr nebo psychoanalytik. A bude tě to stát spoustu práce a bolesti.
20.12.21 17:10
Ahoj. Malé jsou tři roky a za celou dobu jsi nepocitila mateřskou lásku?
Anonymní
20.12.21 17:24
@mokkk No je mi 31 a použila jsem to za svůj život tak 2× :-/ Najít dobrého psychologa je oříšek
- Upravit
Anonymní
20.12.21 17:26
@Dorotka101 Tak jsem na ni pyšná, chci aby byla zdravá, šťastná, kdyby ji chtěl někdo ublížit tak by dostal na budku, to vše ano, ale prostě ten cit mateřský…Příjdu si strašně prázdná, unavená, nic mě nebaví…
- Upravit
20.12.21 17:31
Občas dýl trvá, než najdeš terapeuta či terapeutku, se kterou si „sedneš“ a navíc je to běh na dlouhou, dlouhou trať, není to tak, že tě „opraví“ během jednoho sezení, to trvá měsíce a roky.
Anonymní
20.12.21 17:40
@annlady Víš, moc jsem si vždycky přála být máma, mít svoje děti, které budu milovat, blbnout, chránit, hrát si s nimi. Ironií je, že chci dvě děti. Udělám pro dceru všechno, ale taky mi dokáže pořádně nadzvednout žlučník a to už ho nemám 
- Upravit
carsa
20.12.21 17:42
@Anonymní píše:
@Dorotka101 Tak jsem na ni pyšná, chci aby byla zdravá, šťastná, kdyby ji chtěl někdo ublížit tak by dostal na budku, to vše ano, ale prostě ten cit mateřský…Příjdu si strašně prázdná, unavená, nic mě nebaví…
A co si představuješ pod pojmem „mateřský cit“. Protože to, co jsi poopsala je přeci láska. A ža ti občas dokáže nadzvednou žlučník, to je přeci úplně normální.
- Upravit
ludmilaadamkova
20.12.21 17:44
Já nevím mně to přijde dost divný… I kdybych se nestarala o vlastní dítě tak k němu cítím prostě lásku když bych s tím dítětem byla každý den. Člověk si prostě vytvoří vztah i ke kočce když na to přijde.
Fakt vůbec nic?
- Upravit
ludmilaadamkova
20.12.21 17:47
Když by se jí něco stalo bude ti to jedno? Je to jedno když ti řekne mám hlad? Nebo máš pocit že ji musíš okamžitě nakrmit? Když ji není dobře je ti to jedno nebo trpis s ní? Když se k tobě přitulí je to to nepříjemné?
Byla by jsi radši kdyby jsi byla bez ní?
- Upravit
20.12.21 17:52
Podle me se v tom moc pitvas. Uz to, ze se o dceru staras, znamena, ze ti asi nebude uplne ukradena.
Anonymní
20.12.21 17:56
@carsa Sestřenka říká to co ty, že to je ta mateřská láska, že ten problém (ten pocit) je jen v mé hlavě. Nechci ho tam, ale nevím co s tím.
- Upravit
20.12.21 17:59
@Anonymní píše:
"Tak jsem na ni pyšná, chci aby byla zdravá, šťastná, kdyby ji chtěl někdo ublížit tak by dostal na budku, to vše ano, ale prostě ten cit mateřský…
Ale přesně tohle k těm mateřským citům patří. Kdybys k dceři nic necítila, byla by ti úplně ukradená, ne? Podle mě mateřská láska není nějaká jedna přesně definovaná, každá ji cítíme jinak - někdo holt míň intenzivně. Určitě se všechny matky nad dětmi nerozplývají - znám jich spousty.
Je ale jasné, že pokud ty cítíš, že něco není v pořádku, tak asi není. Bohužel ani mě nenapadá jiné řešení než nějaká dlouhodobá psychoterapie s někým, kdo ti sedne. Může tam být nějaké skryté trauma z dětství nebo něco takového…
Anonymní
20.12.21 18:01
@ludmilaadamkova Jedno mi to není, ráda se tulím, jídlo kupuju, teplé oblečení když je zima, boty, léky… A s tím co jsi napsala.,,Byla by jsi radši kdyby jsi byla bez ní?´´ Popravdě mě hlavou projelo, že možná ano. Možná to je tím, že i když mám partnera, moc se nezapojuje do výchovy + jsem prakticky pořád spolu.
- Upravit
Anonymní
20.12.21 18:04
@annali Prý na to nemám myslet, neřešit to… Mám si zkusit najít nějaké hobby, zabavit se… Zkusím to, třeba to pomůže
- Upravit
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Všechny Vás zdravím,
: ( Moc mě to mrzí, jsem udělala tak zléého, že se mi tohle stalo??
nevím jak správně začít. S přítelem jsme se snažily o miminko, ale nešlo nám to. Po sérii vyšetření se zjistilo, že problém je u nás obou, takže jediná možnost IVF. Pár měsíců předtím, než jsme šly na kliniku mi prostě hráblo. Zalíbil se mi kolega v práci, byla jsem z něj hotová, ale furt jsem si říkala ne, nech toho. Vždyt ho ani neznáš, jen jsem si do něj vsugerovávala to, co mi chybělo u mého partnera. Vím, že to bude zní směšně, ale od mala jsem uměla, když mi někdo ublížil nebo jsem nechtěla nic cítit, si to v sobě nějak zablokovat. To se sice povedlo, ale ztratila jsem tím city k partnerovi a city všeobecně…Poté jsem říkala, že už ani nechci děti… Já, která děti milovala a strašně chtěla. Neměly jsme dobré období. Pak mě přítel požádal o ruku. Čekala jsem tak dlouho a co ted… Pak jsme začly podnikat cestu k dítěti… V květnu se to povedlo a já otěhotněla. Moc jsem si celý život přála holčičku a to se mi splnilo. V těhu jsem se o malou hodě bála, podle některých až moc. Malá se narodila a já nic necítila, k vlastnímu dítěti, které jsem si moc přála… Vážně to nechápu, proč já? Ta která si celý život přála děti. Chodila jsem k psychologovi, no asi 3×, ale neměla jsem pocit zlepšení. Řekl mi, než se zaměříme na váš problém, musíte být vy šťastná. Já budu šťastná, ale až budu cítit lásku, kterou mám cítit… Měl někdo z vás toto? Malá bude mít 3 roky a trvá to pořád, říká mi maminko, já tě mám moc ráda, j á jí to řeknu taky, ale u srdce mám prázdno