Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokládám si otázku, proč se bavíš (na kamarádské) úrovni s někým, kdo ti nesedí?!
Jen proto, aby se neřeklo?! A pak jí drbeš tu, na netu?!
3/4 příspěvku jí ‚pomlouváš‘ a ke konci alibisticky zmírníš, až si to případně přečte, aby to nebylo tak horké
obklopuj se lidmi, kteří tě inspirují, vyhovují ti a nemusíš se cítit hloupě (když do tebe neustále rýpe)… Toť můj pohled… Ale já zas nejsem ta, co by se potřebovala kamarádíčkovat s ženskejma na písku a můžou si myslet, co chtěj ![]()
Příspěvek upraven 20.02.14 v 06:50
Tak to bylo prvni, jak jsem to resila. Jak s tím okřikováním, tak s rýpáním. A nic. Za chvíli je to nanovo ![]()
@Anonymní píše:
Tak to bylo prvni, jak jsem to resila. Jak s tím okřikováním, tak s rýpáním. A nic. Za chvíli je to nanovo
tak si najít jinou kamarádku ![]()
@Kies Neberte to prosím jako pomlouvání. Napsala jsem to tak, abych vyjádřila svůj problém, ne abych někoho hanila. Vždyť jsem i psala, že není jen hrozná, ale že s ní dá normálně mluvit, je veselá, i pomůže.
Také jsem psala, že bydlíme na vsi. Nemusím se s ní nijak domlouvat, že jdu ven. prostě jdu s dětmi a potkáme se. Když do teď to chodilo tak, že jsme se potkaly a připojily se k sobě, tak jí mám teď pozdravit a pak ignorovat?
Vážně tohle není jen drbací téma, aby se to zvrhlo, jakože kdo kdy zažil nějakou hroznou kamarádku. Vážně bych chtěla znát na tohle i objektivní názor ![]()
Vykasli se na ni a chod sama ven, taky to tak delam a vzdy si odpočinu kdyz mam od vsech klid ![]()
Tak a jsem prozrazená
No co, stejně to není nic intimního.
@Bubunka Ale já chodím ven sama ale většinou se potkáme. Navíc máme i společnou kamarádku, takže když jdu s ní a potkáme tu druhou-urýpanou, tak přeci se jen tak neodpojím a nepůjdu jinam. Nechci vyvolávat nějaké rozbroje ![]()
@martina.se O to nejde. Mám i jiné kamarádky. To není, že by na ní byla závislá. Spíš jde o to, že jsme zvyklé se potkávat a já se nechci někomu úmyslně vyhýbat. Navíc tady to ani není možné.
@Lizinka3 píše:
@Kies Neberte to prosím jako pomlouvání. Napsala jsem to tak, abych vyjádřila svůj problém, ne abych někoho hanila. Vždyť jsem i psala, že není jen hrozná, ale že s ní dá normálně mluvit, je veselá, i pomůže.Také jsem psala, že bydlíme na vsi. Nemusím se s ní nijak domlouvat, že jdu ven. prostě jdu s dětmi a potkáme se. Když do teď to chodilo tak, že jsme se potkaly a připojily se k sobě, tak jí mám teď pozdravit a pak ignorovat?
Vážně tohle není jen drbací téma, aby se to zvrhlo, jakože kdo kdy zažil nějakou hroznou kamarádku. Vážně bych chtěla znát na tohle i objektivní názor
Rekni ji to tak jak jsi to napsala sem. Jestli se ani tak nic nezmeni tak vesnice nevesnice, hodila bych na ni bobek.
@Lizinka3 kdyby to byla kamaradka, tak by nebyla takova…muze v tom byt i neco vic - zarli, je zklamana, ma trapeni - a nebo muze byt takova jen se to projevilo az ted… Mate zapotrebi se bavit s nekym takovym? Kdyz nepomohla promluva z oci do oci, uz bych to dal neresila a nebavila se…bud ji to dojde a prijde sama, nebo ne a tim lip pro vas…
Kamaradstvi ma byt oboustranne… Mela jsem podobnou kamaradku…a skoncilo to…lip pro me, pritel rika, ze jsem ted vic v klidu…
@Lizinka3 no snazila bych si to sni vyrikat, pises ze zajem o styk dal mas tak bud to pochopi nebo se to vyresi samo jednou pro vzdy. chapu ze na vesnici je to asi tezsi, ale kdyz me nekdo nesedi prece se nim nebudu stykat ![]()
narovinu bych ji rekla ze do manzela ji teda uz neni vubec nic, a ty jsi maminka sveho ditete a nejake okrikovani ze strany kamaradek je zcela nevhodne. vsak ty take snad neokrikujes jeji holcicku???
pises ze driv takova nebyla - nemaji treba problemy doma?
a asi take ma takovou rypaci povahu, kterou myslim nezmenis, takze bud se stim vyrovnas a nebo styk omezis na nahodna setkani
@Krkael Asi jo, možná bych to mohla zkusit říct nějak důrazněji ![]()
@akasha143 @superandrysek
To říká můj manžel, že je zamindrákovaná a závidí. Jenže já nevím proč. Nikdy jsem jí nedala záminku, aby se nade mnou musela povyšovat. Možná, že vážně bude taková povaha a jak je toho hodně, tak nevím, jak se s tím srovnat ![]()
Já jsem vážně hrozná citlivka ale nerozhodí mě jen tak nějaké vtipné rýpnutí ale ona tne do živého.
Její holčičku mám moc ráda. Pochovám jí, mluvím na ní, když třeba peču pro malýho dobroty, tak jí taky donesu.
Děkuji, vám všem, že píšete, tak že se snažíte pochopit můj problém a radíte normálně ![]()
@Lizinka3 jj, ona vi kam rypnout aby te to zasahlo…tohle si kamaradky opravdu nedelaji… Zkus ji to jeste jednou rict, kdyz nezabere, ignoruj… Prece nechces aby tve deti pochytili casem taky takove chovani… A zavidet muze to, ze jsi v pohode… Duvod se vzdy najde… A jak pises, kamaradku mas, nejsi na ni zavisla…slo to predtim, pujde potom… ![]()
@Lizinka3 jojo citlive duse todle trapi, ja si myslim ze ji ani ve snu nenapadne ze je neco spatne - musis ji to rict. jestl je to kamaradka, tak to pochopi ![]()
Ahoj kecalky,
jdu si za vámi pro názor, radu, cokoli…
Mám jednu kamarádku. Známe se něco přes rok, přistěhovala se k nám do vsi.
Zpočátku jsem byla nadšená, že konečně bude v okolí někdo s dítětem s kým se dá mluvit. Přišlo mi, že co se týče dětí, jedeme na stejné vlně.
Jenže pak jsem začala mít pocit, že nemá ráda mého syna. Nevím proč. Moje dítě je jako každé jiné, občas zlobí ale jinak je to sluníčko a je s ním sranda.
Nejdřív ho začala ignorovat - Třeba byly jsme na hřišti a on třeba vylezl na prolejzačku a zakřičel její jméno, že jí zamává a ona dělala, že ho neslyší apod. Později, když její dcera začala chodit ale ještě nebyla úplně stabilní, tak se synovi občas povedlo jí shodit na zem. Zpočátku neúmyslně, jenže ona ho začala hrozně okřikovat ( a to i přesto, že už jsem ho okřikla nebo mu to vysvětlovala já) a on to začal dělat naschvál. Nejenom, že mě štve, že ona okřikuje moje dítě ale i to, že v něm vyvolává tyhle pocity, že on se chce mstít. Úplně mi tím podrývá autoritu. Dříve stačilo ho na to upozornit a vysvětlit co udělal a že musí dávat pozor a díky ní on jde se škodolibým úsměvem a do té holky strčí
Jako další věc je, že je hrozně urýpaná. Jsem alergická na její větu: „Neser, matko“. A to říká hojně. Když mluvím ke svým dětem, při posezení v hospodě, jen tak. Ale když rýpe do mě, oukej, já to snesu ale včera za námi ven přišel můj manžel a ona do něj začala rýpat, že je tlustý (on teda pupek má) ale proč na to upozorňovat
Navíc oni mezi sebou nemají žádný kamarádský vztah, že by si do něj ze srandy rýpla. Ona je prostě jízlivá.
Jako, abych jen nenadávala, tak ona dříve byla hrozně hodná. Když jsem něco potřebovala, ona poradila. Je poměrně veselá, výřečná. Jinak je prostě docela fajn.
Ale vůbec nevím co s tím rýpáním, hrozně mě tohle vyčerpává. Jsem spíše nekonfliktní. Už jsem taky přemýšlela, že bych jí dala ochutnat její medicínu a věcí k rýpnutí bych na ní našla požehnaně ale nikdy mi to z té pusy nevyjde. Přijde mi to ubohé.
Nevídat jí, také asi nebude řešení. Bydlíme na malé vsi a děcka „venčíme“ víceméně ve stejné hodiny.
Potřebovala bych radu, názor, prostě vidět to asi z jiné perspektivy.
Děkuji
a omlouvám se za anonymitu, vím, že když si to přečte, tak se v tom pravděpodobně najde ale tak proč to stavět rovnou na oči, že? 